V praxi mzdové účetní se setkáváme s různými úrovněmi odměňování. Velmi zjednodušeně můžeme všeobecně hovořit o fixním a variabilním odměňování a dále také o benefitech, které jsou v praxi velmi žádané, a už se bez nich neobejde skoro žádná společnost.
V příspěvku se zastavíme nad zcela specifickým odměňováním, kdy se v praxi mzdové účtárny možná až velmi často setkáváme s nevyjasněnými pravidly a legislativními podmínkami, a to hlavně v oblasti odměn pro životní výročí a odměn pro věrnostní a stabilizační povahu. Legislativními podmínkami máme na mysli konkrétně dopad těchto odměn do odvodu daně, zdravotního a sociálního pojištění.
Samozřejmě, že rozumíme tomu, že v organizaci chceme právě tyto formy odměn poskytovat různými způsoby, ale ne všechny způsoby poskytnutí jsou tak jednoduché, co se nakonec týká odvodu daně, zdravotního a sociálního pojištění. Tyto odměny také v praxi ovlivňují příjem zaměstnance, co se týče průměrného výdělku, který vstupuje do různých oblastí ve zpracování mezd. Zároveň musíme z pohledu takového plnění dbát na správné zúčtování v oblasti srážek ze mzdy.
Jen pro zajímavost – v současnosti se můžeme v praxi setkat dokonce s plněním – odměnou, která je poskytována za docházku do zaměstnání. Pokud zaměstnanec nebyl nemocný a měl odpracovaný plný fond pracovní doby, má za to poskytnuto plnění – „odměnu“ za odpracovaný fond.
V tomto článku se chceme specificky věnovat odměnám, jak je již výše zmíněno, a to odměnám pro životní výročí a věrnostní a stabilizační povahu.
Odměny při životním výročí
Tuto možnost poskytnutí odměny máme vyjádřenu i v zákoníku práce v § 224, odst. 2, v platném znění.
„Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci odměnu zejména:
- při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
- za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.“
Pokud budeme v našem případě nadále rozvíjet formu odměny při životním výročí, velmi důležité ustanovení, které určuje způsob, jak s touto odměnou zacházet v zúčtování mezd, je ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a písm. g) zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP).
„Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny:
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění...“ (pozn. autora: citace paragrafu je zkrácena pro naše účely),
„g) hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.“
Odměny pro životní výročí související s osvobozením daně nalezneme ve vyhlášce č. 114/2002 Sb., o FKSP, v § 14 Dary.
„Vyhláška č. 114/2002 Sb., § 14 Dary
(1) Z fondu lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary
- za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
- při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,
- při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
- při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
(2) Za mimořádnou aktivitu podle odstavce 1 písm. a) lze z fondu poskytnout dar i jiným fyzickým osobám než zaměstnancům.
(3) Celková výše darů může činit nejvýše 15% ze základního přídělu. Nevyčerpanou část limitu lze převádět do dalšího roku pro stejný účel, a to nad stanovený limit.
(4) Dary lze poskytovat též jiným fyzickým osobám nebo příspěvkovým organizacím postiženým živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Na tyto dary se nevztahuje omezení podle odstavce 3.“
Bez odvodu daně a následně zdravotního a sociálního pojištění můžeme poskytnout odměnu při životním výročí 50 let a poté za každých dalších 5 let věku, ale musí být poskytnuta v nepeněžní formě a dále musíme dodržet podmínku v organizacích, na které se přímo předpis o FKSP nevztahuje, limit do 2 000 Kč (u zaměstnance za kalendářní rok) osvobozených od daně a pojistného. U vyšší odměny už musí být odvedena daň a ZP i SP dle písm. g) § 6, odst. 9 ZDP.
Odměny poskytnuté v peněžní formě
Odměny při životním výročí v peněžní formě nepodléhají režimu výše uvedenému, a tudíž se na ně musí pohlížet jako na jakékoliv jiné odměny z pohledu odvodu daně, zdravotního a sociálního pojištění.
Odměna při životním výročí je specifická také z pohledu průměrného výdělku – není poskytnuta v souvislosti s výkonem práce – tudíž do průměrného výdělku nemůže být zohledněna.
Odměny věrnostního a stabilizačního charakteru, odměny při pracovním výročí
Odměnu při pracovním výročí vztahujeme na výročí u zaměstnavatele, nebo celkově na pracovní výročí včetně doby trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů, což bychom museli mít doloženo. V daném případě se můžeme opřít opět o vyhlášku č. 114/2002 Sb. o FKSP. Rozlišujeme peněžní a nepeněžní formu, která má stejná pravidla z pohledu daní a zdravotního a sociálního pojištění jako u odměn při životním výročí.
Nepeněžní forma odměny je osvobozena a vztahuje se na ni opět podmínka § 6, odst. 9, písm. g) ZDP, limit u jednoho zaměstnance je 2 000 Kč ročně.
Vyhláška č. 114/2002 Sb., § 14 Dary
„b) při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,...“
Poskytnutí odměny v peněžní formě má dopad do odvodu daně, zdravotního a sociálního pojištění.
Tyto odměny za pracovní výročí věrnostního charakteru, či ať už je nazýváme odměnou za pracovní výročí, jsou v praxi velmi oblíbené, ale jak již z uvedeného § 14, odst. b) vyhlášky o FKSP vyplývá, nelze použít tato ustanovení v návaznosti na nepeněžní charakter a osvobození od daně s limitem 2 000 Kč ročně u zaměstnance dříve než při pracovním výročí 20 let (ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo celkově v pracovním poměru).
Odměna věrnostní a stabilizační povahy je opět specifická z pohledu průměrného výdělku – není poskytnuta v souvislosti s výkonem práce – do průměrného výdělku tudíž nemůže být zohledněna.
V oblasti srážek ze mzdy pro odměny za pracovní výročí, věrnostního a stabilizačního charakteru platí: Dle § 299, odst. 1, písm. h), občanského soudního řádu jsou odměny věrnostního a stabilizačního charakteru příjmem, který je postižitelný srážkami ze mzdy.
Nezapomínejme, že v praxi máme též možnost poskytovat zaměstnancům další plnění jako nepeněžní plnění, které není plněním za výkon práce a které je úzce svázáno s § 25, odst. 1, písm. h) ZDP, kdy z pohledu zaměstnavatele toto plnění je sice nedaňovým nákladem, ale takto poskytnuté plnění je možné za stanovených podmínek poskytnout bez odvodu daně, zdravotního a sociálního pojištění, pokud je poskytnuto jako:
„h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě
- příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce,
- možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3...“
Záleží tedy na tom, jaké podmínky pro plnění poskytovaná zaměstnancům nastavíme. Z výše uvedeného vidíme, že tato volba je z pohledu zákona o daních z příjmů zásadní právě pro odvod daně, zdravotního a sociálního pojištění jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele.
Pozor na plnění, která poskytujete za plnění pracovních úkolů – odměny za výkon práce zaměstnance. Plnění za pracovní výkon, i když například v nepeněžní formě, je naturálním – nepeněžním plněním za práci, které je příjmem jako finanční plnění za práci, s dopadem do odvodu daně, zdravotního a sociálního pojištění a také samozřejmě například dále do průměrného výdělku.