Za již zavedený a poměrně rozšířený benefit lze i v českých podmínkách označit tzv. sick days, zdravotní volno poskytované zaměstnancům za účelem zotavení z krátkodobých zdravotních indispozic, při němž zaměstnanci nemusejí důvod své absence v práci prokazovat například potvrzením od lékaře. V praxi se ale podmínky poskytování sick days napříč podnikatelskou sférou značně liší a v řadě případů nejsou nastaveny zcela vhodně. To následně může vést ke sporům se zaměstnanci i neúčelně vynaloženým nákladům ze strany zaměstnavatele. Co je tedy vhodné v souvislosti s poskytováním sick days zejména upravit?
Sick days jako zaměstnanecký benefit
JUDr.
Alice
Mlýnková
Ph.D.
Mgr.
Lukáš
Mojžíš
Právní povaha sick days
Sick days představují benefit, který zaměstnavatel může svým zaměstnancům poskytovat zcela dobrovolně a na základě vlastního uvážení, tedy nad rámec svých zákonných povinností. Podmínky poskytování a čerpání sick days nejsou upraveny zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), ani jinými obecně závaznými právními předpisy. Oprávnění zaměstnavatele tento benefit zavést vychází z
dispozitivní
povahy zákoníku práce a smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích, protože se jedná o opatření ve prospěch zaměstnanců, kterým jsou tímto benefitem rozšiřována jejich práva.Z pohledu pracovního práva se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 zákoníku práce, která však není uvedena v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.