Náhrady za ztrátu příjmu v případě sociálních událostí, jakými jsou rizikové těhotenství, fyziologické těhotenství a mateřství jsou řešeny dávkami nemocenského pojištění - nemocenským, vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství a peněžitou pomocí v mateřství.
Pracovní neschopnost v roce 2020 z pohledu pojištěnky - "rizikové" těhotenství
Může nastat situace, kdy těhotenství zaměstnankyně provázejí zdravotní komplikace. V takovém případě její ošetřující lékař (gynekolog) rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnané ženě tak může vzniknout nárok na nemocenské.
Z lékařského hlediska není těhotenství samo o sobě nemoc a nezakládá automaticky dočasnou pracovní neschopnost. Pojmem "rizikové těhotenství" se označují různé situace. Označení těhotenství za rizikové se používá často v posledních letech pro označení těhotenství starších žen prvorodiček nebo těhotenství, k němuž došlo po hormonální léčbě, aniž by takové ženy měly vážnější zdravotní problémy. V takových případech by neměla být dočasná pracovní neschopnost uznána. Má-li těhotenství fyziologický průběh, těhotná žena vykonává své zaměstnání nebo pojištěnou činnost bez toho, že by musela být uznána dočasně práce neschopnou. Vykonává-li práci, která je podle zákoníku práce zakázána těhotným ženám nebo ohrožuje její těhotenství, má být zaměstnavatelem převedena na jinou práci a dojde-li k poklesu výdělku, existuje dávka nemocenského pojištění - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, o který může žena požádat.
Jiná situace nastává, když příčinou "rizikového těhotenství" je vážné onemocnění budoucí matky nebo během těhotenství došlo k takovým komplikacím, které ohrožují zdraví ženy nebo průběh těhotenství. V takových případech je namístě, že ošetřující lékař uzná těhotnou ženu práce neschopnou, protože pro poruchu zdraví nebo vzniklé komplikace v průběhu těhotenství nemůže vykonávat dosavadní pojištěnou činnost.
Uzná-li ošetřující lékař zaměstnankyni dočasně práce neschopnou, vystaví rozhodnutí o vzniku její pracovní neschopnosti elektronicky. Práce neschopná zaměstnankyně obdrží od lékaře jen průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, který si ponechá, a svému zaměstnavateli oznámí dohodnutým způsobem, že se stala práce neschopnou. Zaměstnavatel následně 15. den trvání pracovní neschopnosti odešle na příslušnou OSSZ elektronicky Přílohu k žádosti o nemocenské.
Ošetřující lékař rovněž elektronicky ohlásí vznik, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti přímo správě sociálního zabezpečení. Nebude již vydávat zaměstnanci žádné papírové díly neschopenky určené pro zaměstnavatele. "Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce", který má u sebe zaměstnanec, však zůstane zachován pro potřeby a informaci pojištěnce. Hlášení správě sociálního zabezpečení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti bude při dočasné pracovní neschopnosti přesahující 14 kalendářních dnů automaticky považováno za žádost o nemocenské.
Nárok na výplatu nemocenského však nevzniká v případech, kdy má žena v zaměstnání sjednané omluvené volno, například v době, kdy je na rodičovské dovolené. Nemocenské je v takovém případě vypláceno až ode dne, kdy žena měla nastoupit do zaměstnání. Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud pracovní neschopnost vznikla dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno, zde platí ust. § 28 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění. V době čerpání rodičovské dovolené z původního zaměstnání nemocenské tedy nenáleží (neboť v tomto případě pojištěnce neuchází příjem, který má nemocenské nahradit). Pokud je však pojištěnka po skončení rodičovské dovolené v den plánovaného návratu do zaměstnání v pracovní neschopnosti, je již situace jiná (příjem ze zaměstnání jí uchází) a nemocenské při splnění zákonných podmínek náleží.
V okamžiku, kdy matce vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, lékař dočasnou pracovní neschopnost ukončí nejpozději počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Poté pojištěnka nastoupí na peněžitou pomoc v mateřství.
V roce 2020 se však mění způsob uplatnění nároku na nemocenské a některé další procesy. Pojištěnci již nepředávají žádost o nemocenské svému zaměstnavateli. Od lékaře si totiž odnesou jen průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, který slouží pro jejich potřebu, a nikomu ho neodevzdávají. Všechny ostatní potřebné doklady zašle lékař elektronicky přímo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel si pak na ePortálu ČSSZ nebo za využití dalších služeb ČSSZ (včetně notifikací) ověří, odkdy je jeho zaměstnanec v pracovní neschopnosti a další potřebné údaje. Obdobně postupuje lékař při vystavení potvrzení o trvání pracovní neschopnosti a jejím ukončení. Tato hlášení zasílá rovněž elektronicky příslušné správě sociálního zabezpečení a údaje zapíše pacientovi do průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce. Zaměstnavatel si aktualizované údaje ověří stejným způsobem jako při vzniku pracovní neschopnosti zaměstnance.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství matky, která byla na rodičovské dovolené
Pokud matka čerpá rodičovskou dovolenou a pečuje o dítě do 4 let jeho věku a trvá jí zaměstnání (má stále platnou pracovní smlouvu), ze kterého jí vznikl nárok na první peněžitou pomoc v mateřství, vznikne jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství i v souvislosti s jejím dalším těhotenstvím. Po podání žádosti se zjišťuje nový denní vyměřovací základ pro výpočet aktuální dávky. Pokud k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství dojde ještě do 4 let věku předchozího dítěte, porovnávají se nově zjištěný denní vyměřovací základ a denní vyměřovací základ, který byl použit pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství. Pro stanovení výše další peněžité pomoci v mateřství se použije výhodnější denní vyměřovací základ.
Pokud však zaměstnankyni pracovní poměr skončil během čerpání rodičovské dovolené (např. z důvodu, že měla sjednanou pracovní smlouvu na dobu určitou) a nový pracovní poměr dosud nenavázala (např. nebyl sepsán dodatek k pracovní smlouvě nebo nová navazující pracovní smlouva), není již nemocensky pojištěna. Na peněžitou pomoc v mateřství jí tudíž nevznikne nárok. Má však nárok na rodičovský příspěvek ode dne porodu mladšího dítěte. Jestliže matka uzavřela nový pracovní poměr během rodičovské dovolené s prvním dítětem, musí se vzít v úvahu ještě skutečnost, že pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství kromě splnění obecné podmínky (tj. účast na pojištění v době trvání zaměstnání nebo v ochranné lhůtě) je nutné splnit ještě specifickou podmínku, kterou je účast na nemocenském pojištění po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství.
Matka pečuje o 3,5letého syna, na kterého pobírala peněžitou pomoc v mateřství a poté rodičovský příspěvek do jeho 3 let. V zaměstnání čerpá neplacené volno do 4 let věku dítěte z důvodu péče o něj. Je těhotná a 6 týdnů před očekávaným dnem porodu nastoupí na další peněžitou pomoc v mateřství. Nárok na dávku jí vznikne, protože je stále zaměstnaná. Denní výše peněžité pomoci v mateřství bude vypočtena ze stejného denního vyměřovacího základu jako v případě syna s tím, že bude ještě o něco málo vyšší vzhledem k pravidelné roční valorizaci.
Žádost o peněžitou pomoc v mateřství se podává po 1. lednu 2020 i nadále v papírové podobě. Nárok se uplatňuje na formuláři "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství", který ženě vydává její lékař (gynekolog). Lékař na tiskopisu vyplní osobní údaje maminky a předpokládané datum porodu. Žena pak doplní údaje o zaměstnavateli, datum, od kterého chce na peněžitou pomoc v mateřství nastoupit (dále PPM), a platební údaje pro zasílání dávky. Takto vyplněnou a podepsanou žádost žena předá svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel k žádosti přiloží Přílohu k žádosti o PPM (může zaslat elektronicky i v listinné podobě) a zašle doklady příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která o nároku na dávku rozhodne, spočítá její výši a následně ji vyplatí. Na PPM může maminka nastoupit dnem, který si sama zvolí a je uveden na tiskopisu žádosti o PPM. Musí to však být den v rozmezí 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Samotnou žádost však lze podat i dříve.
Pokud ženě nevznikne nárok na PPM, má ode dne porodu nárok na rodičovský příspěvek. Jinak má nárok na rodičovský příspěvek až po ukončení výplaty peněžité pomoci v mateřství.
Blíží-li se konec pobírání peněžité pomoci v mateřství, je v některých případech třeba nechat si potvrdit tiskopis Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku (dokládá pouze rodič, který pobíral peněžitou pomoc v mateřství od jiného plátce než OSSZ/PSSZ/MSSZ) nebo Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku (dokládá rodič, který nepobíral peněžitou pomoc v mateřství, ale lze mu stanovit denní vyměřovací základ, který použije pro volbu výše rodičovského příspěvku). Tiskopis potvrdí příslušná správa sociálního zabezpečení. Potvrzený tiskopis se předává příslušnému kontaktnímu pracovišti Úřadu práce ČR, aby mohl navázat výplatou rodičovského příspěvku.
Od roku 2020 se mění výše rodičovského příspěvku. Dochází k jeho navýšení o 80 000 Kč na celkovou částku 300 000 Kč (pro vícerčata vzroste o 120 000 Kč na 450 000 Kč). Na zvýšenou částku však nemusí dosáhnout všichni rodiče. Nejdůležitější podmínkou pro získání alespoň částečného navýšení rodičovského příspěvku je skutečnost, že rodič do konce roku 2019 nevyčerpal celých 220 000 Kč. Rodiče, jejichž dítě dosáhne věku 4 let nejdříve v roce 2021, a chybí jim dočerpat z původních 220 000 Kč jen malá částka, si mohou být téměř jistí, že dosáhnou na celé navýšení. Ostatní rodiče však musí požádat o navýšení vyplácené měsíční částky, aby dosáhli na co největší sumu z dodatečných 80 000 Kč.
Výši rodičovské si určuje rodič sám. Odvíjí se však od předchozích příjmů, tedy denního vyměřovacího základu pro účely výpočtu peněžité pomoci v mateřství. Pokud rodič z nějakého důvodu nedoloží předchozí příjmy (například studenti), měla by být od nového roku maximální hranice čerpání stanovená na 10 000 Kč. V opačném případě je maximální hranice stejná jako výše peněžité pomoci v mateřství. O změnu výše měsíční částky rodičovského příspěvku mohou rodiče žádat každé tři měsíce.
Podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství otce
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, jestliže s matkou dítěte uzavře písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Musí splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena, tj. 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství a být účasten na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Muž může ženu vystřídat nejdříve od začátku 7. týdne po porodu dítěte, tedy po šestinedělí. Peněžitá pomoc v mateřství se muži poskytuje nejdéle v délce 22 týdnů s tím, že se mu do těchto 22 týdnů započítává také doba, kdy peněžitou pomoc v mateřství pobírala matka kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce. Dohoda však musí být uzavřena na dobu nejméně 7 kalendářních dní po sobě jdoucích. V písemné dohodě o péči otce o dítě musí být uvedený přesný den, od kterého bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit nebo může být ověřen u OSSZ. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem ověření podpisu.
Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání či výkon jiné výdělečné činnosti. Je tedy možné, aby otec nebo i matka při pobírání peněžité pomoci v mateřství ze zaměstnání vykonávali buď samostatnou výdělečnou činnost, nebo pracovali v jiném zaměstnání.