Rok 2017 jako volební rok se vyznačoval bohatou legislativní činností, která se významně dotkla též oblasti nemocenského pojištění. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, byl podstatně dotčen více novelami, které přinesly řadu věcných změn s různou účinností, a proto tento článek podává přehled o těchto změnách za účelem lepší orientace ve schválených úpravách.
Nová úprava sankčních ustanovení
Již dnem 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon o některých přestupcích. Zákonem č. 183/2017 Sb. byly do jednotlivých zákonů (včetně zákona o nemocenském pojištění) promítnuty principy nového přestupkového práva podle zákona č. 250/2016 Sb., který zejména zrušil kategorii správních deliktů (tj. dělení deliktů na přestupky a správní delikty; zaměstnavatelé se tedy již nedopouštějí správních deliktů, nýbrž přestupků) a zavedl jednotná kritéria stanovení skutkových podstat přestupků a posuzování přestupků.
Do zákona o nemocenském pojištění byla přitom zapracována některá specifická ustanovení a odchylky od obecné úpravy přestupků. Jedná se především
- o stanovení delší doby k projednání přestupků, tj. zániku odpovědnosti za přestupek; promlčecí doba činí u přestupků v oblasti nemocenského pojištění 3 roky a v případě, že promlčecí doba byla přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta s horní hranicí aspoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let a v případě, že promlčecí doba byla přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání. Při stanovení těchto delších lhůt se přihlíželo zejména k frekvenci kontrol zaměstnavatelů orgány nemocenského pojištění (OSSZ), kdy kontroly probíhají zpravidla jednou za 2 až 3 roky;
- o specifické úpravy při ukládání správních trestů, kdy lze od uložení trestu upustit též, jestliže pachatel před zahájením řízení o přestupku přijal účinná opatření k nápravě, aby tak zabránil opakování nedostatků, kdy se při ukládání správního trestu přihlédne jako k polehčující okolnosti též k tomu, že pachatel přestupku ještě před zahájením řízení o přestupku přijal účinná opatření k nápravě, aby tak zabránil budoucímu opakování nedostatků, a kdy lze věc (tj. projednání přestupku) odložit též tehdy, jestliže samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě nebo jestliže je zjevné, že škodlivý následek byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby; všechny tyto specifické úpravy budou praktické zejména při odstraňování dílčích nebo ojedinělých nedostatků zjištěných u zaměstnavatelů při kontrolách prováděných orgány nemocenského pojištění.
Zavedení nových dávek nemocenského pojištění
Dávka otcovské poporodní péče
Zákonem č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je s účinností od 1. února 2018 zavedena nová dávka, a to „dávka otcovské poporodní péče“, tzv. otcovská. Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, a pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě nedosáhlo 7 let věku. Podpůrčí doba u otcovské činí 1 týden a začíná nástupem na otcovskou, tj. dnem, který určí pojištěnec v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Výše otcovské činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Dlouhodobé ošetřovné
Zákonem č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je s účinností od 1. června 2018 zavedena další nová dávka, a to „dlouhodobé ošetřovné“. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který je v daném vztahu (jedná se o poměrně široce vymezený okruh příbuzenských vztahů včetně vztahu druh a družka k ošetřované osobě), pečuje o osobu, jež potřebuje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, nebo osobně samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou. U ošetřované osoby musí dojít k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci po dobu aspoň 7 kalendářních dnů, a je zároveň předpoklad, že po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí její zdravotní stav bude vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu aspoň 30 kalendářních dnů. Podpůrčí doba začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče, tj. dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, a trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Nová výše dávek nemocenského pojištění
Změny sazeb nemocenského
Od 1. ledna 2018 došlo na základě zákona č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, k nové úpravě sazeb nemocenského, a to v závislosti na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Výše nemocenského za kalendářní den činí:
- 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
- 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
- 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Podle přechodného ustanovení (čl. VIII bod 2) zákona č. 259/2017 Sb. vznikl-li nárok na výplatu nemocenského před 1. lednem 2018 a tento nárok trvá aspoň dne 1. ledna 2018, stanoví se od 1. ledna 2018 nemocenské podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2018. To znamená, že od 1. ledna 2018 se přepočte bez žádosti výše nemocenského podle nových sazeb 66 % a 72 % v závislosti na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud k 1. lednu 2018 již uběhlo 30 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Od 1. února 2018 došlo na základě zákona č. 148/2017 Sb. k zavedení další sazby výše nemocenského, a to sazby ve výši 100 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Tato sazba se však týká jen případů, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému; to platí obdobně též pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru.
Tato úprava neznamená, že uvedený hasič nebo člen ostatní složky integrovaného záchranného systému (k tomu srov. zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému) má v uvedených případech nárok na nemocenské; podmínkou zde je, že tento hasič nebo člen ostatní složky integrovaného záchranného systému je pojištěncem z jiného důvodu (například pojištěnec je zaměstnancem v pracovním poměru k výrobní firmě) a v případě, že splní výše uvedené podmínky, bude mít nárok na zvýšené nemocenské v sazbě 100 %, a to již od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény; pokud tento hasič nebo člen ostatní složky není účasten nemocenského pojištění z titulu svého zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, nárok na nemocenské nevznikne.
Podmínkou pro stanovení nemocenského v sazbě 100 % však je, že pojištěnec předloží potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému (toto středisko je upraveno zejm. v § 5 zákona o integrovaném záchranném systému), že je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény došlo v souvislosti s uvedenými skutečnostmi. Pokud toto potvrzení nebude předloženo současně s žádostí o nemocenské, ale až později (například až po měsíci trvání dočasné pracovní neschopnosti), bude výše nemocenského nově stanovena vzhledem k tomuto potvrzení, a to zpětně již od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Podle přechodného ustanovení (čl. II bod 3) zákona č. 148/2017 Sb. vznikl-li nárok na výplatu nemocenského před 1. únorem 2018 a tento nárok trvá aspoň v tento den, stanoví se od tohoto dne výše nemocenského v sazbě 100 % denního vyměřovacího základu, pokud pojištěnec předloží příslušnému orgánu nemocenského pojištění uvedené potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému.
Nová výše redukčních hranic
Od 1. ledna každého kalendářního roku se vždy mění výše redukčních hranic, jejichž prostřednictvím se upravuje vypočtený denní vyměřovací základ z příjmů dosažených v rozhodném období. Pro rok 2018 jsou nové výše redukčních hranic uvedeny ve sdělení MPSV č. 349/2017 Sb., a první redukční hranice činí 1 000 Kč, druhá redukční hranice činí 1 499 Kč a třetí redukční hranice činí 2 998 Kč. Podle těchto nových redukčních hranic se přepočte výše všech dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok ještě v roce 2017 a tento nárok trvá ještě aspoň dne 1. ledna 2018, a to bez žádosti. Vedle tohoto přepočtu se zároveň provede od 1. ledna 2018 též přepočet nemocenského podle nových sazeb, pokud trvá dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa příslušnou dobu; může tedy u nemocenského dojít k přepočtu z dvojího důvodu.
Další změny v nemocenském pojištění (tzv. e-neschopenky)
S účinností až od 1. ledna 2019 mají v nemocenském pojištění nastat ještě další změny na základě zákona č. 259/2017 Sb. Tímto zákonem se především zavádí vystavování rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti včetně potvrzení o době trvání dočasné pracovní neschopnosti v elektronické podobě (v praxi se hovoří o tzv. e-neschopenkách). Ošetřující lékaři si však budou moci vybrat, zda zvolí elektronickou formu nebo listinnou formu; elektronická forma tedy nebude povinná.
Důsledkem této nové úpravy bude též zjednodušení tiskopisů včetně snížení počtu dílů (a to i v případě listinné podoby) a to, že zaměstnavatelé již nebudou přijímat žádosti svých zaměstnanců o nemocenské; zaměstnavatelé budou jen zasílat OSSZ podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty. Žádostí o nemocenské bude rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které bude ošetřující lékař zasílat přímo OSSZ s tím, že podpis osoby, která uplatňuje nárok na nemocenské, se nebude vyžadovat a odesláním tohoto rozhodnutí se bude mít za to, že pojištěnec o výplatu nemocenského požádal. Pojištěnec pak bude povinen informovat neprodleně svého zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti včetně čísla nebo identifikátoru tohoto rozhodnutí.
Zaměstnavatel bude mít též přístup do registru pojištěnců nemocenského pojištění, pokud jde o údaje týkající se dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnanců (s výjimkou statistické značky diagnózy), pokud splnil svou povinnost oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání; zaměstnavatel si tak bude moci ověřit skutečnost, že zaměstnanec je dočasně práce neschopný. Orgány nemocenského pojištění budou mít též povinnost sdělovat zaměstnavatelům na jejich žádost, že obdržely rozhodnutí o tom, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným, a dobu trvání této neschopnosti.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
- zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
- zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- sdělení MPSV č. 349/2017 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2018