Mnozí si jistě položí v souvislosti s názvem směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU zcela legitimní otázku, proč by měla mít její transpozice do českého právního řádu co dočinění s podporou sociálního dialogu a se zvyšováním míry pokrytí kolektivními smlouvami. Ti, kteří ji znají detailněji, v souvislosti s jejím článkem 4 dozajista tuší. Tušit musel i český zákonodárce. Avšak pojal požadavky předmětné směrnice skutečně správně?
K opatřením na podporu kolektivního vyjednávání v aktuální novele zákoníku práce
JUDr.
Jan
Vácha
Ph.D.
Co vyžaduje evropská
legislativa
? Ve směrnici o přiměřených minimálních mzdách v EU
1) figuruje i článek 4, kde se mimo jiné v odstavci 1 stanoví
, že členské státy za účasti sociálních partnerů a v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi musí podporovat budování a posilování kapacity sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání o stanovování mezd, zejména na odvětvové nebo meziodvětvové úrovni a taktéž podporovat konstruktivní, smysluplná a informovaná jednání mezi sociálními partnery o mzdách, a to za rovných podmínek, kdy mají obě strany přístup k relevantním informacím, aby mohly plnit svou funkci s ohledem na kolektivní vyjednávání o stanovování mezd. Cílem takové podpory má být dosažení vyšší míry pokrytí kolektivními smlouvami a usnadnění výkonu práva na kolektivní vyjednávání o stanovování mezd. V odstavci 2 zmíněného článku se pak upřesňuje, že každý členský stát, v němž míra pokrytí kolektivními smlouvami nedosahuje hranice 80 %, což je případ České republiky, musí dále vedle výše uvedeného stanovit rámec, který vytvoří podmínky pro kolektivní vyjednávání, a to buď zákonem po konzultaci se sociálními partnery, nebo dohodou s nimi. Rovněž musí takový členský stát vypracovat tzv. akční plán na podporu kolektivního vyjednávání, a to buď po konzultaci se sociálními partnery, nebo dohodou s nimi, nebo na společnou žádost sociálních partnerů v podobě, jež byla mezi nimi dohodnuta. V akčním plánu musí být stanoven jasný harmonogram a konkrétní opatření na postupné zvyšování míry pokrytí kolektivními smlouvami, přičemž musí být plně respektována nezávislost sociálních partnerů. Členský stát takový akční plán musí následně pravidelně přezkoumávat a podle potřeby aktualizovat, a to alespoň jednou každých pět let. Akční plán a veškeré jeho aktualizace je členský stát povinen zveřejnit a jeho vytvoření nebo aktualizaci zároveň oznámit Evropské komisi.
V dané souvislosti je třeba hned na úvod upřesnit a ujasnit, že v případě aktivit podpory