Novinky v zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Další článek vztahující se k novelám právních předpisů v oblasti zaměstnanosti je zaměřen na samostatný právní předpis, a to zákon č. 327/2017 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce, jenž s účinností k 1. 1. 2018 přináší zásadní a systémové změny v oblasti podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Obecná část důvodové zprávy k uvedenému zákonu konstatuje, že „na základě několikaletých zkušeností z aplikační praxe a také na základě poznatků získaných z pracovních jednání s odbornou veřejností vyvstala potřeba transparentně upravit oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci trhu práce včetně poskytování příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a to i s důrazem na snížení administrativní zátěže dotčených subjektů. Proto se navrhuje nahradit systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst zřízených zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude právní akt - dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavřená s Úřadem práce České republiky na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou. To zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením.“

Jak vyplývá z uvedené citace, předmětná novela zákona o zaměstnanosti zavádí zcela nový pojem právními předpisy zaměstnanosti dosud neužívaný, a to chráněný trh práce. V případě používání tohoto pojmu bude zákon o zaměstnanosti od 1. 1. 2018 mínit pouze takové zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za „zaměstnavatele na chráněném trhu práce“.

Zákon o zaměstnanosti ve znění do 31. 12. 2017 explicitně nerozlišoval chráněný trh práce od tzv. volného trhu práce, když příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa nebo příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa ve smyslu ust. § 75 a § 76 zákona o zaměstnanosti mohl být poskytován jak zaměstnavatelům, kteří nezaměstnávali více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, tak zaměstnavatelům, kteří tuto hranici překročili.

V souvislosti s explicitním rozlišením zmíněného chráněného a volného trhu práce tak dochází jednak ke změně názvu příspěvků z „příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa“ na „příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením“, který se bude vztahovat jak k „volnému trhu práce“, tak k „chráněnému trhu práce“, a rovněž z „příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa“ na „příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením“, který se bude vztahovat čistě k oblasti „volného trhu práce“. Pojem „chráněný trh práce“ bude používán toliko v souvislosti se zaměstnáváním více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, přičemž bude mít samostatný „příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce“.

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

Důvodová zpráva k uvedené změně uvádí, že „se jedná o změnu stávajícího příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa. Tento příspěvek se bude týkat zaměstnavatele, který zřídí pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce České republiky pracovní místo a jeho poskytování se bude řídit současným zněním § 75 zákona o zaměstnanosti s tím, že se na něj nebudou vztahovat podmínky určené pro chráněný trh práce, tj. dosavadní podmínky pro vymezení chráněného pracovního místa. Tento příspěvek bude označen jako ,Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením’, přičemž do zákona je rovněž doplněna definice pracovního místa zřízeného pro osobu se zdravotním postižením.“

Podmínky pro poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením jsou tak nadále zakotveny v ust. § 75 zákona o zaměstnanosti, přičemž jak již bylo zmíněno v úvodu, tento jediný typ příspěvku je možné poskytovat zaměstnavatelům na chráněném i na volném trhu práce. Příspěvek na pracovní místo nahrazuje příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, přičemž se ve své podstatě jedná o shodný nástroj, pouze s tím rozdílem, že došlo k upuštění od pojmu „chráněné“ a v návaznosti na to došlo rovněž k vypuštění těch podmínek pro poskytování příspěvku na pracovní místo, které byly a nadále jsou určeny pro chráněný trh práce.

De facto tedy došlo k vypuštění ust. § 75 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2017, které neumožňovalo poskytnout příspěvek zaměstnavatelům (v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o zřízení chráněného pracovního místa):

kteří provedli zaměstnanci srážky ze mzdy nebo z platu určené k uspokojení plnění zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle ust. § 236 zákoníku práce,
kteří provedli zaměstnanci srážky ze mzdy nebo platu určené k uspokojení závazků zaměstnance podle ustanovení § 146 písm. b) zákoníku práce, byla-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy,
vůči nimž bylo zahájeno trestní stíhání jako obviněným z trestného činu podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle ust. § 78 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2017,
jimž byla pravomocně uložena pokuta za přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, nebo
na něž byla opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušení povinnosti podle zákoníku práce.

Stejně tak již se nebude posuzovat přínos zaměstnavatele pro zaměstnávání osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení na trhu práce.

Z logiky oddělení volného trhu práce od chráněného trhu práce pak platí, že při poskytování příspěvku na pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením je žádoucí upřednostnit zejména uplatnění osob se zdravotním postižením na volném trhu práce, tj. u zaměstnavatelů, kteří nemají uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Přechodná ustanovení zakotvená pod bodem 1 a bodem 2 zákona č. 327/2017 Sb. stanovují, že práva a povinnosti z dohod o zřízení chráněných pracovních míst a poskytování příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa podle zákona o zaměstnanosti účinného do 31. 12. 2017 se řídí zákonem o zaměstnanosti účinným do 31. 12. 2017, tedy že u již uzavřených dohod o zřízení chráněného pracovního místa nedojde k žádné změně právního režimu, a že budou realizovány ve znění, ve kterém byly uzavřeny, a to až do uplynutí jejich platnosti.

Příspěvek na úhradu provozních nákladů

V tomto případě nám důvodová zpráva uvozuje, že „poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením již nebude vázáno na zřízená či vymezená chráněná pracovní místa, protože tento institut bude nahrazen dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Vzhledem k tomu, že pojem,chráněné’ se již nebude objevovat v souvislosti se zřizováním pracovních míst, ale v souvislosti s uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, je potřeba tomuto přizpůsobit také příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Nově jsou stanoveny náležitosti žádosti o poskytnutí tohoto příspěvku a rovněž dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. Zároveň se zpřesňuje právní úprava poskytnutí tohoto příspěvku ve vztahu k osobě samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením.“

Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením bude od 1. 1. 2018 poskytován na základě ust. § 76 zákona o zaměstnanosti, přičemž jej není možné poskytovat na osobu se zdravotním postižením, na kterou je poskytován příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce podle ust. § 78a zákona o zaměstnanosti.

Tento příspěvek nahrazuje příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, přičemž obdobně jako u ust. § 75 zákona o zaměstnanosti se rovněž jedná o totožný nástroj, jako byl příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa regulovaný ust. § 76 zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2017. S ohledem na zaměření tohoto příspěvku pouze na volný trh práce však došlo k tomu, že příspěvek poskytovaný od 1. 1. 2018 již není vázán na dohodu o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa, přičemž bude poskytován pouze na základě dohody uzavřené podle ust. § 76 odst. 6 zákona o zaměstnanosti a nebude již podmíněn existencí další dohody.

S ohledem na uvedené ust. § 76 odst. 4 zákona o zaměstnanosti od 1. 1. 2018 obsahuje nové náležitosti žádosti o předmětný příspěvek, a to:

místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele,
jmenný seznam osob se zdravotním postižením, na které je příspěvek požadován, s uvedením rodného čísla a data vzniku pracovního poměru, a
doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (viz ust. § 67 zákona o zaměstnanosti).

Ust. § 76 odst. 9 zákona o zaměstnanosti pak stanovuje, že Úřad práce ČR může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením i s osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením. Na tuto osobu se vztahují stejné podmínky jako na standardního zaměstnavatele, vyjma ust. § 76 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. Proto lze předmětný příspěvek poskytnout i osobě samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním znevýhodněním [viz ust. § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti], ačkoli zaměstnavatel nemá na tento nárok v případě:

osoby se zdravotním postižením, která pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele,
zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou zdravotně znevýhodněnou,
osoby se zdravotním postižením, která je dočasně přidělena k výkonu práce k uživateli, jde-li o zaměstnavatele, který je agenturou práce.

Obdobně jako u ust. § 75 zákona o zaměstnanosti se podle přechodných ustanovení uvedených pod bodem 1 a bodem 3 zákona č. 327/2017 Sb. práva a povinnosti z dohod o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa podle zákona o zaměstnanosti účinného do 31. 12. 2017 řídí zákonem o zaměstnanosti účinným do 31. 12. 2017, tedy u již uzavřených dohod o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního nedojde k žádné změně právního režimu a budou realizovány ve znění, ve kterém byly uzavřeny, a to až do uplynutí jejich platnosti.

Dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce

Dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce vymezuje subjekty působící na chráněném trhu práce, který je tvořen zaměstnavateli zaměstnávajícími více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, kteří mají zároveň uzavřenou s Úřadem práce ČR účinnou dohodu o uznání.

Zaměstnavatelé působící na chráněném trhu práce mohou požívat výhody z toho plynoucí, tedy žádat o příspěvek podle ust. § 78a zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. 1. 2018, a poskytovat tzv. náhradní plnění, tedy dodávat výrobky nebo služby nebo realizovat zakázky ve smyslu ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti pro zaměstnavatele, kteří jsou povinni plnit tzv. povinný podíl zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením. Tyto možnosti jsou podmíněny účinností nadepsané dohody, s výjimkou osob samostatně výdělečně činných, a to pokud jde o jejich poskytování tzv. náhradního plnění. Nadepsaná dohoda tak v podstatě nahrazuje dohodu o vymezení či zřízení chráněného pracovního místa, na kterou bylo do 31. 12. 2017 vázáno čerpání příspěvku podle ust. § 78 zákona o zaměstnanosti i poskytování tzv. náhradního plnění.

Zásadní rozdíl oproti vymezování či zřizování chráněných pracovních míst, kdy tyto dohody byly uzavírány v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce ČR, v jejímž obvodu mělo být chráněné pracovní místo provozováno, nadepsaná dohoda o uznání zaměstnavatele zaměstnavatelem na chráněném trhu práce je uzavírána v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce ČR, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu.

Důvody pro tuto změnu byly mimo jiné administrativní, jak nám sděluje důvodová zpráva: „Získání nároku na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě je od roku 2012 podmíněno vymezením chráněných pracovních míst (dále jen,CHPM’). Systém vymezování každého jednotlivého CHPM se ukázal jako administrativně náročný jak pro zaměstnavatele, tak pro Úřad práce České republiky. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby (získání zakázky) operativně nabírat nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat CHPM. Každé vymezení CHPM předpokládá kontrolu plnění zákonem o zaměstnanosti a prováděcí vyhláškou stanovených podmínek. Řada podmínek musí být Úřadem práce České republiky ověřena šetřením u zaměstnavatele na místě. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých CHPM novým institutem, kterým je uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, a zavádí se definice pojmu chráněný trh práce. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude jednorázový akt, který zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které žádným způsobem nezneužívají poskytovanou podporu.“

Podmínky pro uzavření dohody

Podmínky pro uzavření dohody jsou stanoveny ust. § 78 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti, přičemž jsou obdobné jako podmínky, za nichž byly uzavírány dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa. Nesplnění jedné z uvedených podmínek způsobuje nemožnost dohodu uzavřít. Jedná se o následující podmínky:

Zaměstnavatel zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
Zaměstnavatel nebyl kde dni podání žádosti o uzavření dohody pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Zaměstnavatel ke dni podání žádosti o uzavření dohody není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu.
Zaměstnavatel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou.
Zaměstnavatel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm.
Zaměstnavatel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy.
Zaměstnavateli v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce.

Splnění poslední uvedené podmínky může Ministerstvo práce a sociálních věcí v případech hodných zvláštního zřetele na základě písemné žádosti zaměstnavatele prominout, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50 000 Kč a zaměstnavatel zároveň podal žádost o uzavření dohody.

Žádost o uzavření dohody

Žádost o uzavření dohody dle ust. § 78 odst. 5 zákona o zaměstnanosti obsahuje následující náležitosti:

identifikační údaje zaměstnavatele,
místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele,
informaci o tržbách za uplynulé účetní období přede dnem podání žádosti v členění podle jednotlivých činností zaměstnavatele nebo informaci o hospodaření,
počet osob se zdravotním postižením, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí,
doložení skutečnosti, že zaměstnavatel v kalendářním čtvrtletí předcházejícím podání žádosti o uznání zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Samotná dohoda se uzavírá na dobu 3 let a v případě opětovného uzavření dohody na dobu neurčitou. Za opětovné uzavření dohody je považován takový postup, kdy nejpozději do 3 měsíců po uplynutí účinnosti původní dohody zaměstnavatel opětovně požádá o její uzavření.

Obsah dohody

Náležitosti dohody obsahuje ust. § 78 odst. 6 zákona o zaměstnanosti, přičemž se jedná o následující skutečnosti:

identifikační údaje účastníků dohody,
dobu, na kterou je uzavřena,
závazek zaměstnavatele plnit v průběhu účinnosti dohody podmínky, které zákon stanoví pro uzavření této dohody,
závazek zaměstnavatele předkládat úřadu práce roční zprávu o své činnosti (podrobnosti viz níže), a to vždy do 15. července následujícího kalendářního roku,
povinnost zaměstnavatele oznámit úřadu práce, že nesplnil některý ze závazků sjednaných v dohodě o uznání zaměstnavatele nebo přestal splňovat některou z podmínek stanovených zákonem pro uzavření této dohody,
podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět.

Roční zpráva o činnosti zaměstnavatele obsahuje:

informace o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele v průměrných čtvrtletních přepočtených počtech v členění podle ust. § 67 zákona o zaměstnanosti, jejich počet včetně doložení skutečnosti, že zaměstnanci jsou osobami se zdravotním postižením, pokud došlo ke změně oproti skutečnostem doloženým podle odstavce 5 písm. e) nebo podle § 78a odst. 5 písm. b),
informace o předmětu podnikání zaměstnavatele a o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo o předmětu činnosti zaměstnavatele a o jeho hospodaření včetně počtu osob se zdravotním postižením, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí,
popis pracovních činností, na kterých se osoby se zdravotním postižením podílely,
počet osob se zdravotním postižením pracujících převážně u zákazníka, v provozních prostorách zaměstnavatele nebo mimo tyto prostory,
počet osob se zdravotním postižením pracujících ve svém bydlišti,
informace o plnění podmínek stanovených zákonem pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele a závazků sjednaných dohodou o uznání zaměstnavatele.

Vypovězení dohody

Ust. § 78 odst. 7 zákona o zaměstnanosti umožňuje Úřadu práce ČR dohodu vypovědět:

jestliže je v průběhu její účinnosti zaměstnavateli pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, pokud výše uložené pokuty přesáhne 50 000 Kč,
jestliže zaměstnavatel ani přes výzvu Úřadu práce ČR nedoloží roční zprávu o své činnosti.

Ust. § 78 odst. 7 zákona o zaměstnanosti pak ukládá Úřadu práce ČR povinnost dohodu vypovědět:

jestliže byl v průběhu její účinnosti zaměstnavatel pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
jestliže se zaměstnavatel ocitl v průběhu její účinnosti v likvidaci nebo bylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat v úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu,
jestliže zaměstnavatel v průběhu její účinnosti uzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo uzavíral dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy,
jestliže zaměstnavatel opakovaně uvedl v roční zprávě o své činnosti nepravdivé údaje,
jestliže zaměstnavatel po dvě po sobě jdoucí kalendářní čtvrtletí v průběhu účinnosti dohody: nezaměstnával v průměrném čtvrtletním přepočteném počtu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, nevyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou, nezaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm.

Výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli.

Přechodná ustanovení

Přechodné ustanovení zakotvené pod bodem 5 zákona č. 327/2017 Sb. stanovuje, že na zaměstnavatele, kterému je poskytován příspěvek podle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2017, se pohlíží v období 1. 1. 2018 až 30. 6. 2018 jako na zaměstnavatele, se kterým Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce

Tento příspěvek zakotvený v ust. § 78a zákona o zaměstnanosti nahrazuje k 1. 1. 2018 příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. S ohledem na značnou podobnost obou uvedených příspěvků je možno zdůraznit zejména změny oproti podmínkám nastaveným do 31. 12. 2017.

Oproti stavu do 31. 12. 2017 již není podstatné, zda zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech (která již neexistují), ale zda má uzavřenu dohodu o uznání zaměstnavatelem na chráněném trhu práce.

Podmínka zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele bude od 1. 1. 2018 dokládána v rámci žádosti o uzavření dohody, a to za kalendářní čtvrtletí předcházející podání žádosti. Dále bude předmětná podmínka ověřována v průběhu účinnosti dohody. Součástí žádosti o poskytnutí příspěvku podle ust. § 78a zákona o zaměstnanosti již tedy není doložení celkového průměrného počtu zaměstnanců.

Dále dochází ke změně výše a struktury poskytovaného příspěvku. Tato výše je nadále odvislá primárně od toho, zda se jedná o zaměstnance invalidního [ust. § 67 odst. 2 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti], nebo zaměstnance se zdravotním znevýhodněním [ust. § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti].

V případě zaměstnance v některém ze stupňů invalidity činí maximální měsíční výše příspěvku 13 000 Kč, z čehož lze uplatňovat 1 000 Kč jako paušální složku příspěvku, 12 000 Kč jako mzdovou složku příspěvku a zvýšený příspěvek, který lze poskytnout v případě, že paušální a mzdová složka příspěvku nedosáhne jeho maximální výše. Pokud tedy zaměstnavatel u jednoho zaměstnance za kalendářní měsíc nedosáhne po sečtení mzdových nákladů a paušální částky 1 000 Kč výše příspěvku 13 000 Kč (např. 10 000 Kč), pak rozdíl mezi částkou 13 000 Kč a příspěvkem ve výši 10 000 Kč, tj. 3 000 Kč, může uplatňovat ve formě zvýšeného příspěvku.

Zaměstnavatel může nárokovat zvýšení příspěvku na konkrétního zaměstnance i v případě, že na tohoto zaměstnance v daném měsíci nevynaložil žádné mzdové náklady. Konkrétní náklady, které si může zaměstnavatel jako zvýšené nárokovat, jsou uvedeny v ust. § 78a odst. 2 zákona o zaměstnanosti, přičemž na rozdíl od paušálních nákladů je povinen tyto náklady kompletně prokázat.

V případě zaměstnance - osoby zdravotně znevýhodněné je celková maximální výše měsíčního příspěvku 6 000 Kč, z čehož 1 000 Kč je paušální složka příspěvku a 5 000 Kč mzdová složka. Na rozdíl od osoby invalidní však zaměstnavatel nemůže v případě, že nedosáhne na celý příspěvek ve výši 6 000 Kč, nárokovat zvýšení příspěvku.

Podle poslední části ust. § 78a odst. 4 zákona o zaměstnanosti se příspěvek zaměstnavateli neposkytne po dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, pokud výše uložené pokuty přesáhla 50 000 Kč, a to na vyšší počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, než jaký zaměstnavatel zaměstnával ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavateli se příspěvek poskytuje i v případech, kdy mu byla uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50 000 Kč.

Od 1. 1. 2018 je rozšířena oblast odstranění tvrdosti zákona, když ust. § 78a odst. 15 zákona o zaměstnanosti umožňuje ministru práce a sociálních věcí prominout na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele nedodržení lhůt stanovených k úhradě nedoplatků zaměstnavatele, když doposud bylo možné promíjet pouze překročení výše splatných nedoplatků přesahujících 10 000 Kč, ale uhrazených ve lhůtách stanovených zákonem o zaměstnanosti.

Přechodná ustanovení zakotvená pod bodem 4 a bodem 6 zákona č. 327/2017 Sb. pak stanovují, že příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za všechna čtvrtletí předcházející datu 31. 12. 2017 se poskytuje podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2017.

Povinný podíl

V rámci povinností zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru plnit tzv. povinný podíl zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením pak dochází k drobné úpravě v ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, kdy se limit pro poskytovatele výše zmiňovaného tzv. náhradního plnění snižuje z 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce na 28násobek.

Jak uvádí již několikráte zmiňovaná důvodová zpráva, „forma plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením odběrem výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením nadále vyvolává negativní jev, tzv. přefakturaci, při které jsou přes některé zaměstnavatele přefakturovány výrobky, aniž by se na nich podílely osoby se zdravotním postižením. Proto se navrhuje snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.“

S ohledem na přechodné ustanovení zakotvené pod bodem 7., které stanovuje, že „plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“, je zřejmé, že snížení limitu pro možno dodávat výrobky, služby nebo plnit zakázky se bude týkat až kalendářního roku 2018.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)