Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a nařízení vlády od 1. 1. 2018

Právní úprava

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 111 a § 112
• Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, § 1 až § 5

Minimální mzda

Výše minimální mzdy je závazná pro všechny zaměstnavatele podnikatelské i nepodnikatelské sféry, tedy pro ty, kteří odměňují své zaměstnance mzdou i platem. Podle zákoníku práce se minimální mzda vztahuje i na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, to je na odměnu z dohody o provedení práce i z dohody o pracovní činnosti.

Zákoník práce v § 111 stanoví, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tyto účely nezahrnuje:

• mzda ani plat za práci přesčas,
• příplatek za práci ve svátek,
• příplatek za noční práci,
• příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
• příplatek za práci v sobotu a v neděli.

Dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (naposledy novelizovaného nařízením vlády č. 286/2017 Sb.) s účinností od 1. 1. 2018 výše minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí: 73,20 Kč za hodinu nebo 12 200 Kč za měsíc.

Doplatek do minimální mzdy

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohod v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek

1. ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda;
2. k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou;
3. k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

V kolektivní smlouvě lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než stanoví nařízení vlády.

Minimální mzda a průměrný výdělek

Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. Obdobně to platí při používání pravděpodobného výdělku (§ 357 ZP).

Zaručená mzda a její nejnižší úrovně

Zákoník práce v § 112 upravuje pojem zaručené mzdy jako mzdy nebo platu, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Zároveň zmocňuje vládu, aby stanovila nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat.

Vláda stanoví nařízením vlády č. 567/2006 Sb., § 3 ve znění nařízení vlády č. 286/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018 nejnižší úrovně zaručené mzdy pro práce zařazené do 8 skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce takto:

Jde-li o zaměstnance, kteří jsou dle zákoníku práce odměňováni platem, zahrnuje 8 skupin prací pro nejnižší úroveň zaručené mzdy práce zařazené do 16 platových tříd dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., a to tak, že pod každou skupinu prací spadají 2 platové třídy z celkového počtu 16 platových tříd.

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin a příklady prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek obdobně jako u minimální mzdy (viz výše).

Zaměstnanec má právo na doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy ve skupině, ve které jsou zařazeny práce stejné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, jako ty, které tento zaměstnanec vykonává.

Poměřování skutečné mzdy zaměstnance s nejnižší úrovní zaručené mzdy a případné doplatky se provádí obdobně jako u minimální mzdy. Zjednodušeně se dá říci, že nejnižší úroveň zaručené mzdy je minimální mzda v dané skupině prací. Platí pro zaměstnance odměňované mzdou u zaměstnavatele, kde není odměňování upraveno kolektivní smlouvou a pro zaměstnance odměňované platem.

Minimální a zaručená mzda ve vztahu k pracovní době

Odměňování zaměstnanců hodinovou mzdou

Výše minimální mzdy za hodinu a nejnižší hodinové úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se výše této mzdy úměrně upraví. To znamená, že minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) za hodinu se zvýší úměrně k jiné stanovené týdenní pracovní době. Tím je zajištěno při různé délce stanovené týdenní pracovní doby právo zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši měsíční minimální mzdy (nejnižší úrovně zaručené mzdy). Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby se odvodí ze základních sazeb podle vzorce:

minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) x 40
-----------------------------------------------------------------------------
stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele

Při stanovené týdenní pracovní době v délce 38,75 hodiny to bude u minimální mzdy:

73,20 x 40 : 38,75 = 75,60 Kč

Při stanovené týdenní pracovní době v délce 37,5 hodiny to bude u minimální mzdy:

73,20 x 40 : 37,5 = 78,10 Kč

Odměňování zaměstnanců měsíční mzdou nebo platem

Mzda zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, který má sjednaný kratší „pracovní úvazek“, se poměřuje s minimální a nejnižší úrovní zaručené mzdy úměrné sjednanému úvazku.

Mzda zaměstnance, který neodpracoval v měsíci všechny pracovní směny (např. pro nemoc a jiné překážky v práci, dovolenou apod.), se poměřuje s minimální mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy odpovídající odpracované době.

Otázky a odpovědi

Mzdová sféra

Otázka č. 1:

Jsme výrobní firma, nemáme kolektivní smlouvu. Máme vnitřní mzdový předpis, ve kterém jsou pracovní pozice zařazeny do 12 tříd, ke kterým jsou přiřazeny základní mzdy v rozpětí. Vím, že se na nás vztahují nejnižší úrovně zaručené mzdy dle nařízení vlády, ve kterém je uvedeno 8 skupin prací. Nevadí, že náš mzdový systém obsahuje 12 tříd a ne 8? S dodržováním nejnižší úrovně zaručené mzdy problém nemáme, naše výdělky (základní mzda + prémie) se pohybují vysoko nad úrovní zaručených mezd.

Odpověď: Počet tříd pro mzdové zařazení vašich zaměstnanců ve vnitřním předpise nemusí být totožný s počtem skupin prací pro nejnižší úrovně zaručené mzdy v nařízení vlády. Důležité je, aby práce vašich zaměstnanců hodnocená podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, byla zaplacena alespoň ve výši zaručené mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., což podle vašeho sdělení dodržujete.

Otázka č. 2:

Pracuji v soukromém zdravotnickém zařízení, kam jsem přešla ze státního zdravotnického zařízení. Existuje pro soukromou sféru závazný katalog prací tak jako pro státní? Nikde jsem nic takového neobjevila, pouze příklady prací v příloze k nařízení vlády o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy, což se mi zdá nedostačující, ani jsem tam všechna povolání nenašla. Můžu se řídit pro účely srovnání s nejnižší úrovní zaručené mzdy katalogem pro zaměstnance veřejných služeb a správy?

Odpověď: Právní předpis, který by stanovil závazný katalog prací pro účely odměňování ve mzdové sféře, neexistuje. Zaměstnanci jsou v této sféře chráněni před neúměrně nízkými mzdami právě a jen nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. V příloze k tomuto nařízení jsou uvedené obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací ve skupinách podle oborů. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o příklady prací, nemusíte tam najít všechna povolání. Řídíte se potom obecnými charakteristikami uvedenými v téže příloze. Charakteristiky jsou opravdu velmi obecné. Pokud jste zvyklá používat katalog prací pro veřejné služby a správu daný nařízením vlády č. 222/2010 Sb., můžete ho podpůrně využít i pro zařazení vašich zaměstnanců do příslušné skupiny prací. Obecné charakteristiky platových tříd ve veřejných službách a správě jsou uvedeny v příloze k zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a jsou v podstatě totožné s charakteristikami skupin prací pro sféru mzdovou, protože jsou vytvořeny na základě stejné analytické metody hodnocení prací podle stejných kritérií (složitost, odpovědnost a namáhavost práce).

Otázka č. 3:

Jsme menší soukromá firma působící v oblasti služeb. Máme několik desítek zaměstnanců, mzdu s nimi sjednáváme přímo v pracovní smlouvě. Všichni zaměstnanci mají sjednanou mzdu nejméně ve výši minimální mzdy. Pokud je stanovena předpisem od začátku roku vyšší minimální mzda, děláme dodatky pracovní smlouvy. Když tvrdím majiteli firmy, že musíme sledovat ještě nejnižší úrovně zaručené mzdy a když na ni zaměstnanci nedosáhnou, například proto, že nedostali prémie nebo i v případě, že se zvedla předpisem výše zaručené mzdy, poskytovat doplatek, tvrdí, že se nás to netýká, protože máme mzdu smluvní a zaměstnanci s touto mzdou souhlasí, což podepsali v pracovní smlouvě. Má pravdu?

Odpověď: Váš majitel samozřejmě pravdu nemá. Zaměstnanci mají právo na nejnižší úroveň zaručené mzdy ve skupině prací, pod kterou jejich práce spadá, přímo ze zákoníku práce (§ 112 zákona 262/2006 Sb.) a nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Pokud jejich mzda nedosáhne této úrovně, jste povinni poskytnout doplatek.

Otázka č. 4:

Nastoupila jsem letos od prvního října do jedné menší stavební firmy na místo mzdové účetní namísto paní, která odchází do důchodu. Dostala jsem měsíční mzdu ve výši minimální mzdy, to je 11 000 korun, protože po dobu prvních 3 měsíců, kdy jsem ve zkušební době, se mnou práci dělá ještě na část úvazku dosavadní mzdová účetní, která mě zaškoluje. Pravda je, že tuto práci neumím a jsem ráda, že se ji můžu naučit.

Od 1. 1. 2018 mám slíbenou měsíční mzdu 14 000 Kč. Já s tím tak souhlasím, vážím si toho, že jsem sehnala místo hned po střední škole a navíc bez dojíždění a u slušného zaměstnavatele. Jen si teď nejsem jistá, jestli těch 14 000 bude správně. Nejde mi o mě, ale o to, aby to bylo podle přepisů, a to i u ostatních zaměstnanců. Kolektivní smlouva ani žádný vnitřní předpis ve firmě není, mzda se stanovuje mzdovým výměrem, který zaměstnanec podepisuje. Administrativní zaměstnanci mají na rozdíl od dělníků mzdu jednosložkovou, takže to, co je uvedeno ve výměru, je jejich „hrubá“ mzda. Jen výjimečně dostanou mimořádnou odměnu.

Odpověď: Pro odpověď je třeba sáhnout do nařízení vlády č. 567/2006 Sb., a to nejdříve do Přílohy, kde v oddíle II. v příkladech prací najdeme práci, kterou má zaměstnankyně podle pracovní smlouvy vykonávat. U vás to od 1. ledna bude „výpočet výše, zajišťování výplaty, zúčtování mzdy, náhrad mzdy“ atd., které jsou uvedené pod bodem 1 ve 4. skupině prací. V § 3 zmíněného nařízení vlády najdeme pak hodnotu hodinové i měsíční mzdy pro tuto skupinu. Od 1. 1. 2018 je to 98,50 Kč za hodinu a 16 400 Kč za měsíc. To je minimální odměna za práci, na kterou máte právo. Pokud by vám zaměstnavatel určil měsíční mzdu 14 000 Kč a nevyplácel žádné další složky (např. odměny), musel by vám při odpracování stanovené pracovní doby doplácet do nejnižší úrovně zaručené mzdy, to je tedy 2 400 Kč.

Ve vašem případě je rozhodně vhodnější, aby vám zaměstnavatel stanovil výši mzdy alespoň v takové částce, která odpovídá nejnižší hodnotě práce, kterou vykonáváte, vyjádřené příslušnou úrovní zaručené mzdy.

Otázka č. 5:

V příloze k nařízení vlády je práce našich mechaniků v 5. skupině prací, to znamená od 1. 1. 2018 nejnižší úroveň zaručené mzdy 18 100 Kč. Nejsem si jistá, zda v následujícím konkrétním případě budeme muset doplatit.

Odpověď: Z hrubé mzdy odečtete ty složky mzdy, které se dle § 112, odst. 3 zákoníku práce do mzdy pro účely doplatku do nejnižší úrovně zaručené mzdy nezapočítávají. Takže započtete jen tarif, měsíční prémii a příplatek za odpolední směny – to je celkem 16 750 Kč, což je nižší než nejnižší úroveň zaručené mzdy pro skupinu prací 5. Doplatek tedy poskytnete ve výši 1 350 Kč.

Otázka č. 6:

Zaměstnáváme uklízečku na běžný úklid za minimální mzdu. Její mzda se skládá ze dvou složek – základní mzdy, kterou má v pevné částce uvedenou ve mzdovém výměru, a měsíční výkonnostní odměny, která je pohyblivá a přiznává ji vedoucí. Základní mzdu má stanovenu 10 000 Kč a výkonnostní odměnu do 4 000 Kč. Máme tři dotazy:

1. Musíme jí od 1. 1. 2018 dát nový mzdový výměr?
2. Když dostane výkonnostní odměnu jen 2 000 Kč, protože měla špatné pracovní výsledky, musíme doplatit do minimální mzdy?
3. Byla jeden týden nemocná. Musíme doplácet do celé minimální mzdy 12 200, nebo poměřujeme její hrubou mzdu s poměrnou částí minimální mzdy?

Odpověď:

1. Nový mzdový výměr jí dávat nemusíte. „Základní“ mzda nemusí být ve výši alespoň minimální mzdy.
2. Ano, pokud by její hrubá mzda (po případném odečtení zákonem stanovených složek) nedosáhla minimální mzdy (nejnižší úrovně zaručené mzdy) z důvodu špatných pracovních výsledků, jste povinni poskytnout doplatek. Minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) je minimální zákonem zaručenou odměnou za práci.
3. Minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) není sociální dávkou, ale minimální odměnou za práci. Práce se vyjadřuje v časových jednotkách. Její mzdu budete tedy poměřovat s poměrnou částí minimální mzdy za odpracovanou dobu.

Platová sféra

Otázka č. 7:

Absolventka střední školy bez praxe nastupuje od 1. 1. 2018 do pracovního poměru na pozici mzdové účetní. Jsme příspěvková organizace v sociální sféře. Začínající mzdovou účetní zařadíme dle katalogu prací do platové třídy 8, platového stupně 1.

Dle platových tabulek v příloze k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. jí bude náležet platový tarif 15 450 Kč.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 8. platovou třídu dle nařízení vlády 567/2006 Sb. ve 4. skupině prací je ve výši 16 400 Kč.

1. Máme jí stanovit platovým výměrem tuto částku nejnižší úrovně zaručené mzdy?
2. Nebo jí musíme každý měsíc dorovnávat k tarifu podle tabulek do nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8. platovou třídu, 4. skupinu prací, to je 950 Kč?
3. Mohli bychom jí už při nástupu přiznat v této výši osobní příplatek?

Proč se k jednomu platu vztahují 3 platové předpisy, dva z toho s rozdílnými částkami, a který má přednost? Platové tabulky jsou pod nejnižšími úrovněmi zaručené mzdy.

Odpověď: Začnu těmi třemi předpisy. Ještě vám k nim přidám zákoník práce. Ano, zařazuje do platové třídy dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací, podle nejnáročnější práce, kterou zaměstnavatel po zaměstnanci v rámci sjednaného druhu práce vyžaduje.

Platový výměr vystavujete dle § 136 zákoníku práce a musíte v něm uvést mimo jiné údaje o výši platového tarifu a pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Platový výměr zakládá právo na výši platu v něm uvedeném.

K otázkám:

1. Platový tarif stanovujete dle příslušné přílohy k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. K 1. 1. 2018 je to částka 15 450 Kč, kterou uvedete v platovém výměru.
2. Do nejnižší úrovně zaručené mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. vaší zaměstnankyni budete měsíčně poskytovat doplatek, to je od 1. 1. 2018 částku 950 Kč.
3. Osobní příplatek nelze začínající zaměstnankyni přiznat z důvodu dorovnání do nejnižší úrovně zaručené mzdy, pro ten stanoví zákoník práce ve svém § 131 přesná kritéria.

Všechna tři uvedená nařízení vlády vycházejí ze zákoníku práce a platí současně.