Zaměstnanecké výhody z pohledu účetní - Odměny, dary a sociální výpomoc

1. Odměny při životních a pracovních výročích

V rámci péče o zaměstnance (viz § 224 odst. 2 ZP) je každý zaměstnavatel oprávněn poskytovat odměny:

1. při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
2. za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.

Náklady spojené s poskytováním těchto odměn může zaměstnavatel hradit:

• ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů nebo
• na vrub daňových výdajů, pokud právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy [viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP].

Výše odměny v peněžní formě je u zaměstnance vždy zdanitelným příjmem, z něhož je nutné odvést pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

Bude-li se jednat o naturální formu, pak je u zaměstnance od daně osvobozena pouze hodnota nepeněžního plnění poskytovaného z FKSP v souladu s podmínkami uvedenými v § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, a to v úhrnné výši do 2 000 Kč za kalendářní rok.

Z FKSP lze dle § 14 poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary (bezúplatná plnění):

1. za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
2. při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,
3. při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
4. při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

U zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, je od daně osvobozena hodnota nepeněžního plnění v úhrnné výši do 2 000 Kč za kalendářní rokposkytovaných zaměstnancům za obdobných podmínek ze sociálního fondu, zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů.

Zdanitelným příjmem u zaměstnance jsou vždy:

• nepeněžní dary převyšující roční limit 2 000 Kč,
• nepeněžní plnění poskytnutá nad rámec výše uvedených skutečností, tj. poskytnutá při jiných příležitostech,
• nepeněžní plnění na vrub daňově účinných výdajů,
• peněžní dary bez ohledu na zdroj financování.

Nepeněžní plnění osvobozená od daně z příjmů se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Bezúplatná plnění (dary) jak ve formě naturální i peněžní, která nejsou osvobozena od daně z příjmů, podléhají odvodu pojistného.

V souladu s ustanovením § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného nezahrnují plnění poskytnutá poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

2. Odměny věrnostní a stabilizační povahy

Cílem těchto odměn je stabilizovat zaměstnance, případně ocenit jejich věrnost zaměstnavateli. Forma a výše odměny závisí na zaměstnavateli, který by měl správně odhadnout motivační hodnotu odměny v závislosti na stabilitě svého hospodaření. Při tvorbě systému odměn je nutné vzít v úvahu prosperitu, ekonomický vývoj zaměstnavatele a správně stanovit podmínky pro výplatu odměn.

Náklady spojené s výplatou stabilizačních a věrnostních odměn může zaměstnavatel poskytovat:

• na vrub daňových výdajů, pokud právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní nebo jiné smlouvy (viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP),
• ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů nebo
• z obou zdrojů.

Částky vyplacené zaměstnancům formou stabilizačních a věrnostních odměn se v plném rozsahu zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, a to bez ohledu na zdroj jejich financování.

Nadále může zaměstnavatel výdaje na výplatu stabilizačních a věrnostních odměn zahrnovat do daňových výdajů, pokud právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy. U zaměstnance jsou tyto odměny zdanitelným příjmem, i když budou poskytnuty v naturální formě.

3. Dary a sociální výpomoc

Dary neboli bezúplatná plnění může zaměstnavatel hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub daňově neúčinných výdajů. Náklady na peněžní i nepeněžní dary nelze zahrnout do daňových výdajů [viz § 25 odst. 1 písm. j) ZDP].

U zaměstnance je od daně z příjmů osvobozena pouze hodnota nepeněžního plnění poskytovaného z FKSP v souladu s § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb. v úhrnné výši do 2 000 Kč za kalendářní rok.

U zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, je od daně osvobozena hodnota nepeněžních plnění v úhrnné výši do 2 000 Kč za kalendářní rok poskytovaných zaměstnancům za obdobných podmínek ze sociálního fondu, zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů.

Sociální výpomoc k překlenutí mimořádně obtížných poměrů

Sociální výpomoc může být poskytnuta z několika důvodů. Sociální výpomoc k překlenutí mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy lze poskytnout:

• ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub daňově neúčinných výdajů,
• z FKSP nebo
• na vrub daňových výdajů, pokud právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní či jiné smlouvy [viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP].

U zaměstnance jsou od daně osvobozeny příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z FKSP nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, nebo ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů [viz § 6 odst. 9 písm. o) ZDP].

Sociální výpomoc hrazená na vrub daňově účinných výdajů, sociální výpomoc poskytovaná na jiné účely a sociální výpomoc nad limit 500 000 Kč je u zaměstnance zdanitelným příjmem.

V souladu s ustanoveními § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb. se jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrůvzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Sociální výpomoc při mimořádně finančně tíživé situaci

Výdaje na jednorázovou sociální výpomoc zaměstnanci, popřípadě jeho nejbližším pozůstalým při řešení mimořádně finančně tíživé situace lze hradit:

• ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub daňově neúčinných výdajů,
• z FKSP - sociální výpomoc může dle § 11 vyhlášky č. 114/2002 Sb. v jednotlivém případě činit nejvýše 15 000 Kč, v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 30 000 Kč, nebo
• na vrub daňových výdajů, pokud právo zaměstnanců na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní či jiné smlouvy.

U zaměstnance je hodnota jednorázové sociální výpomoci poskytnutá v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých finančních situací bez ohledu na zdroj financování vždy zdanitelným příjmem.

V souladu s ustanovením § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb. se částky poskytnuté zaměstnanci při jednorázové sociální výpomoci poskytnuté k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Sociální výpomoc poskytovaná nejbližším pozůstalým zaměstnance

Výdaje na sociální výpomoc poskytovanou nejbližším pozůstalým nemůžezaměstnavatel zahrnout do daňově účinných výdajů [viz § 25 odst. 1 písm. j) ZDP]. Tuto sociální výpomoc může hradit pouze z FKSP [viz § 11 odst. 1 vyhl. č. 114/2002 Sb.] nebo ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění.

Sociální výpomoc poskytnutá nejbližším pozůstalým zaměstnance z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění je do výše 15 000 Kč od daně osvobozena v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 ZDP. Sociální výpomoc nad tento limit je zdanitelným příjmem u příjemce, který v rámci daňového přiznání zahrne nadlimitní plnění pod § 10 ZDP - ostatní příjmy.