Volný pohyb osob a dostupný trh práce členských zemí EU a EHP s sebou přináší také situace, kdy pojištěnci nastává potřeba čerpat dávky z českého systému nemocenského pojištění, ačkoliv se aktuálně nachází v jiném státě, ať už je důvodem úraz, nemoc, či mateřství.
V posledních desetiletích stále více osob žijících v ČR využívá možnosti volného pohybu osob v rámci EU bez omezení a rovněž výkonu výdělečné činnosti v ostatních členských státech EU a také ve státech Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsko, Island, Lichtenštejnsko) či ve Švýcarsku, tedy ve státech, které od roku 2004 postupně otevíraly své trhy práce (pro všechny tyto státy budeme dále používat pro zjednodušení označení "členské státy"). Rovněž zaměstnavatelé často své zaměstnance vysílají pracovat do dalších členských států a v neposlední řadě mnoho českých občanů tráví dovolenou v těchto zemích. Volný pohyb osob však přináší i některé praktické otázky, například v situacích, kdy se českému pojištěnci přihodí v členském státě úraz anebo onemocní. Tento článek přinese základní informace o tom, jakým způsobem by měli zaměstnanec a zaměstnavatel postupovat při uplatnění nároku na dávku z českého systému nemocenského pojištění v případech, kdy sociální událost (nemoc, úraz apod.) nastala v cizině.
V případech uplatňování nároku na peněžité dávky v nemoci a mateřství českými pojištěnci ze zahraničí se postupy liší v závislosti na tom, zda se jedná o státy EU, nebo o státy, se kterými má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Pokud se jedná o pracovníky ze států EU, postupuje se podle nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení EP a Rady (ES) č. 987/2009.
Poskytování peněžitých dávek
Základním pravidlem je, že poskytování peněžitých dávek v nemoci a mateřství, které náleží z pojistného systému některého členského státu EU, se řídí právními předpisy toho členského státu EU, kde je osoba účastna pojištění na sociální zabezpečení. To znamená, že poskytování peněžitých dávek v nemoci a mateřství se řídí právními předpisy toho členského státu, podle nichž je osoba pojištěna v době vzniku nároku na dávku, bez ohledu na skutečnost, ve kterém státě se právě nachází. Aby mohly být oprávněné osobě příslušnou institucí poskytnuty dávky v nemoci a mateřství, je nutné, aby oprávněná osoba zaslala příslušné instituci "potvrzení o pracovní neschopnosti"1) vydané lékařem, který dotyčnou osobu léčí. Tento lékař potvrdí také pravděpodobné trvání pracovní neschopnosti (čl. 27 odst. 1 Prováděcího nařízení).
Podle prováděcího nařízení EP a Rady (ES) č. 987/2009 se nároky na peněžité dávky v nemoci a mateřství vždy uplatňují přímo u příslušné instituce (tj. zpravidla okresní správy sociálního zabezpečení), i když dotyčná osoba bydlí či pobývá v jiném členském státě Evropské unie. Potvrzení o pracovní neschopnosti vystavená pojištěnci v jiném členském státě jeho ošetřujícím lékařem mají přitom stejnou právní hodnotu jako potvrzení vystavená v příslušném členském státě, tj. členské státy si uznávají tyto vnitrostátní tiskopisy i bez dalšího ověření.
Prokazování dočasné pracovní neschopnosti a žádost o nemocenské
Český pojištěnec, který onemocní na území jiného členského státu a bude chtít uplatnit nárok na dávku v nemoci z českého systému, by měl postupovat následujícím způsobem:
V případě úrazu nebo nemoci navštíví český pojištěnce místního ošetřujícího lékaře a předloží Evropský průkaz zdravotního pojištění, který zjednoduší čerpání zdravotní péče v zahraničí a nechá si vystavit potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu s předpokládanou dobou jejího trvání. Potvrzení vydané ošetřujícím lékařem pak zašle nebo po návratu ze zahraničí předá přímo svému zaměstnavateli (osoba samostatně výdělečně činná, dále jen OSVČ, pak přímo okresní správě sociálního zabezpečení, dále jen OSSZ). Jestliže pracovní neschopnost bude delší než 14 kalendářních dnů a pojištěnec tedy bude žádat o nemocenské, zašle zaměstnavateli, respektive OSVČ příslušné OSSZ, rovněž tiskopis "Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU/smluvním státě". Smyslem této žádosti je získání údajů potřebných k posouzení nároku na dávku, resp. k výplatě dávky, které se na zahraničních tiskopisech o dočasné pracovní neschopnosti zpravidla nevyskytují (např. údaj o pobírání důchodu, který může plynout i ze zahraničí, údaj o bankovním spojení, záznamy zaměstnavatele apod.).
Pokud není ve státě místa pobytu pojištěnce vydáváno ošetřujícími lékaři potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, zažádá pojištěnec o jeho vystavení instituci místa pobytu (tj. instituci, která poskytuje příslušné dávky v místě, kde pojištěnec bydlí nebo pobývá) v daném členském státě, která zajistí lékařské posouzení a vydání potvrzení o pracovní neschopnosti.
Jestliže se vyskytnou důvody, pro které není možné použít výše uvedený postup, je možné, aby ošetřující lékař dotyčné osoby v České republice zpětně vydal rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, a to na základě lékařské zprávy ze zahraničí. Ke zpětnému uznání pracovní neschopnosti je zapotřebí předchozí souhlas příslušné OSSZ. Po udělení tohoto souhlasu ošetřující lékař vystaví rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.
Postup zaměstnavatele
Zaměstnavatel postupuje standardním způsobem. To znamená, že vyplatí náhradu mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti a při déle trvající nemoci předá všechny podklady příslušné OSSZ. "Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU/smluvním státě", případně další podklady, které obdržel od pojištěnce (např. potvrzení o pracovní neschopnosti, potvrzení o pravděpodobném dni porodu), předá zaměstnavatel neprodleně spolu s "Přílohou k žádosti o dávku" příslušné OSSZ. Pokud není na OSSZ předán tiskopis "Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU/smluvním státě" a OSSZ nemůže posoudit nárok výhradně na základě údajů na zahraničním potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, OSSZ si tiskopis vyžádá od pojištěnce (případně prostřednictvím zaměstnavatele).
Potvrzení o pracovní neschopnosti vystavená lékaři jiných členských států EU jsou pro zaměstnavatele dostatečným podkladem pro výplatu náhrady mzdy v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Jestliže se tato potvrzení týkají pracovní neschopnosti, která nepřekročila 14 kalendářních dnů, nezasílají se OSSZ a zaměstnavatel si je ponechá. Pokud však pracovní neschopnost překročila 14 kalendářních dnů a pojištěnec žádá o nemocenské, je třeba zaslat originály zahraničního potvrzení o pracovní neschopnosti příslušné OSSZ, a to včetně potvrzení pokrývajících dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel si pro své potřeby ponechá kopie těchto potvrzení.
Tento postup se týká i zaměstnavatele českého pojištěnce se sídlem v zahraničí, například při souběhu činností na území dvou či více členských států. Zaměstnavatel se sídlem v zahraničí je povinen plnit všechny povinnosti, které zákon o nemocenském pojištění ukládá českému zaměstnavateli, to znamená nejen přijímat tiskopisy od zaměstnance související s jeho pracovní neschopností a předávat je příslušné OSSZ, ale například rovněž vyplňovat na českém tiskopisu přílohy k žádosti o dávku příjmy zúčtované v rozhodném období včetně vyloučených dnů či další skutečnosti významné pro posouzení nároku na dávku. V praxi může komunikaci se zahraničním zaměstnavatelem často zprostředkovat sám pojištěnec.
Peněžitá pomoc v mateřství
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění v ČR v době pobytu na území jiného členského státu EU pojištěnka (případně pojištěnec) uplatní pomocí tiskopisu "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při bydlišti/pobytu v zahraničí". Dále předloží lékařskou zprávu, případně potvrzení o pravděpodobném dni porodu a rodný list dítěte po jeho narození, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující mateřskou péči. Žádost o peněžitou pomoc v mateřství pojištěnka, která bydlí či pobývá v zahraničí, uplatňuje přímo u zaměstnavatele (OSVČ u příslušné OSSZ).
Ošetřovné
Nárok na ošetřovné je třeba uplatnit prostřednictvím tiskopisu "Žádost o ošetřovné při vzniku potřeby ošetřování (péče) v jiném členském státě EU". Tiskopis vyplňuje žadatel o dávku. Potřebu ošetřování nebo péči o dítě mladší 10 let nebo jiného člena domácnosti doloží žadatel potvrzením ošetřujícího lékaře o nezbytnosti ošetřování nemocného člena domácnosti, potvrzením o nařízení karantény, potvrzením o uzavření dětského výchovného zařízení apod. Tiskopis žadatel o ošetřovné předloží společně s ostatními doklady (příp. zašle, pokud se dlouhodobě zdržuje v jiném členském státě) prostřednictvím zaměstnavatele OSSZ, která na základě předložených dokladů posoudí, zda je dostatečně doložena potřeba ošetřování.
Otcovská a dlouhodobé ošetřovné
U těchto dvou dávek se pro uplatnění nároku použije obvykle používaný český tiskopis, který je k dispozici na internetových stránkách ČSSZ nebo na ePortálu ČSSZ. Není třeba používat žádných speciálních formulářů jako u přechozích dávek. Vznikne-li potřeba dlouhodobé péče u ošetřované osoby na území jiného členského státu, zajistí pouze pojištěnec, prostřednictvím ošetřované osoby anebo přímo od lékaře, vydání lékařské zprávy týkající se ošetřované osoby, včetně potvrzení/prohlášení ošetřujícího lékaře zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči o konstatování potřeby péče o ošetřovanou osobu a jejím rozsahu, v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Postupy pojištěnce a zaměstnavatele jsou standardní a nijak se neodlišují od případů, kdy pojištěnec uplatňuje nárok z ČR.
Shrnutí
Jestliže český pojištěnec v členském státě onemocní, nemusí mít obavy, že by zůstal bez základního zajištění zdravotní péče a náhrady ucházejícího příjmu. Je ovšem třeba mít na zřeteli, že postupy k získání nároku na dávky mohou vyžadovat použití dalších formulářů. Pro uplatnění nároku na nemocenské se použije tiskopis "Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU/smluvním státě", viz str. 13. Další formuláře jsou k dispozici na webu ČSSZ na adrese https://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/evropska-unie.htm.
