Cílem ochranné lhůty v systému nemocenského pojištění je zabezpečit zaměstnance dávkami pro případ nemoci nebo mateřství po skončení zaměstnání, tj. v době, kdy mu již nenáleží příjem ze skončeného zaměstnání či jiné výdělečné činnosti a pro nemoc nebo mateřství nemůže nastoupit do nového zaměstnání.
Ochranná lhůta je doba po skončení zaměstnání, ve které při splnění stanovených podmínek, s výjimkou podmínky účasti na nemocenském pojištění, vzniká nárok na dávku. To znamená, že se k této době přistupuje tak, jako by v ní trvala účast na nemocenském pojištění. Obdobně ochranná lhůta plyne i ze skončeného nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
Jaké dávky se vyplácejí z ochranné lhůty
Poskytování dávek z ochranné lhůty je upraveno zákonem. Z ochranné lhůty lze poskytovat pouze nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Z ochranné lhůty se neposkytuje ošetřovné, a to ve všech případech ošetřování nebo péče, a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Zaměstnankyni skončilo zaměstnání v pátek 30. června 2017. Do dalšího zaměstnání nenastoupila, protože od pondělí 3. července 2017 ošetřovala nemocnou pětiletou dceru. Ošetřovné jí v tomto případě ošetřování nenáleží, protože ošetřovné se z ochranné lhůty neposkytuje. Pokud by potřeba ošetřování dcery vznikla ode dne 30. června 2017, nárok na ošetřovné by vznikl a dávka by se vyplácela po celou podpůrčí dobu.
Délka ochranné lhůty
Ochranná lhůta obecně činí 7 kalendářních dnů od skončení posledního zaměstnání. Její délka vychází z existence dalších možností zabezpečení v případě ztráty zaměstnání, například možnosti zaregistrovat se bezprostředně po skončení zaměstnání u příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Dále platí zásada, že pokud byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po dobu kratší než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán.
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, které měl sjednáno na dobu neurčitou, dne 5. června 2017. Odpracoval tři dny (5. června až 7. června 2017), a čtvrtý den do zaměstnání již nenastoupil. Zaměstnání trvalo pouze tři dny, protože zaměstnavatel ukončil zaměstnanci pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnanec dne 12. června onemocněl. Zaměstnání trvalo pouze tři dny, tudíž zaměstnanci ze skončeného zaměstnání plyne ochranná lhůta v délce tří kalendářních dnů, a to od 8. června do 10. června včetně. Proto zaměstnanci nemocenské v případě dočasné pracovní neschopnosti začínající od 12. června 2017 nenáleží.
Pokud by ale zaměstnanec onemocněl například ještě dne 10. června 2017, nemocenské by mu náleželo, a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, nejdéle však do vyčerpání podpůrčí doby. Náhradu mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel v období prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, by zaměstnanec neobdržel, neboť ta je vyplácena pouze v době trvání zaměstnání.
Zaměstnanec skončil pracovní poměr dne 31. května 2017. Od 31. května 2017 do 7. června 2017 pobíral ošetřovné z důvodu nemoci syna. Dne 8. června 2017 byl on sám z důvodu nemoci uznán dočasně práce neschopným. Jeho nemoc trvala do 15. července 2017. Nárok na nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nemá, protože ochranná lhůta trvala jen do 7. června 2017.
Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství při skončení zaměstnání ženy v době těhotenství
U žen uplatňujících nárok na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen "PPM") činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění za předpokladu, že jejich pojištění zaniklo v době těhotenství a nejednalo se o tzv. zaměstnání malého rozsahu nebo o činnost na základě uzavřené dohody o provedení práce. Zároveň musí být splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění v délce 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů toto pojištění trvalo. Pokud např. pojištění trvalo 3 měsíce a skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro PPM 3 měsíce. Pokud však žena není těhotná v době skončení zaměstnání, platí pro ni obecná ochranná lhůta v délce pouze 7 kalendářních dnů.
Ochranná lhůta 180 kalendářních dnů může vzniknout pouze u žen, protože podmínkou je, že zaměstnání musí skončit v době těhotenství. U muže ovšem platí i pro PPM obecná ochranná lhůta v maximální délce 7 kalendářních dnů.
Zaměstnankyni skončilo 5 let trvající nemocensky pojištěné zaměstnání dne 30. 6. 2017 v době těhotenství. Do žádného dalšího zaměstnání nenastoupila. O PPM požádá ode dne 10. 9. 2017.
Žena má nárok na PPM. Podmínku účasti na nemocenském pojištění v délce 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM splňuje. Nástup na PPM sice nevznikl v době trvání pojištění (zaměstnání), ale pět let trvající zaměstnání skončilo v době těhotenství, a proto vznikla ochranná lhůta v délce 180 kalendářních dnů, která by trvala až do 27. 12. 2017. Žena na PPM nastoupí již 10. 9. 2017, a proto jí nárok na PPM vznikl.
Vznikne-li u ženy v této ochranné lhůtě nové nemocenské pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z původního pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě nového pojištění, nejvýše však do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Toto pravidlo se může aplikovat pouze v případě, že všechna nemocensky pojištěná zaměstnání skončila v době těhotenství.
Zaměstnankyně v pracovním poměru ukončila pracovní poměr, který vznikl v roce 2005, dnem 31. března 2017. V této době byla již tři měsíce těhotná. Od 1. června 2017 uzavřela pracovní poměr na dobu určitou na jeden měsíc; tento druhý pracovní poměr skončil dnem 30. června 2017. Z prvního pracovního poměru začala plynout ochranná lhůta 180 dnů a z této ochranné lhůty bylo do nástupu nového zaměstnání vyčerpáno 61 kalendářních dnů. Nové zaměstnání od 1. června 2017 do 30. června 2017 trvalo 30 kalendářních dnů, a proto ochranná lhůta z tohoto zaměstnání činí také 30 kalendářních dnů, k nimž se přičte nevyčerpaný zbytek z předchozí ochranné lhůty 119 kalendářních dnů (tj. 180 - 61 = 119), takže z druhého zaměstnání plyne ochranná lhůta 149 kalendářních dnů; tato ochranná lhůta 149 kalendářních dnů počala plynout od 1. července 2017 a v této ochranné lhůtě musí také dojít k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, aby na ni vznikl nárok.
Kdy ochranná lhůta zaniká
Ochranná lhůta zaniká:
- vznikem nového pojištění (vznikem pojištění osob samostatně výdělečně činných ochranná lhůta ze zaměstnání nezaniká, pokud nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství nevznikne z pojištění osob samostatně výdělečně činných),
- posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního nebo invalidního důchodu (to však neplatí v případě vzniku nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, jde-li o nárok na peněžitou pomoc v mateřství),
- posledním dnem přede dnem nastoupení výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
- posledním dnem přede dnem útěku odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
V těchto vyjmenovaných případech ochranná lhůta začala plynout, resp. mohla začít plynout, avšak v důsledku stanovené skutečnosti dochází k jejímu zániku (skončení).
Pracovní poměr zaměstnance skončil 31. května 2017. Od 2. června 2017 začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a od 5. června 2017 byl uznán dočasně práce neschopným. K nemocenskému pojištění OSVČ se přihlásil od 2. června 2017, tj. ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Podmínkou nároku na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ je účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Proto nárok na nemocenské tomuto bývalému zaměstnanci z titulu nemocenského pojištění OSVČ nevznikne. Ochranná lhůta ze zaměstnání nezanikla a od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti vznikne bývalému zaměstnanci nárok na nemocenské z ochranné lhůty ze zaměstnání.
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 31. května 2017. Od 3. června, kdy dovršil důchodový věk, mu byl na základě žádosti přiznán starobní důchod. Ochranná lhůta začala plynout 1. června 2017 a skončila 2. června 2017, protože dnem přiznání starobního důchodu ochranná lhůta zaniká. Pokud by byl bývalý zaměstnanec uznán práce neschopným například od 5. června 2017, nárok na nemocenské mu nevznikne, neboť ochranná lhůta zanikla již dnem 2. června 2017.
Kdy ochranná lhůta vůbec neplyne
V určitých případech ochranná lhůta vůbec neplyne (a to platí i v případě, že pojištěná činnost skončila u žen v době jejich těhotenství), a proto vznikne-li v těchto případech sociální událost až po skončení pojištěné činnosti, nárok na dávku nevznikne.
Ochranná lhůta neplyne:
- z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
- z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
- ze zaměstnání malého rozsahu,
- ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
- v případě, že pojištění odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence skončí v době jejich útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
- ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
Zaměstnankyně poživatelka invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně skončila pracovní poměr dne 31. 5. 2017. Dne 5. června 2017 byla uznána dočasně práce neschopnou. Náhrada mzdy nenáleží. Nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti také nenáleží, neboť ochranná lhůta poživatelům invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně neplyne.
Zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce od 1. června do 30. června 2017. Výše odměny činila 12 000 Kč. Tento zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 3. července 2017 do 31. srpna 2017. Nemocenské nenáleží, protože ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce ochranná lhůta neplyne.
Pokud by tento zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 30. června 2017, nemocenské by náleželo od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, tj. od 14. července 2017.
Zaměstnanec - student v době prázdnin uzavřel pracovní poměr od 17. července 2017 do 20. srpna 2017. Od 23. srpna 2017 do 30. září 2017 byl uznán dočasně práce neschopným. Náhrada mzdy nenáleží, neboť zaměstnání netrvá. Nemocenské od 15. dne trvání pracovní neschopnosti také nenáleží, protože studentům ze zaměstnání konaného v době prázdnin ochranná lhůta neplyne.
Jak to je s ochrannou lhůtou u souběžných zaměstnání
Vykonává-li zaměstnanec souběžně několik činností, které zakládají nemocenské pojištění, plyne ochranná lhůta z každé z nich.
Zaměstnanec měl se zaměstnavatelem uzavřeny dva pracovní vztahy zakládající účast na nemocenském pojištění, a to pracovní poměr a zaměstnání na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti, která není zaměstnáním malého rozsahu. Dne 30. dubna 2017 ukončil jak pracovní poměr, tak i zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti, a od 2. května 2017 byl evidován jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce. Dne 5. května 2017 utrpěl úraz a lékař mu vystavil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti pro obě zaměstnání. Nemocenské mu bude poskytováno od 15. dne trvání pracovní neschopnosti z ochranné lhůty z obou skončených zaměstnání. Náhrada mzdy nenáleží, neboť zaměstnání netrvá.