Novinky od 1. ledna 2018 v sociální oblasti

Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018,které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 343/2017 Sb. Při konstrukci průměrné mzdy se v letošním roce vychází z údajů roku 2016. Průměrná mzda pro rok 2018 se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 a přepočítacího koeficientu stanoveného na základě statistických údajů (tj. nárůstu průměrných mezd za dané období).

Průměrná mzda pro rok 2018

Průměrná mzda pro účely sociálního zabezpečení, tak jak je stanovena v § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je jedním ze základních institutů v oblasti sociálního pojištění. Odvíjí se od ní např. redukční hranice pro výpočet důchodu, výpočet minimálních a maximálních vyměřovacích základů a záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ) nebo se používá pro stanovení rozhodné částky pro vznik účasti na nemocenském pojištění. Tato průměrná mzda není shodná s průměrnou mzdou vyhlašovanou Českým statistickým úřadem (průměrná mzda dle ČSÚ je podíl mzdových prostředků, tj. hrubá mzda za měsíc vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd. připadající na jednoho zaměstnance za měsíc).

Výše směrodatných ukazatelů v sociálním pojištění pro rok 2018

• Všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 byl stanoven na 28 250 Kč.
• Přepočítací koeficient pro účely důchodového pojištění činí 1, 0612.
• 28 250 x 1,0612 = výše průměrné mzdy, která v roce 2018 činí 29 979 Kč.
• Maximální vyměřovací základ pro rok 2018 činí 1 438 992 Kč.

Sociální pojištění v roce 2018

Minimální vyměřovací základ pro rok 2018 pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými se odvíjí od průměrné mzdy pro účely sociálního zabezpečení stanovené pro rok 2018. Do podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2017 platí OSVČ zálohy ve výši odpovídající roku 2017, po podání přehledu v roce 2018 pak OSVČ musí platit zálohy v nové výši v závislosti na výši vyměřovacího základu za rok 2017, minimálně však z měsíčního vyměřovacího základu ve výši 7 495 Kč a u OSVČ vykonávající činnost vedlejší z měsíčního vyměřovacího základu ve výši 2 998 Kč.

Minimální záloha pro OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost hlavní se zvýší o 128 Kč z částky 2 061 Kč na 2 189 Kč. Minimální záloha pro OSVČ vykonávající samostatnou činnost vedlejší vzroste o 51 Kč. Záloha se zvedne z částky 825 Kč na částku 876 Kč.

Zaměstnanci, jejichž měsíční příjem nedosáhne částky 2 500 Kč, nebudou i nadále účastni nemocenského, a tím i důchodového pojištění. Dokud nedojde ke zvýšení průměrné mzdy alespoň na 30 000 Kč, nemůže dojít k navýšení rozhodné částky zakládající účast na nemocenském pojištění. Z tohoto důvodu se ještě ani v roce 2018 nemění minimální vyměřovací základ pro dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ, který zůstává i nadále na částce 5 000 Kč. Minimální pojistné na nemocenské pojištění činí stále 115 Kč. Ke změně těchto částek dojde pravděpodobně až od roku 2019.

Srovnání údajů v sociálním pojištění v letech 2017 a 2018

*DP - důchodové pojištění

Redukční hranice v nemocenském pojištění v roce 2018

Redukční hranice týkající se denního vyměřovacího základu, na základě kterého se vypočítají nemocenské dávky, jsou pro rok 2018 následující:

• první redukční hranice činí 1 000 Kč, [částka do 1 000 Kč se započítává u nemocenského, u ošetřovného a od 1. června 2018 i u dlouhodobého ošetřovného 90 %, u peněžité pomoci v mateřství, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a od 1. února 2018 i u dávky otcovské poporodní péče (tzv. otcovské) se započítává 100 %],
• druhá redukční hranice činí 1 499 Kč, (částka mezi 1 000 Kč a 1 499 Kč se započítává 60 %),
• třetí redukční hranice činí 2 998 Kč (částka mezi 1 499 Kč a 2 998 Kč se započítává 30 %). K částkám nad 2 998 Kč se nepřihlíží.

Změna sazby u nemocenského

Od 1. ledna 2018 však dochází ještě k další změně, a to při výpočtu výše nemocenského v závislosti na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti.Od 1. ledna 2018 se od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zvyšuje sazba nemocenského z 60 % na 66 % denního vyměřovacího základu a dále od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény se zvyšuje sazba nemocenského z 60 % na 72 % denního vyměřovacího základu.

Výše vyplácených dávek nemocenského pojištění bude od 1. 1. 2018 upravena podle nové výše redukčních hranic a zvýšení sazeb bez žádosti.

Kalkulačka pro výpočet dávek nemocenského pojištění v roce 2018 je k dispozici na internetové stránce https://www.mpsv.cz/cs/11580.

Redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2018

Výše náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem se stanoví z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného pro pracovněprávní účely, tedy z předchozího kalendářního čtvrtletí. Průměrný hrubý hodinový výdělek se pro účely náhrady mzdy dále upraví jeho redukcí, a to obdobně, jako se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského za pomoci hodinových redukčních hranic odvozených z denních redukčních hranic pro nemocenské. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se proto vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic pro nemocenské pojištění:

• první redukční hranice: 1 000 × 0,175 = 175 Kč,
• druhá redukční hranice: 1 499 × 0,175 = 262,33 Kč,
• třetí redukční hranice: 2 998 × 0,175 = 524,65 Kč.

Dále se postupuje v souladu se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Kalkulačka pro výpočet náhrady mzdy v roce 2018 je k dispozici na internetové stránce https://www.mpsv.cz/cs/11584.

Minimální mzda od 1. ledna 2018

Minimální mzda je nejnižší možná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Základní právní úprava minimální mzdy je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), přičemž výši základní sazby minimální mzdy, další sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízenímč. 286/2017 Sb., došlo ke změně nařízení č. 567/2006 Sb., a tím došlo ke změně výše minimální mzdy od 1. 1. 2018. S účinností od 1. ledna 2018 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy o 1 200 Kč.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo pracovněprávním vztahu vzniklém na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Není rozhodující, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo určitou, případně o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo pracovněprávním vztahu vzniklém na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

Výše hrubé minimální mzdy

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 12 200 Kč za měsíc nebo 73,20 Kč za hodinu, pro stanovenou týdenní pracovní dobu 38,75 hodin činí 75,60 Kč za hodinu a při stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin činí minimální mzda 78,10 Kč za hodinu.