V době prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti finančně zabezpečuje zaměstnance zaměstnavatel, který nemocnému zaměstnanci poskytuje tzv. náhradu mzdy (platu) za pracovní dny (příp. dny, kdy měl zaměstnanec plánované směny). Peněžní náhradu zaměstnanec však dostává až od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, první tři pracovní dny (nejvýše 24 hodin) nedostává zaměstnanec nic, jedná se o tzv. karenční dobu.
Pokud dočasná pracovní neschopnost zaměstnance pokračuje dále, pobírá zaměstnanec od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské, které vyplácí za kalendářní dny okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla (příp. mzdové účtárny) zaměstnavatele.
Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ukončením zaměstnání a dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance může dojít k různým kombinacím, shrnuli jsme je do několika základních variant a na nich si ukážeme, jak je to s výplatou náhrady mzdy (platu) a nemocenského v případě skončení zaměstnání. Pro lepší přehlednost a názornost budeme popisovat situace, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pondělí až pátek v běžných denních osmihodinových směnách.
Dočasná pracovní neschopnost vznikla dříve než 14 dnů před ukončením zaměstnání
Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance, která bude trvat delší dobu, vznikne dřív než v době 14 kalendářních dnů před ukončením zaměstnání. Zaměstnanec je stále v pracovním poměru, náleží mu tedy náhrada mzdy od zaměstnavatele. Za první tři pracovní dny nedostane žádnou náhradu (karenční doba) a od čtvrtého mu zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy (platu) po dobu 14 kalendářních dnů. Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnanci okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské za kalendářní dny bez ohledu na skončení zaměstnání do ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo do vyčerpání podpůrčí doby. Zaměstnanec je v těchto případech finančně zabezpečen po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kromě karenční doby.
Zaměstnanci skončil dva roky trvající pracovní poměr dne 31. 7. 2018. Dne 9. 7. 2018 byl lékařem uznán dočasně práce neschopným a tato neschopnost bude trvat delší dobu. Za první tři pracovní dny, tj. pondělí 9. 7. až středu 11. 7. 2018 nedostane zaměstnanec nic, jedná se o karenční dobu. Za čtvrtek 12. 7. až pátek 20. 7. 2018 dostane zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele za pracovní dny. Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, tj. od 23. 7. 2018 vyplácí zaměstnanci okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské do ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo do vyčerpání podpůrčí doby.
Dočasná pracovní neschopnost vznikla méně než 14 dnů před ukončením zaměstnání
Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance, která bude trvat delší dobu, vznikne v době kratší než 14 kalendářních dnů před ukončením zaměstnání. Zaměstnanec je stále v pracovním poměru, náleží mu tedy náhrada mzdy od zaměstnavatele. Za první tři pracovní dny nedostane žádnou náhradu (karenční doba) a od čtvrtého dne mu zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy (platu). Vzhledem k tomu, že zaměstnanci skončí pracovní poměr dříve, než vyprší doba stanovená pro vyplácení náhrady mzdy (platu), zaměstnavatel její vyplácení ukončí se skončením zaměstnání. Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti začne zaměstnanci vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské za kalendářní dny bez ohledu na skončené zaměstnání do dne ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo do vyčerpání podpůrčí doby. Zaměstnanec tedy nepobírá žádné finanční prostředky za dny nemoci od ukončení zaměstnání do 14. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Zaměstnanci skončil dva roky trvající pracovní poměr dne 31. 7. 2018. Dne 23. 7. 2018 byl lékařem uznán dočasně práce neschopným a tato neschopnost bude trvat delší dobu. Za první tři pracovní dny, tj. pondělí 23. 7. až středu 25. 7. 2018 nedostane zaměstnanec nic, jedná se o karenční dobu. Za čtvrtek 26. 7., pátek 27. 7., pondělí 30. 7. a úterý 31. 7. dostane zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 1. 8. do 5. 8. 2018 nedostává zaměstnanec náhradu mzdy, protože zaměstnání skončilo dne 31. 7. 2018 a zaměstnavatel po skončení zaměstnání náhradu mzdy nevyplácí, protože zaměstnanci žádná mzda neuchází. Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, tj. od 6. 8. 2018 vyplácí zaměstnanci okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské do ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo do vyčerpání podpůrčí doby.
Zaměstnanci skončil dva roky trvající pracovní poměr dne 31. 7. 2018. Dne 27. 7. 2018 byl lékařem uznán dočasně práce neschopným a tato neschopnost bude trvat delší dobu. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nedostane zaměstnanec vyplacenou žádnou náhradu, protože první tři pracovní dny, tj. pátek 27. 7., pondělí 30. 7. a úterý 31. 7. se jedná o karenční dobu. Dne 31. 7. 2018 skončilo zaměstnání, proto od 1. 8. do 9. 8. 2018 nedostává zaměstnanec již žádnou náhradu mzdy, protože zaměstnavatel po skončení zaměstnání náhradu mzdy nevyplácí. Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, tj. od 10. 8. 2018 vyplácí zaměstnanci okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské do ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo do vyčerpání podpůrčí doby.
Dočasná pracovní neschopnost vznikla po ukončení zaměstnání
Nemocenské náleží bývalému zaměstnanci po skončení pojištění, pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta slouží k tomu, aby byla osoba finančně zabezpečena při vzniku sociální události po skončení zaměstnání (tj. po skončení účasti na nemocenském pojištění) v době, kdy ještě do nového zaměstnání nestihla z nějakého důvodu nastoupit.
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v pátek 29. 6. 2018. Do nového zaměstnání má nastoupit v pondělí 2. 7. 2018. Do zaměstnání však nenastoupí, protože se v sobotu 30. 6. 2018 stane účastníkem dopravní nehody a bude delší dobu v dočasné pracovní neschopnosti. Bývalý zaměstnanec má nárok na nemocenské od 14. 7. 2018 (od 15. dne trvání) do ukončení pracovní neschopnosti nebo vyčerpání podpůrčí doby z titulu ochranné lhůty ze zaměstnání skončeného dne 29. 6. 2018.
Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Onemocní-li bývalý zaměstnanec po uplynutí ochranné lhůty, nevzniká mu nárok na nemocenské.
Zaměstnanci skončil dva roky trvající pracovní poměr dne 31. 7. 2018. Do jiného zaměstnání nenastoupil a dne 9. 8. 2018 ho uznal lékař dočasně práce neschopným. Bývalému zaměstnanci nevznikne nárok na náhradu mzdy, protože byl uznán dočasně práce neschopným po skončení zaměstnání. Nevznikne mu nárok ani na nemocenské, protože zaměstnanec již dne 9. 8. 2018 není v ochranné lhůtě, neboť ta skončila dne 7. 8. 2018.
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele od 23. 7. 2018 do 25. 7. 2018. Do jiného zaměstnání nenastoupil a dne 30. 7. 2018 ho uznal lékař dočasně práce neschopným. Bývalému zaměstnanci nevznikne nárok na náhradu mzdy, protože byl uznán dočasně práce neschopným po skončení zaměstnání. Nevznikne mu nárok ani na nemocenské, ochranná lhůta skončila dne 28. 7. 2018, protože činí pouze 3 dny, neboť tolik dnů trvalo zaměstnání.
Zaměstnanci skončil dva roky trvající pracovní poměr v pátek 31. 7. 2018. Dne 1. 8. 2018 se přihlásil na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Dne 6. 8. 2018 byl uznán lékařem dočasně práce neschopným. Vzhledem k tomu, že nemoc nastala již po ukončení pracovního poměru, nemá bývalý zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Protože ale onemocněl v ochranné lhůtě, vznikne mu nárok na nemocenské, které mu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, tj. od 20. 8. 2018 začne vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení. Po dobu pobírání nemocenské se přeruší poskytování podpory v nezaměstnanosti. V jejím čerpání může nezaměstnaný pokračovat ihned poté, co mu přestane být vypláceno nemocenské.
Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání. Dále ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, dále v případě odsouzeného, jehož pojištění skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody, a ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
Nemoc důchodce po skončení zaměstnání
Z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně neplyne ochranná lhůta a tyto osoby mají omezenou podpůrčí dobu pro výplatu nemocenského. Podpůrčí doba při poskytování nemocenského poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí 70 kalendářních dnů při jedné nebo více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce. Do této speciální podpůrčí doby se započítávají jen ty kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti, za které je nárok na nemocenské. Nezapočítávají se kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti v prvních 14 dnech jejího trvání, za které se poskytuje náhrada mzdy. Nemocenské se poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytuje nejdéle do skončení zaměstnání.
Poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu prvního a druhého stupně mají stejnou podpůrčí dobu pro nárok na nemocenské jako ostatní zaměstnanci, tj. nejdéle do uplynutí 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti (s případnými zápočty předchozích období pracovní neschopnosti). Nemocenské se poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně poskytuje i po skončení zaměstnání a i z titulu ochranné lhůty.
Důvodem těchto omezení u poživatelů starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je skutečnost, že ze státních prostředků pobírají důchody ve výši, která zabezpečuje jejich potřeby, neboť u těchto dvou důchodů je zákonná presumpce, že jejich výše je taková, že životní potřeby příjemce důchodu v zásadě plně zabezpečí. Pokud tomu tak v některých konkrétních případech není, neboť důchod nedosahuje potřebné výše, jsou příjmy důchodce doplňovány z nepojistných systémů. To je také důvodem, proč poživatelé ostatních důchodů, včetně invalidního důchodu pro invaliditu prvého a druhého stupně, délku podpůrčí doby omezenu nemají.
Poživatel starobního důchodu uzavřel pracovněprávní vztah do 30. 6. 2018. Dne 6. 6. 2018 se stal dočasně práce neschopným a tato neschopnost trvala do 12. 7. 2018. Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (tj. do 19. 6. 2018) vyplatí zaměstnavatel náhradu mzdy a od 20. 6. 2018 poskytuje okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské. Nemocenské však náleží pouze do 30. 6. 2018, neboť tímto dnem skončilo zaměstnání starobního důchodce.
Poživatel starobního důchodu skončil pracovní poměr dnem 31. 7. 2018. Dne 3. 8. 2018 se stal dočasně práce neschopným a neschopnost trvala do 31. 8. 2018. Tomuto starobnímu důchodci nenáleží ani náhrada mzdy ani nemocenské, neboť v případě starobních důchodců ochranná lhůta ze skončeného zaměstnání neběží.
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně uzavřel pracovněprávní vztah do 30. 6. 2018. Dne 6. 6. 2018 se stal dočasně práce neschopným a tato neschopnost trvala do 12. 7. 2018. Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (tj. do 19. 6. 2018) vyplatí zaměstnavatel náhradu mzdy a od 20. 6. 2018 poskytuje okresní správa sociálního zabezpečení nemocenské. Nemocenské náleží do 12. 7. 2018, tj. do dne ukončení dočasné pracovní neschopnosti, protože se jedná o osobu pobírající invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně skončil pracovní poměr dnem 31. 7. 2018. Dne 3. 8. 2018 se stal dočasně práce neschopným a neschopnost trvala do 31. 8. 2018. Tomuto důchodci nenáleží náhrada mzdy, protože dočasná pracovní neschopnost vznikla po skončení zaměstnání. Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti však náleží této osobě z titulu ochranné lhůty nemocenské, neboť se jedná o invalidního důchodce pro invaliditu prvního stupně.
Závěr
Skutečnosti vyplývající z uvedených příkladů lze shrnout do několika základních bodů:
- prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za pracovní dny (dny, na které je plánovaná směna) náhradu mzdy (platu),
- je stanovena karenční doba - tj. první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti (nejvýše 24 hodin), za které se neposkytuje zaměstnanci náhrada mzdy (platu),
- vyplácení náhrady mzdy (platu) končí dnem skončení zaměstnání,
- od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti se vyplácí nemocenské,
- ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (zaměstnání), pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo,
- vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě, vzniká nárok na nemocenské,
- poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně neplyne ochranná lhůta a nemocenské se těmto osobám poskytuje nejdéle do skončení zaměstnání.