Oblast sociálního pojištění zahrnuje velké množství tematických okruhů, které jsou více, či méně zajímavé z pozice aktérů, kterých se dotýkají. Tento článek přináší exkurz do problematiky dávek nemocenského pojištění tak, aby přinesl odpovědi na nejčastěji se vyskytující dotazy.
1) Má každý zaměstnanec, který pracuje, nárok na nemocenské dávky?
Nemá. Záleží zejména na tom, zda je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, pokud ano, tak nárok na dávky nemocenského pojištění zpravidla vznikne. Účast na nemocenském pojištění vzniká osobám, jejichž sjednaný měsíční příjem byl stanoven aspoň ve výši rozhodného příjmu, tj. aktuálně 3 500 Kč. Pokud je měsíční příjem stanoven v nižší částce (nebo nebyl příjem sjednán vůbec), vzniká účast na nemocenském pojištění jen v těch měsících po dobu trvání takového zaměstnání, ve kterých dosáhly alespoň částky rozhodného příjmu (jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu). Pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele (či jeho právního nástupce) více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částky rozhodného příjmu 3500 Kč, bude účasten pojištění. Účast na pojištění trvá v tomto případě nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
Současně platí, že v některých případech (např. ošetřovné) nevzniká nárok na dávky u zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti a ze zaměstnání malého rozsahu.
Nárok na nemocenské nevzniká také tomu, kdo si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. V poloviční výši náleží n