Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří v ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) o důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance jako o okolnosti snižující minimální vyměřovací základ na poměrnou část. Výčet těchto překážek je specifikován v ustanoveních § 191 až § 199 zákoníku práce. V této souvislosti se jedná například o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, mateřskou a rodičovskou dovolenou a další.
Překážce v práci na straně zaměstnance musí zaměstnavatel věnovat ve zdravotním pojištění vždy zvýšenou pozornost. Pokud nemoc trvá po dobu kratší než celý kalendářní měsíc, musí být zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání této překážky, tedy za ty kalendářní dny, ve kterých nemoc netrvala. K nutnosti dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud pro zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. U těchto zaměstnanců je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem.
Odlišný postup u pracovní smlouvy a u dohod
Nemoc však zcela zásadním způsobem ovlivňuje účast na zdravotním pojištění tehdy, pokud trvá celý kalendářní měsíc nebo pokud v důsledku nemoci není dosaženo u dohody o pracovní činnosti příjmu alespoň 2 500 Kč nebo u dohody o provedení práce činí příjem nanejvýš 10 000 Kč. Jestliže nemoc trvá celý kalendářní měsíc, pak v případě pracovní smlouvy není pojistný vztah u zdravotní pojišťovny přerušen. Naopak v případě dohod musí být při fakticky nulovém příjmu osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Tento postup platí u dohod tehdy, pokud není do příslušného kalendářního měsíce například zúčtována odměna, která by svojí výší účast na zdravotním pojištění zajistila.
Pracovní smlouva a nemoc
Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění následující:
- vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (pokud například není do tohoto měsíce zúčtována odměna),
- takového zaměstnance zaměstnavatel započítává do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu, ať už nemoc trvá celý kalendářní měsíc, nebo jen jeho část.
Dohody a nemoc
Pokud v případě nemoci poklesne příjem zaměstnance u dohod pod minimální vyměřovací základ, pak zaměstnavatel postupuje nejčastěji takto:
- jestliže vyměřovací základ převýší částku potřebnou pro vznik zaměstnání, pak se přihlíží k poměrné části minima (pokud nemoc trvá po část kalendářního měsíce),
- jestliže příjem nedosáhne u dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč a u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, pak musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena.
Upozorňuji, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy. Vždy platí, že nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje.
Nemoc zaměstnance po část kalendářního měsíce
V takovém případě se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl, a musí být při odvodu pojistného dodržena. V takovém případě může nastat nutnost:
- výpočtu poměrné části minimálního vyměřovacího základu,
- dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu,
- odvodu pojistného ze skutečně dosaženého příjmu.
Výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu
Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti byl nemocen v období 7. 6. - 28. 6. 2018.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:
PČminVZ = (8: 30) x 12 200 = 3 253,33 Kč
kde
PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
8 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce června (tedy období mimo nemoci)
30 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci
12 200 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2018
Pmin = 3 253,33 x 0,135 = 440 Kč
Pmin = minimální pojistné
U dohody o pracovní činnosti mohou nastat tyto situace:
- příjem bude alespoň 3 253,33 Kč - vyměřovacím základem bude skutečně dosažený příjem (tedy i méně než 12 200 Kč),
- příjem bude v rozpětí od 2 500 Kč do 3 253,33 Kč - zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu,
- příjem nedosáhne 2 500 Kč - osoba bude jako zaměstnanec na měsíc červen odhlášena.
Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné, eventuálně penále - obojí vždy na celou korunu směrem nahoru.
Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu
Tento dopočet a doplatek pojistného se nejčastěji provádí při zkráceném pracovním úvazku nebo u dohody o pracovní činnosti, a od 1. 1. 2017 také u dohody o provedení práce.
V případě nemoci v období 9. 5. - 24. 5. činil za měsíc květen příjem zaměstnance při zkráceném pracovním úvazku na základě pracovní smlouvy 4 000 Kč.
Při sazbě 13,5 % z částky 4 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 540 Kč. Jedna třetina (180 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (360 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 903,22 Kč, vypočtené jako [(15: 31) x 12 200 - 4 000], tedy 257 Kč. (Číslovka 15 představuje počet kalendářních dnů trvání výkonu práce v měsíci květnu, tedy mimo kalendářní dny nemoci). Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce, např. tzv. částečná nezaměstnanost), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku v plné výši na zaměstnavatele.
Z úhrnného vyměřovacího základu 5 903,22 Kč činí celkové pojistné 797 Kč. Zaměstnanci je sraženo 437 Kč (180 + 257), zaměstnavatel uhradí 360 Kč.
Odvod pojistného ze skutečně dosaženého příjmu
Jedná se o situaci, kdy vyměřovací základ převyšuje vypočtenou poměrnou část minima a může být nižší než aktuální hodnota minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč.
V případě nemoci v období 9. 5. - 24. 5. (viz předcházející situace) činil příjem zaměstnance za květen 6 480 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné v částce 875 Kč (6 480 x 0,135), čímž je zajištěn postup podle zákona.
Tento postup platí v případě pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti. U dohody o provedení práce výší příjmu zaměstnání ve zdravotním pojištění nevznikne, takže při trvající dohodě je zapotřebí zaměstnance na kalendářní měsíc květen odhlásit.
Osoba „pečující“ a kategorie hrazená státem
Pokud by byla nejméně jeden celý kalendářní měsíc nemocná zaměstnaná osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (vystavila by již dříve zaměstnavateli čestné prohlášení o splnění podmínek této péče), oznámil by zaměstnavatel zdravotní pojišťovně skutečnost, že se za tuto osobu stal plátcem pojistného stát. Například při nemoci od 10. 5. do 21. 9. by použil kód „L“ s datem 1. 6. a kód „T“ s datem 31. 8. Těmito kódy se vymezuje období celých kalendářních měsíců, ve kterých nemá tato osoba příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, v důsledku čehož je za ni v tomto období plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nemoc zaměstnance - specifické situace
Určitou zvláštností při placení pojistného na zdravotní pojištění v případě nemoci zaměstnance je situace, kdy je zaměstnanec nepřetržitě nemocen např. od 2. dne kalendářního měsíce (například od středy 2. 5. 2018) až do jeho konce neboli 1. den kalendářního měsíce (státní svátek 1. 5.) nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem.
Pokud tedy zaměstnanec onemocní dne 2. 5. 2018, je nemocný po celý zbytek května a za den 1. 5. nemá žádný příjem, je povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za kalendářní den 1. 5., kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Tento postup vychází z již citovaného ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.
Dle výše uvedené situace bude pojistné podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci (31) činit:
(1 : 31) x 12 200 x 0,135 = 393,54 x 0,135 = 54 Kč (po zaokrouhlení)
Tímto způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Pokud by byla za den 1. 5. 2018 zúčtována náhrada mzdy nebo platu alespoň 393,54 Kč anebo by si zaměstnanec za tento den alespoň tuto částku vydělal, pak:
- odvede zaměstnavatel pojistné z příjmu zúčtovaného za tento jeden den a
- žádný další dopočet neprovádí.
Výplata náhrady mzdy zaměstnavatelem
Jestliže je při pracovní neschopnosti poskytována náhrada mzdy v případech a ve výši stanovené zákonem, je podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, osvobozena od daně z příjmu ze závislé činnosti, proto nepodléhá odvodu pojistného. Pokud by však zaměstnavatel nadstandardně poskytnul náhradu mzdy i za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo nad výši stanovenou zákonem, je tato náhrada u zaměstnance zdaněna včetně odvodu pojistného na zdravotní pojištění.
Příjem alespoň 12 200 Kč
Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny musí být období nemoci, ovlivňující stanovení vyměřovacího základu, prokazatelně zdokladováno (kopií neschopenky).
V případě jakéhokoliv pracovněprávního vztahu platí, že činí-li vyměřovací základ zaměstnance v kalendářním měsíci roku 2018 alespoň 12 200 Kč, pak z hlediska placení pojistného není pro zaměstnavatele důležité, jak dlouho nemoc v tomto měsíci trvala. Při příjmu zaměstnance alespoň 12 200 Kč se také zaměstnavatel nezabývá například rozsahem neplaceného volna nebo neomluvené absence, neřeší situace, když má zaměstnanec jiné zaměstnání nebo současně podniká apod.
Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti