V předchozím článku jsme se zmínili o nejčastěji poskytované zaměstnanecké výhodě, kterou je bezesporu závodní stravování. Nyní upozorníme na další frekventované benefity, jejich přednosti, ale i složitosti.
Služební vozidlo používané i k soukromým účelům
Za nadstandardní výhodu je nutné považovat poskytnutí služebního vozidla i k soukromým účelům. Je evidentní, že tuto výhodu nebude zaměstnavatel poskytovat všem zaměstnancům, kteří používají služební vozidlo k plnění pracovních povinností, ale jen vybranému okruhu vedoucích zaměstnanců - manažerů. Další otázka, která s tím plně souvisí, je, zda firma bude hradit i pohonné hmoty spotřebované při soukromých cestách.
Připomeňme, že zaměstnavatel je povinen v souladu s § 6 odst. 6 ZDP zaměstnanci zdanit 1 % vstupní ceny motorového vozidla v kalendářním měsíci, a to i v případě, kdy auto není používáno, např. v době nemoci zaměstnance nebo jeho jiné nepřítomnosti v práci. Částka zdanitelného příjmu musí činit za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla nejméně 1 000 Kč. Dojde-li v průběhu měsíce ke změně vozidla pro poruchu či z jiného důvodu a zaměstnanec má vozidla ke svému užití postupně za sebou, zdaňuje se 1 % z vyšší vstupní ceny vozidla. Jsou-li vozidla používána současně (stačí jediný den), je nutné zdanit 1 % vstupní ceny z každého vozidla, minimálně však z každého 1 000 Kč. V případě, že má zaměstnavatel auto pronajaté, zdaňuje se 1 % vstupní ceny u původního vlastníka (včetně DPH). Jde-li o auto pořízené na finanční leasing (§ 21d ZDP), jde o vstupní cenu u této společnosti, k níž je nutné připočítat DPH.
Zaměstnanec používá služební automobil, jehož vstupní cena činí 700 000 Kč, i k soukromým účelům. Po dobu celého kalendářního měsíce dlouhodobě ošetřoval člena rodiny. Zdanitelným příjmem je 7 000 Kč. Protože poplatník učinil Prohlášení, bude záloha daně díky slevě na poplatníka nulová. Současně je však nutné odvést i pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, a to jak za zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec nemá žádný zúčtovaný příjem, odvede zaměstnavatel pojistné i za zaměstnance a v souladu s právní úpravou srazí dlužné pojistné v měsíci, kdy má zaměstnanec zúčtovaný příjem, z něhož je možné pojistné srazit.
Pokud zaměstnavatel bude zaměstnanci hradit i pohonné hmoty spotřebované při soukromých cestách, je zdanitelným plněním celá jejich hodnota.
Zcela jiná situace je v případě, kdy zaměstnavatel dlouhodobě nebo i krátkodobě pronajímá zaměstnancům vozidlo pro soukromé účely za nižší než obvyklou cenu. V takovém případě je zdanitelným příjem rozdíl mezi cenou pronajatou (poskytnutou) a obvyklou (placený nájem).
Vzdělávání zaměstnanců nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele
V souvislosti s předmětem činnosti poskytuje zaměstnavatel odborný rozvoj svým zaměstnancům formou zaškolení, zaučení, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace. Výdaje spojené s odborným rozvojem související s předmětem činnosti zaměstnavatele jsou daňově účinnými výdaji [viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP]. Nepeněžní plnění určené na odborný rozvoj je u zaměstnance příjmem od daně osvobozeným [viz § 6 odst. 9 písm. a) ZDP]. Peněžní plnění, ať už se jedná o náhradu mzdy, nebo o příspěvek na dopravu do vzdělávacího zařízení, je vždy zdanitelným plněním. U zaměstnavatele jsou veškeré tyto výdaje daňově uznatelnými výdaji.
Zaměstnavatel však může uhrazovat i náklady na vzdělávání, které nesouvisejí s činností zaměstnavatele. V případě nepeněžní formy plnění se nebude jednat o daňový výdaj zaměstnavatele a u zaměstnance půjde o příjem od daně osvobozený. Půjde-li o peněžní formu plnění, bude se jednat o daňový výdaj zaměstnavatele, pokud právo zaměstnanců na takové plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy. U zaměstnance je peněžní forma vždy zdanitelným příjmem, které podléhá i pojistnému.
Zaměstnavatel, který se zabývá stavební činností, uhradí za zaměstnance školné na soukromé vysoké škole bankovnictví, protože s touto podmínkou byl uzavřen pracovní poměr a právo na toto plnění vyplývá z uzavřené pracovní smlouvy.
Protože se jedná o náklady na vzdělání nesouvisející s činností zaměstnavatele a v nepeněžní formě, nebude se jednat o daňově účinný výdaj, a zaměstnavatel uhradí školné ze sociálního fondu nebo ze zisku nebo na vrub daňově neúčinných výdajů. Na straně zaměstnance se bude jednat o příjem od daně osvobozený.
Pro vedoucího zaměstnance uhradí zaměstnavatel školné přímo soukromé vysoké škole managementu. Protože vzdělávání souvisí s předmětem činnosti (jedná se o vedoucího zaměstnance), bude se jednat o daňově účinný výdaj a na straně zaměstnance jde o příjem od daně osvobozený.
Zdraví zaměstnanců
K poměrně zásadní změně došlo od roku 2018 u nepeněžního plnění ve formě použití zdravotnických zařízení [viz § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP].
Do konce roku 2017 platné znění zákona osvobozovalo nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení. Nová úprava změnila osvobození ve formě použití zdravotnických zařízení tak, že je osvobozeno pořízení zboží nebo služebzdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízenía pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.
Na jedné straně je nově umožněno nepeněžní formou přispívat na stomatologické úkony nehrazené zdravotní pojišťovnou nebo i na různé kosmetické úkony zajišťované zdravotnickým zařízením, na druhé straně došlo k omezení rehabilitací, protože mnoho rehabilitačních úkonů bylo zajišťováno soukromými subjekty, které nepatří pod zdravotnická zařízení ať státní či nestátní.
Příspěvek na tištěné knihy
Od roku 2018 se objevuje nový zaměstnanecký benefit [viz § 6 odst. 9 písm. d) bod 4 ZDP]. Od daně se osvobozuje nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro dětis výjimkou knih, v nichž reklama přesahuje 50 % plochy.
Finanční benefity
Zaměstnavatel může do daňově účinných výdajů zahrnout výdaje na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění v rozsahu vyplývajícím z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy. Může však na tyto benefity přispívat i z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku nebo na vrub daňově neúčinných výdajů či kombinací obou zdrojů plnění. V souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je u zaměstnance od daně osvobozena v celkovém úhrnu částka až 50 000 Kč za kalendářní rok.
Ke značnému zpřísnění podmínek došlo u příspěvku na soukromé životní pojištění od roku 2015. Formální podmínky pro daňové osvobození spočívají v nutnosti mít v pojistné smlouvě sjednáno, že
- k výplatě pojistného plnění dojde nejdříve v roce dosažení 60 let věku,
- k výplatě pojistného plnění dojde nejdříve po 5 letech od sjednání smlouvy,
- nesmí být umožněna ani výplata jiného příjmu, než je v zákoně definována,
- smlouva musí být sjednána jen s pojišťovnou, která má oprávnění k této činnosti v EU nebo EHP.
Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let
- k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, nebo
- k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
- k předčasnému ukončení pojistné smlouvy,
daňové osvobození zaniká a zdanitelným příjmem ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně osvobozeny.
Při porušení podmínek (mimořádný výběr nebo předčasné ukončení smlouvy), musí poplatník formou daňového přiznání:
- provést zdanění částek z titulu snížení ročního daňového základu za posledních 10 let a
- zdanit příspěvky zaměstnavatele za posledních 10 let, ale poskytnuté počínaje rokem 2015 a
- oznámit zaměstnavateli porušení podmínek do konce měsíce, v němž k němu došlo.
Pokud by zaměstnavatel nadále přispíval, pak od následujícího měsíce, v němž došlo k porušení podmínek, musí být příspěvek od zaměstnavatele zdaněn a odvedeno pojistné a navíc se nebude jednat o daňově účinný výdaj.
Dalším finančním benefitem jsou zápůjčky od zaměstnavatele. Podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. v) ZDP je osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Pokud zaměstnavatel poskytne bezúročnou zápůjčku vyšší než 300 000 Kč, je zdanitelným plněním výše obvyklého úroku. Řada právních předpisů tento pojem používá, ačkoliv definice tohoto pojmu je v různých předpisech různá. Pro daňové účelylze při stanovení obvyklého úroku vycházet z údajů zveřejňovaných ČNB.
Příspěvky zaměstnavatele na zařízení péče o děti předškolního věku
V souvislosti se zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, došlo ke zpřesnění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a od daně z příjmů jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona.
Od roku 2017 může zaměstnavatel hradit z daňově uznatelných výdajů v souladu s § 24 odst. 2 písm. zw) ZDP:
- výdaje na provozvlastního zařízení péče o děti předškolního věku, nebo
- příspěvek na provoz zařízení péče o děti předškolního věku zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců.
Jedná-li se o vlastní zařízení zaměstnavatele, lze uplatnit jako daňově účinné běžné provozní náklady (voda, plyn, elektrická energie, mzdy personálu atd.).
Formou odpisů hmotného majetku dle § 24 odst. 2 písm. a), resp. písm. v) ZDP lze uplatnit pořízení nového zařízení (objekt) pro provoz péče o děti předškolního věku nebo technické zhodnocení stávajícího zařízení (objekt).
Zaměstnavatel může uplatnit jako daňově účinné výdaje i náklady spojené s pobytem dětí zaměstnanců ve smluvně zajištěném zařízení provozovaném jiným subjektem na základě daňového dokladu, a to jako příspěvek na provoz tohoto zařízení. V případě, že tento "příspěvek" bude mít za následek skutečnost, že péče o děti zaměstnanců bude poskytována za zvýhodněnou cenu nebo bezplatně, rozdíl mezi cenou poskytnutou a cenou obvyklou se u zaměstnance posoudí jako zdanitelný příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP a odvede se i pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Bude-li však takový "příspěvek" hrazen ze zisku, z FKSP nebo na vrub daňově neúčinných výdajů, bude se jednat o nepeněžní plnění, které je na straně zaměstnance od daně osvobozeno v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Zdravotní volno - tzv. sick days
Jedná se o pracovní volno poskytované zaměstnavatelem v době krátkodobé zdravotní indispozice zaměstnance bez nutnosti dokládat nepřítomnost zaměstnance dokladem o dočasné pracovní neschopnosti. Z hlediska pracovního práva se jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, která může být upravena v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě.
Při sjednávání rozsahu poskytovaného volna je rozhodujícím faktorem personální a ekonomické hledisko zaměstnavatele. V době čerpání sick days je obvykle zaměstnanci poskytována přiměřená náhrada mzdy. Protože se jedná o dobrovolné plnění, nemusí být náhrada mzdy bezpodmínečně ve výši průměrného výdělku, ale může být i nižší nebo dokonce žádná. Někteří zaměstnavatelé nesprávně považují zdravotní volno za výkon práce a zaměstnancům poskytují namísto náhrady mzdy mzdové plnění (mzdu). Tím dochází k dalšímu pochybení z hlediska stanovení nároku na dovolenou. Zdravotní volno se pro účely nároku na dovolenou nepovažuje za výkon práce stejně jako dočasná pracovní neschopnost, zatímco den, za který je poskytována mzda, se považuje za den odpracovaný.
Zvýšený nárok na dovolenou
Základní výměra dovolené u zaměstnavatelů podnikatelské sféry činí 4 týdny. Zaměstnavatel je však oprávněn poskytovat vyšší než zákonný nárok. Prodloužení dovolené volí podle své ekonomické situace, a to o dny nebo o celé týdny. Vždy je však nutné, aby právo zaměstnance na zvýšený nárok na dovolenou bylo zakotveno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zaměstnavatel může zvýšený nárok na dovolenou diferencovat ve vztahu k celkové době trvání pracovního poměru nebo ve vztahu k určitým skupinám zaměstnanců. Může stanovit i další podmínky pro vyšší výměru dovolené, avšak vždy musí respektovat zákaz diskriminace.