V důchodovém pojištění mají zásadní význam hodnoty stanovených základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý jednotlivý kalendářní rok; pro rok 2020 se jedná o nařízení vlády č. 260/2019 Sb. Tyto parametry mají přitom význam též pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se též pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění.
I. Nové parametry pro rok 2020
Podle nařízení vlády č. 260/2019 Sb. činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 částku 32 510 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 hodnotu 1,0715; pro rok 2020 mají ve smyslu zákona o důchodovém pojištění význam hodnoty těchto parametrů, které o dva roky předcházejí kalendářnímu roku, pro který se stanoví. Na základě těchto parametrů lze stanovit další důležitý prvek, který má význam pro důchodové pojištění a též pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tj. hodnotu tzv. průměrné mzdy. Podle § 15 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění a § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se za průměrnou mzdu považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, s tím, že takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2020 průměrná mzda činí 34 835 Kč. Z průměrné mzdy se pak na základě zákonných pravidel odvozují další prvky.
II. Důchodové pojištění
V důchodovém pojištění mají všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient význam pro vyměřování důchodů a pro účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění.
Vyměřování důchodů
Procentní výměry starobních a invalidních důchodů se vypočítávají z výpočtového základu příslušným procentním poměrem, který je závislý na získané době pojištění (např. za každý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod náleží 1,5 % výpočtového základu). Stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu prostřednictvím dvou redukčních hranic upravuje § 15 zákona o důchodovém pojištění.
Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se podle § 16 zákona o důchodovém pojištění stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Pro důchody přiznávané v roce 2020 bude rozhodným obdobím období 1986 až 2019. Roční vyměřovací základ se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce pro pojistné na důchodové pojištění za příslušný kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Účelem tohoto koeficientu je aktualizovat hodnoty vyměřovacích základů v jednotlivých letech rozhodného období. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu (jedná se tedy o vše