S blížícím se termínem podzimních voleb jsou opět aktuální i dotazy, jak budou v letošním roce zdaňovány příjmy plynoucí poplatníkům za činnost ve volebních komisích a zda a ve kterých případech pak budou tito poplatníci povinni i za rok 2017 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Podle současného znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákona o daních z příjmů“), těch ustanovení, která upravují zdaňování příjmů plynoucích poplatníkům jako příjmy ze závislé činnosti, vzniká mnoha poplatníkům povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob jen z toho důvodu, že mají kromě svých příjmů ze zaměstnání ještě další příjmy označené zákonem o daních z příjmů jako příjmy ze závislé činnosti, příjmy sice malého rozsahu, v malé výši, avšak od plátce daně, u kterého nepodepsali prohlášení k dani, a ze kterých je plátce daně při jejich výplatě povinen srážet zálohu na daň. Poplatník pak je povinen tyto příjmy, z nichž byla sražena záloha na daň, zahrnout do svého daňového přiznání.
Otázka č. 1:
Členem okrskové volební komise pro volby v říjnu 2017 se stal občan, který je ve starobním důchodu. Může si podepsat prohlášení k dani? Bude povinen za rok 2017 podat daňové přiznání?
Odpověď:
Poplatník, který nemá jiné příjmy ze závislé činnosti a nemá tak ani na stejné zdaňovací období u jiného plátce podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „prohlášení k dani“), může samozřejmě podepsat u plátce daně (obecního úřadu) prohlášení k dani a pokud uplatní nárok na základní slevu na poplatníka, na kterou mají nárok všichni poplatníci, tedy i ti, kteří pobírají starobní důchod, pak z vypočtené zálohy na daň z částky zvláštní odměny za výkon funkce v okrskové volební komisi, která činí u předsedy 1 600 Kč, u zapisovatele 1 500 Kč a u člena komise 1 300 Kč, po uplatnění měsíční částky základní slevy ve výši 2 070 Kč, bude vypočtena záloha na daň ve výši nula.
Nemá-li poplatník jiné příjmy, z nichž by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pak sraženou zálohou (ve výši nula) je jeho daňová povinnost splněna a nemá povinnost daňové přiznání podávat.
Otázka č. 2:
Členem okrskové volební komise pro volby v říjnu 2017 se stal občan, který je ve starobním důchodu. Nechce podepsat prohlášení k dani. Bude povinen podat daňové přiznání za rok 2017? Jsme povinni poplatníkovi vystavit potvrzení o příjmech a sražených zálohách?
Odpověď:
Z vyplácené odměny člena volební komise je plátce daně povinen srazit zálohu na daň. Nemá-li poplatník příjmy od jiného plátce daně, resp. jiné příjmy, ze kterých by mu plynula povinnost podat daňové přiznání, pak dle ustanovení § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů není povinen podat daňové přiznání, pokud jeho roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč. Povinnost vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za období roku 2017 (dále jen „potvrzení o příjmech“) vzniká plátci daně, dle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů, až na základě žádosti poplatníka.
Otázka č. 3:
Členem okrskové volební komise pro volby v říjnu 2017 se stal občan, který je současně u místního podnikatele v obci zaměstnán jako řidič. U svého zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani. Bude povinen ještě za rok 2017 podat daňové přiznání?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že poplatník má podepsáno prohlášení k dani u svého zaměstnavatele, nemůže již na stejné období podepsat toto prohlášení pro jiného plátce daně, který mu bude vyplácet odměnu za výkon funkce člena okrskové volební komise. Z vyplacené odměny je plátce daně povinen srazit zálohu na daň.
Poplatník tak bude mít v roce 2017 příjmy ze závislé činnosti od svého zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani, a z těchto příjmů je mu plátcem daně srážena záloha na daň, a současně i příjmy ve formě funkčních požitků, které se také dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2) zákona o daních z příjmů považují za příjmy ze závislé činnosti, a to od plátce daně, u kterého nepodepsal prohlášení k dani, a také z těchto příjmů je plátce daně povinen srazit zálohu na daň.
Ustanovení § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů pak stanoví poplatníkovi, pokud má příjmy od plátce daně, u kterého nepodepsal prohlášení k dani, povinnost podat daňové přiznání.
Poplatník požádá u svého zaměstnavatele, u nějž má uzavřený pracovní poměr, o vystavení potvrzení o příjmech a o vystavení stejného potvrzení o příjmech požádá i obecní úřad, který mu vyplatil odměnu za výkon funkce. Obě potvrzení pak budou povinnou přílohou podaného daňového přiznání za rok 2017, které je poplatník povinen podat.
Pokud stejný poplatník bude členem okrskové volební komise i při prezidentských volbách v lednu 2018, tam už jeho odměna, pokud její výše nepřesáhne 2 500 Kč za měsíc leden, bude zdaněna daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Jen z důvodu pobírání odměny člena volební komise by mu již za rok 2018 povinnost podat daňové přiznání nevznikla.
Otázka č. 4:
Paní, která v současné době pobírá rodičovský příspěvek a současně pracuje na kratší úvazek u svého zaměstnavatele, se stala členkou volební komise. Prohlášení u nás podepsat nechce, má prý podepsáno u svého zaměstnavatele. Sdělila nám, že jí máme příjem zdanit srážkovou daní, že již i v minulosti byla členkou volební komise a vždy jí byly příjmy zdaněny srážkovou daní. Lze takto postupovat?
Odpověď:
Do konce roku 2013 obsahoval zákon o daních z příjmů ustanovení § 6 odst. 4 v takovém znění, které umožňovalo příjmy plynoucí zaměstnanci do 5 000 Kč za kalendářní měsíc od jednoho plátce daně, včetně funkčních požitků, tedy i odměny za výkon funkce ve volební komisi, zdanit daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně („srážkovou daní“). Uvedené ustanovení zákona o daních z příjmů bylo změněno zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, tak, že od roku 2014 již nelze příjmy plynoucí ve formě funkčních požitků zdaňovat daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby, z těchto příjmů je plátce daně povinen vždy srazit zálohu na daň.
S účinností od roku 2018 bylo předmětné ustanovení § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů opět změněno zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, a tato změna umožní příjmy ze závislé činnosti, tedy i odměny za výkon funkce v okrskové volební komisi, pokud jejich úhrnná výše u téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 2 500 Kč, zdanit opět daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
Na zdaňování příjmů plynoucích ve formě odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise v roce 2017 však tato změna ještě nebude mít vliv. Až do konce roku 2017 platí, že z příjmů plynoucích ze závislé činnosti uvedených v § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů, s výjimkou odměn plynoucích na základě dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, je plátce daně povinen srážet zálohu na daň.
Z uvedeného je zřejmé, že není možné odměnu za výkon funkce ve volební komisi v roce 2017 zdanit daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, tedy „srážkovou daní“.
Otázka č. 5:
Na základě dohody o provedení práce provede zaměstnanec v říjnu a v listopadu pro obec různé malířské a natěračské práce, měsíční odměna je 9 000 Kč. Současně se stal i členem volební komise a bude mít vyplacenu odměnu člena volební komise ve výši 1 300 Kč. Prohlášení u nás podepsáno nemá, má svého zaměstnavatele. Když oba příjmy za měsíc říjen sečteme, bude překročena hranice 10 000 Kč pro zdanění srážkovou daní. Pokud srazíme zálohu na daň, bude zaměstnanec povinen podat daňové přiznání?
Odpověď:
Činnost člena okrskové volební komise je vykonávána podle zvláštního právního předpisu a nemůže být vykonávána v pracovněprávním vztahu, tedy ani na základě dohody o provedení práce. A proto také při zdanění této odměny nelze použít ustanovení § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, které se vztahuje pouze na zdaňování odměn plynoucích na základě dohod o provedení práce, pokud příjem poplatníka u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nepodepsal-li poplatník u plátce daně prohlášení k dani.
V uvedeném případě je plátce daně povinen srazit z příjmu poplatníka ve výši 9 000 Kč za kalendářní měsíc, vypláceného na základě dohody o provedení práce, daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a z příjmu, který bude poplatníkovi plynout jako odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise, je plátce daně povinen srazit zálohu na daň.
Poplatník pak požádá o vystavení potvrzení o příjmech jak svého zaměstnavatele, tak i plátce daně, který mu vyplácel odměnu za výkon funkce a oba tyto příjmy bude povinen uvést ve svém daňovém přiznání. Poplatník může, ale nemusí do daňového přiznání uvést i příjmy z dohody o provedení práce, z nichž byla vybrána daň srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud by chtěl i příjmy z dohody o provedení práce poplatník zahrnout do podávaného daňového přiznání, požádá plátce daně o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce.
Otázka č. 6:
Student VŠ se stal členem volební komise, přes prázdniny pracoval tři měsíce v zahraničí, u nás chce nyní podepsat prohlášení k dani s tím, že nikde jinde jej podepsáno nemá. Vzhledem k administrativě spojené s prohlášením by pro nás bylo jednodušší srazit mu zálohu a vystavit potvrzení. Domníváme se, že stejně bude muset podat daňové přiznání, když měl příjmy po část roku v zahraničí. Musíme mu prohlášení dát podepsat?
Odpověď:
Poplatník může podepsat u plátce daně prohlášení k dani, nemá-li jej podepsáno současně na stejné zdaňovací období u jiného plátce daně. Skutečnost, že poplatník bude po skončení roku povinen podat daňové přiznání, mu nezabraňuje v průběhu roku prohlášení k dani u plátce daně podepsat. Pokud měl poplatník po část roku příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí a bude mít i příjmy ze závislé činnosti v České republice, z nichž byla sražena záloha na daň, je povinen podat za rok 2017 daňové přiznání. Tuto povinnost mu ukládá ustanovení § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů.
Z uvedených dotazů je zřejmé, že v mnoha případech se poplatník dostává do povinnosti podat daňové přiznání jen z toho důvodu, že v roce 2017 pobírá odměnu za výkon funkce člena volební komise, ze které je plátce daně povinen srazit v roce 2017 zálohu na daň, nikoliv „srážkovou daň“. Stejné příjmy, které budou poplatníkovi případně plynout v roce 2018 a které v úhrnné výši nepřesáhnou u téhož plátce daně, u něhož poplatník nepodepsal prohlášení k dani, za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč, ať již to budou příjmy ve formě odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise, odměny svědka, nebo příjmy malého rozsahu na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti a podobně, budou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby a poplatníkům, kteří budou mít kromě těchto příjmů jen příjem od svého zaměstnavatele z pracovního poměru, tak již za rok 2018 nevznikne povinnost podat daňové přiznání.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní
- zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů