Při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází správce daně z předložených mzdových listů, prohlášení k dani, případně dalších dokladů rozhodných pro uplatnění nároku na slevy na dani a daňové zvýhodnění, ale může provést i kontrolu dalších účetních dokladů s cílem zjistit, jaká plnění kromě mzdy a platu poskytuje plátce daně svým zaměstnancům. Správce daně pak mnohdy zjišťuje, že ne všechny příjmy, které se považují za příjmy ze závislé činnosti, bývají uvedeny na mzdovém listu zaměstnance a jsou zahrnuty do základu pro výpočet zálohy na daň, přestože zdanění podléhají.
Jedním z častých plnění poskytovaných zaměstnavatelem, která jsou považována za příjem ze závislé činnosti, jsou příspěvky zaměstnavatele zaměstnanci na jeho soukromé životní pojištění, na manažerské pojištění, na pojištění úrazové nebo na pojištění odpovědnosti za škodu. Osvobozené od daně jsou však jen příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance. Podmínky pro osvobození tohoto příjmu jsou stanoveny v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3) zákona o daních z příjmů, kde je mimo jiné uvedeno, že se musí jednat o příspěvek na pojistné na pojištění zaměstnance pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na jeho důchodové pojištění (příspěvek na soukromé životní pojištění), pojistná smlouva musí být uzavřena mezi pojišťovnou a zaměstnancem jako pojistníkem, právo na plnění z pojistné smlouvy má pojištěný zaměstnanec, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má právo na plnění osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné.
Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci nějaké plnění ve formě příspěvku na různé formy pojištění, případně uzavře-li zaměstnavatel jako pojistník pojistnou smlouvu, ve které je jako pojištěný uvedený jeho zaměstnanec, jedná se vždy o příjem ze závislé činnosti, ze kterého pokud není od daně osvobozený, je zaměstnavatel povinen srazit zálohu na daň v okamžiku, kdy se takový příspěvek na pojistné stává příjmem zaměstnance, což není vždy snadné určit.
Pojistné placené zaměstnavatelem na pojištění zaměstnance
Kontrolou jednotlivých položek na výpisech z podnikatelského účtu společnosti bylo správcem daně zjištěno, že zaměstnavatel jako pojistník uzavřel pojistné smlouvy a na základě těchto smluv pravidelně měsíčně hradil pojistné za pojištěné osoby, kterými byli jeho zaměstnanci. V pojistných smlouvách bylo sjednáno životní pojištění pro případ dožití nebo smrti a dále úrazové pojištění. V případě smrti pojištěného, kdykoliv v průběhu trvání pojištění, by pojišťovna vyplatila plnění obmyšlenému, jako obmyšlený byl v pojistných smlouvách uveden zaměstnavatel. Uzavřít pojistnou smlouvu a určit obmyšlenou osobu pro výplatu pojistného plnění v případě smrti pojištěného je oprávněn pouze pojistník. Vzhledem k tomu, že v případě smrti pojištěného (zaměstnance) by plynulo pojistné plnění pojistníkovi, tedy zaměstnavateli, nelze pojistné hrazené pojistníkem pro případ smrti pojištěného v uvedeném případě považovat za příjem pojištěného, příjem zaměstnance. Uhrazené částky pojistného na pojištění pro případ dožití se sjednané doby, které jsou placeny pojistníkem, se pak stanou příjmem pojištěného (zaměstnance) až v okamžiku vzniku jeho práva na výplatu pojistného plnění pro případ dožití.
Zdanitelným příjmem ze závislé činnosti jsou však u zaměstnance částky zaměstnavatelem placeného pojistného na úrazové pojištění zaměstnance, neboť toto pojištění poskytuje pojistnou ochranu pojištěnému (zaměstnanci), a také z pojistných smluv předložených ke kontrole bylo zjištěno, že nárok na plnění z úrazového pojištění v průběhu trvání pojistné smlouvy má vždy pojištěný, jehož jméno je uvedeno v pojistné smlouvě.
Plátce daně namítal, že pojištěným osobám z titulu úhrady pojistného na základě uzavřených pojistných smluv nevznikl žádný příjem, pojistné smlouvy byly uzavřeny zaměstnavatelem jako pojistníkem z důvodu ochrany společnosti proti riziku úmrtí a úrazů klíčových osob společnosti, pojištění zaměstnanci se na pojistném vztahu nepodílejí a neplyne jim z něho žádná výhoda či příjem. Navíc poukazoval na ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bod 3) zákona o daních z příjmů s tím, že se jednalo o částky pojistného na soukromé životní pojištění zaměstnanců, které je od daně osvobozeno.
K námitkám plátce daně je nutno uvést, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout pojištěnému zaměstnanci pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, v uvedeném případě úraz. Platby pojistného na úrazové pojištění zaměstnance nelze považovat za příjmy od daně osvobozené dle § 6 odst. 9) písm. p) bod 3) zákona o daních z příjmů už toho důvodu, že není splněna jedna ze základních podmínek pro osvobození tohoto příjmu, a to ta, že pojistná smlouva byla uzavřena zaměstnancem jako pojistníkem. Pojistníkem byl v uvedeném případě zaměstnavatel, zaměstnanec byl jen osobou pojištěnou, navíc samotné úrazové pojištění není považováno za soukromé životní pojištění ve smyslu uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů.
Částky uhrazené plátcem daně na úrazové pojištění zaměstnanců posoudil správce daně jako příjem zaměstnanců ze závislé činnosti, který měl být zahrnut do základu pro výpočet zálohy na daň dle § 38h zákona o daních z příjmů. Dodatečným platebním výměrem doměřil správce daně daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a současně vznikla plátci daně povinnost uhradit z částky doměřené daně penále podle § 236 odst. 1 a § 251 odst. 1 písm. a) daňového řádu.
Životní pojištění pro případ dožití nebo smrti
V jiném případě bylo správcem daně zjištěno, že společností bylo hrazeno pojistné na základě smluv o manažerském životním pojištění, uzavřených mezi pojišťovnou a společností jako pojistníkem, pojištěnými osobami byli jednatelé společnosti. Z pojistných smluv vyplývá, že bylo sjednáno pojištění pro případ dožití nebo smrti. Obmyšleným, který má právo na plnění při smrti pojištěného, je v pojistných smlouvách stanoven manžel či manželka pojištěného.
Pojištění pro případ smrti lze označit jako pojištění „rizika“. V případě vzniku pojistné události, smrti pojištěného, kdykoliv v průběhu trvání pojištění, by pojišťovna vyplatila plnění oprávněné obmyšlené osobě. Částka pojistného hrazeného na pojištění pro případ smrti pojištěného, jednatele společnosti, je zdanitelným příjmem pojištěného již v okamžiku, kdy je pojištění společností jako pojistníkem uhrazeno pojišťovně, neboť na případné plnění při vzniku pojistné události, smrti pojištěného, má nárok manžel či manželka pojištěného. Výše příjmu, který má být zahrnutý do základu pro výpočet zálohy na daň dle § 38h zákona o daních z příjmů, odpovídá pojistnému hrazenému společností na tuto rizikovou složku životního pojištění pojištěného.
Pojistné, které se vztahuje k dožití (spořicí složce pojištění), bude příjmem jednatele plynoucím mu v souvislosti s výkonem závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů až v okamžiku vzniku jeho nároku na výplatu pojistného plnění pro případ dožití. Výše tohoto příjmu pak bude stanovena jako součet plateb uhrazených společností na toto pojištění.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád