Od 1. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony, kterým se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.
V minulém čísle jsme se seznámili s nejzákladnějšími pojmy a některými podmínkami týkajícími se nároku na dlouhodobé ošetřovné. Nyní si objasníme další důležité aspekty této složité dávky nemocenského pojištění, kdo nárok na dlouhodobé ošetřovné nemá, podpůrčí dobu a výši dávky, možnost střídání ošetřujících osob při poskytování dlouhodobé péče. Jak probíhá vznik, průběh a ukončování potřeby dlouhodobé péče, jak se o dávku žádá a rovněž dopady na zaměstnavatele naleznete v dalším čísle.
Kdo nemá nárok na dlouhodobé ošetřovné
Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají:
- zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
- zaměstnanci účastní nemocenského pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
- odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
- pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
- vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby,
- osoby pečující a osoby v evidenci („pěstouni“).
Pojištěnec nemá rovněž nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To ovšem neplatí, pokud tato jiná osoba nemůže pečovat o dítě, protože sama onemocněla, utrpěla úraz, nebo u ní nastaly další specifické situace, jako v případě přijetí k poskytnutí lůžkové péče, v případě poskytnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče z veřejného zdravotního pojištění a také v případě osoby, která byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte, porodila nebo jí byla nařízena karanténa.
Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného
Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala. Tzn., že za den, kdy pojištěnec péči vůbec neposkytoval, přestože potřeba dlouhodobé péče trvala, dlouhodobé ošetřovné nenáleží.
Dlouhodobé ošetřovné se zaměstnanci nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba dlouhodobé péče vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Dlouhodobé ošetřovné se dále nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto kalendářním týdnu nevznikl nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba dlouhodobé péče trvala. Jedná se o obdobný postup, který se uplatňuje i u krátkodobého ošetřovného a u otcovské.
Zaměstnanec má pracovní dobu rozvrženu na pondělí až pátek. Převzal péči o svého nemocného otce od soboty 1. září do neděle 2. září.
Za dny pracovního klidu sobotu 1. září a neděli 2. září nemá zaměstnanec nárok na dlouhodobé ošetřovné, protože v tomto kalendářním týdnu neměl nárok na výplatu dávky ani za jeden pracovní den.
Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Pokud pojištěnec poskytuje dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou.
Zaměstnankyně paní Novotná pečovala o svého nemocného otce od 2. 7. 2018 do 19. 8. 2018 a po celou dobu pobírala dávku dlouhodobého ošetřovného. V říjnu 2018 byla z důvodu mozkové mrtvice dva týdny hospitalizovaná její matka. Lékař rozhodl 1. 11. 2018 při propouštění z nemocnice o potřebě dlouhodobé péče. Dceři nevznikne nárok na dlouhodobé ošetřovné, neboť ještě neuplynulo 12 měsíců ode dne, za který měla naposledy nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného (to, že se jednalo o péči o otce, nemá na tuto skutečnost žádný vliv), proto může o nemocnou babičku pečovat např. její vnučka.
Dne 15. 12. 2018 byl otec paní Novotné na 10 dní hospitalizován z důvodu úrazu. Při propuštění z nemocnice ošetřující lékař rozhodl o potřebě dlouhodobé péče. Zaměstnankyně paní Novotná nemůže o svého otce pečovat, protože ještě neuplynulo 12 měsíců ode dne, za který měla naposledy nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. O otce může pečovat jeho syn, i když s ním nežije ve společné domácnosti.
Střídání při dlouhodobém ošetřovném
V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání je možné i opakovaně bez jakýchkoli omezení. To znamená, že se nestanoví, kolik pojištěnců s nárokem na dlouhodobé ošetřovné se může v poskytování dlouhodobé péče střídat ani jak často. Střídat se lze po jednotlivých celých kalendářních dnech v průběhu 90 kalendářních dnů trvání potřeby péče.
Nemocná žena byla propuštěna z nemocnice po delší hospitalizaci a lékař rozhodl v den propuštění o potřebě dlouhodobé péče. Žena má dvě dcery, které s ní sice nebydlí, ale dohodly se na tom, že se budou v péči o matku po deseti dnech pravidelně střídat. Žena s tímto postupem souhlasí. Dávka dlouhodobého ošetřovného za období deseti dnů bude náležet vždy té dceři, která bude o matku v tomto období pečovat a nebude vykonávat žádnou činnost.
U pojištěnce, který převzal v rámci střídání poskytování dlouhodobé péče, se podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné posuzují ke dni prvního převzetí této péče. To platí i v případě opakovaného převzetí poskytování dlouhodobé péče u téže ošetřované osoby při téže potřebě dlouhodobé péče. V jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný.
Matka zaměstnance pana Horáka byla dne 1. srpna 2018 propuštěna z hospitalizace s tím, že ošetřující lékař na základě žádosti matky a jejího zdravotního stavu rozhodl při propouštění o vzniku potřeby dlouhodobé péče. Podpůrčí doba končí dnem 29. října 2018. Zaměstnanec pan Horák pečoval o svou matku od 1. do 15. srpna 2018, nárok na dlouhodobé ošetřovné mu vznikl. Dne 31. srpna 2018 skončil zaměstnání a od 1. září 2018 byl uchazečem o zaměstnání.
Následně od 15. do 29. října 2018 opět pečoval o svou nemocnou matku, nárok na dlouhodobé ošetřovné mu vznikne, neboť podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné se posuzují ke dni prvního převzetí této péče.
Otec zaměstnankyně paní Bartákové byl dne 1. srpna 2018 propuštěn z hospitalizace s tím, že ošetřující lékař na základě žádosti otce a jeho zdravotního stavu rozhodl při propouštění o vzniku potřeby dlouhodobé péče. Podpůrčí doba končí dnem 29. října 2018. Zaměstnankyně paní Bartáková požádala o dávku, protože pečovala o svého otce od 1. do 15. srpna 2018, ovšem bez nároku na dávku dlouhodobé péče, protože nesplnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících před 1. srpnem 2018. Do současného zaměstnání nastoupila dne 1. 6. 2018, předchozí pracovní poměr skončil dne 28. 2. 2018 a v době od 1. 3. 2018 do 31. 5. 2018 byla uchazečem o zaměstnání. Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je u zaměstnance účast na pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí do této péče.
Následně od 15. do 29. října 2018 opět pečuje o nemocného otce. Nárok na dávku jí rovněž nevznikne, protože podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné se posuzují ke dni prvního převzetí této péče.
V případě, že bude mít zájem pečovat o ošetřovanou osobu více osob, musí si ošetřovaná osoba vybrat, kdo ji bude dlouhodobou péči poskytovat. U dětí a nezletilých, kteří nenabyli svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. Pokud si ošetřovaná osoba vybere jinou pečující osobu, musí ošetřovaná osoba souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nejprve odvolat a poté vyjádřit nový souhlas „nové“ pečující osobě. Odvolat souhlas s poskytováním dlouhodobé péče lze pouze písemně. Ošetřovaná osoba musí o této změně původní pečující osobu informovat a pečující osoba (pojištěnec) skutečnost, že byla o odvolání souhlasu informována, potvrzuje svým podpisem na odvolání souhlasu. Protože pojištěnec musí bezprostředně po skončení péče nastoupit do práce, musí být prokázáno, kdy skutečně potřeba dlouhodobé péče skončila. Odvolání souhlasu se předkládá orgánu nemocenského pojištění, který dlouhodobé ošetřovné vyplácí (zpravidla okresní správě sociálního zabezpečení).
Výše dávky
Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se redukuje stejně jako u nemocenského či ošetřovného.
Vznikne-li z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více dávek, má nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného. Přičemž i v případě dlouhodobého ošetřovného platí zásada, že nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství a otcovské má přednost před nárokem na výplatu ostatních dávek nemocenského pojištění.