Zaměstnanecké výhody v podnikatelské sféře

Plnění, která jsou zaměstnancům poskytována vedle mzdy za vykonanou práci, se označují jako zaměstnanecké výhody - benefity. Za určitých podmínek se mohou zaměstnanecké výhody poskytovat i budoucím zaměstnancům - studentům formou motivačního příspěvku.

Souhrn poskytovaných zaměstnaneckých výhod se tak stává důležitým kritériem pro hodnocení pozice firmy na trhu práce a je důležitým kritériem při rozhodování uchazeče o zaměstnání. Zaměstnanecké výhody jsou z hlediska nákladů organizace flexibilnější a z pohledu zaměstnance je jejich případné omezení nebo dokonce zrušení vnímáno příznivěji než snížení mzdy.

V řadě obchodních společností se v rámci personální politiky společnost zavazuje vynaložit určitý objem finančních prostředků na pokrytí sociálních potřeb svých zaměstnanců a vytvořit sociální fond. Pokud jde o povinnost takový fond tvořit, je možné rozdělit zaměstnavatele do dvou skupin.

První skupinu tvoří organizace, kterým zákon ukládá povinnost tvořit FKSP. Druhou skupinu představují zaměstnavatelé, kterým právní předpis ukládá povinnost tvořit sociální fond. Mezi tyto organizace patří:

• zdravotní pojišťovny, pro něž tvorbu sociálního fondu upravuje § 4 vyhlášky č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů;
• akciová společnost České dráhy, která povinně vytváří sociální fond podle § 11 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů;
• veřejné vysoké školy, kterým stanoví § 18 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, povinnost vytvářet sociální fond;
• veřejné výzkumné instituce, které povinně vytvářejí sociální fond v souladu s § 23 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.

Další skupinu tvoří zaměstnavatelé, kteří mohou sociální fondy vytvářet dobrovolně. Sem patří obchodní společnosti, družstva a zaměstnavatelé jako fyzické osoby. Dobrovolně mohou peněžní fond vytvářet i územní samosprávné celky v souladu s § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dobrovolně mohou tvořit sociální nebo obdobné fondy politické strany a spolky.

Jsou i zaměstnavatelé, kterým právní předpis neumožňuje tvorbu sociálního fondu. Sem patří obecně prospěšné společnosti - viz zákon č. 248/1995 Sb., který však byl k 1. 1. 2014 zrušen. V souladu s § 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "NOZ"), se práva a povinnosti obecně prospěšné společnosti nadále řídí dosavadními právními předpisy, pokud tato společnost nevyužije svého práva na změnu právní formy a netransformuje se na ústav, nadační fond nebo nadaci podle NOZ.

Tvorba a čerpání sociálního fondu

Kritéria pro tvorbu sociálního fondu lze zvolit libovolně, pokud závazný právní předpis tvorbu sociálního fondu neupravuje. Obvykle je objem sociálního fondu odvozen z objemu vyplacených mzdových prostředků, v některých organizacích je stanoven procentem z čistého zisku.

Čerpání a použití sociálního fondu je v plné kompetenci zaměstnavatele s výjimkou případů, kdy v organizaci působí odborová organizace a v kolektivní smlouvě je zakotveno právo spolurozhodovat o tvorbě a hospodaření s fondem.

Daňový režim benefitů

Některé druhy benefitů jsou při splnění podmínek stanovených zákonem

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), od daně osvobozeny a nepodléhají tudíž ani odvodu pojistného. ZDP stanoví taxativní výčet plnění poskytovaných z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů, která jsou u zaměstnance osvobozena od daně.

Existuje však i mnoho zaměstnaneckých výhod, které jsou při splnění zákonných podmínek daňově účinnými výdaji. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP se za daňově uznatelné výdaje považují také výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené zaměstnavatelem, pokud se jedná o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Formy, které zaměstnavatel použije pro poskytování benefitů, jsou v zásadě dvě:

• jde o jednotný systém poskytování benefitů všem zaměstnancům,
• diferencovaný systém, kdy určitým skupinám zaměstnanců nebo profesím jsou poskytovány různé balíčky benefitů. Tento způsob poskytování benefitů však musí respektovat princip rovnosti a zákazu diskriminace.

Pro zaměstnance je však důležitá i četnost benefitů a doba jejich platnosti.

V dalším textu uvádíme nejčastější zaměstnanecké výhody z hlediska odvodu daně, pojistného a daňově účinných/neúčinných výdajů zaměstnavatele.

I. Benefity, které jsou daňově účinnými výdaji

1. Náhrada mzdy za dobu prvních 14 dnů nemoci nad zákonnou výši, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, příjem podle § 6 odst. 3 ZDP.

2. Peněžité plnění poskytované v době pracovní neschopnosti, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, příjem podle § 6 odst. 3 ZDP.

3. Dovolená nad rámec zákoníku práce, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, příjem podle § 6 odst. 3 ZDP.

4. Poskytnutí služebního vozidla bezplatně zaměstnanci i pro soukromé účely:

• daňově účinný výdaj - prostřednictvím daňových odpisů podle § 26 až § 33 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, příjem podle § 6 odst. 6 ZDP (1 % vstupní ceny motorového vozidla, minimálně však 1 000 Kč).

5. Výrobky a služby poskytované zaměstnancům za nižší než obvyklou cenu, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, příjem podle § 6 odst. 3 ZDP.

6. Poskytované cestovní náhrady do výše limitu určeného pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce (tzv. rozpočtová sféra):

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP,
• není předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP.

7. Poskytované cestovní náhrady nad limit stanovený pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce (tzv. rozpočtová sféra):

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného [nelze zahrnout pod § 6 odst. 7 písm. a) ZDP].

8. Prohlubování kvalifikace a rekvalifikace, zvyšování kvalifikace zaměstnanců spojené s potřebou zaměstnavatele jako nepeněžní plnění:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP,
• osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP.

9. Zvyšování kvalifikace zaměstnanců spojené s potřebou zaměstnavatele jako peněžní plnění, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, viz § 6 ZDP.

10. Příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění a penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění v zemi EU, EHS do 50 000 Kč za rok na oba druhy pojištění, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP.

11. Příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění a penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění v zemi EU, EHS nad 50 000 Kč ročně, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, viz § 6 ZDP.

12. Hodnota přechodného ubytování poskytnutého v nepeněžní formě do 3 500 Kč měsíčně, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP.

13. Hodnota přechodného ubytování poskytnutého v nepeněžní formě nad 3 500 Kč měsíčně, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, viz § 6 ZDP.

14. Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání zajišťovaná zaměstnavatelem, pokud právo zaměstnanců na toto plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, viz § 6 ZDP, zdanitelné plnění ve výši ceny obvyklého jízdného.

15. Peněžní příspěvky na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání, pokud právo zaměstnanců na toto plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, viz § 6 ZDP.

16. Hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování. Pracovní oblečení by mělo být vymezeno vnitřním předpisem a určeno k používání jen při výkonu povolání:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP,
• není předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP.

17. Peněžní příspěvky na úhradu zdravotních benefitů, pokud nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, a to v rozsahu, v jakém právo zaměstnanců na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, viz § 6 ZDP.

18. Peněžní příspěvky na hlídání dětí, pokud právo zaměstnanců na tyto příspěvky vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, viz § 6 ZDP.

19. Peněžní příspěvky na služby spojené s péčí o jinou osobu, jíž je zaměstnanec povinen poskytovat péči, a to v rozsahu, v jakém právo zaměstnanců na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy:

• daňově účinný výdaj, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
• zdanitelný příjem s odvodem pojistného, viz § 6 ZDP.

20. Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů:

• daňově účinný výdaj při splnění podmínek dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, viz dále.
• osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

II. Benefity, které nejsou daňově účinnými výdaji

1. Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou osvobozena od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP.

Zdravotnickým zařízením se podle § 4 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách, ve znění pozdějších předpisů, rozumí prostory pro poskytování zdravotních služeb nemocnice, soukromé lékařské ambulance atd. Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba vedená v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb.

2. Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou osvobozena od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP, přičemž při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období.

Pod tento zaměstnanecký benefit patří i náklady na vzdělávání zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele poskytované v peněžní i nepeněžní formě. Na straně zaměstnance je však od daně osvobozeno pouze nepeněžní plnění.

3. Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou osvobozena od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP.

4. Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě příspěvku na kulturní nebo sportovní akce ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou osvobozena od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 3 ZDP.

Peněžní příspěvky na kulturní a sportovní akce, a to bez ohledu na zdroj financování, jsou zdanitelným příjmem, viz § 6 odst. 9 písm. d) bod 3 ZDP.

5. Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy, ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou osvobozena od daně podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 4 ZDP.

6. Hodnota nepeněžních darů ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů do výše 2 000 Kč ročně za podmínek stanovených v § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, je osvobozena od daně podle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.

7. Hodnota nepeněžních darů ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nad limit 2 000 Kč ročně je zdanitelným příjmem s odvodem pojistného - příjem podle § 6 ZDP.

8. Poskytování nápojů v horkých a chladných provozech - nad limit stanovený zvláštním právním předpisem (např. zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je zdanitelným příjmem s odvodem pojistného - příjem podle § 6 ZDP.

9. Ochranné pracovní oděvy, pomůcky a obuv včetně nákladů na jejich udržování nad limit stanovený zvláštním právním předpisem (zákon č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci), ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou zdanitelným příjmem s odvodem pojistného - příjem podle § 6 ZDP.

10. Nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP.

Pro úplnost ještě dodejme, že zaměstnavatel je povinen zajistit poskytování pitné vody na pracovišti a poskytování ochranných nápojů v horkých a chladných provozech do limitu stanoveného zvláštním právním předpisem - (např. zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), a v takovém případě se jedná o daňově účinný výdaj dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP. Toto plnění není předmětem daně, viz § 6 odst. 7 písm. b) ZDP.

Zaměstnavatel je dále povinen zajistit ochranné pracovní oděvy, pomůcky a obuv včetně nákladů na jejich udržování do limitu stanoveného zvláštním právním předpisem (zákon č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). I v tomto případě jde o daňově účinné výdaje, které nejsou předmětem daně z příjmu dle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP.

11. Poskytování zlevněných nebo bezplatných jízdenek zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům zaměstnavatelem provozujícím hromadnou dopravu. Při poskytování této výhody nevznikají zaměstnavatelům provozujícím veřejnou dopravu žádné další výdaje, neboť jde o využití volné kapacity v dopravních prostředcích, proto je osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. e) ZDP.

12. Sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub nedaňových výdajů k překlenutí mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, až do výše 500 000 Kč, je osvobozena od daně podle § 6 odst. 9 písm. o) ZDP.

13. Sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci ze sociálního fondu, ze zisku, anebo na vrub nedaňových výdajů při řešení mimořádně tíživé situaci (např. úmrtí rodinného příslušníka). Bez ohledu na výši sociální výpomoci se jedná o zdanitelný příjem, který se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, viz § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Závodní stravování

Mezi nejfrekventovanější benefity, u nichž je posuzování daňově účinných výdajů složitější, patří příspěvek na závodní stravování. V souladu s § 236 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Tuto povinnost však nemá u zaměstnanců vyslaných na pracovní cestu. Pokud je však dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem poskytování příspěvku na závodní stravování, může být poskytováno též bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, zaměstnancům po dobu čerpání dovolené a zaměstnancům po dobu dočasné pracovní neschopnosti. Není vyloučeno, aby zaměstnavatel poskytoval příspěvek na závodní stravování i zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr.

Stravování může být zajišťováno buď prostřednictvím vlastního závodního stravování, nebo prostřednictvím jiných subjektů. Za vlastní závodní stravování se považuje i takové, které je zajišťováno jiným subjektem formou služby.

Odlišnosti podnikatelské a rozpočtové sféry týkající se tohoto benefitu spočívají především v posuzování daňově účinných výdajů dle § 24 ZDP v podnikatelské sféře a v respektování příslušných právních předpisů ve sféře rozpočtové - viz vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, a č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

V souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je naturální hodnota stravování ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů osvobozena od daně z příjmů. Za nepeněžní plnění se považuje i poskytování poukázek na stravování, přičemž není podstatné, jakou část příspěvku může zaměstnavatel zahrnout do daňově účinných výdajů. Daňové osvobození se proto vztahuje i na bývalé zaměstnance (důchodce) a na zaměstnance po dobu čerpání jejich dovolené nebo i po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti, protože zvýhodněné stravování u nich představuje příjem plynoucí v souvislosti výkonem práce, respektive u důchodců s dřívějším výkonem činnosti.

Jedná-li se o peněžní formu příspěvku na stravování, jde vždy o zdanitelný příjem spojený s odvodem pojistného. Současně dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. j) ZDP nelze peněžní příspěvky na stravování zahrnout do daňově účinných výdajů.

Z pohledu zaměstnavatele jsou náklady na zvýhodněné stravování daňově účinnými výdaji tehdy, jestliže:

• při zabezpečování stravování ve vlastním zařízení jde o náklady na provoz (i včetně mezd zaměstnanců) tohoto zařízení kromě hodnoty potravin. Za vlastní závodní stravování se považuje i takové, které je zajišťováno ve vlastním stravovacím zařízení jiným subjektem;
• při zabezpečování stravování prostřednictvím jiných subjektů se jedná o příspěvky poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného pro zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, bude delší než 11 hodin.

Příspěvek na stravování nelze uplatnit za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné při pracovní cestě podle zákoníku práce.

Jiné nebo vyšší výdaje na stravování v průběhu směny nemůže zaměstnavatel do daňově účinných výdajů zahrnout. Z výše uvedeného vyplývá, že naturální příspěvky poskytované bývalým zaměstnancům a zaměstnancům v době dovolené a při dočasné pracovní neschopnosti nelze zahrnout do daňově účinných výdajů.

Přítomnost zaměstnance v průběhu jeho směny v rozsahu alespoň 3 hodiny platí i pro zaměstnance pracující v rámci DPP nebo DPČ. Příspěvek na závodní stravování zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, tzv. full homeoffice, nemůže být daňově účinným výdajem, protože zaměstnanec není přítomen na pracovišti zaměstnavatele.

Jednou z forem naturálního plnění jsou stravenky. Výše hodnoty stravenky není nijak upravena. Zaměstnavatel proto může zakoupit stravenky v různé výši, např. 70 Kč, 90 Kč, 150 Kč nebo i více. Aby však byl příspěvek daňově účinným výdajem, může činit na jednu stravenku až:

• při stravence v hodnotě 70 Kč: 55 % x 70 = 38,50 Kč
• při stravence v hodnotě 90 Kč 55 % x 90 = 49,50 Kč,
• při stravence v hodnotě 105 Kč 55 % x 105 = 57,75 Kč.

Při stravence v hodnotě 125 Kč (55 % x 125 = 68,75 Kč) již dochází k překročení nejvyšší částky příspěvku, který se považuje za daňově účinný výdaj, neboť ten činí v roce 2019 nejvýše 97 x 70 % = 67,90 Kč. (Horní hranice stravného při služební cestě 5 až 12 hodin činí 97 Kč.)

Při stravence v hodnotě 125 Kč a více je daňově účinným výdajem jen příspěvek ve výši 68,75 Kč. Jedná se o maximální výši příspěvku jako daňově účinného výdaje.

Při poskytnutí dvou stravenek v jednom dni je nutné, aby délka směny s povinnou dobou přestávek trvala více než 11 hodin.

Příspěvek na závodní stravování a pracovní cesta v podnikatelské sféře

Příspěvek na stravování nelze uplatnit jako daňově účinný výdaj, pokud zaměstnanci vznikl v průběhu směny nárok na stravné při pracovní cestě podle zákoníku práce - viz § 176 odst. 1 písm. a). V případě tuzemské pracovní cesty vzniká nárok na stravné, pokud pracovní cesta trvala alespoň 5 hodin.

Stravné a mimořádná směna

Stravné neboli náhradu zvýšených stravovacích výdajů je povinen poskytovat každý zaměstnavatel v souladu s § 163, respektive s § 176 zákoníku práce, pokud zaměstnance vyšle na pracovní cestu. S ohledem na zákonný nárok stravného nelze nahrazovat stravné příspěvkem na závodní stravování, a to jakoukoliv formou, tedy ani například formou stravenky. Mnozí zaměstnavatele tak porušují závazné právní předpisy tím, že zaměstnanci poskytnou stravenku namísto stravného.

Podle § 152 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci cestovní náhrady, které vzniknou zaměstnanci při

1. pracovní cestě,
2. cestě mimo pravidelné pracoviště,
3. mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště,
4. přeložení,
5. dočasném přidělení (§ 43a)
6. přijetí do zaměstnání v pracovním poměru,
7. výkonu práce v zahraničí.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nařídí mimořádnou směnu mimo rámec harmonogramu směn a zaměstnanci vzniknou mimořádné výdaje, vzniká zaměstnanci mimo jiné cestovní náhrady (např. náhrada jízdních výdajů) nárok na stravné při pracovní cestě podle ustanovení § 152 písm. c) zákoníku práce. Doplňme, že mimořádná směna je vždy prací přesčas, neboť se jedná o směnu nad rámec harmonogramu směn. Na stravné má zaměstnanec zákonný nárok a pro zaměstnavatele se jedná vždy o daňově účinný výdaj.

Jestliže zaměstnavatel v daném případě poskytne příspěvek na závodní stravování (třeba formou stravenky), nelze příspěvek na stravování považovat za daňově účinný výdaj, a to ani v případě, že zaměstnavatel protizákonně neposkytne zaměstnanci stravné. Nutno si uvědomit, že pro zahrnutí příspěvku na stravování do daňově účinných výdajů je nutno dodržet všechny podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, tj. i tu podmínku, že zaměstnanci nevznikl v průběhu směny nárok na stravné při pracovní cestě podle zákoníku práce. Jak je uvedeno výše, nárok na stravné vzniká v případě mimořádné směny podle ustanovení písm. c) § 152 zákoníku práce.

Zaměstnavatel je povinen dle § 84 zákoníku práce vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním "nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny" před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Pokud však zaměstnavatel změní zaměstnanci harmonogram směn a tuto směnu (mimořádnou) zahrne do změněného harmonogramu směn, nebude se jednat o mimořádnou směnu, ale o směnu v rámci změněného harmonogramu směn, a nárok na stravné nevznikne.