Dne 29. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon“). Novela kromě jiného nově upravuje podmínky výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání, významné změny přináší v oblasti agenturního zaměstnávání a v neposlední řadě i v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, resp. plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Cílem článku je přinést základní informaci o změnách, které se týkají poslední jmenované oblasti.
Elektronická evidence náhradního plnění
Nejvýznamnější změnou související s plněním povinného podílu je téměř dva roky avizované zavedení elektronické evidence náhradního plnění, jejímž správcem bude MPSV. Jak už je z názvu zřejmé, evidence bude určena pro tzv. náhradní plnění, tedy případ, kdy povinný podíl plní zaměstnavatelé odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů (dodavatelů) zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením zaměstnaných na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
ust. § 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“)
㤠84
(1) Ministerstvo vede v elektronické podobě evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b) (dále jen,evidence’). Správcem této evidence je ministerstvo.
(2) Evidence obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje [§ 5 písm. a)] zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) (dále jen,dodavatel’) a zaměstnavatele uvedeného v § 81 odst. 1 (dále jen,odběratel’),
b) cenu výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b),
c) datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,
d) číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka,
e) datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného podílu způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b),
f) čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
(3) Údaje podle odstavce 2 do evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek.
(4) Údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění je veřejně přístupný. Údaje podle odstavce 2 včetně osobních údajů ministerstvo v evidenci uchovává po dobu 6 let od jejich vložení.“
Zatímco před novelou byla povinnost vést evidenci související s náhradním plněním uložena zaměstnavatelům odebírajícím náhradní plnění (odběratelům), po novelizaci zákona o zaměstnanosti budou dodavatelé náhradního plnění povinni nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého náhradního plnění vložit příslušné údaje do elektronické evidence.
Elektronická evidence upravená v ust. § 84 bude obsahovat:
- identifikační údaje dodavatelů náhradního plnění - ať už jsou jimi zaměstnavatelé, anebo osoby samostatně výdělečně činné, které nezaměstnávají žádného zaměstnance a samy jsou osobami se zdravotním postižením; identifikačními údaji se u právnické osoby rozumí obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo; u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání a identifikační číslo (bylo-li přiděleno).
- identifikační údaje odběratelů, tedy těch, kteří odebírají náhradní plnění (viz bod 1.)
- cenu dodaného náhradního plnění (výrobků, služeb anebo zadaných zakázek) bez DPH započitatelnou do náhradního plnění,
- datum dodání náhradního plnění,
- číslo dokladu, jímž bylo náhradní plnění vyúčtováno, a
- datum zaplacení odebraného náhradního plnění.
ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti
㤠81
(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen,limit’) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.“
Součástí evidence bude rovněž velmi důležitý údaj o čtvrtletním přepočteném počtu osob se zdravotním postižením dodavatele náhradního plnění pro účely správného „přepočtu“ náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením, které si odběratel do svého povinného podílu prostřednictvím náhradního plnění může započítat. Klíčovým údajem pro odběratele pak bude údaj o limitu náhradního plnění konkrétního dodavatele náhradního plnění a jeho průběžném čerpání (stavu plnění). Tyto údaje budou veřejně přístupné.
ust. § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti
㤠18
(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; při zjišťování tohoto počtu postupuje dodavatel podle § 11. Kalendářním čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.“
Všechny výše uvedené údaje do elektronické evidence vkládá dodavatel náhradního plnění, včetně údaje o výši „svého“ limitu a stavu jeho čerpání. Dodavatel také bude tím, kdo ručí za správnost uvedených údajů.
Zavedení elektronické evidence přinese v praxi velmi výrazné vylepšení pozice odběratelů náhradního plnění. Definitivně tak skončí stav, kdy odběratelé byli až na výjimky odkázáni jen na údaje, které jim dodavatel náhradního plnění poskytl.
Další změnou v této souvislosti je výslovné zakotvení povinnosti plnit povinný podíl služebními úřady, což do této chvíle bylo upraveno pouze výkladem MPSV. Pro účely plnění této povinnosti se služební úřad při zaměstnávání státních zaměstnanců ve služebním poměru považuje za zaměstnavatele a státní zaměstnanec se považuje za zaměstnance v pracovním poměru.
Novelou dochází rovněž ke zpřesnění právní úpravy v těch případech, na které se povinnost plnit povinný podíl nevztahuje. Výjimka se bude vztahovat na zaměstnávání občanských zaměstnanců ozbrojených sil České republiky s odkazem na ust. § 3 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Účinnost a přechodná ustanovení
Podle části sedmé zákona nastane účinnost výše uvedených změn prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení, tedy dnem 1. října 2017.
Podle bodu 6 přechodných ustanovení zákona budou zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné (dodavatelé náhradního plnění) povinni do 60 dnů (do 1. prosince 2017) vložit do elektronické evidence všechny požadované údaje (viz Poznámky), a to za celý rok 2017.
Zcela zásadní v souvislosti s plněním povinného podílu je bod 7 přechodných ustanovení zákona. Podle něho se podle novelizovaného zákona o zaměstnanosti bude postupovat až při plnění povinného podílu za rok 2018.
Povinný podíl za rok 2017 se bude řídit zákonem o zaměstnanosti ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- ZOZ - zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
- vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
- zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky