Povinný podíl za rok 2017

Povinnost plnit povinný podíl se nevztahuje na všechny zaměstnavatele. Dle ustanovení § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se tato povinnost vztahuje pouze na ty zaměstnavatele, jejichž průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v pracovním poměru je větší než 25. Tito zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu na celkovém počtu všech svých zaměstnanců. Podle novelizovaného zákona o zaměstnanosti se povinnost plnit povinný podíl výslovně vztahuje i na zaměstnávání zaměstnanců ve služebním poměru ve služebních úřadech.

Plnění povinného podílu se nevztahuje na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a občanských zaměstnanců ozbrojených sil České republiky, zaměstnanců obce zařazených do obecní policie. Nevztahuje se také na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů, a na členy výjezdových skupin u zaměstnavatelů, kteří jsou poskytovateli zdravotnické záchranné služby.

Pro úplnost zmiňuji i zvláštní úpravu pro agentury práce, které dočasně přidělují své zaměstnance k uživateli. Ty dle ust. § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnance (ani osoby se zdravotním postižením), kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Kdo je osobou se zdravotním postižením

Povinný podíl je upraven ust. § 81 až 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Pojem a výčet osob se zdravotním postižením je obsažen v ust. § 67 zákona o zaměstnanosti, kde najdeme čtyři skupiny osob se zdravotním postižením:

• osoby invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
• osoby invalidní v prvním anebo ve druhém stupni,
• osoby zdravotně znevýhodněné,
• osoby, které byly posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 kalendářních měsíců ode dne tohoto posouzení.

První dvě skupiny [ust. § 67 odst. 2 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti] prokazují svůj status posudkem nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení (dle ust. § 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správa sociálního zabezpečení a dále orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti). Z dokladů musí být zřejmé, že status platil po celé sledované období - rok 2017. Mělo by na nich být vyznačeno datum vzniku invalidity a datum, dokdy status platí, případně datum další kontrolní lékařské prohlídky. Po jejím absolvování by měl zaměstnanec zaměstnavateli sdělit, zda stupeň jeho invalidity trvá, anebo zda došlo ke změně, případně k odnětí invalidity.

Důležité je zdůraznit, že za osobu se zdravotním postižením se osoby invalidní ve všech třech stupních považují bez ohledu na to, zda je těmto osobám vyplácen invalidní důchod. V případě jakýchkoli pochyb o tom, zda jde o osobu invalidní, doporučuji požádat o potvrzení této skutečnosti příslušný orgán sociálního zabezpečení. Povinnost prokázat status osoby se zdravotním postižením posudkem nebo potvrzením vydaným výše uvedeným orgánem sociálního zabezpečení se vztahuje i na cizince anebo občany Evropské unie.

Třetí skupina, tedy osoby zdravotně znevýhodněné [ust. § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti] svůj status prokazují rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, které o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou rozhodují od 1. 8. 2014 anebo rozhodnutím úřadu práce o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, pokud je platné pro rok 2017. Žádost o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je k dispozici na www.cssz.cz. Na rozdíl od rozhodnutí úřadů práce, kde datum uznání osobou zdravotně znevýhodněnou bylo uvedeno ve výroku rozhodnutí, v případě rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení vzniká status osoba zdravotně znevýhodněná dnem nabytí právní moci rozhodnutí.

Poslední skupinou osob se zdravotním postižením (ust. § 67 odst. 6 zákona o zaměstnanosti) jsou osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již invalidní nejsou v žádném stupni. Nejedná se tedy o případy poklesu stupně invalidity, ale jen o ty případy, kdy osoba invalidní v nějakém stupni byla, a orgánem sociálního zabezpečení byla posouzena, že již invalidní není. I v tomto případě se status prokazuje posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení s tím, že statut osoby se zdravotním postižením trvá 12 měsíců ode dne posouzení.

Pro úplnost upozorňuji, že žádné jiné osoby (držitelé průkazek apod.) nejsou pro účely povinného podílu za rok 2017 považovány za osoby se zdravotním postižením!

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje za celého zaměstnavatele, nikoliv za jednotlivé provozy nebo detašovaná pracoviště. Za zaměstnance se pro tento účel považují všichni, jejichž pracovní poměr je založen pracovní smlouvou (tedy nikoli ti, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti anebo dohody o provedení práce) včetně zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vznikl volbou nebo jmenováním.

Při výpočtech postupuje zaměstnavatel podle ust. § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (dále jen „vyhláška“). Všechny výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa, a to tak, že se vypustí všechny číslice za poslední platnou číslicí (např. 14,569 = 14,56). Povinný podíl zjistí zaměstnavatel tak, že z ročního průměrného přepočteného počtu všech svých zaměstnanců vypočítá 4 %.

Podle citovaného ustanovení se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců zjišťuje jako podíl odpracovaných hodin všemi zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru za rok 2017 a celkové stanovené pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Pro rok 2017 budeme počítat s těmito čísly - 250 pracovních dnů; 8hodinový pracovní režim (2 000 hodin), 7,5hodinový režim (1 875 hodin) a 7,75hodinový režim (1 937,5 hodin).

odpracované hodiny všemi zaměstnanci zaměstnavatele za rok 2017
---------------------------------------------------------------------
celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu

Pouze v případě, že zaměstnavatel provozuje svoji činnost jen po část sledovaného kalendářního roku, se dle ust. § 15 odst. 3 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, použije při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel svou činnost vykonával (viz příklad č. 2).

Za odpracované hodiny se pro účel výpočtů ročního průměrného přepočteného počtu považují:

• skutečně odpracované hodiny (včetně hodin přesčasů),
• hodiny čerpané dovolené (nikoli hodiny nečerpané proplacené dovolené),
• hodiny za dobu, po kterou byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným a nebylo mu prvních 14 dnů poskytováno nemocenské, ale náhrada mzdy (včetně prvních 3 dnů pracovní neschopnosti),
• hodiny dočasné pracovní neschopnosti, za kterou byly poskytovány dávky nemocenského pojištění,
• hodiny, za které náležely dávky nemocenského pojištění z důvodu ošetřování člena rodiny,
• hodiny překážek v práci na straně zaměstnavatele,
• hodiny překážek v práci na straně zaměstnance (ty, které jsou uvedeny v nařízení vlády 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek), za které náleží náhrady mzdy nebo platu.

Zákon o zaměstnanosti nabízí zaměstnavatelům tři možnosti, jak povinný podíl splnit. První z nich je tzv. přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Druhou možností je tzv. náhradní plnění a poslední provedení odvodu do státního rozpočtu.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

První z možností, jak splnit povinný podíl, je dle ust. § 81 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Výpočet ročního přepočteného počtu osob se zdravotním postižením provádíme stejným způsobem jako výše uvedený výpočet průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců zaměstnavatele. Zvlášť přitom „přepočítáme“ zaměstnance, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (osoby invalidní ve třetím stupni), a zvlášť ty, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (osoby invalidní v prvním a druhém stupni, osoby zdravotně znevýhodněné a osoby, které byly posouzeny, že již invalidní nejsou), neboť dle ust. § 17 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, se pro účely výpočtů osoby s těžším zdravotním postižením započítávají třikrát.

Náhradní plnění

Druhou možností, jak naplnit povinný podíl, je tzv. náhradní plnění. Dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti spočívá náhradní plnění v odebírání výrobků anebo služeb od tzv. dodavatelů náhradního plnění anebo zadávání zakázek těmto subjektům.

Za dodavatele náhradního plnění se pro účely povinného podílu za rok 2017 považují právnické anebo podnikající fyzické osoby, které zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a to na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech podle ust. § 75 zákona o zaměstnanosti. Dodavatelem náhradního plnění může být i podnikající fyzická osoba, která sama je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádného zaměstnance.

Dodavatelé náhradního plnění mohou dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti poskytnout náhradní plnění v maximálním limitu odpovídajícím 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí roku 2016 za každého svého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v roce 2016. Limit náhradního plnění pro rok 2017 dodavatelé počítají podle vzorce 36 x 27 000 Kč x přepočtený počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením v roce 2016.

Od října 2017 spustilo MPSV elektronickou evidenci náhradního plnění, která obsahuje:

1. identifikační údaje dodavatelů náhradního plnění - ať už jsou jimi zaměstnavatelé, anebo osoby samostatně výdělečně činné, kteří nezaměstnávají žádného zaměstnance a samy jsou osobami se zdravotním postižením; identifikačními údaji se u právnické osoby rozumí obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo; u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání a identifikační číslo (bylo-li přiděleno),
2. identifikační údaje odběratelů, tedy těch, kteří odebírají náhradní plnění,
3. cenu dodaného náhradního plnění (výrobků, služeb anebo zadaných zakázek) bez DPH započitatelnou do náhradního plnění,
4. datum dodání náhradního plnění,
5. číslo dokladu, jímž bylo náhradní plnění vyúčtováno a datum zaplacení odebraného náhradního plnění,
6. údaj o čtvrtletním přepočteném počtu osob se zdravotním postižením dodavatele náhradního plnění pro účely správného „přepočtu“ náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením, které si odběratel do svého povinného podílu prostřednictvím náhradního plnění může započítat,
7. klíčovým údajem pro odběratele pak bude údaj o limitu náhradního plnění konkrétního dodavatele náhradního plnění a jeho průběžném čerpání (stavu plnění).

Všechny výše uvedené údaje do elektronické evidence vkládá dodavatel náhradního plnění, včetně údaje o výši „svého“ limitu a stavu jeho čerpání. Dodavatel také bude tím, kdo ručí za správnost uvedených údajů. Všechny výše uvedené údaje za rok 2017 zadali dodatečně dodavatelé náhradního plnění do evidence do konce listopadu 2017 a dále průběžně do 30 dnů ode dne úhrady za dodané náhradní plnění. Zavedení elektronické evidence přinese v praxi velmi výrazné vylepšení pozice odběratelů náhradního plnění. Definitivně tak skončí stav, kdy odběratelé byli až na výjimky odkázáni jen na údaje, které jim dodavatel náhradního plnění poskytl. Všechny údaje nezbytné pro správný „přepočet“ náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením si odběratelé budou moci zjistit z elektronické evidence po uzavření roku 2017 - tedy v lednu 2018.

Počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do svého povinného podílu v rámci náhradního plnění, se zjistí tak, že z celkového objemu plateb za odebrané výrobky, služby nebo zadané zakázky od jednotlivých dodavatelů náhradního plnění odečte odběratel daň z přidané hodnoty (DPH) a výslednou částku vydělí 7násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za I.-III. čtvrtletí roku 2017 (dále jen „průměrná mzda“). Pro účely povinného podílu za rok 2017 vycházíme z částky 28 761 Kč (7násobek = 201 327 Kč).

Při výpočtu, resp. přepočtu náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením platí omezení upravené v ust. § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. V případě, že počet osob se zdravotním postižením, které si odběratel může započítat do svého povinného podílu, je větší než průměrný přepočtený počet osob se zdravotním postižením dodavatele potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si odběratel do povinného podílu započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší. Kalendářním čtvrtletím se rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání náhradního plnění.

Stejné omezení platí i v případě, že dodavatelem náhradního plnění je osoba samostatně výdělečně činná, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádného zaměstnance. V tomto případě lze formou náhradního plnění do povinného podílu započítat nejvýše 1,00 osoby se zdravotním postižením, a to i v případě, že dodavatel je osobou s těžším zdravotním postižením.

Odvod do státního rozpočtu

Zaměstnavatel, který povinný podíl nenaplní ani přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ani náhradním plněním, je povinen provést odvod do státního rozpočtu. I pro povinný podíl za rok 2017 platí, že za každou „nesplněnou“ osobu se zdravotním postižením činí výše odvodu do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné mzdy.

Pro účely plnění povinného podílu za rok 2017 je to částka 71 902,50 Kč (2,5násobek průměrné mzdy). Výsledná částka odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Odvod do státního rozpočtu mohou provádět všichni zaměstnavatelé bez rozdílu.

Oznámení o povinném podílu

Způsob plnění povinného podílu za rok 2017 je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR nejpozději do 15. 2. 2018. Místní příslušnost je v tomto případě dána sídlem zaměstnavatele, který je právnickou osobou, a bydlištěm zaměstnavatele, který je podnikající fyzickou osobou. Adresy, kontakty, čísla účtů krajských poboček Úřadu práce ČR a zejména formulář Oznámení o povinném podílu za rok 2017 se stručným poučením (na zadní straně) bude v průběhu ledna 2018 k dispozici na www.portal.mpsv.cz v sekci Zaměstnanost - Informace pro zaměstnavatele - Zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Dle novelizovaného ust. § 83 zákona o zaměstnanosti nebudou již zaměstnavatelé, kteří plní povinný podíl formou náhradního plnění, povinni připojovat žádné doklady týkající se náhradního plnění, tak jak tomu bylo v minulém roce. Všechny informace týkající se náhradního plnění budou k dispozici pro odběratele náhradního plnění i kontrolní orgány při případné kontrole v elektronické evidenci náhradního plnění.

Ve stejné lhůtě jako Oznámení o povinném podílu, tedy nejpozději do 15. 2. 2018, je zaměstnavatel, který svůj povinný podíl nesplnil ani zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ani náhradním plněním, povinen provést odvod do státního rozpočtu prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce ČR. Číslo účtu, na který se odvod provádí, lze nalézt na www.portal.mpsv.cz anebo ho na vyžádání sdělí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost provést odvod do státního rozpočtu, stanoví mu příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Vymáháním odvodu jsou pověřeny příslušné celní úřady podle sídla zaměstnavatele.

Kontrolou dodržování povinností ohledně povinného podílu je pověřen Státní úřad inspekce práce, resp. oblastní inspektoráty práce. Za nesplnění povinnosti zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu může být uložena sankce až do výše 1 000 000 Kč. Výše sankce za nesplnění oznamovací povinnosti může dosáhnout výše až 100 000 Kč.