Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) patří mezi dávky nemocenského pojištění (dále také pojištění). Poskytována je zejména ženám z důvodu těhotenství, porodu a následné péče o dítě nebo při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů. Poskytována je však v některých případech i muži, který pečuje o dítě.
Nárok na PPM
Dávka peněžité pomoci v mateřství náleží pojištěnci za určitých podmínek. Při splnění těchto podmínek má nárok na PPM:
- pojištěnka, která porodila dítě, nebo těhotná pojištěnka, která má nárok na PPM před porodem nejdříve v době od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu,
- pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila,
- pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, nebo
- pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě (tuto dohodu lze uzavřít nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu),
- pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,
- pojištěnec či pojištěnka, pokud převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Zaměstnankyně pobírala PPM 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Po čtrnácti dnech po porodu vážně onemocněla a byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou. Její dočasná pracovní neschopnost trvala 15 týdnů. Bylo jí proto přerušeno poskytování PPM, protože pobírala nemocenské. Její manžel zůstal doma na rodičovské dovolené a uplatnil si nárok na PPM. Tuto dávku pobíral 15 týdnů.
Po skončené dočasné pracovní neschopnosti zaměstnankyně opět začala pobírat PPM do vyčerpání podpůrčí doby, tj. 28 týdnů, protože poskytování PPM matce bylo ukončeno před tím, než dítě dosáhlo 1 roku věku. Do její podpůrčí doby se započítá 8 týdnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti a dále 15 týdnů, kdy PPM pobíral otec. Zaměstnankyni proto bude náležet PPM již jen v délce 5 týdnů.
Zaměstnankyni byla poskytována PPM 6 týdnů před porodem. Po 5 týdnech od porodu onemocněla, byla hospitalizována a uznána dočasně práce neschopnou na dobu 10 týdnů. Zaměstnankyni bylo přerušeno vyplácení PPM po dobu 10 týdnů, kdy pobírala nemocenské. O dítě v době nemoci matky pečovala babička, protože manžel, který je i otcem dítěte, se nemohl uvolnit ze zaměstnání.
Babička nemá nárok na PPM z důvodu péče o vnouče, protože nesplňuje žádnou z výše uvedených podmínek pro nárok na PPM. Po skončení nemoci bude zaměstnankyně pobírat PPM až do vyčerpání 28 týdnů, protože manžel PPM nečerpal a dítě nedosáhlo ještě 1 roku věku. Zaměstnankyně bude pobírat PPM ještě 17 týdnů.
Zaměstnankyně nastoupila na PPM dne 15. 6. 2016. Dítě se narodilo 2. 7. 2016. Od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2016 se dohodla s manželem, že se vystřídají v péči o dítě. Manžel je účasten nemocenského pojištění a splňuje podmínky nároku na PPM. Manžel pobírá PPM od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2016. Od 1. 12. 2016 začal manžel na základě nové dohody znovu o dítě pečovat. Od prosince 2016 má manžel matky opět nárok na PPM.
Dvě základní podmínky pro nárok na PPM
1. v den nástupu na PPM trvá účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta po skončení pojištění,
2. účast na nemocenském pojištění trvala alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.
Zaměstnankyni skončilo 7 let trvající nemocensky pojištěné zaměstnání dne 30. 6. 2016 v době těhotenství. Do žádného dalšího zaměstnání nenastoupila. O PPM požádala ode dne 10. 9. 2016.
Žena má nárok na PPM. Podmínku účasti na nemocenském pojištění v délce 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM splňuje. Nástup na PPM sice nevznikl v době trvání pojištění (zaměstnání), ale sedm let trvající zaměstnání skončilo v době těhotenství, a proto vznikla ochranná lhůta v délce 180 kalendářních dnů, která by trvala až do 27. 12. 2016. Žena na PPM nastoupila již 10. 9. 2016, a proto jí nárok na PPM vznikl.
Zaměstnankyně v pracovním poměru trvajícím od roku 2000 ukončila zaměstnání dnem 31. března 2016; v této době byla již tři měsíce těhotná. Od 1. června 2016 uzavřela pracovní poměr na dobu určitou na jeden měsíc; tento druhý pracovní poměr skončil dnem 30. června 2016.
Z prvního pracovního poměru začala plynout ochranná lhůta 180 dnů a z této ochranné lhůty bylo do nástupu nového zaměstnání vyčerpáno 61 kalendářních dnů. Nové zaměstnání od 1. června 2016 do 30. června 2016 trvalo 30 kalendářních dnů, a proto ochranná lhůta z tohoto zaměstnání činí také 30 kalendářních dnů, k nimž se přičte nevyčerpaný zbytek z předchozí ochranné lhůty 119 kalendářních dnů (tj. 180 - 61 = 119), takže z druhého zaměstnání plyne ochranná lhůta 149 kalendářních dnů. Tato ochranná lhůta 149 kalendářních dnů počala plynout od 1. července 2016 a v této ochranné lhůtě musí také dojít k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, aby na ni vznikl nárok.
Jak se započítávají předchozí doby účasti na pojištění
Jednou ze základních podmínek pro vznik nároku na PPM je účast zaměstnankyně na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM. V případech, kdy si žena uplatňuje nárok na PPM z více zaměstnání, musí tuto podmínku splňovat v každém takovém zaměstnání. Překrývající se doby účasti na nemocenském pojištění lze započítat jen jednou.
Těhotná zaměstnankyně pracuje 3 roky v nemocensky pojištěném zaměstnání. Od 1. 2. 2016 nastoupila do dalšího zaměstnání, které jí založilo účast na nemocenském pojištění. Na PPM nastoupila 30. 6. 2016.
Nárok na PPM jí vznikne pouze z prvního zaměstnání, protože ve druhém zaměstnání nesplnila podmínku účasti 270 dnů na nemocenském pojištění. Účast na pojištění musí být splněna v každém zaměstnání samostatně.
Zaměstnankyně, která nastoupila na PPM dne 15. dubna 2016, měla v posledních dvou letech před nástupem na PPM 4 pojištěná zaměstnání, a to:
- zaměstnání od 2. 1. 2014 – dosud,
- zaměstnání od 2. 1. 2015 – dosud,
- zaměstnání od 2. 1. 2016 dosud,
- zaměstnání od 1. 5. 2015 do 31. 12. 2015.
Podmínka účasti 270 kalendářních dnů na pojištění je splněna pouze v zaměstnání 1 a v zaměstnání 2. U zaměstnání 3 dosáhla zaměstnankyně pouze 103 kalendářních dnů pojištění. V tomto případě je možné započítat i dobu účasti na nemocenském pojištění ze zaměstnání 4, tj. 245 kalendářních dnů, protože zaměstnání 4 trvalo souběžně i se zaměstnáním 1 a 2, u kterých podmínka doby pojištění splněna je. Je tak splněn požadavek, aby doba účasti na nemocenském pojištění trvala souběžně v trvajících pojistných poměrech, ze kterých je uplatňován nárok na dávku.
Zaměstnankyně pracuje v zaměstnání od 1. 2. 2016. V červnu 2013 řádně skončila studium a od září roku 2013 pracovala jako OSVČ. Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ si nehradila. Na PPM nastoupila 6 týdnů před očekávaným dnem porodu 1. 10. 2016.
Nárok na PPM zaměstnankyni nevznikne, protože ze zaměstnání získala dobu pojištění pouze 242 dnů, jako OSVČ nebyla nemocensky pojištěna a doba řádně ukončeného studia již nespadá do dvou let před nástupem na PPM.
Pokud však ženě nevznikne nárok na PPM, rozhodne ošetřující lékař z důvodu těhotenství a porodu o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnky [§ 57 odst. 1 písm. f) zákona o nemocenském pojištění] na základě potvrzení orgánu nemocenského pojištění (zpravidla OSSZ), že nemá nárok na PPM, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. V takovém případě by se měla žena obrátit na svého gynekologa s uvedeným potvrzením, požádat ho o vystavení rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti uplynutím šestého týdne po porodu, pokud zaměstnankyně nebude nadále práce neschopna z jiných důvodů [§ 59 odst. 1 písm. h) zákona o nemocenském pojištění].
Pokud by si však žena hradila dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ alespoň po dobu jednoho měsíce v období od 1. 10. 2014 do skončení samostatné výdělečné činnosti, splnila by podmínku účasti 270 kalendářních dnů na nemocenském pojištění a nárok na PPM by jí vznikl.
Jak se hodnotí doba studia pro splnění podmínky
Studium se pro účely PPM považuje za dobu účasti na nemocenském pojištění, pokud šlo o řádně ukončené studium denní. Dále se za dobu účasti na nemocenském pojištění pro účely PPM považují i jiné formy studia, pokud studentka (příp. student) v době takového studia nepracuje v nemocensky pojištěném zaměstnání. Rovněž se za dobu účasti na nemocenském pojištění pro účely PPM považuje úspěšně ukončené studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice. Podmínkou pro započítání doby studia pro účely nároku na PPM však je, že studium musí být úspěšně ukončeno, a to ještě v době před nástupem na PPM.
Studentka vysoké školy z důvodu těhotenství přerušila studium ve třetím ročníku v prosinci 2016. V únoru 2017 porodila.
Nárok na PPM nemá, protože není účastna nemocenského pojištění. Od měsíce února 2017 může pobírat rodičovský příspěvek.
Studentka ukončila dne 15. 6. 2016 studium na vysoké škole a dne 1. 7. 2016 nastoupila do zaměstnání. Na PPM nastupuje ode dne 20. 10. 2016.
Zaměstnankyně má nárok na PPM. Z titulu zaměstnání sice nebyla účastna nemocenského pojištění 270 kalendářních dnů, ale doba úspěšně ukončeného studia v posledních dvou letech před nástupem na PPM se považuje za dobu účasti na nemocenském pojištění pro splnění této podmínky.
Kdy se nastupuje na PPM
V souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím si matka může uplatnit nárok na PPM v rozmezí 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Datum nástupu si v uvedeném období může určit sama. Pokud však k porodu došlo před tímto obdobím, začíná nástup na PPM dnem porodu. Podpůrčí doba, tj. doba, po kterou lze dávku poskytnout, činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila jedno dítě, v případě vícečetných porodů činí podpůrčí doba 37 týdnů. PPM z důvodu péče o dítě matkou nebo otcem dítěte (příp. manželem matky dítěte), tedy z důvodu „porodu“ dítěte nemůže být poskytována po uplynutí 1 roku ode dne porodu.
Zaměstnankyně porodila předčasně 9 týdnů před očekávaným dnem porodu. Za nástup na PPM se považuje den porodu. Při splnění všech podmínek nároku bude PPM vyplácena po dobu 28 týdnů.
Za obvyklý nástup na PPM se považuje nástup v období 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Těhotná zaměstnankyně má od této doby také nárok na mateřskou dovolenou podle zákoníku práce. Ukončení výkonu práce se považuje za žádoucí pro budoucí matku i dítě z hlediska medicínského. Pokud zaměstnankyně nastoupí na PPM od pozdějšího data než od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, bude se jí počítat podpůrčí doba pro PPM od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, i když PPM nepobírala.
Zaměstnankyně nastoupila na PPM 4 týdny před očekávaným dnem porodu. Porodila dva týdny po očekávaném dni porodu.
PPM bude této zaměstnankyni při splnění podmínek nároku poskytována po dobu 26 týdnů, neboť na PPM nenastoupila v období 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Do podpůrčí doby 28 týdnů se započtou také dva týdny před nástupem na PPM, protože podpůrčí doba se počítá od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Na tuto skutečnost nemá žádný vliv ani to, že zaměstnankyně porodila dva týdny po stanoveném termínu.
Rozdíly u PPM při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů
Při převzetí dítěte, které nedosáhlo 7 let věku, do péče nahrazující péči rodičů, vzniká nárok na PPM dnem převzetí dítěte do této péče a tímto dnem také začíná i běh podpůrčí doby. Pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů, tedy nemá možnost určit si nástup na PPM,může pouze nárok uplatnit nebo neuplatnit. Při převzetí dítěte do péče činí podpůrčí doba 22 týdnů, při převzetí více dětí 31 týdnů.
Zaměstnankyně byla v dočasné pracovní neschopnosti. Dne 2. 9. 2016 jí byly svěřeny do péče dvě děti ve věku 4 a 6 let. Dočasná pracovní neschopnost jí byla lékařem ukončena k 10. 11. 2016. Pojištěnka požádala o PPM od 11. 11. 2016, tj. ihned po ukončení dočasné pracovní neschopnosti.
Zaměstnankyni vznikne při splnění všech ostatních podmínek nárok na PPM od 2. 9. 2016, tj. ode dne převzetí dětí, v délce 31 týdnů, protože převzala do péče dvě děti ve věku 4 a 6 let.
Shrnutí
V souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím si matka může uplatnit nárok na PPM v rozmezí 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Datum nástupu si v uvedeném období může určit sama. Podpůrčí doba, tj. doba, po kterou lze dávku poskytnout, činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila jedno dítě, v případě vícečetných porodů činí podpůrčí doba 37 týdnů. Při převzetí dítěte do péče činí podpůrčí doba 22 týdnů, při převzetí více dětí 31 týdnů.
Podmínky nároku na PPM definuje ustanovení § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. K tomu, aby zaměstnankyni (zaměstnanci) vznikl nárok na PPM, musí ke dni nástupu na PPM splnit současně především dvě následující podmínky:
- musí trvat účast na nemocenském pojištění, tj. musí trvat zaměstnání (např. pracovní poměr), které založilo účast na nemocenském pojištění, nebo ochranná lhůta ze skončeného pojištění (zaměstnání),
- musí získat alespoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.