pracovní dohody

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. Které postupy platí ve zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pro zaměstnavatele, případně pro pojištěnce?

Při výkonu kontrolní činnosti se zdravotní pojišťovny zaměřují zejména na to, zda je při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ zaměstnance, nebo zda má zaměstnavatel relevantní důvod k tomu, aby příslušné minimum dodržet nemusel. Proto musí zaměstnavatel kontrolnímu orgánu řádně doložit, že je k odvodu pojistného ze skutečně dosaženého příjmu (tedy nižšího než povinné minimum) oprávněn.

Co se v souvislosti s pandemií koronaviru Covid-19 skloňovalo a pořád v určitých souvislostech skloňuje, je poskytnutí mimořádné odměny jako speciálního finančního ohodnocení zaměstnanců v sociálních službách a ve zdravotnictví. Příslušná ministerstva vypsala pro tento účel dotační tituly a uvádějí v nich, že jde o způsob zvláštního ocenění státu pro zaměstnance za jejich práci ve ztíženém pracovním prostředí, kdy "byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy z důvodu nezbytného soustavného přímého osobního kontaktu s jinými fyzickými osobami při výkonu sjednaného druhu práce nebo ztíženého provozu v souvislosti s aplikací opatření proti šíření nákazy Covid-19".

K zajištění svých potřeb uzavírají zaměstnavatelé se zaměstnanci buď „klasické“ pracovní smlouvy, nebo sjednávají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměříme se především na odlišnosti pracovních smluv a...

V souvislosti s nedostatkem pracovních sil na trhu práce zaměstnavatelé stále více využívají i mladistvé zaměstnance. Jaké podmínky platí při zaměstnávání těchto osob jak z hlediska některých aspektů pracovního práva, tak ve zdravotním pojištění?

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.

Různé situace, související s nemocí zaměstnance, mohou mít, a mnohdy reálně i mají, přímý dopad do výše částky pojistného placeného zaměstnavatelem. Rovněž může dojít k situaci, kdy nemoc zaměstnance zapříčiní zánik účasti na zdravotním pojištění v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (poklesem příjmu pod „rozhodnou částku“) s potřebou následného řešení vzniklého stavu pojištěncem. V následujícím textu a v příkladech si předvedeme postup, který musí zaměstnavatel, případně sám pojištěnec, dodržet v případech bezprostředně souvisejících s nemocí zaměstnance pracujícího na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Na školení nám bylo řečeno, že u dohod o pracích mimo pracovní poměr se má docházka vést s uvedením začátku a konce, včetně přestávek. Je toto pravda? Pokud ano, z jakého paragrafu zákoníku práce toto ustanovení vyplývá? Podle § 77 se přece na dohody ustanovení pracovní doby nevztahuje. Stačí vyplňovat pouze hodiny celkem za každou směnu? Zároveň nám bylo řečeno, že u klasických smluv se přestávky mají také evidovat od-do. Kde je toto napsáno v zákoně? 

Zaručená mzda a náhrada mzdy Dotaz se týká nejnižší úrovně zaručené mzdy v případě čerpání dovolené. Dosud jsme postupovali tak, že jsme celkový příjem v daném měsíci dopláceli do...

Základní informace § 313 ZP Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vydat potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) i zaměstnancům při skončení pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy. Na žádost zaměstnance vystaví zaměstnavatel přílohu k zápočtovému listu, v níž uvede mj. i údaj o průměrném čistém měsíčním výdělku. U dohod o pracovní činnosti lze sjednat nárok na dovolenou, takže je třeba průměrný výdělek i pro účely poskytování náhrady za dovolenou. Je tedy třeba i u některých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zjišťovat průměrný výdělek. Na zaměstnance konající práce na základě těchto dohod se přitom vztahují standardní pravidla pro zjišťování průměrného výdělku s následující výjimkou týkající se rozhodného období. § 361 ZP Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí tímto zákonem. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím (§ 354 odst. 1 ZP) celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

Zaměstnávání formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zaměstnavateli často využíváno, přičemž i ve zdravotním pojištění se musí přihlížet k okolnostem souvisejícím. Z pohledu zdravotního pojištění je totiž u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhodující především výše příjmu.

Od 1. 1. 2019 dochází ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje ze 73,20 Kč na 79,80 Kč při 40 hodinách týdně podle nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci výkonu své kontrolní činnosti zdravotní pojišťovny primárně prověřují, zda je zaměstnavatelem odvedeno pojistné v souladu se zákonem. Zdravotní pojišťovně jde vždy o to, aby (nejen) zaměstnavatelem nebyla zkrácena na svých finančních nárocích, tedy aby obdržela takové pojistné, na které má ze zákona nárok. Důležitou roli tak hraje sčítání příjmů.

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce je z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění zásadní výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší.

V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se při výpočtu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance postupuje stejně jako u pracovního poměru. U dohod o provedení práce je však třeba počítat s tím, že má dle zákoníku práce stanovenou pracovní dobu v hodinách.

Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné za svého zaměstnance, musí být v některých situacích buď zúčtován zaměstnanci jakýkoli příjem (například u odměn členů statutárních orgánů nebo u plnění charakteru funkčních požitků), anebo dosaženo určité výše příjmu, typicky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Právní úprava náhrady mzdy při DPN Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je upravena zákoníkem práce a zákonem o nemocenském pojištění v těchto ustanoveních: § 192, § 193 a...

V následujícím textu je v těch oblastech zdravotního pojištění, ve kterých dochází s účinností od 1. ledna 2018 ke změně, provedeno porovnání právního stavu platného do konce roku 2017 s právním stavem platným od 1. 1. 2018.

Fenomén bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) byl historicky vždy spjatý se základním vztahem zaměstnavatel - zaměstnanec. Vývoj společnosti a především trhu práce však donutil legislativce ke změně úhlu pohledu na celou problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví.

Zákonná úprava zdravotního pojištění nemůže v českém ekonomicko-podnikatelském prostředí fungovat izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní úpravu.