Dávka otcovské poporodní péče

Nárok na otcovskou

Nárok na otcovskou má

• pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem,
• pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě nedosáhlo 7 let věku.

Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

Za otce dítěte se považuje muž zapsaný v matrice jako otec dítěte do knihy narození. Pokud by byl muž zapsán jako otec dítěte do knihy narození až po uplynutí 6 týdnů ode dne narození dítěte a chtěl nastoupit na otcovskou až po zapsání do knihy narození, nárok na otcovskou již nemůže vzniknout; tato doba 6 týdnů se posuzuje vždy ode dne narození dítěte, nikoliv ode dne zapsání do knihy narození. Podmínkou není, aby se jednalo o manžela matky dítěte.

Pojištěncem, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů, může být muž i žena. Za rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považuje

• rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby na základě § 953 občanského zákoníku,
• rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,
• rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele a o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,
• soudní jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte na základě § 928 občanského zákoníku,
• rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
• rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče,
• rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítě podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních,
• podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení fyzické osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě osobně pečuje a nemá k němu vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá toto soudní řízení.

Nárok otce dítěte a nárok pojištěnce, který dítě převzal do péče nahrazující péči rodičů, jsou samostatnými nároky, tj. je možná situace, aby nejprve otcovskou pobíral otec dítěte, a bylo-li později dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů jiné osobě, měla i tato jiná osoba nárok na otcovskou.

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je dále podmínkou nároku splnění čekací doby, tj. účast na nemocenském pojištění OSVČ po dobu aspoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. Tato čekací doba platí obdobně u zahraničních zaměstnanců. U ostatních pojištěnců (zaměstnanců) čekací doba stanovena není.

Nárok na otcovskou nevzniká z titulu ochranné lhůty, tj. k nástupu na otcovskou musí dojít v době trvání účasti na nemocenském pojištění. Nárok na otcovskou vzniká i v případě výkonu zaměstnání malého rozsahu, které zakládá účast na nemocenském pojištění, i v případě dohody o provedení práce, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Zákon o nemocenském pojištění vylučuje z nároku na nemocenskou pouze pojištěnce, kteří vykonávají pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

V tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu oprávněnému. Pojištěnci bude náležet otcovská jen jednou i v případě vícečetného porodu a péče o více dětí současně (nelze tedy např. v případě narození dvojčat poskytnout dvě dávky, tj. otcovskou na každé narozené dítě, a to ani postupně, nejprve jeden týden na jedno dítě a poté druhý týden na druhé dítě).

Pro nárok na výplatu otcovské platí obecné zásady stanovené v § 16 zákona o nemocenském pojištění, tj. otcovská se nevyplácí po dobu, po kterou pojištěnec vykonává v pojištěné činnosti, ze které otcovská náleží, práci nebo vykonává osobně samostatnou výdělečnou činnost, a po dobu, po kterou mu náleží podle právních předpisů ze zaměstnání, z něhož otcovská náleží, nadále započitatelný příjem (s výjimkou služebního příspěvku na bydlení poskytovaného podle zákona o vojácích z povolání). Výplatě otcovské tedy nebrání výkon práce v jiném zaměstnání, než je zaměstnání, z něhož otcovská náleží.

Podpůrčí doba u otcovské

Podpůrčí doba u otcovské činí 1 týden (tj. 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích). Podpůrčí doba začíná nástupem na otcovskou, tj. dnem, který určí pojištěnec v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů. Nástup na otcovskou může nastat nejdříve dnem, v němž se dítě narodilo, nebo kterým bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů, a nejpozději v posledním dnu tohoto šestého týdne. Pokud nástup na otcovskou nenastal v tomto období, nárok na otcovskou nevzniká.

Podpůrčí doba u otcovské se nepřerušuje. Nelze tedy např. čerpat otcovskou nejprve po dobu 3 dnů, pak čerpání otcovské přerušit a např. po dvou týdnech dočerpat zbylé 4 dny. Otcovská však náleží po celou podpůrčí dobu v případě úmrtí dítěte před uplynutím podpůrčí doby.

Jestliže je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, podpůrčí doba končí dnem umístění dítěte do tohoto zařízení; to platí obdobně i v případě, pokud rodiče přestali pečovat o dítě a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů. Pokud je však dítě umístěno v nemocnici (hospitalizováno) ze zdravotních důvodů, podpůrčí doba se nepřerušuje, a pokračuje se ve výplatě otcovské i po dobu hospitalizace dítěte až do uplynutí celkové podpůrčí doby.

Otcovská se nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské aspoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.

Výše otcovské

Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Při stanovení denního vyměřovacího základu se do částky první redukční hranice (která v roce 2018 činí 1 000 Kč) započítává 100 %; postupuje se tedy stejně jako při výpočtu peněžité pomoci v mateřství.

Souběh otcovské s jinými dávkami a s náhradou mzdy

Nárok na výplatu otcovské má přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného (od 1. června 2018 i před nárokem na výplatu dlouhodobého ošetřovného) a před poskytováním náhrady mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (podle § 192 odst. 1 věty čtvrté zákoníku práce ve znění zákona č. 148/2017 Sb. tato náhrada nepřísluší, pokud náleží otcovská).

Uplatňování nároku na otcovskou

Nárok na výplatu otcovské se uplatňuje na předepsaném tiskopise, tj. „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ a u okresních správ sociálního zabezpečení, které budou tiskopisy poskytovat bezplatně. V případě, že se bude nárok uplatňovat z důvodu převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, bude třeba k žádosti přiložit příslušný doklad o převzetí dítěte do této péče. Rodný list dokládající, že pojištěnec je otcem dítěte, se k žádosti nepřikládá (tuto skutečnost si mohou orgány nemocenského pojištění samy ověřit).

Zaměstnanci předávají žádost o otcovskou svému zaměstnavateli, který žádost po vyplnění stanovených údajů předává (spolu s formulářem Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění) podle § 97 zákona o nemocenském pojištění okresní správě sociálního zabezpečení. Pro toto předání však platí odchylka, neboť žádost o otcovskou předává zaměstnavatel okresní správě sociálního zabezpečení neprodleně až po uplynutí podpůrčí doby.

Pobírání otcovské a překážka v práci

Zaměstnanci budou v době pobírání otcovské čerpat rodičovskou dovolenou podle § 196 zákoníku práce v případě narození dítěte a mateřskou nebo rodičovskou dovolenou podle § 197 zákoníku práce v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů. Zaměstnanci mohou případně čerpat též tzv. neplacené volno po dohodě se zaměstnavatelem. Zvláštní „otcovská dovolená“ nebo „čerpání otcovské“ jako typ překážky v práci na straně zaměstnance nejsou zavedeny. Jde-li však o příslušníky bezpečnostních sborů, je podle § 78 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vyplácení otcovské omluvenou překážkou ve službě.

Pobírání otcovské a důchodové pojištění

Pokud po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění, byla pobírána otcovská, považuje se doba trvání podpůrčí doby u otcovské za náhradní dobu důchodového pojištění ve smyslu § 5 odst. 2 písm. g) zákona o důchodovém pojištění.

Doba, po kterou trvala podpůrčí doba u otcovské, se dále považuje ve smyslu § 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění za vyloučenou dobu; to má význam mj. při vyplňování evidenčního listu důchodového pojištění.

Zaměstnavatel je povinen podle § 37 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení mít ve své evidenci o zaměstnancích pro účely důchodového pojištění též údaj o době, po kterou trvala podpůrčí doba u otcovské podle zákona o nemocenském pojištění.

Přechodné ustanovení

Podle přechodného ustanovení (čl. II body 1 a 2) zákona č. 148/2017 Sb. nárok na otcovskou vzniká též, pokud se dítě narodilo nebo bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 148/2017 Sb., tj. před 1. únorem 2018. To znamená, že nárok na otcovskou vznikl též, pokud se dítě narodilo nebo bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů v období od 21. prosince 2017 do 31. ledna 2018; musela být však přitom splněna podmínka, že k nástupu na otcovskou musí dojít v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo převzetí dítěte do péče.

Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

• zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
• zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
• zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
• zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních