Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD efektivně méně než zaměstnanci pracující za nadprůměrnou mzdu. Efektivní sazba daně z příjmu se však v Česku v závislosti na dosahované mzdě liší méně než ve většině ostatních vyspělých zemí OECD.
Pro porovnání si u jednotlivých členských zemí OECD uvedeme efektivní sazbu daně z příjmu fyzických osob u podprůměrné mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy, průměrné mzdy a nadprůměrné mzdy ve výši 167 % průměrné mzdy. Údaje jsou za rok 2017.
Přestože v Česku odvádí zaměstnanci pracující za 67 % průměrné mzdy i zaměstnanci pracující za mzdu ve výši 167 % průměrné mzdy na dani z příjmu 15 % z daňového základu, kterým je superhrubá mzda, s rostoucí mzdou efektivní zdanění mírně roste. Důvodem je uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Nárok na základní daňovou slevu na poplatníka mají všichni zaměstnanci, kteří u svého zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani.
Co je to superhrubá mzda
Superhrubá mzda je hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance, v souhrnu 34 %. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 25 % z jeho hrubé mzdy na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Superhrubá mzda se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zaokrouhluje na sto koruny nahoru. Protože se daň z příjmu fyzických osob v Česku počítá ze superhrubé mzdy, tak je možné, že u nadprůměrných mezd je efektivní sazba daně z příjmu vyšší než 15 % daňová sazba daně z příjmu, jak je názorně vypočítáno níže v tabulce.
Výpočet efektivní sazby daně z příjmu v Česku
Dle databáze OECD činila v Česku průměrná hrubá mzda za rok 2017 částku 29 596 Kč. Podprůměrná mzda ve výši 67 % je tedy 19 829 Kč a nadprůměrná mzda ve výši 167 % potom 49 425 Kč. U těchto tří mezd si vypočítáme efektivní sazbu daně z příjmu u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je částka zaplacené daně z příjmu v porovnání s hrubou mzdou.
| Text | Podprůměrná mzda | Průměrná mzda | Nadprůměrná mzda |
|---|---|---|---|
| Hrubá mzda | 19 829 Kč | 29 596 Kč | 49 425 Kč |
| Superhrubá mzda (zaokrouhleno na sta nahoru) |
26 600 Kč (19 829 x 1,34) |
39 700 Kč (29 595 x 1,34) |
66 300 Kč (49 425 x 1,34) |
| Daň z příjmu | 3 990 Kč (26 600 x 15 %) |
5 955 Kč (39 700 x 15 %) |
9 945 Kč (66 300 x 15 %) |
| Sleva na poplatníka | 2 070 Kč | 2 070 Kč | 2 070 Kč |
| Záloha na daň | 1 920 Kč (3 990 - 2 070) |
3 885 Kč (5 955 - 2 070) |
7 875 Kč (9 945 - 2 070) |
| Efektivní sazba daně z příjmu | 9,7 % (1 920 : 19 829) |
13,1 % (3 885 : 29 596) |
15,9 % (7 875 : 49 425) |
U nadprůměrné mzdy (167 % průměrné mzdy) je efektivní sazba daně z příjmu vyšší o 6,2 % než u podprůměrné mzdy (67 % průměrné mzdy). Ve většině členských zemí OECD je rozdíl ve výši efektivní sazbě daně z příjmu vyšší než v Česku, kde je ze zemí OECD šestý nejnižší, a nižší je pouze v Maďarsku, v Chile, v Polsku, v Estonsku a na Slovensku. Nejvíce se efektivní sazba daně z příjmu liší v Nizozemí (o 21,4 %), v Irsku (o 18,8 %), v Itálii (o 17,2 %), v Lucembursku (o 16,7 %), ve Švédsku (o 16,3 %), v Belgii (o 14,9 %) a ve Finsku (o 14,9 %).
Efektivní sazba daně dle výše mzdy
Podprůměrná mzda
Efektivní sazba daně u mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy se v členských zemích OECD za rok 2017 pohybovala od 0 % po 33,7 %. V Česku byla 16. nejnižší. Nejvyšší zdanění bylo v Dánsku (33,7 %), na Islandu (24,8 %), v Belgii (19,3 %), v Austrálii (19,1 %), v Norsku (16,0 %), v USA (15,4 %), v Estonsku (15,3 %), ve Švédsku (15,3 %), v Maďarsku (15,0 %) a v Německu (14,2 %). Nejnižší zdanění bylo v Chile (0 %), v Koreji (2,6 %), v Mexiku (3,5 %), v Řecku (4,9 %), v Izraeli (5,1 %), v Japonsku (6,2 %), v Polsku (6,4 %), v Nizozemí (6,7 %), na Slovensku (7,0 %) a ve Švýcarsku (7,8 %).
Průměrná mzda
U průměrné mzdy se v roce 2017 efektivní sazba daně z příjmu v členských zemích OECD pohybovala od 0 % po 36,1 %. Nejvyšší zdanění bylo v Dánsku (36,1 %), na Islandu (28,3 %), v Belgii (26,5 %), v Austrálii (24,4 %), v Itálii (21,7 %), ve Finsku (20,9 %), v Norsku (19,4 %), v Německu (19,1 %), v USA (18,4 %), na Novém Zélandu (18,1 %). Nejnižší zdanění bylo v Chile (0 %), v Koreji (6,1 %), v Polsku (7,2 %), v Japonsku (7,9 %), v Izraeli (9,7 %), v Mexiku (9,8 %), v Řecku (10 %), na Slovensku (10,1 %), ve Švýcarsku (10,7 %) a ve Slovinsku (11,6 %).
Nadprůměrná mzda
Za rok 2017 se efektivní sazba daně z příjmu pro nadprůměrné mzdy ve výši 167 % průměrné mzdy v zemích OECD pohybovala od 1,3 % po 41,8 %. Nejvyšší efektivní sazba daně byla v Dánsku (41,8 %), v Belgii (34,2 %), na Islandu (33,9 %), ve Švédsku (31,6 %), v Austrálii (30,1 %), v Itálii (29,7 %), ve Finsku (28,4 %), v Nizozemí (28,1 %), v Německu (27,6 %) a v Irsku (27,3 %). Nejnižší efektivní sazba daně byla v Chile (1,3 %), v Polsku (7,9 %), v Koreji (11,2 %), na Slovensku (12,7 %), v Japonsku (12,9 %), v Mexiku (14,3 %), v Maďarsku (15 %), ve Švýcarsku (15,5 %), ve Slovinsku (15,6 %), v Česku (15,9 %).
V Evropě jsou vyšší sazby daně z příjmu
Přestože největší rozdíly ve zdanění mezd jsou mezi evropskými a mimoevropskými zeměmi u sazeb povinného pojistného, kdy zejména odvody zaměstnavatelů za zaměstnance jsou v mimoevropských členských zemích OECD citelně nižší než v evropských zemích, tak i efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je v průměru vyšší v evropských zemích. Celkové zdanění práce je v mimoevropských zemích v průměru výrazně nižší než v evropských zemích. Zaměstnanci v členských zemích EU mají sice vyšší sociální jistoty, ale současně mají mnohem vyšší finanční rozdíl mezi sjednanou hrubou mzdou a čistou mzdou obdrženou na bankovní účet.
Pramen: OECD, Tax Database, Table I.5, Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income