Dnem 1. prosince 2022 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Součástí tohoto zákona je též dílčí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále navazující novela zákoníku práce.
Předmětný zákon představuje tzv. složenou novelu, která obsahuje změny celkem sedmi zákonů. (Pozn. red.: o navazující novele zákoníku práce pojednává článek JUDr. Bukovjana „Otcovská dovolená a změny spojené s karanténou“.) V zákoně č. 329/2011 Sb. se mimo jiné mění výše příspěvku na mobilitu, která se zvyšuje z 550 Kč na 900 Kč měsíčně. Součástí této složené novely jsou též dvě změny v oblasti nemocenského pojištění, které se týkají dávky otcovské poporodní péče (otcovské) a dále nařizování karantény.
Změny u otcovské
Dosud měl nárok na otcovskou pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, nebo o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. Na základě uvedené novely se rozšiřuje nárok na otcovskou o dvě specifické situace.
Nárok na otcovskou bude mít nově též pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, se narodilo mrtvé. Jedná se o případ, kdy do knihy narození bylo zapsáno mrtvě narozené dítě; nejedná se o potrat.
Nárok na otcovskou bude mít nově rovněž pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona dochází k tomuto rozšíření proto, že i u otce vyvolává úmrtí novorozence obdobný nepříznivý psychický stav jako u matky dítěte. Takový psychický stav zpravidla dočasně neumožňuje řádný výkon zaměstnání, a proto je důležité zajistit i otci dítěte možnost pracovního volna s náhradou ucházejícího příjmu. Matka dítěte má totiž nárok na poskytování peněžité pomoci v mateřství podle § 35 zákona o nemocenském pojištění po dobu, která nesmí být kratší než 14 dnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu; otec dítěte v případě úmrtí dítěte dosud nárok na dávku neměl.
Podpůrčí doba v těchto nových případech nároku na otcovskou činí rovněž 2 týdny. Výše otcovské je u těchto žadatelů stejná jako v případě nároku na otcovskou z důvodu péče o novorozené dítě, tj. její výše za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Nástup na otcovskou v těchto nových případech nároku na otcovskou, tj. v případě nástupu na otcovskou z důvodu porodu mrtvého dítěte nebo v případě úmrtí novorozeného dítěte, nastává v období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Nástup na otcovskou určuje otec dítěte. Den nástupu přitom nemusí bezprostředně navazovat na narození mrtvého dítěte nebo na úmrtí dítěte. Pokud by však období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte bylo kratší než 2 týdny, otcovská náleží, pokud nástup na otcovskou nastal v období 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte. V případě, že se současně narodí více mrtvých dětí, otcovská náleží jen jednou.
Dítě se narodilo mrtvé. Otec dítěte může nastoupit na otcovskou do 6 týdnů ode dne porodu mrtvého dítěte.
Dítě zemřelo po uplynutí 3 týdnů ode dne narození. Otec dítěte může nastoupit na otcovskou v období od úmrtí dítěte do 6 týdnů ode dne narození dítěte.
Dítě zemřelo po uplynutí 5 týdnů ode dne jeho narození. Otec dítěte může nastoupit na otcovskou v období do dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, neboť období pro nástup (tj. 6 týdnů od narození dítěte) je kratší než 2 týdny.
Také pro tyto dva nové případy vzniku nároku na otcovskou platí, že období 6 týdnů pro nástup na otcovskou se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte.
Nově se stanoví, že otcovská náležející z důvodu péče o dítě končí dnem, v němž dítě zemřelo. Pokud by však dítě zemřelo po uplynutí 6 týdnů ode dne jeho narození a podpůrčí doba ještě neuplynula, náleží otcovská po celou podpůrčí dobu, tj. podpůrčí doba 2 týdnů se nechává doběhnout, i když otec dítěte již z důvodu úmrtí dítěte o ně nepečuje.
Nástup na otcovskou nastal až počátkem 6. týdne ode dne narození dítěte. Dítě však po 10 dnech po nástupu na otcovskou zemřelo. Otcovská se bude vyplácet otci po celou dobu podpůrčí doby, tedy po dobu 2 týdnů ode dne nástupu na otcovskou.
Nárok na otcovskou z důvodu péče o narozené dítě nebrání vzniku nároku na otcovskou z důvodu úmrtí dítěte (jedná se o dvě různé sociální události zakládající nárok na otcovskou). To platí i v případě, že zemře jedno dítě z dětí narozených současně.
Otec dítěte nastoupil na otcovskou hned po narození dítěte a otcovskou pobíral po celou podpůrčí dobu dvou týdnů. Dítě však ve věku pěti týdnů zemřelo; otec může znovu nastoupit na otcovskou a dávku pobírat po novou dvoutýdenní podpůrčí dobu.
Podle přechodného ustanovení vzniká nárok na otcovskou z důvodu úmrtí dítěte nebo narození mrtvého dítěte, došlo-li k těmto skutečnostem po 30. listopadu 2022.
Změny u nařizování karantény
Do zákona o nemocenském pojištění byl zapracován proces elektronizace ohledně karantény, a to podle obdobných principů, jaké platí v případě dočasné pracovní neschopnosti (tzv. e-neschopenka). Orgán ochrany veřejného zdraví je povinen zaslat příslušné části tiskopisu o nařízení karantény a jejím ukončení a potvrzení o trvání nařízené karantény příslušnému orgánu nemocenského pojištění v elektronické podobě na adresu určenou orgánem nemocenského pojištění. Písemná forma je možná pouze v případě, že zaslání v elektronické podobě není možné z prokazatelných objektivních důvodů; zde platí analogicky úprava týkající se nemožnosti plnit povinnosti elektronicky v případě dočasné pracovní neschopnosti (srov. § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění).
Zaměstnavatel je povinen zasílat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro výpočet nemocenského po uplynutí prvních 14 dnů trvání nařízené karantény v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; postup při nařízené karanténě je tedy stejný jako v případě dočasné pracovní neschopnosti. Toto však podle přechodného ustanovení neplatí v případě, že karanténa byla nařízena před 1. prosincem 2022.
Ve vztahu k zaměstnavatelům je upravena informační povinnost orgánů nemocenského pojištění podle § 116 a § 116a zákona o nemocenském pojištění i ve vztahu ke karanténě, a to rovněž obdobně podle pravidel týkajících se dočasné pracovní neschopnosti.
To znamená, že orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost neprodleně,
- že obdržely potvrzení o tom, že zaměstnanci byla nařízena karanténa, datum nařízení karantény, potvrzení o trvání karantény, datum, ke kterému bylo trvání karantény potvrzeno, potvrzení o ukončení karantény a datum ukončení karantény,
- název a adresu orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodl o nařízení karantény nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání, nebo jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře nebo název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který rozhodl o nařízení karantény nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání.
Na žádost zaměstnavatele podané v elektronické podobě na předepsaném tiskopise Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zasílá zaměstnavateli rovněž v elektronické podobě informaci o tom, že obdržela potvrzení o nařízení karantény zaměstnanci, číslo potvrzení o nařízení karantény a datum nařízení karantény.