Dne 27. prosince 2023 bylo ve Sbírce zákonů uveřejněno nařízení vlády č. 396/2023 Sb. , které s účinností od 1. ledna 2024 zvyšuje částky minimální mzdy a vybraných nejnižších úrovní zaručené mzdy.
Změny minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy od 1. ledna 2024
Mgr.
Adam
Holub
MZDY A PLATY
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy
Nařízení vlády č. 396/2023 Sb.
, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, naplňuje zmocnění § 111 odst. 2 a § 112 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a provádí navýšení základní sazby měsíční i hodinové minimální mzdy
o přibližně 9,2 %. Dosavadní základní sazba minimální mzdy se mění ze 17 300 Kč na 18 900 Kč
měsíčně, resp. ze 103,80 Kč na 112,50 Kč
za hodinu; nové výše měsíční i hodinové sazby jsou uvedeny v § 2 novelizovaného nařízení vlády.V této souvislosti je vhodné připomenout, že ustanovení § 111 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, připouští vedle základní sazby minimální mzdy i existenci sazeb dalších. Ačkoliv další sazby nejsou od 1. ledna 2017 stanoveny, prováděcí právní předpis zákonnou terminologii následuje a používá nadále pojem „základní sazba“.
Stejně jako v předcházejícím roce dochází i ke
zvýšení některých vybraných nejnižších úrovní zaručené mzdy
. Nerovnoměrné zvýšení jednotlivých nejnižších úrovní zaručené mzdy tak dále deformuje původní vzestupnou rovnoměrnou gradaci výše základních sazeb pro jednotlivé skupiny prací. Od 1. ledna 2024 se navyšuje částka první, druhé, třetí a osmé
nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro první skupinu prací byla zvýšena stejně jako základní sazba minimální mzdy, pod jejíž úroveň nesmí podle příslušného zákonného zmocnění poklesnout, a zvyšuje se ze 17 300 kč na 18 900 Kč měsíčně a ze 103,80 Kč na 112,50 Kč za hodinu. V případě druhé skupiny prací jde o zvýšení ze 17 900 Kč na 19 500 Kč měsíčně a ze 106,50 Kč na 116,10 za hodinu a v případě třetí skupiny prací o navýšení z 19 700 Kč na 21 300 Kč měsíčně a ze 117,50 Kč na 126,80 Kč za hodinu. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro osmou skupinu prací, jež musí podle citovaného zmocnění dosahovat nejméně dvojnásobku sazby minimální mzdy, tak byla zvýšena právě na tento dvojnásobek, tedy z 34 600 Kč na 37 800 Kč
měsíčně, resp. z 207,60 Kč na 225,00 Kč
za hodinu. Všechny změny částek nejnižších úrovní zaručené mzdy jsou provedeny v ustanovení § 3 odst. 1 dotčeného nařízení vlády.Částky nejnižších úrovní pro čtvrtou až sedmou skupinu prací se nezměnily, přičemž nedošlo ani k úpravám částek měsíčních, ani hodinových. Pro úplnost uvádím, že zachování stejné částky hodinové nejnižší úrovně zaručené mzdy v různých kalendářních rocích způsobuje rozdílné ocenění práce v téže skupině prací, neboť počet pracovních hodin se z roku na rok mění. Současná výše částek za hodinu vychází z výpočtu pro 2016 pracovních hodin v kalendářním roce, přičemž hodnoty byly při výpočtu původně (od 1. ledna 2022) upraveny tak, aby jejich nárůst byl lineární.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2024
Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy | |
v Kč za hodinu | v Kč za měsíc | |
1. | 112,50 | 18 900 |
2. | 116,10 | 19 500 |
3. | 126,80 | 21 300 |
4. | 129,80 | 21 800 |
5. | 143,30 | 24 100 |
6. | 158,20 | 26 600 |
7. | 174,70 | 29 400 |
8. | 225,00 | 37 800 |
Pokud jde o měsíční sazby minimální a zaručené mzdy, ty jsou
a priori
určené pro stanovenou 40hodinovou týdenní pracovní dobu, přičemž jiná délka pracovní doby (tj. 37,5 nebo 38,5 hodin) má za důsledek zvýšení její hodinové sazby úměrně. V případě, že stanovená týdenní pracovní doba nebyla odpracována, a také v případech, kdy je sjednána kratší pracovní doba, se částky sazeb minimální a zaručené mzdy naopak úměrně zkrátí.Zaměstnavatelé by tak měli prověřit, zda není v souvislosti se zvýšením sazeb minimální a zaručené mzdy nezbytné přehodnotit výši doplatků poskytovaných na základě § 111 odst. 3 a § 112 odst. 3 zákoníku práce, případně
zda nutnost tyto doplatky poskytovat u některých zaměstnanců nově nevznikla
. Dopady změn ovšem nebudou pravděpodobně příliš významné, neboť minimální mzdou je odměňováno pouze cca 3,5 % zaměstnanců a v případě nejnižších úrovní zaručené mzdy dochází již druhý rok v řadě pouze k selektivnímu navýšení. Kromě možného mírného zvýšení mzdových nákladů pro všechny zaměstnavatele má zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy specifické dopady na nepodnikatelskou sféru, neboť ve vztahu k zaměstnancům s platovými tarify pod úrovní minimální či zaručené mzdy dochází k výraznějšímu stírání rozdílů v ocenění jiných hledisek práce prostřednictvím ostatních složek platu. To se bude týkat například příplatků za vedení, osobních příplatků nebo i odměn.Příklad:
Zaměstnanec s platovým tarifem v prvním stupni osmé platové třídy (podle stupnice v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., tj. 20 130 Kč) má, bez dalších složek platu, k 31. 12. 2023 nárok na doplatek ve výši 1 670 Kč (nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 4. skupinu prací 21 800 – 20 130). Zaměstnanec s platovým tarifem v prvním stupni čtvrté platové třídy (tj. 15 020 Kč podle téže stupnice platových tarifů) má, bez dalších složek platu, k 31. 12. 2023 nárok na doplatek ve výši 2 280 (nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 2. skupinu prací 17 900 – 15 020). Od 1. 1. 2024 se v případě prvního zaměstnance výše doplatku nemění a zůstává na 1 670 Kč, zatímco v případě druhého zaměstnance se zvýší na 4 480 Kč (19 500 – 15 020). Toto zplošťování minimálního standardu odměňování mezi jednotlivými pracemi zařazenými do různých skupin nelze s ohledem na kritéria náročnosti práce (složitost, odpovědnost, namáhavost) považovat za spravedlivou a systémovou změnu.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
*
nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
*
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
*
nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě