Nové generace zaměstnanců přicházející na pracovní trh přináší i nový pohled na úlohu práce v životě zaměstnanců a důležitost volného času. Konkrétně více než 80 % tzv. mileniálů (tj. lidí narozených přibližně mezi lety 1980 a 2000) při nástupu do práce zvažuje, jaký bude mít pracovní pozice dopad na jejich work-life balance. Zaměstnanci v této generaci, ale i v generacích dalších, daleko více dbají na svůj volný čas a jeho využití. Očekávají tak od zaměstnavatele, že na tyto jejich potřeby bude reagovat: že jim umožní čerpat více volných dnů a zároveň jim poskytne benefity využitelné k realizaci aktivit v rámci tohoto volného času. Zaměstnavatelé se na druhé straně snaží zaměstnancům vyjít vstříc, zvýšit tak jejich loajalitu a zamezit jejich fluktuaci. Následující článek se zaměřuje na vybrané volnočasové zaměstnanecké benefity.
1. Benefity k zajištění volného času zaměstnanců
Sick days, free days a jiné druhy volna
Sick days neboli indispoziční volno je placené volno, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům za účelem překlenutí krátkodobých zdravotních indispozic. Zaměstnanec přitom zpravidla nemusí tento svůj zdravotní stav nijak prokazovat (např. potvrzením od lékaře). U některých zaměstnavatelů bývá tento benefit poskytován i v případě zdravotní indispozice členů domácnosti zaměstnance. Objevují se pak i další druhy placeného volna, jako např. free days, které jsou poskytované za účelem vyřízení osobních či jiných záležitostí, nebo např. happy days, tj. prakticky neomezené pracovní volno.1)
Výhodou těchto forem benefitů je, že pokud je nárok na takovéto volno a odměna plynoucí při jeho čerpání stanovená v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo pracovní či jiné smlouvě, jedná se o daňově uznatelný náklad zaměstnavatele [viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „ZDP“]. Na straně zaměstnance se poté jedná o příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, který spadá do základu daně z příjmů ze závislé činnosti. Bude tak také součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Další výhodou je, že zaměstnavatel není při stanovování podmínek limitován. Lze tak stanovit např. počet poskytovaných dnů a období jejich