Aby měl zaměstnavatel vůči odborové organizaci povinnosti podle právních předpisů (poskytnout příslušné informace, některé záležitosti projednat, vyžádat si k některým jednáním předchozí souhlas, kolektivně vyjednávat, umožnit kontrolu nad stavem BOZP nebo poskytnout materiální a technické zabezpečení její činnosti), musí být najisto postaveno, že odborová organizace u zaměstnavatele skutečně působí, a že jsou tedy splněny podmínky, které pro tento účel stanoví § 286 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Pohled do historie
Dle výše uvedeného ustanovení a odstavce zákoníku práce platí, že „odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru“. V dalším odstavci téhož ustanovení je pak doplněno, že „oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 3; přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit“.
Na stránkách tohoto časopisu a v této rubrice už o tom bylo pojednáno. Problém nikdy nebyl s první z výše uvedených podmínek. K jejímu splnění postačuje, aby ze stanov příslušné odborové organizace vyplývala možnost působení u zaměstnavatele, a to obecně, nikoliv u konk