Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2018

Právní úprava náhrady mzdy při DPN

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je upravena zákoníkem práce a zákonem o nemocenském pojištění v těchto ustanoveních:

• § 192, § 193 a § 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další navazující ustanovení ZP - § 56 odst. 1 písm. b), § 66, § 85 odst. 4, § 301a, § 317 písm. b),
• § 6, § 7, § 7a, § 21 odst. 1 písm. a), § 48 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Podmínky vzniku nároku na náhradu mzdy

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“), tedy pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění.

Počátek DPN

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začíná počátek DPN až následující kalendářní den. Odpracoval-li zaměstnanec jen část své směny nebo vůbec nepracoval, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Souběh nároků na výplatu dávek

Při souběhu nároků na výplatu dávek podle § 48 odst. 1 ZNP vzniká přednostně nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství před nárokem na výplatu ostatních dávek a náhrada mzdy při DPN nenáleží. Při souběhu nároku na výplatu nemocenského z důvodu DPN v době, kdy trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, se vyplácí nemocenské z důvodu DPN až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény. To platí i naopak. Náhrada mzdy při DPN v takovém případě nepřísluší.

Od 1. 2. 2018 se bude pojištěncům splňujícím zákonné podmínky poskytovat nová dávka nemocenského pojištění, a to otcovská poporodní péče. I tato dávka bude mít přednost před poskytováním náhrady mzdy při DPN.

Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

Podmínky pro vznik práva na náhradu mzdy při DPN

1. Zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána obecná podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů).
2. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu.
3. Dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů dávky a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.

Nárok na výplatu náhrady mzdy při DPN nevznikne v době:

1. kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
2. stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
3. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
4. kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
5. kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.

Výše náhrady a její stanovení

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočteného v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Redukční hranice

Podle § 192 odst. 2 ZP se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

• do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
• rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
• rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
• k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2018

První tři pracovní dny

Náhrada mzdy při DPN nepřísluší nejvýše za 24 neodpracované hodiny v rámci prvních 3 pracovních dnů. Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání a sazba pro výpočet náhrady při DPN se stanoví ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy od 1. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, nejvýše však 173,156 Kč za hodinu.

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.

Přelom roku 2017 a 2018

Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2018 a trvá i po 31. 12. 2017, použije se od 1. 1. 2018 průměrný výdělek platný k 1. 1. 2018 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2018.

Náhrada mzdy nad zákonnou výši

Náhradu mzdy při DPN lze dohodnout nebo stanovit i za karenční dobu a nad rámec redukčních hranic. V takovém případě však nesmí výše náhrady připadající na 1 hodinu převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy při DPN poskytnutá nad rámec zákonem stanovených podmínek podléhá zdanění a odvodu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

Náhrada odměny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, u domáckých zaměstnanců a v případě pružného rozvržení týdenní pracovní doby

V případě, že zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, která založila účast na nemocenském pojištění, přísluší mu za dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN (karantény) náhrada odměny z dohod, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 192 a 193 ZP. V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu. Pro účely poskytnutí náhrady odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr však zaměstnavatel musí předem stanovit rozvržení pracovní doby do směn. Jde o fiktivní rozvrh sjednaného rozsahu pracovní doby, podle kterého zaměstnanec nemusí konat práci, avšak který je nezbytný v případě DPN. Podle takového rozvrhu bude zaměstnanci vyplácena v případě DPN náhrada odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze také sjednat pevný harmonogram směn, který se uvede přímo v dohodě samé. Pak se náhrada odměny při DPN poskytuje podle tohoto harmonogramu.

Fiktivní harmonogram se bude používat i u zaměstnance pracujícího v souladu s § 317 ZP, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a v případě uplatnění pružné pracovní doby podle § 85 ZP.

Náhrada mzdy při DPN u konta pracovní doby

Pro konto pracovní doby nejsou stanoveny žádné odchylky a platí, že náhrada mzdy při DPN přísluší jen za dny, na které zaměstnanci připadla směna podle stanoveného rozvrhu směn.

Snížení výše náhrady mzdy

Zákonná výše nebo výše dohodnutá či stanovená vnitřním předpisem se vždy snižuje o 50 % v případě, že si DPN přivodil zaměstnanec:

• zaviněnou účastí ve rvačce,
• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

V případě, že zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy při DPN a po ukončení DPN zjistí, že došlo k neoprávněné výplatě náhrady, je oprávněn podle ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) ZP srazit náhradu mzdy nebo platu poskytnutou podle § 192 ZP bez souhlasu zaměstnance.

Kontrola režimu dočasně práce neschopného: práva a povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán DPN, dodržuje v období prvních 14 dnů DPN stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou v § 56 odst. 2 písm. b) ZNP, tj. zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení stanovených povinností zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu musí zaměstnavatel doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době DPN a ošetřujícímu lékaři. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu.

Práva a povinnosti zaměstnance při DPN

Ustanovení § 301a ZP ukládá zaměstnancům povinnost v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době DPN v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností v době prvních 14 dnů DPN, kdy má stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce.

Porušení režimu DPN

Pokud zaměstnanec v době prvních 14 dnů DPN porušil povinnosti vyplývající z režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy při DPN snížit nebo neposkytnout. Od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď [§ 52 písm. h) ZP] pro porušení režimu dočasně práce neschopného zvlášť hrubým způsobem s odkazem na povinnosti zaměstnance uvedené v § 301a ZP (viz výše). Pokud bude pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h) ZP, nesmí být již snížena nebo neposkytnuta náhrada mzdy nebo platu. Zaměstnavatel může též požádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o provedení kontroly v době prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN včetně možnosti dát tomuto orgánu podnět ke kontrole důvodnosti trvání pracovní neschopnosti zaměstnance.