Novela zákoníku práce v bodech
JUDr.
Nataša
Randlová
Ph.D.
Mgr.
Jakub
Lejsek
Dne 19.9.2023 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná a hojně diskutovaná novela zákoníku práce, která transponuje směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby. Mimo to novela přináší i další změny, např. úpravy v oblasti výkonu práce z domova. Jelikož účinnosti novela z většiny nabyla již 1. 10. 2023, přinášíme stručné shrnutí vybraných změn.
Elektronizace dokumentů a doručování
Zákoník práce nově stanoví zvláštní pravidla upravující uzavírání pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti (DPČ), dohod o provedení práce (DPP), jakož i dohod o ukončení pracovního poměru, pokud jsou uzavírány elektronickými prostředky. V takovém případě je zaměstnavatel povinen zasílat je na osobní (soukromou) e-mailovou adresu zaměstnance. Tato e-mailová adresa musí být plně v dispozici zaměstnance (tj. nesmí to být e-mailová adresa na doméně zaměstnavatele). Zaměstnanec má možnost od dohod písemně odstoupit do 7 dnů od jejich doručení, pokud již nebyl zahájen výkon práce.
Rozšíření informační povinnosti
Mění se znění § 37 zákoníku práce, který upravuje informační povinnost zaměstnavatele v rámci pracovního poměru tak, že nově zahrnuje
povinné informace o zkušební době, o odborném rozvoji, o příslušných institucích sociálního zabezpečení
apod. Informace je třeba poskytnout do 7 dnů od vzniku pracovního poměru v písemné formě. Případné změny musí být zaměstnanci sděleny nejpozději v den, kdy změny vstoupí v platnost. Do § 37a zákoníku práce jsou pak přidány dodatečné informace pro zaměstnance vysílané do jiného členského státu nebo do třetí země. Předmětná informační povinnost se nově vztahuje i na zaměstnance zaměstnané na základě DPP a DPČ.Za předpokladu, že stávající zaměstnanci byli již informováni dle předchozí právní úpravy, novou širší informaci je zaměstnavatel povinen jim poskytnout jen na jejich předchozí žádost.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Na DPP a DPČ se mají vztahovat z větší části stejná pravidla jako na pracovní poměr, s následujícími výjimkami:
*
převedení na jinou práci a přeložení;
*
dočasného přidělení;
*
odstupného;
*
skončení pracovního poměru;
*
odměňování;
*
cestovních náhrad a náhrad za práci na dálku.
Zaměstnavatel i nadále nemá mít povinnost přidělovat zaměstnanci práci. Jediným přijatým pravidlem, které omezuje nejistotu ohledně DPP a DPČ, je nové pravidlo, že zaměstnavatel je povinen písemně rozvrhnout každou přidělenou práci nejméně 3 dny předem, tj. před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení (která může být i kratší než 3 dny).
Zároveň se na tyto zaměstnance nově použijí veškerá pravidla pro pracovní dobu – to zejména znamená, že se jim musí poskytovat nepřetržité odpočinky a vést evidence pracovní doby.
Dále těmto zaměstnancům nově náleží i některé příplatky – konkrétně příplatek:
- za práci v noci,
- za práci v sobotu a v neděli,
- za práci ve svátek,
- za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Od 1. 1. 2024 zaměstnanci zaměstnaní na základě DPP a DPČ budou mít nárok na každoroční placenou dovolenou, přičemž se použijí stejná pravidla a podmínky jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Pouze se stanovuje fiktivní týdenní pracovní doba těchto zaměstnanců pro výpočet jejich dovolené, a to na 20 hodin týdně.
Zaměstnanec zaměstnaný na základě DPP a DPČ může nově požádat zaměstnavatele o zaměstnání ve standardním pracovním poměru, pokud jeho DPP a DPČ u zaměstnavatele za posledních 12 měsíců trvaly alespoň 180 dní. Zaměstnavatel je povinen písemně odpovědět do 1 měsíce od doručení žádosti a musí své rozhodnutí odůvodnit.
Výkon práce z domova
Na základě nového § 317 zákoníku práce musí být práce na dálku vykonávána na základě písemné dohody – jedinou výjimkou, kdy může zaměstnavatel nařídit práci na dálku jednostranně, jsou situace, kdy to státní orgány umožní zvláštním opatřením (např. z důvodu pandemie), avšak pouze na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha práce umožňuje, a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude vhodné. Nové ustanovení pak zachovává zvláštní pravidla pro zaměstnance, kteří vykonávají práci na dálku, ale zároveň si sami rozvrhují pracovní dobu.
Návrh zákona rovněž zavádí náhradu za práci na dálku – pro zaměstnavatele se navrhují tři možnosti:
*
uhradit doložené náklady skutečně prokazatelně vynaložené v přímé souvislosti s výkonem práce zaměstnancem;
*
poskytnout paušální náhradu stanovenou vyhláškou (vyhláška č. 299/2023 Sb. již stanovila náhradu ve výši 4,60 Kč/hodinu);
*
dohodnout se se zaměstnancem, že zaměstnavatel nebude hradit náklady zaměstnance spojené s prací na dálku.
Závazek z dohody o práci na dálku je nově možné písemně rozvázat dohodou nebo výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a to s výjimkou situace, kdy bude závazek z dohody (tj. výkon práce z domova) sjednán jako nevypověditelný.
Pokud nebyl dosud se zaměstnancem výše uvedená dohoda uzavřena, musí tak být učiněno do 1 měsíce od účinnosti novely, tj. do 1. 11. 2023.
Práva určitých skupin zaměstnanců
Zaměstnanci, kteří pečují o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnanci, kteří mohou prokázat, že pečují o osobu s II. nebo vyšším stupněm závislosti, mají právo písemně požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou přiměřenou úpravu pracovní doby a zaměstnavatel je povinen jim tuto úpravu umožnit, pokud to není nemožné z vážných provozních důvodů (v takovém případě je zaměstnavatel povinen písemně odůvodnit). Tito zaměstnanci pak mají nově možnost písemně požádat o obnovení nebo částečné obnovení rozsahu své původní pracovní doby.
Zaměstnanci pečující o dítě mladší 9 let, těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnanci, kteří prokáží, že pečují o osobu s II. nebo vyšším stupněm závislosti, mohou písemně požádat o výkon práce na dálku. V případě zamítnutí žádosti je zaměstnavatel opět povinen jim poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď..
Doručování
V rámci novely byly schváleny také změny v oblasti doručování, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance.
Doručování zaměstnavatelem
V případě doručování ze strany zaměstnavatele došlo ke
zúžení dokumentů, které mají být doručovány speciálním způsobem výslovně upraveným zákoníkem práce
, např. dodatky, dohody o rozvázání či záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce již nebude nutné doručovat tímto způsobem.Písemnosti lze zaměstnanci doručovat:
*
předáním na pracovišti zaměstnavatele;
*
datovou schránkou;
*
elektronicky;
*
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – pouze není-li možné doručení na pracovišti zaměstnavatele.
Nově je možné také
doručit písemnost zaměstnanci do datové schránky zaměstnance bez jeho souhlasu
, pokud si ji předem neznepřístupnil. Mimo to i elektronické doručování je snazší, avšak i nadále je vyžadován souhlas zaměstnance.Doručování zaměstnancem
Zaměstnanec může zaměstnavateli doručovat písemnosti
*
osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele,
*
do datové schránky, nebyla-li znepřístupněna – doručena je písemnost přihlášením do datové schránky, nejpozději 10 dnů od dodání pak nastává
fikce
doručení, nebo*
elektronicky na elektronickou adresu, kterou zaměstnavatel pro tento účel sdělil. Písemnost pak musí být podepsána elektronickým podpisem dostatečné úrovně.
Další navrhované úpravy
Mimo výše uvedené dochází také k úpravám v oblasti
odpočinků
, v
žádostech o rodičovskou dovolenou, k úpravě další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví
či k novelizaci také dalších souvisejících zákonů, např. zákona o inspekci práce (např. některé nové přestupky), zákona o službě vojáků v záloze či zákona o nemocenském pojištění.Závěr
Jelikož daná novela zákoníku práce již nabyla účinnosti, je nezbytné neprodleně projít interní dokumentaci a začít s jejich revizí či přípravou. Na některé změny (zejména dovolená u „dohodářů“) je ale čas se připravit do konce tohoto roku.