V rámci výkonu své kontrolní činnosti zdravotní pojišťovny primárně prověřují, zda je zaměstnavatelem odvedeno pojistné v souladu se zákonem. Zdravotní pojišťovně jde vždy o to, aby (nejen) zaměstnavatelem nebyla zkrácena na svých finančních nárocích, tedy aby obdržela takové pojistné, na které má ze zákona nárok. Důležitou roli tak hraje sčítání příjmů.
Pokud není pojistné na zdravotní pojištění odvedeno v souladu s platnou právní úpravou, uplatňují pojišťovny vůči zaměstnavateli (ze zákona povinně) dlužné pojistné včetně penále. Proto hraje důležitou roli i sčítání příjmů, které vychází ve zdravotním pojištění především z těchto zásad:
- pro placení pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu se sčítají příjmy ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů;
- v úvahu se berou (tedy se sčítají) pouze příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. To znamená, že se vždy počítá s příjmem na základě pracovní smlouvy, a to bez ohledu na jeho výši. Naopak se nepřipočte příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč nebo příjem na dohodu o provedení práce maximálně 10 000 Kč;
- sčítání příjmů se řeší v rámci rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc. Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění stanoven u zaměstnanců (zaměstnavatelů) a ani u podnikatelské sféry maximální vyměřovací základ;
- při souběžných příjmech u jednoho zaměstnavatele se každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně;
- od 1. 1. 2015 existuje zákonná opora pro sčítání příjmů z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele;
- u jednoho zaměstnavatele se sčítají buď dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce, fakticky bez ohledu na výši příjmu. Naopak, v rámci kalendářního měsíce nelze pro vznik zaměstnání sečíst u jednoho zaměstnavatele například příjem na dohodu o pracovní činnosti 2 000 Kč s příjmem na dohodu o provedení práce 9 000 Kč;
- při úhrnu příjmů nižším než minimální vyměřovací základ provádí zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do povinného minima.
Tímto povinným minimem je buď:
- minimální mzda (jako minimální vyměřovací základ zaměstnance) ve výši 12 200 Kč při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc, nebo
- poměrná - tedy snížená - část minima podle počtu kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Výše uvedené platí tehdy, pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ. Naopak, pokud pro osobu jako zaměstnance minimum ve zdravotním pojištění neplatí (viz § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. - například se jedná o zaměstnance, za kterého je plátcem pojistného stát), je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, bez ohledu například na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, případné neplacené volno, vykázanou neomluvenou absenci, období nemoci, souběžný příjem z podnikání apod.
Zaměstnankyně pracuje jako uklízečka u tří zaměstnavatelů, kde si měsíčně vydělá 4 000 Kč, 3 000 Kč a 2 000 Kč. Žádný další příjem nemá, nepodniká, není vedena u zdravotní pojišťovny v kategorii, za kterou hradí pojistné stát, tudíž se na ni vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč. Pro účel dopočtu do zákonného minima je v této záležitosti pověřen zaměstnavatel s nejvyšším příjmem.
Zaměstnavatel s příjmem 4 000 Kč si vyžádá od zbývajících dvou zaměstnavatelů doklad o výši příjmu v každém kalendářním měsíci, za který bude dopočet provádět. Odvod pojistného vypočteme následovně.
Zaměstnavatel, u kterého má pracovnice příjem 4 000 Kč, primárně odvede pojistné z tohoto příjmu ve výši 540 Kč. Zaměstnankyni se strhne 180 Kč, zaměstnavatel hradí 360 Kč. Protože je tento zaměstnavatel pověřen odvodem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, zaplatí zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele ještě pojistné z rozdílové částky 3 200 Kč [12 200 - (4 000 + 3 000 + 2 000)], ve výši 432 Kč. Z úhrnné částky pojistného 972 Kč bude zaměstnankyni sraženo 612 Kč (180 + 432), zaměstnavatel odvede 360 Kč.
U ostatních dvou zaměstnavatelů bude odvod pojistného podstatně jednodušší, neboť tito odvedou pojistné ze skutečně dosaženého příjmu:
- vyměřovací základ 3 000 Kč, celkové pojistné 405 Kč, srážka zaměstnanci 135 Kč, platba zaměstnavatele 270 Kč;
- vyměřovací základ 2 000 Kč, celkové pojistné 270 Kč, srážka zaměstnanci 90 Kč, platba zaměstnavatele 180 Kč.
Zdůrazňuji, že u zaměstnance probíhají veškeré platby zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.
Pro účel dopočtu a doplatku si může zaměstnanec zvolit libovolného zaměstnavatele, nemusí to být nutně zaměstnavatel s nejvyšším příjmem. Tato okolnost, tedy provádění dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima, může být i součástí podmínek dohodnutých v uzavřeném pracovněprávním vztahu.
Pro zaměstnankyni platí stejné podmínky jako v Příkladu č. 1 s tím rozdílem, že příjmy v jednotlivých zaměstnáních činí 6 000 Kč, 5 000 Kč a 4 000 Kč.
Protože je v úhrnu příjmů překročen minimální vyměřovací základ, odvede každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše dosaženého příjmu, musí však mít k dispozici doklady o výši příjmu u zbývajících dvou zaměstnavatelů.
Kdyby však byl některý příjem dosažen na dohodu o provedení práce (a tedy by výší příjmu nevznikla povinnost platit pojistné), prováděl by pověřený zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima 12 200 Kč.
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele do 31. 3. 2018 na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 10 000 Kč a zároveň na dohodu o provedení práce, kde jeho příjem v žádném z měsíců ledna až března nepřevýšil 10 000 Kč. Za duben 2018 však byl na tuto dohodu zúčtován příjem 11 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může tento příjem činit více než 10 000 Kč.
Protože příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců prvního čtvrtletí roku 2018 částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj tudíž pojistné, respektive tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy. Jelikož příjem nedosahoval u pracovní smlouvy minima 12 200 Kč, prováděl zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.
V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc duben změnila, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 11 000 Kč, dosažená na dohodu o provedení práce, čímž je v úhrnu příjmů dodržen minimální vyměřovací základ. V dalších měsících roku 2018 se bude takto připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem na dohodu o provedení práce tehdy, pokud přesáhne 10 000 Kč.
Pokud zaměstnavatel sčítá v rámci daného kalendářního měsíce oba příjmy, pak je povinné minimum zajištěno. Jestliže však příjem na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek do minima 12 200 Kč.
Zaměstnavatel není při takovém souběhu povinen činit žádné kroky v souvislosti s plněním oznamovací povinosti, protože zaměstnanec je dlouhodobě přihlášen na základě pracovní smlouvy, výše příjmu z dohody o provedení práce nehraje v tomto směru roli.
Hrubý příjem zaměstnance činil v kalendářním měsíci 15 000 Kč. Současně tento zaměstnanec pracoval v témže měsíci u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si vydělal 4 600 Kč. Musí být u zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu?
Z příjmu 15 000 Kč bude pojistné odvedeno ve výši 13,5 %, tj. v úhrnné částce 2 025 Kč. Hrubý příjem v dalším zaměstnání sice nedosahuje minimální mzdy, ovšem s ohledem na skutečnost, že v „hlavním“ zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nevztahuje se v tomto případě na plátce zaměstnávajícího pracovníka s příjmem nižším než minimální mzda povinnost odvést pojistné v minimální zákonné výši 1 242 Kč, ale vyměřovacím základem je skutečný příjem 4 600 Kč. Z tohoto příjmu pak zaměstnanec zaplatí 207 Kč a zaměstnavatel odvede 414 Kč. Celý odvod pojistného bude u tohoto zaměstnavatele činit 621 Kč. Pro účely kontroly ze zdravotní pojišťovny je v tomto případě ze strany zaměstnavatele zapotřebí přiložit doklad o skutečnosti, že u jiného („hlavního“) zaměstnavatele je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Pokud osoba pracující pouze na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč nebo na dohodu o pracovní činnosti při příjmu nižším než 2 500 Kč:
- nemá v příslušném kalendářním měsíci jiné zaměstnání (zakládající účast na zdravotním pojištění), nebo
- není OSVČ, anebo
- není současně vedena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
stává se na tento měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit v roce 2018 pojistné ve výši 1 647 Kč.
Zaměstnanec má v červenci 2018 uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce. První trvá od 1. 7. do 10. 7. s příjmem 5 200 Kč, druhá je sjednána od 22. 7. do 31. 7. s příjmem 5 400 Kč.
Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (anebo také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele.
Na straně jedné tak platí, že úhrnem příjmů 10 600 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Protože však zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel na straně druhé vypočítat poměrnou část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, což činí 7 870,96 Kč [(20 : 31) x 12 200]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červenec částka 10 600 Kč.
Vyměřovacím základem by byla částka 10 600 Kč i tehdy, kdyby se jednalo o takový příjem u jediné dohody o provedení práce, která by byla uzavřena na období od 1. 7. do 20. 7. 2018.
Kdyby však současně běžely v roce 2018 u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok) dvě dohody o provedení práce s příjmy 5 200 Kč a 5 400 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet do minima 12 200 Kč proto, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.
Pojištěnec je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem 13 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu ve výši 35 000 Kč ročně a rovněž příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb.
Za této situace má osoba vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah zaměstnáním na dohodu o provedení práce. Příjmy z nájmu podle § 9 a ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů povinnosti placení pojistného nepodléhají.