Dotazy a odpovědi k povinnostem plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, k ročnímu zúčtování záloh na daň za rok 2016 a k povinnosti zaměstnance podat daňové přiznání.
Otázka č. 1:
Zaměstnanec měl po celý rok 2016 příjmy z pracovního poměru, měl podepsáno prohlášení k dani. V říjnu 2016 mu bylo poskytnuto omluvené volno na základě potvrzení z obecního úřadu vydaného pro zaměstnavatele, že je členem volební komise. Nyní zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování. Kromě odměny za volby, ze které byla při výplatě sražena daň, jiné příjmy neměl. Je plátce daně povinen provést roční zúčtování?
Odpověď:
Zaměstnanci nelze provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“). V uvedeném případě má zaměstnavatel informaci, že zaměstnanec měl v průběhu zdaňovacího období kromě příjmů z pracovního poměru i jiné příjmy, příjmy ve formě odměny za výkon funkce člena volební komise. I tyto příjmy se považují za příjmy ze závislé činnosti, jedná se o funkční požitky, příjmy dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2.) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), z nichž je při výplatě plátcem daně sražena záloha na daň.
Dle § 38g odst. 2 ZDP je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „daňové přiznání“), pokud má příjmy ze závislé činnosti od plátce daně, u něhož nepodepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ (dále jen „prohlášení k dani“), a z těchto příjmů byla srážena záloha na daň. Zaměstnanec měl kromě příjmů od svého zaměstnavatele, u něhož měl podepsáno prohlášení k dani současně i příjmy od zaměstnavatele (plátce daně, obecního úřadu), u něhož nepodepsal prohlášení k dani, z obou těchto příjmů byla při jejich výplatě srážena záloha na daň. Zaměstnavatel vystaví zaměstnanci „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“ (dále jen „potvrzení o sražených zálohách“) a stejné potvrzení si zaměstnanec vyžádá i od příslušné obce, plátce daně. Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání.
Otázka č. 2:
Zaměstnanec měl po celý rok 2016 příjmy z pracovního poměru, měl podepsáno prohlášení k dani. V prosinci 2016 utrpěl pracovní úraz. Po ukončení pracovní neschopnosti byla zaměstnanci pojišťovnou vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku, z vyplacené náhrady byla pojišťovnou i sražena záloha na daň. Dle sdělení pojišťovny ze dne 20. ledna 2017 měla být zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku za měsíc prosinec 2016 vyplacena do 15 dnů ode dne sdělení pojišťovny. Příjem byl zaměstnanci pojišťovnou vyplacen (připsán na účet) až 1. února 2017. Zaměstnanec nepožádal o provedení ročního zúčtování za rok 2016. Je povinen podat daňové přiznání?
Odpověď:
Zaměstnanec měl v roce 2016 příjmy z pracovního poměru, z nichž byla srážena záloha na daň, u zaměstnavatele měl podepsáno prohlášení k dani. Kromě těchto příjmů měl však ještě příjmy vyplacené pojišťovnou ve formě náhrady za ztrátu na výdělku, plynoucí zaměstnanci v souvislosti se současným výkonem závislé činnosti, příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Plátce příjmů (pojišťovna) byl povinen při výplatě srazit z těchto příjmů zálohu na daň. U tohoto druhého plátce příjmů (pojišťovny) neměl poplatník podepsáno prohlášení k dani.
Rozhodnou je v tomto případě skutečnost, kdy byla zaměstnanci pojišťovnou náhrada za ztrátu na výdělku vyplacena. Dle ustanovení § 5 odst. 4 ZDP se za příjmy, které byly dosaženy ve zdaňovacím období 2016, považují jen ty příjmy, které byly zaměstnanci vyplaceny, nebo je obdržel do 31 dnů po skončení zdaňovacího období roku 2016. Pokud byla zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku za měsíc prosinec vyplacena až 1. února 2017, pak bude tento příjem považován za příjem plynoucí zaměstnanci v roce 2017 a teprve za rok 2017 bude zaměstnanec povinen podat daňové přiznání, v němž uvede i tento příjem. Za rok 2016 mohl zaměstnanec požádat o provedení ročního zúčtování, pokud nepožádal, je sraženými zálohami na daň jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen z jiného důvodu podat daňové přiznání (§ 38g odst. 9 ZDP).
Otázka č. 3:
Zaměstnanec byl předvolán jako svědek k soudu. Dle sdělení zaměstnance mu byla soudem vyplacena náhrada ušlého výdělku, z vyplacené částky byla sražena srážková daň. Zaměstnanec měl po celý rok příjmy z pracovního poměru, u zaměstnavatele měl podepsáno prohlášení k dani. Je možné zaměstnanci provést roční zúčtování?
Odpověď:
Soudem vyplacená náhrada ušlého výdělku je příjmem ze závislé činnosti, dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, z tohoto příjmu měla být plátcem při výplatě sražena záloha na daň. V uvedeném případě se nejedná o příjmy na základě dohody o provedení práce, nejedná se tedy o příjem, z něhož je daň vybíraná srážkou, zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP. Zaměstnanec měl ve zdaňovacím období příjmy od plátce, u něhož podepsal prohlášení k dani, i od plátce, u něhož prohlášení k dani nepodepsal. Dle § 38g odst. 2 ZDP je poplatník povinen podat daňové přiznání, pokud má příjmy ze závislé činnosti od plátce daně, u něhož nepodepsal prohlášení k dani, a z těchto příjmů byla srážena záloha na daň. Zaměstnavatel vystaví zaměstnanci potvrzení o sražených zálohách, poplatník požádá o vystavení potvrzení o sražených zálohách i soud, který mu vyplatil náhradu ušlého výdělku. Zaměstnanci nelze provést roční zúčtování, je povinen podat daňové přiznání.
Otázka č. 4:
Zaměstnanec měl u nás v měsíci lednu až březnu 2016 příjem na základě dohody o provedení práce za každý měsíc ve výši 10 000 Kč, měl u nás podepsáno prohlášení k dani a uplatňoval kromě základní slevy na poplatníka i daňové zvýhodnění na tři vyživované děti. Daňové zvýhodnění mu bylo poskytnuto formou daňového bonusu. V roce 2016 už zaměstnanec jiné příjmy neměl, z důvodu nemoci mu byl přiznán invalidní důchod. Nyní požádal o provedení ročního zúčtování a požaduje vyplacení rozdílu na daňovém bonusu za měsíc leden až březen z důvodu zvýšení daňového zvýhodnění v roce 2016. Vzhledem k tomu, že poplatník měl za celý rok 2016 příjem pouze ve výši 30 000 Kč, nebude mít nárok na roční daňový bonus. Můžeme mu opravit výpočet za měsíce leden až březen a vyplatit rozdíl na daňovém bonusu?
Odpověď:
Zákonem č. 125/2016 Sb. bylo změněno ustanovení § 35c odst. 1 ZDP a došlo ke zvýšení částek daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Vzhledem k tomu, že změna zákona o daních z příjmů nabyla účinnosti až dnem 1. května 2016, teprve při zúčtování mzdy za měsíc květen 2016 mohl plátce daně při výpočtu zálohy na daň, resp. při výpočtu a výplatě daňového bonusu přihlédnout k vyšším částkám daňového zvýhodnění.
Dle přechodných ustanovení zákona č. 125/2016 Sb. se ustanovení § 35c odst. 1 ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije již pro zdaňovací období roku 2016. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 35c odst. 1 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Vyšší částky daňového zvýhodnění za měsíce leden až duben 2016 tak zohlední plátce daně až při výpočtu ročního zúčtování za rok 2016. Dle ustanovení § 35d odst. 6 ZDP má poplatník při ročním zúčtování nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti činí alespoň šestinásobek minimální mzdy. Pro zdaňovací období roku 2016 je to částka 59 400 Kč (minimální mzda účinná k 1. lednu 2016 je 9 900 Kč).
Vyšší částky daňového zvýhodnění za měsíce leden až březen 2016 není možné poplatníkovi poskytnout formou opravy již vyplaceného měsíčního daňového bonusu. Jediný správný postup je přiznání částek daňového zvýhodnění ve výši platné pro rok 2016 při výpočtu ročního zúčtování za rok 2016.
Vzhledem k tomu, že v uvedeném případě nedosáhl poplatník za rok 2016 příjmů alespoň ve výši 59 400 Kč, tedy ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro rok 2016, ale úhrn jeho příjmů za rok 2016 činil pouze 30 000 Kč, nevznikne poplatníkovi při případném výpočtu ročního zúčtování nárok na výplatu ročního daňového bonusu a žádný rozdíl mezi částkami daňového zvýhodnění poskytnutými poplatníkovi formou daňového bonusu za měsíc leden až březen 2016 a částkami daňového zvýhodnění platnými pro zdaňovací období roku 2016 po změně zákona o daních z příjmů nebude poplatníkovi již vyplacen.
Otázka č. 5:
Zaměstnanec měl v roce 2016 příjmy z pracovního poměru, měl podepsáno prohlášení k dani. Nepožádal o provedení ročního zúčtování za rok 2016. Je povinen podat daňové přiznání?
Odpověď:
Pokud měl zaměstnanec ve zdaňovacím období roku 2016 jen příjmy z pracovního poměru od jednoho zaměstnavatele a měl u tohoto zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a není-li z jiných důvodů povinen podat daňové přiznání, pak sraženými zálohami je jeho daňová povinnost splněna. Zaměstnanec není v takovém případě povinen o roční zúčtování požádat a také zaměstnavatel není povinen a také ani oprávněn bez žádosti zaměstnance roční zúčtování provést.
Otázka č. 6:
Zaměstnanec měl v roce 2016 příjmy z pracovního poměru ve výši 100 000 Kč, měl podepsáno prohlášení k dani a kromě toho u jiného zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč, který byl zdaněn srážkovou daní. Může si zaměstnanec požádat o roční zúčtování, nebo je povinen podat daňové přiznání a uvést v něm oba tyto příjmy?
Odpověď:
Příjmy plynoucí zaměstnanci na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele, u něhož zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani, a jejichž úhrnná výše nepřesáhne u tohoto zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, jsou při výplatě zdaněny srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 ZDP ve výši 15 %. Sraženou daní je daňová povinnost poplatníka splněna. Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování.
V uvedeném případě zaměstnanec není povinen podat daňové přiznání, ale může jej podat, vzhledem k výši dosažených příjmů by to pro zaměstnance nebylo nevýhodné. V podaném daňovém přiznání by pak mohl uvést jak příjmy z pracovního poměru, z nichž byla srážena záloha na daň, tak i příjmy plynoucí mu od jiného plátce daně na základě dohody o provedení práce, z nichž byla sražena daň vybíraná zvláštní sazbou. Uvedený postup umožňuje poplatníkovi ustanovení § 36 odst. 7 ZDP.
V případě, že má poplatník jen příjmy ze závislé činnosti, tedy příjmy podle § 6 ZDP, může využít pro podání daňového přiznání za rok 2016 tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky).
Otázka č. 7:
Za rok 2015 byl náš zaměstnanec povinen podat daňové přiznání, protože pobírá starobní důchod a jeho příjmy za rok 2015 činily 960 000 Kč a byl povinen zdanit vyplacený důchod. Za rok 2016 má příjmy ve výši 920 000 Kč. Bude mít stejnou povinnost i za rok 2016?
Odpověď:
Ustanovení § 4 odst. 3 ZDP, které zaměstnanci stanovilo za rok 2015 povinnost zdanit příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu v případě, že jeho příjmy ze závislé činnosti přesáhly částku 840 000 Kč, bylo zrušeno Ústavním soudem rozhodnutím ze dne 28. 6. 2016, nálezem, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 29. 8. 2016 pod č. 271/2016 Sb. Ústavní soud ve svém nálezu učinil závěr, že se zrušené ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije po celé zdaňovací období roku 2016.
Otázka č. 8:
Přispívali jsme zaměstnanci od roku 2010 do září 2016 měsíčně 1 000 Kč na soukromé životní pojištění. V říjnu 2016 poplatník pojistnou smlouvu předčasně zrušil (v 50 letech) a nechal si vyplatit odkupné. Zaměstnanec nás požádal o roční zúčtování. Můžeme mu provést roční zúčtování, nebo je povinen podat přiznání k dani? Jaké máme zaměstnanci vystavit potvrzení?
Odpověď:
Pokud zaměstnanec v roce 2016 předčasně ukončil pojistnou smlouvu a bylo mu vyplaceno odkupné, zaniká jeho nárok na osvobození příspěvků, které mu hradil zaměstnavatel po 1. lednu 2015, tedy v roce 2015 a po část roku 2016. Vzhledem k tomu, že poplatník porušil podmínky rozhodné pro osvobození tohoto příjmu, uvedené v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3) ZDP, je povinen částku zaměstnavatelem poskytnutých a osvobozených příspěvků v roce 2015 ve výši 12 000 Kč a v roce 2016 ve výši 9 000 Kč, tedy celkem ve výši 21 000 Kč zdanit v podaném daňovém přiznání za rok 2016 jako příjem podle § 6 ZDP.
Zaměstnavatel vystaví zaměstnanci za rok 2016 potvrzení o sražených zálohách, v němž na řádku 15 s textem „Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění [§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona]“ uvede částku příspěvků na soukromé životní pojištění, které byly v souladu s § 6 odst. 9 písm. p) bodem 3.) ZDP u poplatníka v roce 2016 od daně osvobozeny, tedy částku ve výši 9 000 Kč. Dále zaměstnavatel poskytne zaměstnanci informaci, v jaké výši mu poskytl a osvobodil příspěvky na soukromé životní pojištění v roce 2015 (12 000 Kč). Pojistné zaplacené zaměstnavatelem v roce 2010 až 2014 zaměstnanec v daňovém přiznání uvádět nebude, tyto částky jsou i nadále osvobozeny od daně.
Pro podání daňového přiznání může i v tomto případě poplatník využít tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky.
Vzhledem k tomu, že poplatník je povinen za zdaňovací období roku 2016 podat daňové přiznání, nemůže mu být provedeno roční zúčtování.
Otázka č. 9:
Zaměstnanec uplatňoval po celý rok 2016 daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které má v pěstounské péči. Požádal o roční zúčtování a v ročním zúčtování uplatnil slevu na vyživovanou manželku. Manželka nemá žádný příjem, jen pobírá odměnu pěstouna. Může si zaměstnanec uplatnit slevu na vyživovanou manželku?
Odpověď:
Poplatník může v ročním zúčtování uplatnit slevu na manželku žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, pokud manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnují dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna. Ta je vyplácena podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí. Osoba pečující o dítě má nárok na odměnu pěstouna; pokud pečuje o jedno dítě, činí výše odměny pěstouna 8 000 Kč měsíčně. Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti.
Pokud manželka zaměstnance pobírá po celý rok odměnu pěstouna, je zřejmé, že vlastní příjem manželky přesáhne stanovený limit příjmů ve výši 68 000 Kč za zdaňovací období a poplatník nemůže uplatnit slevu na vyživovanou manželku.
Otázka č. 10:
Zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování, chce uplatnit slevu za umístění dítěte. Nejedná se však o jeho dítě, ale o vlastního vnuka. Může si slevu uplatnit?
Odpověď:
Slevu za umístění vlastního vnuka v předškolním zařízení lze uplatnit dle § 35bb odst. 3) ZDP pouze tehdy, pokud je vnuk u zaměstnance (dědečka) v péči, která nahrazuje péči rodičů. Pokud tomu tak není, pak zaměstnanec nemůže slevu za umístění dítěte uplatnit.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů