Důležitost výše zúčtovaného příjmu ve zdravotním pojištění

Pokud výkonem činnosti a dosaženým příjmem zaměstnance vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, pak zaměstnavatel plní oznamovací povinnost, tedy přihlašuje osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a odvádí za ni pojistné podle zákona.

Ve zdravotním pojištění registrujeme situace, kdy je pro vznik povinností zaměstnavatele důležitá právě výše příjmu zúčtovaného zaměstnanci nebo příjem samotný. Podívejme se nyní blíže na některé z nich.

I. Členové statutárních orgánů

Plynou-li členům orgánů právnické osoby příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci a zaměstnavatel plní povinnosti stanovené právní úpravou zdravotního pojištění. Například v případě souběžně vyplácených odměn člena představenstva a příjmu z titulu zaměstnání se pro účely placení pojistného sčítají příjmy, zakládající v rozhodném období kalendářního měsíce účast na zdravotním pojištění.

Pojistné se odvádí vždy - s jedinou výjimkou

Z hlediska výše příjmu není u odměn členů statutárních orgánů vazba na „rozhodnou“ částku 2 500 Kč. Tato má význam pouze u osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a), v bodech 4. - 6. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, například u člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu a vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován - v tomto případě se pojistné platí až od částky příjmu alespoň 2 500 Kč.

Jinak se u odměn za výkon funkce pojistné odvádí i z příjmu nižšího než 2 500 Kč, případně i s ohledem na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč, jak je dále uvedeno.

Výkon funkce bez příjmu

Je-li členem statutárního orgánu osoba, která vykonává funkci bezplatně, nebo se jedná o čestnou funkci apod., pak se zaměstnavatel problematikou placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti nezabývá, neboť taková osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem a zaměstnání nevzniká z toho důvodu, že jí za vykonávanou práci není zúčtován příjem.

Příjem zúčtovaný po určitém čase

Může se stát, že člen statutárního orgánu nastoupí do funkce například v měsíci dubnu, přičemž je známo, že až do prosince mu bude zúčtován určitý příjem (odměna). V takovém případě bude osoba přihlášena jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce. Za období duben - listopad bude na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele vykazována jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem a teprve v měsíci prosinci bude výše zúčtovaného příjmu (včetně příslušného pojistného) zahrnuta do Přehledu za tento měsíc. Tento postup platí v případě, kdy nemusí zaměstnavatel při výkonu funkce dodržet minimální vyměřovací základ. Co se týká odhlášení takového zaměstnance, platí postup uvedený v následujícím bodě.

Kdyby však bylo v období duben až listopad členství ve statutárním orgánu jediným „zaměstnáním“, musel by být (mimo zákonných výjimek) dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Neplánovaný příjem

Pokud by došlo k situaci, že subjekt (dlouhodobě) neuvažuje o vyplácení odměn, přesto však je posléze členovi statutárního orgánu nějaká odměna přiznána, přihlásí jej zaměstnavatel k 1. dni kalendářního měsíce, do kterého byla odměna zúčtována. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb.].

Občan jiného státu jako člen statutárního orgánu

Při zaměstnávání osob ze států Evropské unie se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího Nařízení 987/2009, a to jak u osob ze států EU, tak u osob ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ze Švýcarska. V souvislosti s účastí těchto osob v systémech sociálního zabezpečení (a tedy i ve zdravotním pojištění) je rozhodující, zda občan tohoto státu, kterého jako člena statutárního orgánu hodláte zaměstnat, vám předloží nebo nepředloží formulář A1. Tento doklad je rozhodující pro příslušnost osoby k pojištění. Předloží-li tato osoba českému zaměstnavateli tento formulář, potvrzuje tím, že podléhá všem systémům sociálního zabezpečení státu, který formulář vystavil. Naopak, pokud tento formulář předložen není, nebo se jedná o osobu ze států, na kterou se režim výše uvedených koordinačních nařízení nevztahuje (tzv. třetí země - viz dále), je tato osoba účastna zdravotního pojištění v ČR, což znamená, že podléhá z titulu zaměstnání právním podmínkám českého systému veřejného zdravotního pojištění. Jedním z práv takové osoby je i právo na výběr zdravotní pojišťovny, u které chce být pojištěna. Pokud toto právo neuplatní, přihlašuje zaměstnavatel tohoto svého zaměstnance u VZP ČR.

Odměny členů statutárních orgánů podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v České republice a jako zaměstnavatel musíte jednoznačně vědět, zda je toto zaměstnání (výkon funkce) v ČR jediným zaměstnáním této osoby - v tomto případě se pojistné odvádí ve prospěch zvolené české zdravotní pojišťovny. Při souběhu zaměstnání v některé z výše uvedených zemí a v České republice a při současném předložení formuláře A1 musíte zjistit, zda plnění této povahy podléhá povinnosti placení pojistného v zemi pojištění. Pokud by se podle právní úpravy příslušného státu v oblasti zdravotního pojištění pojistné z těchto odměn odvádělo, poukazovali byste příslušnou výši pojistného na účet zdravotní pojišťovny (resp. instituce provádějící zdravotní pojištění), u které je tato osoba ve své zemi pojištěna, a to podle podmínek platných v tamním systému zdravotního pojištění.

Čestné prohlášení

Vzhledem k tomu, že řešení příslušnosti k zemi pojištění je v souvislosti s výkonem výdělečně činnosti podle koordinačních pravidel Evropské unie přímo zásadní, doporučuji zaměstnavateli, aby si nechal od takové osoby-člena statutárního orgánu písemně potvrdit, že členství ve statutárním orgánu u českého zaměstnavatele je jeho jediným „zaměstnáním“ v duchu těchto pravidel. Jinými slovy, že není zaměstnán v žádné jiné zemi, na kterou se působnost níže uvedených nařízení vztahuje (nejčastěji se jedná o zemi bydliště). Čestné prohlášení může být například tohoto znění:

Prohlašuji, že moje zaměstnání u zaměstnavatele ............. je mým jediným zaměstnáním ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Pokud dojde ke změně v příslušnosti k právním předpisům podle těchto nařízení, oznámím zaměstnavateli novou skutečnost do osmi dnů ode dne této změny.

Ve ........ dne..................

................

podpis

Zaměstnanci ze „třetích“ zemí

Účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění jsou i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí, na které se nevztahují výše uvedená koordinační nařízení. V těchto případech jsou zdravotně pojištěny osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Tyto osoby jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. v případech, kdy sjednaný pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládají účast na zdravotním pojištění.

II. Funkční požitky

Funkčními požitky rozumíme odměnu za výkon funkce, a to od poslanců a členů vlády až po odměny za výkon funkce v orgánech obcí, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách apod.

Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), případně jiného právního předpisu, pojednávající o příjmech ze závislé činnosti, se vztahují i na příjmy poskytované v souvislosti s výkonem funkce. Funkční požitky již po 1. 1. 2014 sice nejsou postaveny na roveň příjmům ze závislé činnosti (jsou „podřazeny“ režimu příjmů ze závislé činnosti), nicméně jejich specifikace zůstala i nadále v § 6 odst. 1 písm. a) v bodě 2 a v § 6 odst. 10 ZDP.

Povinnosti placení pojistného podléhají všechny, tedy i velmi nízké zúčtované příjmy povahy funkčních požitků, zdaňované podle § 6 ZDP, tedy i příjmy například nižší než 2 500 Kč, což je ve zdravotním pojištění výše příjmu rozhodná pro vznik zaměstnání třeba u dohody o pracovní činnosti. Návaznost na minimální vyměřovací základ samozřejmě platí i v tomto případě. Bude-li zúčtovaný příjem funkcionáře nižší než aktuální výše minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), přičemž se na takovou osobu bude vztahovat ustanovení o povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima, musí mít tento zaměstnavatel doloženy skutečnosti, opravňující jej k odvodu pojistného z částky nižší než zákonné minimum, například dokladem o nároku osoby na registraci ve „státní kategorii“. Pokud zaměstnavatel takovým dokladem nedisponuje, provádí dopočet a doplatek pojistného do aktuální výše minimálního vyměřovacího základu, platného pro zaměstnance.

III. Společenství vlastníků

Vyměřovacím základem zaměstnance ve zdravotním pojištění je (mimo výjimek) podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů podle § 6 ZDP. Na základě této skutečnosti se placení členové výborů Společenství vlastníků (SV) považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a tato Společenství se tímto stávají zaměstnavateli se všemi povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají.

SV se zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění neřeší. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona a rovněž musí přihlásit tyto placené členy jako zaměstnance. Budou-li placení členové výboru pojištěni u více zdravotních pojišťoven, pak SV plní veškeré povinnosti u každé z nich. Ti členové výboru SV, kteří vykonávají tyto funkce bez nároku na odměnu, nebudou přihlašováni jako zaměstnanci u zdravotní pojišťovny vůbec, neboť se nejedná o zaměstnání, protože jim neplynou příjmy ze závislé činnosti. Tato skutečnost však musí být z pohledu SV vyřešena například tím způsobem, že v zápisu ze shromáždění vlastníků bytových jednotek musí být jednoznačně definováno, že za výkon této funkce nepobírají tito členové výboru odměnu. Naopak placení funkcionáři se za zaměstnance považují, přičemž mohou pobírat odměnu pravidelně měsíčně nebo třeba jedenkrát za čtvrtletí anebo dokonce jedenkrát ročně. U odměn členů výboru SV není stanovena žádná hranice, takže odvodu pojistného podléhá každá výše zúčtované odměny.

IV. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění je u dohod důležitá výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce, přičemž není například podstatné, zda zaměstnanec pracuje na dohodu celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část, zda má současně jiné zaměstnání či podniká, je-li „státním pojištěncem“ apod.

Zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele ve zdravotním pojištění vzniká u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč a u dohody o provedení práce při příjmu vyšším než 10 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Velmi obezřetný musí být zaměstnavatel u dohod zejména při souběžných příjmech. Pokud je u jednoho zaměstnavatele zabezpečen v roce 2018 odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, tj. 1 647 Kč (13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč), nemusí být v dalším („vedlejším“) pracovním poměru dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Za situace, kdy má pojištěnec více příjmů nižších než minimální mzda a v jejich úhrnu je minimální vyměřovací základ překročen (nebo alespoň dosažen), odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu, kterou si zaměstnavatelé pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny navzájem dokladují.

Velmi frekventovanou variantou souběhu je situace, kdy je zaměstnanec zaměstnán v „hlavním“ pracovním poměru na základě pracovní smlouvy (s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy, zpravidla však - i výrazně - vyšším) a v dalším zaměstnání pracuje na dohodu o pracovní činnosti. V této souvislosti mohou nastat situace, kdy:

1. se příjem na dohodu o pracovní činnosti pohybuje v rozpětí od 2 500 Kč do 12 199 Kč. V takovém případě je nutností, aby zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, měl potvrzení, že u „hlavního“ zaměstnavatele je za zaměstnance odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto potvrzení pak tento zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.
2. příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v příslušném kalendářním měsíci částky 2 500 Kč. V tomto případě musí zaměstnavatel zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit, neboť z titulu výše zúčtovaného příjmu není tato osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Například, pokud by při trvající dohodě o pracovní činnosti nebylo dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč pouze v měsíci srpnu, použil by zaměstnavatel kódy „O“ k datu 31. 7. a „P“ k datu 1. 9. Nicméně v tomto konkrétním případě nevznikne pro pojištěnce ve zdravotním pojištění žádný problém, neboť svůj pojistný vztah má vyřešen zaměstnáním na základě pracovní smlouvy.

Komplikace však reálně vzniknou tehdy, pokud pojištěnec pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti, jeho příjem v některém měsíci nedosáhne 2 500 Kč, a současně:

• nemá jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění,
• není OSVČ a ani
• nepatří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.

V takové situaci nastupuje řešení, kdy se pojištěnec na daný kalendářní měsíc sám přihlásí u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů (protože je jako zaměstnanec na tento měsíc odhlášen) a zaplatí si pojistné v roce 2018 ve výši 1 647 Kč. Jestliže zaměstnavatel výše uvedené odhlášení neprovede a zaměstnanec vzniklý problém neřeší, pak zdravotní pojišťovna při kontrole zjistí tuto nesrovnalost. Zaměstnavatel musí se zpětnou platností příslušné odhlášení (a následné přihlášení) provést, přičemž tato osoba nebude mít v daném měsíci řádně zajištěnu svoji účast na zdravotním pojištění. Pojištěnec se bude muset zpětně přihlásit do již zmíněné kategorie osoba bez zdanitelných příjmů, zaplatit příslušné pojistné a reálně může očekávat vyměření penále za pozdní úhradu pojistného.

Pokud by nastala situace, že by osoba v příslušném měsíci alespoň jeden den pobírala nemocenské dávky, doložila by zdravotní pojišťovně potvrzení, vystavené OSSZ. Vzhledem k tomu, že příjemce dávek nemocenského pojištění je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, měl by pojištěnec pro daný kalendářní měsíc vyřešen svůj pojistný vztah a nemusel by se na tento měsíc přihlašovat jako osoba bez zdanitelných příjmů.

V. Příjem (odměna) je nižší než minimální mzda

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance a také vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů. V naprosté většině případů výše příjmu toto minimum převyšuje, nicméně dochází i k situacím, kdy zúčtovaným příjmem povinného minima dosaženo není.

Pokud výše příjmu (odměny) nedosahuje minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, musí v této souvislosti zaměstnavatel zabezpečit, aby bylo v průběhu roku 2018 odvedeno v rozhodném období kalendářního měsíce pojistné z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč (výjimku představují osoby nebo situace, uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy minimum nemusí být ve zdravotním pojištění dodrženo). Z tohoto důvodu je postup zaměstnavatele následující:

• nemá-li zaměstnanec příjmy z jiného zaměstnání, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc;
• pokud zaměstnanec potvrzením doloží, že jiným zaměstnavatelem je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu, případně postačí, když součet příjmů dosáhne v příslušném kalendářním měsíci alespoň 12 200 Kč;
• ze skutečně zúčtovaného příjmu se odvádí pojistné i za situace, kdy je tento zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ (od ledna 2018 nejméně v částce 2 024 Kč), což zaměstnavateli doloží čestným prohlášením;
• je-li zaměstnanec evidován u zdravotní pojišťovny po dobu celého kalendářního měsíce jako osoba, za kterou platí pojistné i stát, případně jako osoba vyjmenovaná v již citovaném ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu bez nutnosti dopočtu do minima 12 200 Kč.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí tyto podmínky pouze tehdy, pokud:

• příjem na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) činí alespoň 2 500 Kč,
• příjem na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) převyšuje 10 000 Kč.

Pokud těchto částek dosaženo není, pak se zaměstnavatel problematikou zdravotního pojištění nezabývá. Může však zaměstnance upozornit, že takovou dohodou nemá vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.