Od 1. 1. 2018 dochází nařízením vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ke zvýšení základní sazby minimální mzdy.
Dle uvedených předpisů se základní sazba minimální mzdy zvyšuje z 11 000 Kč na 12 200 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje z 66 Kč na 73,20 Kč při 40 hodinách týdně.
1. Nejnižší úrovně zaručené mzdy
V souvislosti se zvýšením minimální mzdy, která je také nejnižší úrovní zaručené mzdy, dochází ke zvýšení ostatních nejnižších úrovní zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin.
Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
V tabulce jsou uvedeny hodnoty nejnižších úrovní zaručené mzdy platné do 31. 12. 2017 a od 1. 1. 2018.
| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy do 31. 12. 2017 v Kč za hodinu |
Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2018 v Kč za hodinu |
Nejnižší úroveň zaručené mzdy do 31. 12. 2017 v Kč za měsíc |
Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2018 V Kč za měsíc |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 66,00 | 73,20 | 11 000 | 12 200 |
| 2. | 72,90 | 80,80 | 12 200 | 13 500 |
| 3. | 80,50 | 89,20 | 13 400 | 14 900 |
| 4. | 88,80 | 98,50 | 14 800 | 16 400 |
| 5. | 98,10 | 108,80 | 16 400 | 18 100 |
| 6. | 108,30 | 120,10 | 18 100 | 20 000 |
| 7. | 119,60 | 132,60 | 19 900 | 22 100 |
| 8. | 132,00 | 146,40 | 22 000 | 24 400 |
2. Minimální mzda a doplatek do minimální mzdy
Podle ustanovení § 111 zákoníku práce se do minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a odměna za pracovní pohotovost.
Ostatní mzdové náležitosti se do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy započítávají. V podnikatelské sféře se jedná se o prémie, cílové odměny, mimořádné odměny, fakultativní příplatkové mzdy a další mzdové formy podle rozhodnutí zaměstnavatele. V rozpočtové sféře se jedná o osobní příplatek, příplatek za vedení, za zastupování, příplatek za rozdělenou směnu, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, zvláštní příplatek, mimořádné odměny a jubilejní odměny. Pokud mzda/plat včetně dalších mzdových/platových náležitostí nedosahuje minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy. Stejný postup pro započtení/nezapočtení jednotlivých složek mzdy platí i pro nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Zaměstnanec má mzdový tarif ve výši 8 500 Kč uvedený ve mzdovém výměru. Na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele je mu přiznávána pravidelná měsíční odměna v závislosti na dosaženém obratu. Jeho práce je zařazena do 1. úrovně zaručené mzdy. V měsících leden až březen činila jeho měsíční mzda bez práce přesčas celkem 14 000 Kč a více. V měsíci dubnu 2018 mzda poklesla na 10 500 Kč, ačkoliv odpracoval všechny své plánované směny. Odměna za dosažený obrat činila totiž jen 2 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen v měsíci dubnu 2018 poskytnout doplatek do výše minimální mzdy ve výši 1 700 Kč (8 500 + 2 000 + 1 700 = 12 200 Kč)
Zaměstnanec vykonávající funkci pomocného manipulanta má v lednu 2018 mzdu ve výši 12 400 Kč. Z toho mzda za práci přesčas včetně příplatku za přesčas činí 450 Kč, příplatek za práci v sobotu a neděli 500 Kč. Jaký doplatek musí zaměstnavatel poskytnout?
12 400 - 450 - 500 = 11 450 Kč
12 200 - 11 450 = 750 Kč
Zaměstnavatel je povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy ve výši 750 Kč, protože do minimální mzdy se nezapočítává příplatek za práci v sobotu a neděli, ani mzda za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas.
3. Změna minimální mzdy a průměrný hodinový výdělek
V souladu s ustanovením § 357 zákoníku práce nesmí být průměrný hodinový výdělek nižší než hodinová minimální mzda. V případě, že k takové skutečnosti dojde, musí zaměstnavatel průměrný hodinový výdělek zvýšit na hodinovou minimální mzdu.
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu jako pomocný manipulant. Týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin týdně. Je odměňován formou hodinové mzdy ve výši minimální mzdy. Do 31. 12. 2017 činila jeho minimální mzda 66 x 40: 37,5 = 70,40 Kč/hod. Jeho průměrný hodinový výdělek zjištěný za 4. čtvrtletí 2017 činí 71,10 Kč za hodinu.
Od 1. 1. 2018 musí zaměstnavatel zvýšit jeho hodinovou minimální mzdu na částku 73,20 x 40: 37,5 = 78,08 Kč/hod.
Současně musí od 1. 1. 2018 zvýšit jeho průměrný hodinový výdělek na 78,08 Kč/hod.
Bude-li potřeba v měsíci lednu 2018 použít pro příplatkové mzdy nebo pro náhradu mzdy průměrný hodinový výdělek, musí zaměstnavatel použít již upravenou výši, tedy průměrný hodinový výdělek 78,08 Kč.
4. Změna minimální mzdy a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
V souladu s ustanovením § 111 odst. 3 písm. c) zákoníku práce nesmí být odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nižší než minimální hodinová mzda.
Zaměstnanec je poživatelem invalidního důchodu a vykonává v rámci dohody o provedení práce jednoduché administrativní práce od 1. 10. 2017 do 30. 6. 2018. Sjednaná odměna činila 66 Kč za hodinu. Od 1. 1. 2018 je nutné uplatnit minimální odměnu ve výši 73,20 Kč za hodinu.
5. Minimální mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Pojem "ztížené pracovní prostředí" pro účely poskytování příplatku je vymezen v § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Podle § 7 tohoto nařízení vlády činí příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy. S ohledem na zvýšení minimální mzdy na 73,20 Kč při 40 hodinách týdně dochází i ke zvýšení příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí minimálně na 7,32 Kč/hod. za každý ztěžující vliv, pokud se jedná o 40hodinovou týdenní pracovní dobu.
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a pracuje ve dvousměnném provozu s týdenní pracovní dobou 38,75 hod. Práci vykonává ve ztíženém pracovním prostředí s jedním zatěžujícím vlivem. V daném měsíci odpracoval 80 hodin. Zaměstnavatel poskytuje příplatky pouze v minimální výši. Jaká bude výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí?
Nejprve je nutné vypočítat hodinovou minimální mzdu pro stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 38,75 hodin týdně: 73,20 x 40: 38,75 = 75,56 Kč.
Příplatek činí alespoň 10 % hodinové minimální mzdy: 7,56 Kč/hod.
Za 80 hodin činí příplatek: 80 x 7,56 = 604,80 Kč, zaokr. 605 Kč.
Zaměstnanec pracuje ve třísměnném provozu, kde je stanovena týdenní pracovní doba v rozsahu 37,5 hodiny. V provozu jsou dva ztěžující vlivy - prašnost a práce s karcerogenními látkami. V rámci poloviny pracovní doby je zaměstnanec vystaven účinkům ztěžujících vlivů. Zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytovat příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí alespoň ve výši:
Minimální hodinová mzda 73,20 x 40: 37,5 = 78,08 Kč/hod.
10 % činí 7,81 Kč/hod.
Za 2 ztěžující vlivy 7,81 x 2 = 15,62 Kč/hod.
V daném měsíci zaměstnanec odpracoval plánovaný harmonogram směn v rozsahu 166 hodin. Příplatek činí alespoň 166: 2 x 15,62 = 1 296,46 Kč.
V případě, že by chtěl zaměstnavatel hodinový příplatek za ztížené pracovní prostředí zaokrouhlit na desetihaléře, musí zaokrouhlit vždy nahoru, tedy v daném případě na 7,90 Kč. Obdobně bude postupovat v situaci, kdy rozhodne o zaokrouhlení tohoto příplatku na celou korunu (8 Kč/hod.). Důvodem pro takový postup je skutečnost, že právní předpis nestanoví způsob zaokrouhlení. Je proto nutné v souladu s ustanovením § 18 zákoníku práce použít postup pro zaměstnance nejvýhodnější.
Od roku 2017 došlo k rozšíření výčtu ztěžujících vlivů o tento ztěžující vliv: "rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí, nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy."
Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí při rozdělení směny nebo výkonu práce činí nejméně 10 % základní hodinové sazby minimální mzdy za hodinu práce odpracovanou v rozdělené směně nebo při rozděleném výkonu práce. Protože i tento příplatek je stanoven jako minimální, nebrání zaměstnavateli nic v tom, aby dohodl nebo stanovil příplatek vyšší, popřípadě vhodně odstupňovaný.
Řidič autobusu má směnu v rozsahu 9 hodin rozdělenou tak, že v souhrnu činí rozdělení směny alespoň 90 minut, a v době přerušení výkonu práce je pro něho nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí. Zaměstnavatel je povinen poskytovat příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně 10 % základní hodinové sazby minimální mzdy za hodinu práce odpracovanou v rozdělené směně. Stanovená týdenní pracovní doba je v rozsahu 40 hodin.
Hodinová minimální mzda činí 73,20 Kč, minimální výše příplatku činí 7,32 Kč/hod. Za 9 hodin činí příplatek alespoň 9 x 7,32 = 65,88 Kč.
6. Minimální mzda a osvobození pravidelně poskytovaného důchodu do limitu
V souladu s § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se od daně osvobozuje pravidelně vyplácený důchod nebo penze nejvýše do 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Limit pro osvobození činí 36 x 12 200 = 439 200 Kč.
7. Minimální mzda a daňový bonus
Podle ustanovení § 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník uplatnit roční daňový bonus (minimálně 100 Kč, maximálně 60 300 Kč), pokud ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 a § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy.
V souladu s ustanovením § 35d odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. lze vyplatit měsíční daňový bonus, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně a zdanitelný příjem dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy.
Zvýšení minimální mzdy na 12 200 Kč od roku 2018 ovlivní výši měsíčního zdanitelného příjmu pro uplatnění daňového bonusu. Nově bude nutné dosáhnout zdanitelného měsíčního příjmu alespoň ve výši 6 100 Kč a pro uplatnění ročního daňového bonusu alespoň 73 200 Kč. V rámci ročního zúčtování musí roční daňový bonus činit alespoň 100 Kč, nevýše však 60 300 Kč.
Poznamenáváme, že výše uvedené parametry se nemění, ačkoliv došlo zákonem č. 170/2017 Sb. ke zvýšení částek daňového zvýhodnění na dítě s kódem 2 a na dítě s kódem 3 poprvé již za měsíc červenec 2017 a zákonem č. 200/2017 Sb. ke zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě od 1. 1. 2018.
8. Minimální mzda a pojistné na zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ
Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda, tedy od 1. 1. 2018 se jedná o částku 12 200 Kč. Pokud zaměstnanec není pojištěncem státu nebo nepodniká v rámci hlavní činnosti nebo nemá jiného zaměstnavatele, kde dosahuje alespoň minimální mzdy, musí zaměstnavatel (bez souhlasu zaměstnance) srazit tzv. doplatek do minima.
Zaměstnankyně má sjednanou kratší pracovní dobu, není pojištěncem státu a její příjem činí 5 000 Kč. Zaměstnavatel odvede pojistné takto:
5 000 x 13,5 % = 675 Kč, 675: 3 = 225 Kč, zaplatí zaměstnanec
225 x 2 = 450 Kč, zaplatí zaměstnavatel ze svých nákladů
Doplatek do minima (12 200 - 5 000) x 13,5 % = 972 Kč
Zaměstnanci se srazí celkem 225 + 972= 1 197 Kč
Zdravotní pojišťovně bude odvedeno pojistné ve výši 1 647 Kč.
Osoba bez zdanitelných příjmů
Osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání a není pojištěncem státu, musí platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Minimální mzda činí nově 12 200 Kč. Pojistné od 1. 1. 2018 činí 12 200 x 13,5 % = 1 647 Kč. Pojistné za leden 2018 je splatné do 8. 2. 2018.
9. Minimální mzda a nekolidující příjem uchazeče o zaměstnání
V souladu s ustanovením § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohodu o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřekročí 1/2 minimální mzdy, tedy příjem může činit nejvýše 6 100 Kč za měsíc. Zákon č. 206/2017 Sb., který nabyl účinnosti 29. 7. 2017, a jímž se mění zákon o zaměstnanosti, již neumožňuje, aby uchazeč o zaměstnání vykonával práci na základě dohody o provedení práce.