„Home office“ čili „práce na dálku“, která se v době vrcholící pandemie stala pro mnoho podniků nutností, si mezi zaměstnanci získala značnou oblibu. Svůj vztah k ní, především pro možnost úspory nákladů, často přehodnotily i podniky, které k ní byly původně skeptické. S odezněním pandemie tak začaly mnohdy zkoumat, zda a za jakých podmínek se této praxe držet i do budoucna. K jakým závěrům docházejí a jaké zkušenosti si z řízení „vzdálených“ zaměstnanců odnesly? Článek, vycházející z průzkumu mezi českým podniky, se zabývá hlavními předpoklady, o které se zachování práce z domova opírá, a to především pokud jde o vzdělávání zaměstnanců i manažerů.
Školení pro práci na dálku: zkušenosti českých firem
Doc.
dr.
Jan
Urban
CSc.
Řada zaměstnanců, kteří si na práci z domova zvykli, oceňuje, že se jejich práce stává samostatnější, a svůj čas či úkoly si mohou alespoň částečně organizovat sami. Někteří si cení i toho, že se na svou práci mohou lépe soustředit nebo že dokáží lépe sladit svůj pracovní a mimopracovní život.
Z pohledu firem je ale ve hře především produktivita práce z domova. Zaměstnanci jsou obvykle přesvědčeni, že práce z domova v jejich případě nevede k žádnému poklesu produktivity, a řada podnikových průzkumů to skutečně potvrdila. Některé dokonce dospěly k závěru, že produktivita práce vykonávané v rámci home office se zvýšila, někdy až o třetinu. Důvodem, podle některých zjištění, však nebyl jen větší objem práce vykonané v rámci stejné pracovní doby, ale často i delší čas, který lidé pracující z domova své práci týdně či měsíčně věnují.
Problémy sociální izolace
Některé průzkumy však naznačily i to, že vyšší produktivita domácí práce ve srovnání s prací kancelářskou, charakteristická především pro počáteční období pandemie, nemusí být trvalá. Někteří zaměstnanci pracující z domova se totiž po čase začali potýkat s nedostatkem sociální interakce, a jejich spokojenost se vzdálenou prací postupně klesla. Některé z průzkumů tak zaznamenaly i pocity úzkosti, samoty či vyhoření vzdálených pracovníků.
Průzkumy, které tuto skutečnost potvrdily, ukázaly, že pro dvě třetiny pracovníků jsou vztahy s kolegy stejně důležité jako místo výkonu jejich práce. Nepříznivé pocity spojené se sociální izolací přitom snižují pracovní spokojenost a nepříznivě ovlivňují i vztahy s kolegy v práci.
Firmy, které se těmito ne zcela očekávanými důsledky práce z domova nezabývají, tak mohou narazit na fakt, že udržení, nebo dokonce zvýšení produktivity zaměstnanců během pandemie se v budoucnu ukáže jako neudržitelné. Pohled na produktivitu zaměstnanců pracujících z domova, resp. její vývoj je na základě těchto zjištění poněkud méně optimistický.
Podobný pohled přitom občas sdílí i zákazníci či partneři firem využívajících home office. Poukazují na to, že lidé pracující z domova jsou někdy obtížně dosažitelní, že termíny, které by měli dodržovat, občas neplatí, a že koordinace jejich práce s kolegy pracujícími ve stejném podniku, ať už z domova nebo ze svého pracoviště, je často slabší, než tomu bylo dříve.
Zdá se však, že řešení uvedených problémů existuje. Jsou jím nejen hybridní práce, kombinující práci z domova a kanceláře, ale především cíleně zaměřené školení a trénink