Od 1. 1. 2019 dochází ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje ze 73,20 Kč na 79,80 Kč při 40 hodinách týdně podle nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
1. Nejnižší úrovně zaručené mzdy
Minimální mzda je nejnižší úrovní zaručené mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin.
Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
V tabulce jsou uvedeny hodnoty nejnižších úrovní zaručené mzdy platné do 31. 12. 2018 a od 1. 1. 2019.
| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy do 31. 12. 2019 v Kč za hodinu | Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2019 v Kč za hodinu | Nejnižší úroveň zaručené mzdy do 31. 12. 2018 v Kč za měsíc | Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2019 v Kč za měsíc |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 73,20 | 79,80 | 12 200 | 13 350 |
| 2. | 80,80 | 88,10 | 13 500 | 14 740 |
| 3. | 89,20 | 97,30 | 14 900 | 16 280 |
| 4. | 98,50 | 107,40 | 16 400 | 17 970 |
| 5. | 108,80 | 118,60 | 18 100 | 19 850 |
| 6. | 120,10 | 130,90 | 20 000 | 21 900 |
| 7. | 132,60 | 144,50 | 22 100 | 24 180 |
| 8. | 146,40 | 159,60 | 24 400 | 26 700 |
2. Minimální mzda a doplatek do minimální mzdy
V souladu s ustanovením § 111 zákoníku práce se do minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a odměna za pracovní pohotovost.
Ostatní mzdové náležitosti se do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy započítávají. V podnikatelské sféře se jedná se o prémie, cílové odměny, mimořádné odměny, fakultativní příplatkové mzdy a další mzdové formy podle rozhodnutí zaměstnavatele. V rozpočtové sféře se jedná o osobní příplatek, příplatek za vedení, za zastupování, příplatek za rozdělenou směnu, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, zvláštní příplatek, mimořádné odměny a jubilejní odměny. Pokud mzda či plat včetně dalších mzdových či platových náležitostí nedosahuje minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy. Stejný postup pro započtení či nezapočtení jednotlivých složek mzdy platí i pro nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Zaměstnanec má mzdový tarif ve výši 11 500 Kč uvedený ve mzdovém výměru. Na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele je mu přiznávána pravidelná měsíční odměna v závislosti na dosaženém obratu. Jeho práce je zařazena do 1. úrovně zaručené mzdy. V měsících leden až květen činila jeho měsíční mzda bez práce přesčas celkem 18 000 Kč a více. V měsíci červnu 2019 celková měsíční mzda poklesla na 12 500 Kč, ačkoliv odpracoval všechny své plánované směny. Odměna za dosažený obrat činila totiž jen 1 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen v měsíci červnu 2019 poskytnout doplatek do výše minimální mzdy ve výši 850 Kč (11 500 + 1 000 + 850 = 13 350 Kč).
Zaměstnanec vykonávající funkci manipulačního dělníka má v lednu 2019 mzdu ve výši 15 900 Kč. Z toho mzda za práci přesčas včetně příplatku za přesčas činí 1 650 Kč, příplatek za práci v sobotu a neděli 1 600 Kč. Jaký doplatek musí zaměstnavatel poskytnout?
15 900 - 1 650 - 1 600 = 12 650 Kč
13 350 - 12 650 = 700 Kč
Zaměstnavatel je povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy ve výši 700 Kč, protože do minimální mzdy se nezapočítává příplatek za práci v sobotu a neděli, ani mzda za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas.
3. Průměrný hodinový výdělek a minimální mzda
Průměrný hodinový výdělek nižší než hodinová minimální mzda (viz § 357 zákoníku práce). Pokud k takové skutečnosti dojde, musí zaměstnavatel průměrný hodinový výdělek zvýšit na hodinovou minimální mzdu.
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu jako strážný. Týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin týdně. Je odměňován formou hodinové mzdy ve výši minimální mzdy. Do 31. 12. 2018 činila jeho minimální mzda 73,20 x 40 : 37,5 = 78,08 Kč/hod. Jeho průměrný hodinový výdělek zjištěný za 4. čtvrtletí 2018 dosáhl výše 80,40 Kč za hodinu.
Od 1. 1. 2019 musí zaměstnavatel zvýšit jeho hodinovou minimální mzdu na částku 79,80 x 40 : 37,5 = 85,12 Kč/hod.
Současně musí od 1. 1. 2019 zvýšit jeho průměrný hodinový výdělek na 85,12 Kč/hod.
Bude-li potřeba již v lednu 2019 použít průměrný hodinový výdělek, například v případě poskytování náhrady mzdy za dovolenou nebo v případě příplatkových mezd, musí zaměstnavatel použít již průměrný hodinový výdělek 85,12 Kč.
4. Odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a minimální mzda
Zákoník práce v ustanovení § 111 odst. 3 písm. c) stanoví, že odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda.
Zaměstnanec je poživatelem invalidního důchodu a v rámci dohody o provedení práce vykonává jednoduché pomocné práce od 1. 9. 2018 do 30. 6. 2019. Sjednaná odměna v roce 2018 činila 77 Kč za hodinu. Od 1. 1. 2019 musí být zvýšena alespoň na 79,80 Kč za hodinu.
5. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a minimální mzda
Podle ustanovení § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. činí příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy. S ohledem na zvýšení minimální mzdy na 79,80 Kč při 40 hodinách týdně se zvyšuje i příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí minimálně na 7,98 Kč/hod. za každý ztěžující vliv, jedná-li se o 40 hodinovou týdenní pracovní dobu. Při jiné stanovené týdenní pracovní době je nutné výši příplatku zvýšit.
Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a pracuje ve dvousměnném provozu s týdenní pracovní dobou 38,75 hod. Práci vykonává ve ztíženém pracovním prostředí s jedním zatěžujícím vlivem. V daném měsíci odpracoval 90 hodin. Zaměstnavatel poskytuje příplatky pouze v minimální výši. Jaká bude výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí?
Nejprve je nutné vypočítat hodinovou minimální mzdu pro stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 38,75 hodin týdně: 79,80 x 40 : 38,75 = 82,37 Kč.
Příplatek činí alespoň 10 % hodinové minimální mzdy: 8,24 Kč/hod.
Za 90 hodin činí příplatek: 90 x 8,24 = 741,60 Kč.
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu s rozsahem týdenní pracovní doby 37,5 hodiny. V provozu jsou dva ztěžující vlivy - hlučnost a prašnost. V rámci poloviny pracovní doby je zaměstnanec vystaven účinkům ztěžujících vlivů. Zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytovat příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí alespoň ve výši:
Minimální hodinová mzda: 79,80 x 40 : 37,5 = 85,12 Kč/hod.
10 %: 8,51 Kč/hod.
Za 2 ztěžující vlivy: 8,51 x 2 = 17,02 Kč/hod.
V daném měsíci zaměstnanec odpracoval plánovaný harmonogram směn v rozsahu 184 hodin. Příplatek činí alespoň 184 : 2 x 17,02 = 1 565,84 Kč.
Co se týče zaokrouhlování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, žádným právním předpisem není určen jeho způsob. Rozhodne-li se zaměstnavatel poskytovat příplatek zaokrouhlený na desetihaléře či na celé koruny, musí zaokrouhlit vždy nahoru, neboť podkročení příslušných sazeb není dovoleno.
V daném případě, kdy příplatek činil 8,51 Kč/hod., lze zaokrouhlit na 8,60 Kč nebo na 9 Kč/hod.
6. Minimální mzda a osvobození pravidelně poskytovaného důchodu do limitu
V souladu s § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), se od daně osvobozuje pravidelně vyplácený důchod nebo penze za zdaňovací období nejvýše do 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Do stanoveného limitu se nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Nezahrne se ani důchod, který se pojištěnci vyplácí zpětně, např. až 5 let zpětně, jak umožňuje zákon o důchodovém pojištění. Limit pro osvobození činí v r. 2019: 36 x 13 350 = 480 600 Kč.
7. Minimální mzda a daňový bonus
V souladu s ustanovením § 35d odst. 4 ZDP lze vyplatit měsíční daňový bonus, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně, a zdanitelný příjem dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy.
Podle ustanovení § 35c odst. 4 ZDP může poplatník uplatnit roční daňový bonus (minimálně 100 Kč, maximálně 60 300 Kč), pokud ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 a § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy.
Zvýšení minimální mzdy na 13 350 Kč od roku 2019 ovlivní výši měsíčního a ročního zdanitelného příjmu pro uplatnění daňového bonusu. Pro uplatnění měsíčního daňového bonusu bude nutné dosáhnout zdanitelného měsíčního příjmu alespoň ve výši 6 675 Kč a pro uplatnění ročního daňového bonusu se bude jednat o roční zdanitelný příjem alespoň 80 100 Kč.
8. Minimální mzda a pojistné na zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ
Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda, tedy od 1. 1. 2019 se jedná o částku 13 350 Kč, minimální pojistné činí 1 803 Kč. Pokud zaměstnanec není pojištěncem státu nebo nepodniká v rámci hlavní činnosti nebo nemá jiného zaměstnavatele, kde dosahuje alespoň minimální mzdy, musí zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance srazit tzv. doplatek do minima.
Zaměstnankyně má sjednanou kratší pracovní dobu, není pojištěncem státu, nemá jiného zaměstnavatele a nepodniká v rámci hlavní činnosti. Její příjem činí za měsíc 9 000 Kč. Zaměstnavatel odvede pojistné takto:
9 000 x 13,5 % = 1 215 Kč, 1 215 : 3 = 405 Kč zaplatí zaměstnanec
405 x 2 = 810 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých nákladů
Doplatek do minima (13 350 - 9 000) x 13,5 % = 587,25 Kč, zaokrouhleno 588 Kč
Zaměstnanci se srazí celkem 405 + 588= 993 Kč
Kontrola: 993 + 810 = 1 803 Kč
Zdravotní pojišťovně bude odvedeno pojistné ve výši 1 803 Kč.
Osoba bez zdanitelných příjmů
Osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání a není pojištěncem státu, musí platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Minimální pojistné od 1. 1. 2019 činí 13 350 x 13,5 % = 1 802,25 Kč, po zaokrouhlení nahoru 1 803 Kč. Pojistné za leden 2019 je splatné do 8. 2. 2019.
9. Minimální mzda a nekolidující příjem uchazeče o zaměstnání
V souladu s ustanovením § 25 odst. 3 zákona č. 435/20024 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, vykonávat závislou činnost formou pracovního poměru, služebního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, pokud příjem za kalendářní měsíc nepřekročí 1/2 minimální mzdy, tedy příjem může činit nejvýše 6 675 Kč za měsíc. Zákonem č. 206/2017 Sb., který nabyl účinnosti 29. 7. 2017, došlo u uchazeče o zaměstnání k vyloučení výkonu závislé práce formou dohody o provedení práce.