Ošetřovné je jednou z dávek poskytovaných ze systému nemocenského pojištění. Patří mezi dávky, které pomáhají řešit náhlou krátkodobou nepříznivou sociální situaci spojenou s nemocí dítěte nebo člena domácnosti.
Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože se musí postarat o nemocného člena domácnosti nebo pečovat o zdravé dítě mladší deseti let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídatelnou událost, jako je havárie, epidemie a podobně, dítěti byla nařízena karanténa, anebo osoba, která o dítě jinak pečuje, sama onemocněla.
Kdo má nárok na ošetřovné
Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který žije s ošetřovanou osobou v domácnosti. Toto neplatí pouze v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů.
Společnou domácnost tvoří pro účely ošetřovného fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. To znamená, že se nemusí vždy jednat o stejné trvalé bydliště uvedené v občanském průkazu. Skutečnost splnění podmínky soužití v domácnosti je možné prokázat čestným prohlášením v části B tiskopisu "Rozhodnutí o potřebě ošetřování - žádost o ošetřovné".
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, pokud jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Pouze v případě, kdy osoba pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek nemůže ze zdravotních důvodů o dítě pečovat (např. matka dítěte, která pobírá peněžitou pomoc v mateřství, byla přijata do nemocnice) náleží ošetřovné otci dítěte nebo jinému zaměstnanci žijícímu s dítětem v domácnosti (např. babičce). Ošetřovné bude zaměstnanci náležet i za situace, kdy osoba, která pečuje o dítě, na které pobírá rodičovský příspěvek, byla přijata do nemocnice jako průvodce jiného dítěte.
Matka pečuje o pětiletého syna a roční dceru, na kterou pobírá rodičovský příspěvek. Syn byl přijat do nemocnice a matka byla přijata s ním jako jeho průvodce. Otec dcery má nárok na ošetřovné z důvodu péče o dceru, pokud otec přeruší zaměstnání z důvodu péče o dceru, i když matka na toto dítě pobírá rodičovský příspěvek.
Střídání při ošetřování nebo péči
Ve stejném případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a pouze jednomu z oprávněných žadatelů o dávku nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v tomtéž případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou. U zaměstnance, který tímto způsobem převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu nemoci (diagnózy) v průběhu ošetřování (péče) se nepovažuje za nový případ ošetřování.
Ošetřující lékař rozhodl o potřebě ošetřování dítěte od pondělí 30. 1. 2017 s tím, že potřeba ošetřování bude trvat 16 kalendářních dnů. Oba rodiče (manželé) mají týdenní pracovní dobu rozvrženou na pondělí až pátek. Matka ošetřovala dítě od 30. 1. 2017 do čtvrtka 2. 2. 2017. Od pátku 3. 2. 2017 převzal ošetřování dítěte otec. Nárok na ošetřovné je od 30. 1. 2017 do 7. 2. 2015, přičemž od 30. 1. 2017 do 2. 2. 2017 je dávka proplacena matce a od 3. 2. 2017 do 7. 2. 2017 náleží ošetřovné otci. Nepřítomnost v zaměstnání otce z důvodu ošetřování nemocného dítěte od 8. 2. 2017 do 14. 2. 2017 zaměstnavatel otci omluví, ovšem za tuto dobu mu již nenáleží ošetřovné.
Kdo nemá nárok na ošetřovné
Na ošetřovné nemají nárok osoby samostatně výdělečně činné a také některé skupiny zaměstnanců vzhledem k charakteru činnosti, kterou vykonávají. Jedná se například o zaměstnance, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, o zaměstnance pracující na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, o domácké zaměstnance, členy kolektivních orgánů právnické osoby. Nárok na ošetřovné nemá ani zaměstnanec v době prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Pro ošetřovné není stanovena ochranná lhůta, to znamená, že se neposkytuje v případech, kdy potřeba ošetřování (péče) vznikla až po skončení zaměstnání.
Rozvedená matka má týdenní pracovní dobu rozvrženou na pondělí až pátek. Lékař rozhodl o potřebě ošetřování jejího šestiletého dítěte od středy 1. 2. 2017 na dobu 10 kalendářních dnů. V úterý 7. 2. 2017 byla matka náhle hospitalizována v nemocnici a uznána dočasně práce neschopnou. Dítě přijela ošetřovat babička, která s rodinou jinak nebydlí (nevede domácnost). Výplata ošetřovného je matce zastavena od 7. 2. 2017, protože byla uznána dočasně práce neschopnou. Babičce ošetřovné nenáleží, protože nevede s ošetřovaným dítětem společnou domácnost. Nemá ani nárok na omluvení nepřítomnosti v práci, protože ošetřování dítěte, s nímž nežije v domácnosti, není u ní překážkou v práci. Zaměstnavatel jí může poskytnout neplacené volno nebo dovolenou. Pokud by dítě ošetřoval jeho otec, nárok na ošetřovné by otci vznikl, protože podmínka společné domácnosti se pro ošetřování dítěte rodičem do deseti let jeho věku nesleduje.
Muž, vdovec, má 33letého syna po onkologické léčbě, který vyžaduje jeho neustálou pomoc. Ošetřující lékař po propuštění z nemocnice rozhodl o potřebě ošetřování. Zaměstnanec o syna pečoval 9 dnů, poté čerpal dovolenou, a tak lékař rozhodl o ukončení potřeby ošetřování. Jeho syn však stále potřebuje péči, zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, avšak ošetřující lékař odmítl nové rozhodnutí o potřebě ošetřování vydat s tím, že se stále jedná o jeden případ ošetřování.
V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování vystřídají. Potřeba ošetřování začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil, a o ukončení potřeby ošetřování ošetřující lékař rozhodne, jestliže vyšetřením zjistí, že potřeba ošetřování pominula. Zaměstnavatel je povinen podle § 191 zákoníku práce omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci i po uplynutí podpůrčí doby (9 dnů), pokud potřeba ošetřování nebo péče dále trvá. Pokud tedy potřeba ošetřování u syna zaměstnance trvala, nemusel ji lékař ukončovat jen proto, aby mohl zaměstnanec vybrat zbytek dovolené, protože potvrzení o trvání potřeby ošetřování mělo sloužit jako omluvenka do práce pro další období.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud lékař rozhodne o potřebě ošetřování z důvodu různých případů ošetřování (nemocí) vícekrát za měsíc, anebo pokud se zdravotní stav z původní nemoci významně zhorší, činí podpůrčí doba (placené dny ošetřovného) u každého případu nejdéle 9 kalendářních dnů. Neplacená doba ošetřování však omezena není.
Jedná-li se však z hlediska medicinského o dlouhodobou potřebu ošetřování nemocného syna, doporučuje se, aby si ošetřovaná osoba podala žádost o poskytování příspěvku na péči dle § 7 až § 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiného člověka, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Příspěvek náleží člověku, o kterého je pečováno, nikoliv tomu, kdo péči zajišťuje. Osoba závislá pak prostřednictvím příspěvku na péči uhrazuje náklady za služby, případně jej může poskytnout osobě, která péči zajišťuje v domácím prostředí. Schopnost zvládnout péči o sebe a být soběstačný je u každého člověka různá, proto zákon rozeznává čtyři stupně závislosti na pomoci někoho jiného, a to od mírné závislosti až po závislost úplnou. O příspěvek lze požádat na pobočce pracoviště Úřadu práce ČR.
Rozhodnutí o potřebě ošetřování
Při nemoci dítěte nebo i jiného člena domácnosti rozhoduje o potřebě ošetřování jinou osobou ošetřující lékař prostřednictvím tiskopisu "Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)". V případě nařízení karantény vystavuje "Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)" i orgán ochrany veřejného zdraví. Tímto formulářem se rovněž uplatňuje nárok na dávku.
V některých případech však stále ošetřující osobě není zcela jasné, který ošetřující lékař je příslušný o potřebě ošetřování (péče) rozhodnout. Nejčastější situací je případ, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nevyhnutelně ošetřování jinou osobou. Obdobná situace nastává i u členky domácnosti, která porodila, pokud její stav v době po porodu vyžaduje nutně ošetřování jinou osobou.
Platí pravidlo, že o potřebě ošetřování rozhoduje ošetřující lékař tohoto člena domácnosti, který onemocněl a jehož zdravotní stav je takový, že vyžaduje potřebu ošetřování nebo péče. Ošetřující lékař musí objektivně posoudit zdravotní stav svého pacienta, který je důvodem pro poskytnutí dávky. Toto však nijak neovlivňuje skutečnost, že příjemcem dávky je někdo jiný než uvedený pacient.
Podobná situace nastane i v případě, kdy zaměstnanec nemůže pracovat z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, utrpěla úraz, byla přijata k poskytnutí lůžkové nebo lázeňské péče, případně byla přijata jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení, a proto nemůže o dítě pečovat. I v těchto případech musí o potřebě ošetřování rozhodnout ošetřující lékař osoby, která jinak o dítě pečuje a onemocněla, nikoli tedy dětský lékař, u kterého je dítě registrováno.
Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování je lékař povinen vystavit v den, kdy ji zjistil, v odůvodněných případech i tři kalendářní dny nazpět, a trvá-li potřeba ošetřování, potvrdit pojištěnci alespoň jednou měsíčně na předepsaném tiskopisu trvání potřeby ošetřování, a to nejvýše tři kalendářní dny dopředu.
Žádost o ošetřovné, tj. I. díl - Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování předá ošetřující lékař ošetřované osobě nebo osobě, která nemůže z důvodu nepříznivého zdravotního stavu zabezpečit péči o zdravé dítě do deseti let. Pokud se jedná o nemocné dítě, předá ošetřující lékař tiskopis osobě, která dítě k lékaři přivedla. Zaměstnanec, který o ošetřovné bude žádat, předá tiskopis doplněný v části "B" svému zaměstnavateli. Ten jej předá spolu s přílohou k žádosti o dávku a dále buď s potvrzením o trvání potřeby ošetřování, nebo II. dílem - Rozhodnutí o skončení potřeby ošetřování příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Tento díl (příp. potvrzení o trvání potřeby ošetřování) předá ošetřující lékař opět osobě, která potřebovala ošetřování, nebo osobě, která ji doprovázela.
V části B - Žádosti o ošetřovné doplní žadatel o dávku zejména identifikační údaje, rodinný stav, skutečnost, zda je jiné fyzické osobě poskytována na ošetřované dítě peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, způsob výplaty dávky apod. Pravdivost údajů stvrzuje zaměstnanec svým podpisem.
Jak žádat o ošetřovné při uzavření školky nebo školy
Ošetřovné lze čerpat i v době, kdy vznikla potřeba pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídanou událost, např. z důvodu havárie, epidemie nebo dítěti byla nařízena karanténa. Při uzavření školského nebo dětského zařízení potvrzuje tuto skutečnost zaměstnanci na tiskopise nazvaném "Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)" odpovědná osoba tohoto zařízení.
Jak dlouho se ošetřovné vyplácí
Podpůrčí doba u ošetřovného, tj. doba, po kterou se vyplácí dávka ošetřovné, začíná prvním kalendářním dnem vzniku potřeby ošetřování. Má-li zaměstnanec v tomto dni odpracovanou celou směnu, začíná podpůrčí doba následujícím dnem. Ošetřovné náleží i za část neodpracované pracovní doby, v důsledku vzniku potřeby ošetřování (péče). Stejně tak náleží i za část neodpracované pracovní doby v posledním dni potřeby ošetřování (péče), případně v tom dni, ve kterém byl ošetřovaný přijat do nemocnice, anebo z ní byl propuštěn. Běh podpůrčí doby se u ošetřovného staví po dobu pobytu ošetřované osoby u poskytovatele lůžkové péče (nemocnice). Ošetřovné nenáleží za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanec neošetřoval člena domácnosti ani v jednom pracovním dnu. V průběhu ošetřování se mohou členové domácnosti jednou vystřídat při téže potřebě ošetřování s nárokem na ošetřovné. Podpůrčí doba se v takovém případě počítá od vzniku potřeby ošetřování.
Podpůrčí doba činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Pokud jde o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Za osamělého zaměstnance se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství.
Vdaná zaměstnankyně má týdenní pracovní dobu rozvrženou na pondělí až pátek. Odpracovala v pondělí 30. 1. 2017 celou směnu a poté šla s dítětem k lékaři, který rozhodl o potřebě ošetřování ode dne, kdy ji zjistil, tj. od 30. 1. 2017 na dobu 14 kalendářních dnů. Zdravotní stav dítěte se zhoršil a dne 1. 2. 2017 dopoledne bylo dítě hospitalizováno v nemocnici. Matka v poledne nastoupila do práce a z osmihodinové směny odpracovala 4 hodiny. Dítě bylo propuštěno z nemocnice dne 3. 2. 2017, kdy matka odpracovala v tomto dni opět 4 hodiny. Nárok na výplatu ošetřovného vznikl od 31. 1. 2017, protože pokud potřeba ošetřování vznikla dnem, ve kterém má zaměstnanec již odpracovanou směnu, začíná běžet podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem. Od této skutečnosti se odvíjí i stanovení rozhodného období pro výpočet ošetřovného. Za den 1. 2. 2017 obdrží matka ošetřovné v poměrné části jen za 4 hodiny ošetřování. Za den 2. 2. 2017 ošetřovné nenáleží a za den 3. 2. 2017, kdy bylo dítě propuštěno, náleží opět poměrná část za 4 hodiny ošetřování. Ošetřovné bude naposledy náležet za den 9. 2. 2017, tj. celkem 9 kalendářních dnů.
Pokud ošetřující dětský lékař rozhodne o potřebě ošetřování dítěte z důvodu různých případů ošetřování (nemocí) vícekrát za měsíc, činí podpůrčí doba (placené dny ošetřovného) u každého případu nejdéle 9 kalendářních dnů. V případě, že se doba potřeby ošetřování u dětí v rodině překrývá, vyplácí se ošetřovné zaměstnanci jen jednou a přednost má nárok na ošetřovné na dříve uplatněný případ.
Rodiče mají dvě děti, pětileté a sedmileté. Pětileté dítě onemocnělo 27. 1. 2017, potřeba ošetřování trvala 9 dnů, tj. do 4. 2. 2017. Sedmileté dítě onemocnělo 1. 2. 2017, potřeba ošetřování trvala 12 dnů, tj. do 12. 2. 2017. Matce, která ošetřuje obě děti, náleží ošetřovné na pětileté dítě od 27. 1. 2017 do 4. 2. 2017 a ošetřovné na sedmileté dítě od 5. 2. 2017 do 9. 2. 2017. Pokud by v tomto případě ošetřovali oba rodiče každý jedno dítě a nárok na ošetřovné na pětileté dítě by u svého zaměstnavatele uplatnila matka a nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování sedmiletého dítěte uplatnil u svého zaměstnavatele otec, měli by oba rodiče nárok na ošetřovné po dobu až 9 dnů potřeby ošetřování. Jestliže by u sedmiletého dítěte potvrdil lékař další potřebu ošetřování, například od 22. 2. 2017, opět by na toto dítě náleželo ošetřovné.
Nejčastější dotazy zaměstnanců k nároku na ošetřovné
- Musí být splněna podmínka společné domácnosti v případě péče dospělých dětí o starší rodiče
Ano, musí. Dlouhodobé případy péče stát v oprávněných případech řeší poskytnutím příspěvku na péči ošetřované osobě (zde podmínka domácnosti splněna být nemusí). Pro krátkodobou péči, kdy si chce pečovatel požádat o ošetřovné, však podmínka soužití v jedné domácnosti splněna být musí. Ošetřovné však náleží zaměstnaným členům domácnosti i v případě, kdy u osoby, která pobírá příspěvek na péči, přičemž dlouhodobou péči zajišťuje pečovatelská služba, dojde ke zhoršení zdravotního stavu nemocné osoby a lékař rozhodl o potřebě ošetřování. - Kterého lékaře mám požádat o vystavení rozhodnutí o potřebě ošetřování, když matka, která o malé dítě pečuje, onemocněla?
V případech, kdy je nutné zajistit péči o zdravé dítě z důvodů onemocnění osoby, která jinak o dítě pečuje, případně je přijata do nemocnice z jakýchkoli důvodů, vystavuje vždy rozhodnutí o potřebě ošetřování lékař, který posuzuje zdravotní stav nemocné osoby. Jedná se tedy o ošetřujícího lékaře matky dítěte, případně nemocnici, kde je hospitalizovaná.
Co bychom měli vědět o ošetřovném
- Nárok na ošetřovné má takový zaměstnanec, který není uveden v ustanovení § 39 odst. 5 a odst. 6 zákona č. 187/2006, Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a splňuje podmínku soužití v domácnosti s ošetřovanou osobou; ta nemusí být splněna pouze tehdy, pokud se jedná o dítě do 10 let ošetřované rodičem.
- Podpůrčí doba činí 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.
- Ošetřovné náleží i za část prvního a posledního dne potřeby ošetřování, pokud zaměstnanec již část směny odpracoval. Náleží též za poměrnou část dne, ve kterém byla ošetřovaná osoba přijata (propuštěna) z nemocnice.
- Pro nárok na ošetřovné neplyne ochranná lhůta.