Asistent pedagoga
Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce na dobu určitou od dubna do června. A podle toho, zda bude studentka pokračovat od září dále ve studiu, tak bychom s asistentem uzavřeli pracovní poměr na 12 měsíců. Myslíte, že tento postup je správný a možný?
Odpověď hledejme v příslušných ustanoveních zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů.
V ustanovení § 2 zákona jsou vyjmenovány osoby, které jsou považovány za pedagogické pracovníky.
Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně-pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb.
Přímou pedagogickou činnost vykonává
- učitel,
- pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
- vychovatel,
- speciální pedagog,
- psycholog,
- pedagog volného času,
- asistent pedagoga,
- trenér,
- metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně,
- vedoucí pedagogický pracovník.
Z výše uvedeného vyplývá, že na asistenta pedagoga se vztahuje totéž, co na učitele, a nelze činit žádné výjimky. Pro vyjmenované osoby pak v plném rozsahu platí ustanovení § 23a zákona, z něhož vyplývá, že je vždy nutné uzavřít pracovní poměr, který může být uzavřen na dobu neurčitou nebo určitou.
Přestože se na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka vztahuje zákoník práce, jsou zákonem č. 563/2004 Sb. dána určitá omezení, která je nutné respektovat.
Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami musí činit nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky.
To neplatí v případě, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka nebo za pracovníka, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb.
Těhotná studentka
Chtěla bych se zeptat, jaké povinnosti má škola ohledně plnoleté těhotné studentky na střední odborné škole. Jsme z pohledu školy povinni tuto skutečnost ohlašovat nebo činit jiná opatření?
V případě těhotné studentky nevznikají škole žádné ohlašovací povinnosti. Jen musí respektovat její případné omezení při praktickém výcviku nebo v případě tělesné výchovy. Poznamenáváme, že studentka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale ode dne porodu má nárok na rodičovský příspěvek, který uplatní u příslušného úřadu práce podle trvalého pobytu.
Přeplatek z ročního zúčtování
Započítává se přeplatek z ročního zúčtování daně do celkového příjmu 68 000 Kč manžela/manželky pro uplatnění slevy na nepracujícího manžela/manželku?
Přeplatek z ročního zúčtování je příjmem poplatníka, a proto je nutné tuto částku zapo-čítat do celkového příjmu ve zdaňovacím období, v němž byl přeplatek daně vrácen.
Výsluhový příspěvek
Pokud má zaměstnanec výluhový příspěvek, může mu zaměstnavatel provést roční zúčtování daně, nebo si musí podat DAP, kde uvede jak výsluhu, tak příjmy ze zaměstnání?
Do konce roku 2016 podléhal výsluhový příspěvek srážkové dani ve výši 15 %. Pokud má poplatník u plátce příjmy zdaněné zálohovou daní a podepsané Prohlášení, může požádat plátce o provedení RZ a zaměstnavatel nesmí přihlédnout k příjmům, které podléhaly srážkové dani. Poplatník má právo podat daňové přiznání, kde by si mohl započítat na svou daňovou povinnost i všechny příjmy zdaněné srážkovou daní. Pokud však měl vyšší příjmy, které umožnily v jednotlivých měsících uplatnit jeho daňové slevy, případně daňové zvýhodnění na nezaopatřené děti (základní sleva - 2 070 Kč, sleva na invaliditu 210 Kč atd.) v plné výši, je zbytečné daňové přiznání podávat, protože sražená srážková daň se již poplatníkovi vrátit nemůže. Doplňujeme, že od r. 2017 jsou výsluhové náležitosti od daně osvobozeny, a to na základě zákona č. 454/2016 Sb., kterým se mění zákon o daních z příjmů.
Oznámení o ukončení PPV při exekuci
Komu je nutné zasílat informaci o skončení pracovněprávního vztahu zaměstnance, když je v zákoně č. 99/1963 Sb. uvedeno „Plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.“?
Vždy je nutné zaslat sdělení o skončení pracovněprávního vztahu do jednoho týdne po ukončení zaměstnání tomu orgánu, který exekuční titul vydal. Jedná se o soudní exekutory, soudy všech úrovní a v případě úředních exekucí jde o všechny orgány státní správy, orgány místní samosprávy a zdravotní pojišťovny, které jsou oprávněné vydávat úřední exekuce. Zaměstnavatel je též povinen zaslat informaci o vyúčtování srážek. Vzhledem k tomu, že mzda je splatná pozadu v pravidelném výplatním termínu zaměstnavatele, nejpozději však poslední kalendářní den měsíce následujícího po měsíci, v němž byla práce vykonána, je nutné oprávněnému orgánu zasílat vyúčtování srážek dalším dopisem, neboť obvykle do jednoho týdne po skončení pracovněprávního vztahu není mzdová závěrka zpracována, a nelze tudíž požadované údaje (ukončení zaměstnání a vyúčtování srážek) sdělit současně.
Proplacení náhrady při DPN
Zaměstnanec měl pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů, a zaměstnavateli vůbec nedoložil doklad o trvání dočasné pracovní neschopnosti ke 14. kalendářnímu dni. Ptala jsem se na OSSZ a tam mi sdělili, že nekontrolují, na základě jakých dokladů zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy při DPN. Lze tedy zaplatit náhradu mzdy např. na základě kopie V. dílu, když neschopnost trvá déle než 14 dnů?
V. díl je doklad, kterým se oznamuje ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tento doklad plně postačuje k vyplacení náhrady mzdy při DPN, neboť byl-li zaměstnanec práce neschopen například po dobu 20 kalendářních dnů, pak byl neschopen i ke 14. kalendářnímu dni trvání DPN.
Důchod z ciziny
Zaměstnanec má rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu na Slovensku od slovenské Sociální pojišťovny. Lze mu uplatnit slevu na invaliditu?
Slevu na invaliditu nelze v žádném případě uplatnit. V souladu s ustanovením § 35ba odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, je možné slevu uplatnit pouze v případě, je-li důchod přiznán podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tj. Českou správou sociálního zabezpečení nebo Orgánem sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti.
Rizikový příplatek
Pracoviště svařovny bylo krajskou hygienickou stanicí zařazeno do druhé rizikové skupiny. Mají zaměstnanci nárok na příplatek za riziko hluku? Dle stanoviska hygienické stanice jim příplatek náleží až od 4. rizikové skupiny.
Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.
Ztěžujícím vlivem se rozumí ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem překračuje 145 dB.
Zvláštním právním předpisem je nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dalším právním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy a o příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Při zařazování prací do kategorií dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. se stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické směně. Za rozhodující faktory se považují faktory, které při dané práci podle současné úrovně vědeckého poznání mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví. Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé.
Za práce v kategorii první se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví.
Za práce v kategorii druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené jinými právními předpisy.
Za práce v kategorii třetí se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací.
Za práce v kategorii čtvrté práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.
Z výše uvedeného vyplývá, že příplatek za riziko by měl náležet zaměstnancům, jejichž práce jsou zařazeny do čtvrté kategorie. Práce zařazené ve druhé kategorii jsou takové, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené jinými právními předpisy, v daném případě NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Pokud hygienická stanice zařadila práce svařovny do druhé kategorie, kde nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené příslušnými právními předpisy, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí není zaměstnavatel povinen poskytovat.