Prosincovou novelou zákoníku práce byla uvedena v platnost novinka pro resort zdravotnictví. Počínaje dnem 28. prosince je umožněn výkon práce zdravotnických pracovníků v rozsahu až 24 hodin po sobě jdoucích.
24hodinové „super-služby“ ve zdravotnictví
JUDr.
Dominik
Brůha
Ph.D.
V samém závěru roku 2023 (dne 27. prosince 2023) byl ve Sbírce zákonů vyhlášen
zákon č. 413/2023 Sb.
, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“ nebo „“). Zákon byl projednán ve zrychleném legislativním procesu, když Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s návrhem již v prvním čtení (dne 30. 11. 2023) a většina ustanovení uvedeného zákona následně nabyla účinnosti netypicky již „dnem následujícím po dni jeho vyhlášení
”, tj. dnem 28. prosince 2023. Z pohledu organizace pracovní doby v resortu zdravotnictví se jedná o zásadní novinku
, která nemá obdoby v žádném jiném civilním resortu, a sice umožnění výkonu práce zdravotnických pracovníků v rozsahu až 24 hodin po sobě jdoucích. Pro zjednodušení bude dále v textu tohoto příspěvku pro výkonu práce ve zdravotnictví až 24 hodin po sobě jdoucích používán pojem „super-služba
;“ záměrně nebyla volena zkratka „super-směna“, neboť tento pojem by nebyl přiléhavý, když dále v tomto příspěvku bude vysvětleno, že „super-služba“ nemůže zahrnovat pouze časový úsek směny, nýbrž půjde vždy buď o kombinaci směny a práce přesčas, případně jen o práci přesčas.Zavedení super-služeb výměnou za zrušení super-přesčasů
Zavedení až 24hodinových super-služeb ve zdravotnictví cestou nového je přímou reakcí na problematickou právní úpravu přijatou v souvislosti s tzv. transpoziční novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 281/2023 Sb. Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu byl do tzv. transpoziční novely zákoníku práce mimo standardní proces přípravy zákona prosazen sporný § 93a zákoníku práce. Toto ustanovení s odstupem cca 10 let do zákoníku práce vrátilo tzv. super-přesčasy ve zdravotnictví, a tedy možnost výkonu práce přesčas až 832 hodin u lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, resp. až 1 040 hodin přesčasové práce v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby, to vše v rámci vyrovnávacího období nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Zmíněné
znovuoživení super-přesčasů
ve zdravotnictví vyvolalo během podzimu 2023 vlnu protestů, včetně mediálně známé protestní akce „Nebuď mýval
“ a s ní spojených hromadných výpovědí (cca přes 6 000 lékařů) ze závazků k „běžné“ nadlimitní práci přesčas do limitu 416 hodin ročně (§ 93 odst. 4 zákoníku práce).Významným poučením z uvedené protestní akce je mimo jiné i určitý posun ve výkladu, pokud jde o (ne)vypověditelnost jednotlivých závazků sjednaných se zaměstnancem v pracovní či jiné smlouvě. Dosud převažující výklady byly založeny na tom, že zaměstnanec ani zaměstnavatel si nemohou z pracovní či jiné smlouvy „vybírat rozinky“, tedy že
nelze z pracovní či jiné smlouvy samostatně vypovědět jediný odstavec
, například závazek zaměstnance k výkonu (nadlimitní) práce přesčas dle § 93 odst. 4 ZP, závazek k pracovní pohotovosti dle § 95 ZP apod. Uvedené výklady se ve světle zkušeností z podzimu 2023 a praktických dopadů protestní akce „Nebuď mýval“ zdají jako postupně překonané. V aplikační praxi se totiž začal prosazovat právní názor, že závazek z pracovní či jiné smlouvy sjednané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem lze vypovědět i samostatně (jednotlivě)
, a to postupem podle § 1999 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), tedy platí pravidlo, že „zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem
.“Příklad č. 1:
Lékař má se svým zaměstnavatelem v pracovní smlouvě (případně v dodatku k pracovní smlouvě či v jiné samostatné dohodě) sjednán na dobu neurčitou závazek k tzv. nadlimitní (dohodnuté) práci přesčas. Ten spočívá v ujednání, že zaměstnavatel po něm může požadovat práci přesčas nad rozsah stanovený v § 93 odst. 2 zákoníku práce, a to v celkovém rozsahu až do výše uvedené