Otcovská
Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká výjimka na čerpání otcovské až po šestinedělí. Dcera se nám narodila předčasně, tudíž byla cca 3 měsíce v nemocnici a přišlo nám zbytečné dávku čerpat, když jsme nebyli doma a pečovala nemocnice.
Otcovská náleží jen tehdy, nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Z tohoto ustanovení není žádná výjimka. V případech, kdy je dítě hospitalizováno, může otec i tak čerpat otcovskou, dítě v nemocnici navštěvovat a trávit první dny jeho života v nemocnici s ním, případně i s matkou. Pokud by chtěl otec na otcovskou nastoupit až poté, co období 6 týdnů ode dne narození dítěte uplyne, nárok na dávku mu již nevznikne.
Zajímá nás, na jakém základě čerpá zaměstnanec volno při otcovské. V zákoníku práce se tato překážka nevyskytuje. A jak to je, když by zaměstnanec během čerpání otcovské některý den pracoval? Mohlo by se stát, že bychom ho potřebovali alespoň na jeden den povolat zpět do zaměstnání kvůli důležitému úkolu. Jak by se postupovalo, pokud by v průběhu pobírání otcovské pracoval?
V době pobírání otcovské čerpá otec dítěte rodičovskou dovolenou, o kterou žádá přímo zaměstnavatele. Rodičovská dovolená je obsažena ve výčtu v § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce"), jakožto důležitá osobní překážka v práci. Podrobnou úpravu pak stanoví § 196 až § 198 zákoníku práce, kdy je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Dodáváme, že při čerpání rodičovské dovolené nepřísluší zaměstnanci žádná náhrada mzdy od zaměstnavatele, ale v období prvních šesti týdnů po porodu může otec dítěte požádat o otcovskou. Čerpání otcovské není podmíněno souhlasem zaměstnavatele, pokud otec požádá o otcovskou a využije pro volno v zaměstnání rodičovskou dovolenou. Nárok na výplatu otcovské nemá pojištěnec za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které dávka náleží, práci, nebo mu náleží podle zvláštních právních předpisů ze zaměstnání, z něhož dávka náleží, nadále započitatelný příjem tak, jak je uvedeno v § 16 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o nemocenském pojištění").
Navazující zaměstnání
Máme zaměstnance, kteří měli sjednány DPČ do 31. 12. 2018 a od 1. 1. 2019 navazují další. Máme proto následující otázky, jak postupovat při posuzování toho, zda se bude jednat o zaměstnání navazující nebo nové.
- Musí se vždy jednat o stejný druh práce podle textu smlouvy?
Jedná se o praktickou aplikaci ustanovení § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění, kde se v druhé větě uvádí: " ...pokud jejich další zaměstnání je zaměstnáním stejného druhu jako předchozí zaměstnání a pro obě další zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění." To znamená, že od 1. 2. 2018 nedochází ke skončení zaměstnání nejen u pracovního poměru, ale i v případě navazují-li na sebe rovněž dvě zaměstnání stejného druhu (např. dvě DPČ, dvě členství v družstvu apod.), i když jsou obě zaměstnáním malého rozsahu, navazují-li na sebe dvě dohody o provedení práce (tím jsou míněny stejné podmínky účasti na pojištění). Zaměstnáním stejného druhu je míněn některý druh zaměstnání uvedený v § 5 zákona o nemocenském pojištění, nikoli druh činnosti uvedený ve smlouvě (například účetní, uklízečka...). - Musí se vždy jednat o stejnou formu pracovní smlouvy (DPP musí pokračovat zase DPP, nebo může pokračovat DPČ a obráceně DPČ - DPČ, nebo může být DPČ - DPP)?
Ano, musí, viz odpověď výše. Jednotlivé druhy (nebo jak vy uvádíte formy) musí být vždy shodné, tedy např. DPČ na DPČ, ale pouze pokud jsou obě zaměstnáním malého rozsahu nebo obě zaměstnáním běžným (ostatním, obecným). - Pokud v měsíci prosinci 2018 zaměstnanec nemá výdělek, který zakládá účast na nemocenském pojištění, a od ledna 2019 má další dohodu, jedná se také o navazující zaměstnání?
Pokud nedojde ke změně například tím, že se změní sjednaná měsíční částka nebo rozhodný příjem pro účast na pojištění jako letos, a mělo by to vliv na posouzení způsobu účasti na pojištění a obě zaměstnání i nadále mají stejné podmínky pro účast na pojištění, bude se jednat o navazující zaměstnání. Pokud by se však např. v důsledku změny rozhodné částky stala DPČ, která byla zaměstnáním běžným (ostatním, obecným), zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnání nebudou navazovat. - Pokud v měsíci prosinci 2018 má zaměstnanec výdělek, který zakládá účast na nemocenském pojištění a od ledna 2019 má další dohodu, na kterou bude pracovat a mít vyúčtování třeba až v březnu, tak se také nejedná o navazující zaměstnání?
Odpověď viz výše. Pokud budou obě zaměstnání např. DPČ a obě budou v obou letech zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnání navazovat budou. Pokud by jedno bylo zaměstnáním malého rozsahu a druhé nikoli, tak zaměstnání navazovat nebudou.
Doprovod dítěte v nemocnici nebo v lázních
Naše zaměstnankyně má dvouletého syna, který musí absolvovat nutnou operaci a následně lázeňskou léčbu. Vzhledem k tomu, že je to velmi malé dítě, musí mít doprovod rodiče. Zjistili jsme, že při pobytu v nemocnici nemá nárok na ošetřovné. Bylo jí pouze doporučeno vzít si buď neplacené volno, či dovolenou. Jak lze tuto situaci řešit?
Podle § 57 zákona o nemocenském pojištění rozhodne ošetřující lékař o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte. Nelze tedy na dobu pobytu dítěte v nemocnici nebo v jiném zdravotnickém zařízení, například v lázních, potvrzovat potřebu ošetřování dítěte jeho průvodci. Průvodci dítěte hradí plně pobyt v nemocnici zdravotní pojišťovna. Průvodce dítěte nemusí plnit při uznání dočasné pracovní neschopnosti režim práce neschopného, musí však poskytovat péči dítěti v rozsahu nařízeném ošetřujícím lékařem. Doba poskytování nemocenského je vázána na pobyt ve zdravotnickém zařízení, proto i při pobytu s dítětem v lázních jako jeho průvodce například po dobu 5 týdnů má průvodce nárok na nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti až do propuštění dítěte z komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče. Během prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnankyně zabezpečena náhradou mzdy od zaměstnavatele.
Dlouhodobá dočasná pracovní neschopnost a doba pojištění pro nárok na důchod
Máme zaměstnance, který je dlouhodobě nemocný. Vypadá to, že bude ještě dlouho v pracovní neschopnosti a bude mu ukončeno vyplácení nemocenských dávek (vyčerpá podpůrčí dobu). Pokud i pak nadále nebude moci vykonávat svoji práci, může i nadále zůstat v pracovní neschopnosti? Zajímalo by nás, kdo po tuto dobu (tj. pracovní neschopnost po ukončení podpůrčí doby) hradí sociální pojištění. Bude to mít vliv na jeho důchod? Víme o možnosti požádat o prodloužení podpůrčí doby, ale co kdyby toto prodloužení nebylo posudkovým lékařem schváleno.
Účast na sociálním pojištění vzniká v ČR zaměstnanci (bez ohledu na jeho státní příslušnost) zpravidla dnem, ve kterém začal v ČR vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká zpravidla dnem skončení doby zaměstnání. Osoby, které nevykonávají výdělečnou činnost, nejsou účastny sociálního pojištění (nemocenské a důchodové pojištění) a neplatí ani pojistné na sociální zabezpečení do doby, než nastoupí v ČR do zaměstnání nebo než zahájí samostatnou výdělečnou činnost. Proto osoby do doby, než nastoupí do zaměstnání nebo než zahájí výkon samostatné výdělečné činnosti, nejsou účastny sociálního pojištění, neplatí pojistné na sociální zabezpečení a ani není důvod, aby je za ně hradil někdo jiný, např. stát.
Pojistné na sociální zabezpečení se platí pouze ze mzdy (platu) zaměstnance. Pokud zaměstnanec žádný příjem nemá, pojistné za něj nikdo neplatí.
Pokud jde o nároky z důchodového pojištění, jsou podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o důchodovém pojištění") důchodového pojištění účastni (při splnění podmínek stanovených tímto zákonem) zaměstnanci v pracovním poměru, a to i v době trvání dočasné pracovní neschopnosti. Přitom v zásadě platí, že dobou pojištění je ta doba účasti na pojištění, za kterou bylo v ČR zaplaceno pojistné s tím, že za dobu pojištění se nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody (§ 11 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění); za omluvný důvod se přitom mj. považuje doba dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zákona o nemocenském pojištění. Pro účely výpočtu důchodu se tato doba považuje za tzv. vyloučenou dobu, tj. dobu, o kterou se rozhodné období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, zkrátí, takže toto "období bez příjmů" nesníží průměr skutečně dosažených příjmů v rozhodném období [§ 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění]. Pokud tedy pracovní poměr i dočasná pracovní neschopnost trvají, nemá skutečnost, že již nenáleží výplata nemocenského sama o sobě negativní vliv na nároky z důchodového pojištění - tato doba se započte jako doba pojištění a současně se pro účely výpočtu důchodu vyloučí (viz shora).
Důchodového pojištění jsou účastny mj. i osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě [§ 5 odst. 2 písm. f) zákona o důchodovém pojištění]. Tato doba se započítává do doby pojištění jako tzv. náhradní doba pojištění, a to v rozsahu 80 % (§ 34 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění). V případě, že zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, pak je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou vhodnou práci [§ 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce], a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil (§ 41 odst. 3 zákoníku práce), nebo zaměstnavatel může z tohoto důvodu dát zaměstnanci výpověď [§ 52 písm. e) zákoníku práce].
Placení pojistného u zastupitelů územně samosprávných celků
Jak je to s odvodem důchodového pojištění u funkce neuvolněného zastupitele? Jsem osoba bez zdanitelných příjmů (nejsem ani zaměstnanec ani podnikatel) a jsem dobrovolným účastníkem důchodového pojištění (bez uvedení důvodu). Byla jsem zvolena do funkce místostarosty v obecním zastupitelstvu jako neuvolněný zastupitel s odměnou za výkon funkce 15 000 Kč. Z této částky účetní firma, která zpracovává pro obec mzdy, odvádí zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů, ale nikoliv důchodové, resp. sociální pojištění. Má za mě obec odvádět i důchodové/sociální pojištění, když jiný příjem než z výkonu funkce neuvolněného zastupitele nemám?
Člen zastupitelstva, který byl zvolen do funkce, kterou zastupitelstvo neurčilo jako funkci, pro kterou bude člen zastupitelstva uvolněn, se nepovažuje pro účely nemocenského a důchodového pojištění za zaměstnance, proto se z jeho odměny nesráží pojistné na sociální pojištění. Pokud bude funkce místostarosty, kterou vykonáváte, určena zastupitelstvem jako funkce, která má být vykonávána neuvolněným členem zastupitelstva, nemůžete být z výkonu této funkce účastna důchodového pojištění. Z odměny, která Vám náleží za výkon této funkce, se proto pojistné na sociální pojištění neplatí.
Nemocenské
Má zaměstnanec nárok na nemocenské vždy, nebo na něj zaměstnanec někdy nárok nemá?
Zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a na nemocenské, pokud dočasná pracovní neschopnost trvá dále než 14 dnů, jestliže z vykonávaného zaměstnání není účasten nemocenského pojištění v tom kalendářním měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Většina zaměstnanců je účastna nemocenského pojištění od nástupu do zaměstnání do skončení zaměstnání.
U zaměstnání, které je vykonáváno na základě dohody o provedení práce, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován příjem vyšší než 10 000 Kč. U zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován příjem ve výši aspoň 3 000 Kč. Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, z něhož nemá zaměstnanec smluvně se zaměstnavatelem zajištěn příjem v každém měsíci aspoň 3 000 Kč (do konce roku 2018 aspoň 2 500 Kč). U zaměstnání malého rozsahu by zaměstnavatel nesrážel pojistné na sociální zabezpečení z příjmu nižšího než 3 000 Kč. Pokud by byl zaměstnanec v takovém zaměstnání účasten nemocenského pojištění ve 3 kalendářních měsících před měsícem vzniku pracovní neschopnosti, nemusí být v měsíci vzniku pracovní neschopnosti účasten nemocenského pojištění a bude mít nárok na náhradu mzdy a nemocenské za dobu trvání pracovní neschopnosti.
Zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění, nemá nárok na poskytování náhrady mzdy a nemocenského v těchto případech:
- způsobil si pracovní neschopnost úmyslně,
- za dobu, v níž mu mělo trvat pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno), pokud už jej začal čerpat,
- za dobu, za kterou má nárok na jinou dávku nemocenského pojištění (peněžitou pomoc v mateřství nebo dlouhodobé ošetřovné).