219/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. září 1999
o ozbrojených silách České republiky
Změna: 352/2001 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 253/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb., 546/2005 Sb.
Změna: 274/2008 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 147/2010 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 253/2012 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 46/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 250/2021 Sb.
Změna: 178/2023 Sb.
Změna: 432/2022 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět právní úpravy
Zákon upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky
(dále jen "ozbrojené síly"), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem.
Zákon dále upravuje použití vojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody.
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1) Vojenské objekty jsou objekty důležité pro obranu státu, které slouží
Ministerstvu obrany (dále jen "ministerstvo"), Armádě České republiky (dále jen "armáda")
a Hradní stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění,
uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení jejich
úkolů. Vojenské objekty jsou majetkem státu. Hospodaření s nimi přísluší ministerstvu
a jím zřízeným organizačním složkám státu.
(2) Vojenský útvar je samostatná bojová nebo výcviková součást ozbrojených
sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným čestným nebo historickým názvem, číselným
označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel.
(3) Vojenské zařízení je samostatná součást ozbrojených sil, která je určena
k zajišťování potřeb ozbrojených sil a ministerstva, s vlastním názvem, číselným
označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského zařízení je náčelník, vedoucí
nebo ředitel (dále jen "náčelník").
(4) Služebním orgánem v ozbrojených silách jsou prezident republiky (dále
jen "prezident"), ministr obrany (dále jen "ministr") a v rozsahu určeném rozkazem
prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci.
(5) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě.
(6) Vojenský materiál tvoří vojenská výstroj, vojenská výzbroj, vojenská
technika a určená technická zařízení, které jsou užívány k plnění nebo zabezpečení
úkolů ozbrojených sil.
(7) Vojenskou výstroj tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka v činné
službě nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů; vojenský
stejnokroj tvoří stanovené součástky vojenské výstroje určené pro jednotné vystrojení
ozbrojených sil, které jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky, rukávovými
znaky a hodnostním označením.
(8) Vojenskou výzbroj tvoří vojenské zbraně, zbraňové systémy a munice,
které ozbrojené síly používají k výcviku a plnění svých úkolů.
(9) Vojenskou techniku tvoří vozidla ozbrojených sil, vojenská drážní
vozidla, vojenská plavidla a vojenská letecká technika, přičemž
a) vozidla ozbrojených sil jsou silniční motorová a přípojná vozidla
a vojenská vozidla, která jsou evidována pod vojenskou poznávací značkou; určená
silniční motorová a přípojná vozidla ozbrojených sil mohou být registrována pod státní
poznávací značkou2); mimo plnění úkolů ozbrojených sil nejsou vojenská vozidla schválena
pro provoz na pozemních komunikacích,
b) vojenská drážní vozidla jsou hnací a tažená drážní vozidla určená
k plnění úkolů ozbrojených sil, jejichž držitelem26) je Česká republika,
c) vojenská plavidla jsou lodě, malá plavidla, plovoucí stroje, plovoucí
zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která byla konstruována, vyrobena, upravena
a určena k plnění úkolů ozbrojených sil a jsou evidována pod vojenskými poznávacími
znaky,
d) vojenskou leteckou techniku tvoří výrobky vojenské letecké techniky,
vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenská letecká pozemní zařízení; ministerstvo
stanoví vyhláškou druhy a kategorie výrobků vojenské letecké techniky, vojenských
letadlových částí nebo zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení.
(10) Příslušníkem vojenské pořádkové služby je voják v činné službě, který
je držitelem pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích a vykonává činnosti
podle zvláštního právního předpisu3). Pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích
vydává velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení.
(11) Určená technická zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru ministerstva
jsou technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, elektrotechnická, zdvihací,
ochranná a ostatní, která jsou konstruována, vyráběna a používána s vojenskou výstrojí,
vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou nebo ve vojenských objektech a jsou užívány
k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil.
(12) Pohromami se rozumějí zejména živelní pohromy, požáry, průmyslové a
ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo
životní prostředí.
(13) Operačním nasazením se rozumí
a) použití ozbrojených sil při obraně České republiky proti vnějšímu
napadení nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné
majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo
b) plnění úkolů ozbrojených sil v prostředí ozbrojeného konfliktu nebo
v prostředí ohroženém bojovou činností.
(14) Úkolovým uskupením se rozumí dočasné uskupení vojenských útvarů, vojenských
zařízení, jednotek, jejich částí nebo jednotlivých vojáků v činné službě pod velením
stanoveného velitele, které je sestaveno za účelem operačního nasazení, k provedení
konkrétní operace nebo splnění konkrétního úkolu, a které nemá stálou organizační
strukturu. Velitel má vůči vojákům úkolového uskupení postavení služebního orgánu.
(15) Vojenskou dopravou se rozumí doprava a přeprava osob nebo věcných prostředků
realizovaná za účelem plnění úkolů ozbrojených sil, kterou zabezpečuje armáda vojenskou
technikou nebo smluvně zajištěnými prostředky.
(16) Vojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidel nebo z drážních
vozidel provozovatele drážní přepravy27) určený k zabezpečení vojenské dopravy; mimořádný
vojenský vlak je vojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravy
mimořádného významu.
(17) Střežením se rozumí ostraha nebo obrana vojenských objektů, ostatních
objektů důležitých pro obranu státu nebo vojenského materiálu příslušníkem ozbrojených
sil.
ČÁST DRUHÁ
OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY
HLAVA I
OZBROJENÉ SÍLY
§ 3
(1) K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly.
(2) Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky
a Hradní stráž.
(3) Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě; jejich služebněprávní vztahy
se řídí zvláštními právními předpisy.4)
(4) V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti a podřízenosti.
(5) Ozbrojené síly se doplňují v souladu s úkoly, které zabezpečují.
(6) V řízení před soudy jednají jménem státu zaměstnanci ministerstva pověření
ministrem. Tito zaměstnanci jednají za ministerstvo, vojenské správní úřady a služební
orgány ozbrojených sil i ve správním soudnictví.
(7) V ozbrojených silách se zaměstnávají občanští zaměstnanci, kteří tvoří
civilní personál ozbrojených sil; jejich pracovněprávní vztahy ke státu se řídí zvláštními
právními předpisy.5)
§ 3a
Vojenská přísaha
Voják24) skládá vojenskou přísahu, která zní:
„Já, voják, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně
prohlašuji, že budu věrný České republice.
Budu vojákem statečným a ukázněným, budu plnit úkoly ozbrojených sil
a budu dodržovat právní a vojenské předpisy. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou
techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti
vnějšímu napadení.
Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.
Tak přísahám!
§ 4
Omezení sdružovacího práva v ozbrojených silách
(1) Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách zakládat
ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické strany a politická hnutí nemohou
v ozbrojených silách působit.
(2) Ve vojenských objektech a při plnění úkolů ozbrojených sil mimo vojenské
objekty je zakázáno pořádat politická shromáždění a volební kampaně.
HLAVA II
ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL
§ 5
Prezident
Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil
a) schvaluje základní vojenské řády,
b) jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky,
c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům a vojenským
zařízením,
d) propůjčuje bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením.
§ 6
Vláda
Vláda na návrh ministra
a) schvaluje operační plány použití ozbrojených
sil pro stav ohrožení státu a pro válečný stav,
b) schvaluje strukturu armády,
c)
stanoví celkové počty vojáků ozbrojených sil; jde-li o počty vojáků Vojenské kanceláře
prezidenta republiky a Hradní stráže, předkládá návrh ministr v dohodě s náčelníkem
Vojenské kanceláře prezidenta republiky,
d) schvaluje koncepci výstavby armády.
§ 6a
Příslušníci ozbrojených sil určení k plnění úkolů civilní obrany
Vláda stanoví nařízením s využitím čl. 67 Dodatkového protokolu k Ženevským
úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů vojenské
útvary, vojenská zařízení anebo jejich části nebo kategorie příslušníků ozbrojených
sil k plnění úkolů civilní obrany podle čl. 61 tohoto protokolu.
§ 7
Ministerstvo
(1) Ministerstvo při řízení armády
a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armády,
b) zřizuje a ruší vojenské útvary a vojenská zařízení,
c) provádí kontrolu armády,
d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními
a bezpečností jejich provozu u ozbrojených sil a právnických osob zřízených nebo
založených Ministerstvem obrany. Státním odborným dozorem se rozumí
1. dozor nad dodržováním bezpečnosti určených technických zařízení,
2. dozor nad dokumentacemi a technologiemi určených technických
zařízení z hlediska bezpečnosti určených technických zařízení,
3. vydávání odborných a závazných stanovisek, zda se při projektování,
konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi určených
technických zařízení plní požadavky na bezpečnost určených technických zařízení,
4. prověřování odborné způsobilosti právnických a podnikajících
fyzických osob k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení,
k plnění nádob plyny a vydávání a odebírání oprávnění k těmto činnostem,
5. prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem
na určených technických zařízeních a vydávání a odebírání osvědčení k těmto činnostem,
6. prověřování způsobilosti prototypů určených technických zařízení
k provozu.
e) zřizuje vojenská vyznamenání,
f) vytváří podmínky pro příslušníky ozbrojených sil k výkonu státní
sportovní reprezentace.
Zákon o technických požadavcích na výrobky tím není dotčen6),
(2) Ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které jsou závazné
pro vojáky v činné službě.
(3) Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky, který
zabezpečuje velení armádě a který se v rozsahu své působnosti podílí na plnění úkolů
stanovených ministerstvu zvláštním právním předpisem. V čele Generálního štábu Armády
České republiky je náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen „náčelník
Generálního štábu“).
(4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání
ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh
vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi.
(5) Vláda stanoví na návrh ministra systemizaci Generálního štábu Armády
České republiky na příslušný kalendářní rok, a to v tomto rozsahu:
a) počet systemizovaných míst vojáků klasifikovaných hodnostmi,
b) počet systemizovaných míst zaměstnanců v pracovním poměru, kteří
nejsou vedoucími zaměstnanci, klasifikovaných platovými třídami,
c) počet systemizovaných míst vedoucích zaměstnanců v pracovním poměru
klasifikovaných platovými třídami,
d) objem prostředků na platy vojáků a
e) objem prostředků na platy zaměstnanců v pracovním poměru.
(6) Není-li systemizace Generálního štábu Armády České republiky schválena
do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace.
(7) Organizační strukturu Generálního štábu Armády České republiky schvaluje
ministr na základě návrhu připraveného náčelníkem Generálního štábu v souladu se
systemizací Generálního štábu Armády České republiky schválenou vládou.
HLAVA III
ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL
§ 9
(1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České
republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.
(2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních
závazků České republiky o společné obraně proti napadení.
(3) Další úkoly armády, Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní
stráže jsou stanoveny v části třetí, čtvrté a páté.
§ 10
Mezinárodní spolupráce
(1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě
mezinárodních smluv.
(2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti,
a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních
akcích; do těchto operací a akcí se mohou vojáci v činné službě vysílat i jako jednotlivci.
(3) Ozbrojené síly se mohou zúčastňovat vojenských cvičení spolu s cizími
ozbrojenými silami na území České republiky nebo v zahraničí.
ČÁST TŘETÍ
ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY
HLAVA II
ÚKOLY ARMÁDY
§ 14
(1) Armáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít
a) ke střežení objektů důležitých pro obranu státu,
b) k plnění úkolů Policie České republiky, pokud síly a prostředky
Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti11),
a to na dobu nezbytně nutnou,
c) k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích
ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo
k likvidaci následků pohromy,
d) k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky,
e) k letecké dopravě ústavních činitelů,
f) k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,
g) k zabezpečení vojenské dopravy,
h) k poskytování leteckých služeb,
i) k zabezpečování dopravy na základě rozhodnutí vlády,
j) k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských
akcí,
k) k plnění humanitárních úkolů civilní obrany.
(2) Vojáci armády při plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b) mají práva
a povinnosti jako příslušníci Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu.11)
(3) Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu a úseky státních
hranic střežené vojáky armády, stanoví použití vojáků armády a způsob jejich povolání
k plnění úkolů Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu11) a k
záchranným pracím a stanoví počty vojáků armády potřebných k plnění uvedených činností.
Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy
§ 15
Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy je
dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným
vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází,
pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy nebo požární ochrana nemohou
zajistit záchranné práce nebo likvidaci následků pohromy vlastními silami.
§ 16
(1) Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat25) hejtmani krajů
a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u náčelníka Generálního štábu,
který rozhoduje o jejím nasazení.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným
pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární
ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou
nejblíže místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení
prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně náčelníka Generálního štábu
o nasazení armády k záchranným pracím.
(3) Je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o
použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra.
(4) O použití armády k likvidaci následků pohromy rozhoduje vláda na
návrh ministra.
§ 17
(1) Po rozhodnutí vlády o použití armády k záchranným pracím nebo k likvidaci
následků pohromy zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí
a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování
pohromy a k monitorování radiační a chemické situace na určeném území může náčelník
Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla.
(2) Náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový štáb při
použití armády k záchranným pracím i v jiném případě, než je uvedeno v odstavci 1,
pokud to povaha situace a ohrožení vyžaduje.
§ 18
Odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky
Vojenskou techniku s nezbytně nutnou obsluhou lze použít i v jiných závažných
situacích ohrožujících život, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí,
kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby nebo požární
ochrana nemají potřebnou techniku k odstranění takového ohrožení. Použití vojenské
techniky s nezbytně nutnou obsluhou mohou vyžadovat v těchto případech příslušní
vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy, právnických osob nebo požární
ochrany u náčelníka Generálního štábu. Náčelník Generálního štábu o použití vojenské
techniky neprodleně informuje ministra, který následně informuje vládu.
§ 20
Letecká doprava ústavních činitelů
Leteckou dopravu ústavních činitelů, včetně nezbytného počtu osob jejich
doprovodu, vyplývajícího z účelu dopravy, zabezpečuje armáda vyčleněnými vojenskými
dopravními letadly.
§ 21
Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy
Armáda se podílí na zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického
personálu leteckých výjezdových skupin, pro zdravotnickou záchrannou službu a na
letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody
ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 22
Zabezpečování vojenské dopravy osob
(1) Armáda zabezpečuje vojenskou dopravu vojáků v činné službě, vojáků
ozbrojených sil jiných států, občanských zaměstnanců ozbrojených sil, státních zaměstnanců
a zaměstnanců ministerstva a jemu podřízených správních úřadů nebo zaměstnanců právnických
osob zřízených nebo založených ministerstvem, jejich rodinných příslušníků, civilního
personálu ozbrojených sil jiných států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního
právního předpisu28), vozidly ozbrojených sil, vojenskými vlaky, vojenskými plavidly
nebo vojenskými dopravními letadly.
(2) Armáda může zabezpečit vojenskou dopravu i jiným osobám, plní-li
úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na
základě souhlasu ministra.
(3) Při zabezpečování vojenské dopravy podle odstavce 1 může armáda zároveň
zabezpečovat také dopravu příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, státních
zaměstnanců a zaměstnanců jiných ústředních orgánů státní správy a státních zaměstnanců
a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek.
§ 22a
Bezplatné používání vozidla ozbrojených sil k výkonu služby
(1) Náčelník Generálního štábu a jeho zástupce mají nárok na bezplatné
používání vozidla ozbrojených sil k výkonu služby nebo v souvislosti s ní anebo k
osobní potřebě.
(2) Služební orgán může v odůvodněných případech vojákovi v činné službě
povolit použití vozidla ozbrojených sil k cestě do místa výkonu služby a zpět v souvislosti
s plněním úkolů ozbrojených sil.
§ 22b
Vojenská doprava mimořádným vojenským vlakem
(1) O nezbytnosti zavedení mimořádného vojenského vlaku rozhoduje náčelník
Generálního štábu.
(2) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 armáda smluvně zabezpečí zavedení
mimořádného vojenského vlaku.
(3) Zavedení mimořádného vojenského vlaku je považováno za mimořádnou
situaci podle zvláštního právního předpisu29).
§ 23
Poskytování leteckých služeb
(1) Armáda poskytuje letecké služby pro vojenské účely. Armáda může poskytovat
letecké služby pro civilní létání13) v rozsahu, který stanoví dohoda mezi ministerstvem
a Ministerstvem dopravy.
(2) Armáda se podílí na zajištění letecké služby pátrání a záchrany13)
v rozsahu, který stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem
vnitra.
Zabezpečování letecké dopravy a letecké přepravy
§ 24
nadpis vypuštěn
(1) Na základě rozhodnutí ministra armáda v rámci vojenské dopravy
zabezpečí leteckou dopravu
a) jiných osob, než které jsou uvedeny v § 22 odst. 3, které se
podílejí na plnění úkolů ozbrojených sil při mezinárodní spolupráci podle § 10 odst.
2 nebo poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou
spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22) anebo na ochraně občanů
České republiky v zahraničí,
b) osob cizího státu, které spolupracují při zabezpečení úkolů
podle písmene a), nebo
c) osob cizího státu z důvodů zdravotních, humanitárních anebo
sociálních.
(2) V rámci vojenské dopravy armáda zabezpečí leteckou přepravu materiálu,
který je nezbytný pro splnění úkolů podle odstavce 1.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 vydá ministr na základě žádosti
ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra.
§ 24a
nadpis vypuštěn
(1) Na základě rozhodnutí ministra armáda zabezpečí leteckou dopravu
nebo leteckou přepravu
a) materiální humanitární pomoci a potřebného vybavení pro pomoc
při poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou
spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22),
b) osob zapojených do poskytování humanitární pomoci podle zákona
upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do
zahraničí22),
c) osob cizího státu, které spolupracují při poskytování této humanitární
pomoci podle písmene b),
d) zdravotně postižených osob ze státu, v němž došlo k mimořádné
události, na území České republiky a zpět, popřípadě na území třetího státu,
e) občanů ze zahraničí, kteří se bez vlastního zavinění nemohou
dopravit zpět do České republiky,
f) osob a materiálního vybavení pro zabezpečení činnosti a ochrany
zastupitelských úřadů v zahraničí,
g) příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, osob a materiálního
vybavení pro zabezpečení činnosti bezpečnostních sborů České republiky při řešení
mimořádných nebo krizových situací v zájmu ochrany života, zdraví a majetku občanů
České republiky nebo při plnění úkolů příslušníků bezpečnostních sborů České republiky
a při ochraně zájmů České republiky v zahraničí.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá ministr na žádost ministra financí,
ministra spravedlnosti, ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra, nebude-li
tím ohroženo plnění úkolů armády.
(3) Letecká doprava osob nebo letecká přeprava nezbytného materiálu
podle odstavce 1 písm. a) až c) se hradí z prostředků určených na financování humanitární
pomoci poskytované do zahraničí22), leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu
nezbytného materiálu podle odstavce 1 písm. d) až g) hradí ten, kdo o ni požádal,
nerozhodne-li vláda jinak.
§ 24b
(1) Na základě rozhodnutí vlády armáda zabezpečí leteckou dopravu
nebo leteckou přepravu
a) osob z humanitárních důvodů nebo humanitární anebo zdravotnickou
pomoc, pokud nejde o leteckou dopravu nebo leteckou přepravu podle § 24 nebo § 24a,
b) sportovců nebo umělců reprezentujících Českou republiku v zahraničí.
(2) Leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu materiálu podle odstavce
1 hradí ten, v jehož zájmu se tato uskuteční, nerozhodne-li vláda jinak.
§ 24c
Zabezpečování kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí
Na základě rozhodnutí ministra armáda zajistí kulturní, vzdělávací, sportovní
a společenské akce sloužící k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, nebude-li
tím omezeno plnění úkolů armády. K zabezpečení těchto akcí může armáda použít vlastní
leteckou dopravu nebo leteckou přepravu.
ČÁST ČTVRTÁ
VOJENSKÁ KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY
ČÁST PÁTÁ
HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY
§ 28
Úkoly Hradní stráže
(1) Hradní stráž
a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje
jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem
prezidenta a jeho hostů,
b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních
návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí
u prezidenta.
(2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou
uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.
ČÁST ŠESTÁ
PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL A VOJENSKÝ MATERIÁL
HLAVA I
PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL
§ 29
(1) Příprava příslušníků ozbrojených sil zahrnuje vzdělávání, vojenský
výcvik vojáků k plnění bojových, záchranných a humanitárních úkolů a výchovu k vlastenectví.
Vojenský výcvik má formu základní, odbornou a speciální. Součástí přípravy je fyzický
a psychologický výcvik.
(2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech,
vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v
prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace
nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo.
Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to
nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil.
(3) Vojenský výcvik, který nelze uskutečnit v objektech a prostorách uvedených
v odstavci 2, lze po dohodě se správními úřady, orgány územní samosprávy, právnickými
osobami nebo vlastníky provádět v jejich zařízeních, objektech nebo na jejich pozemcích.
O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje u armády ministr na návrh náčelníka Generálního
štábu a u Hradní stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh
velitele Hradní stráže.
(4) Výcvik vzdušných sil lze uskutečňovat ve vzdušném prostoru nad územím
České republiky nebo ve vzdušném prostoru za hranicemi České republiky, pokud to
připouští mezinárodní smlouva.
(5) Výcvik v řízení vozidel ozbrojených sil lze provádět na pozemních komunikacích
za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem13a).
(6) Armáda může poskytovat vojenský výcvik i jiným osobám než vojákům nebo
občanským zaměstnancům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s armádou
nebo ve prospěch armády. Na základě rozhodnutí ministra může armáda poskytovat vojenský
výcvik i dalším osobám, není-li tím ohroženo plnění úkolů armády.
HLAVA II
VOJENSKÝ MATERIÁL
Díl 1
Vojenský materiál a jeho označování
§ 31
(1) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat vojenský materiál k plnění svých
úkolů. Vojenský materiál se označuje vojenským znakem.
(2) Organizační složky státu zřízené ministerstvem a právnické osoby,
k nimž plní ministerstvo funkci zakladatele nebo zřizovatele, mohou v rozsahu jejich
předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti užívat vojenský materiál, s výjimkou
vojenské výzbroje. K jiným účelům mohou vojenský materiál, s výjimkou výzbroje, užívat
jen se souhlasem vlády.
(3) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat na vojenském materiálu určeném
k humanitárním účelům mezinárodně platné rozeznávací znaky pro vojenskou zdravotnickou
službu, vojenský duchovní personál a civilní obranu.1)
(4) Vojenský stejnokroj a vojenské odznaky nosí jen vojáci v činné službě.
Při slavnostních příležitostech mohou nosit vojenský stejnokroj vojáci v záloze a
také osoby, kterým bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno služebním orgánem.
V rozsahu stanoveném služebním orgánem mohou vojenský stejnokroj nebo jeho součásti
nosit také žáci a studenti vojenských škol.
(5) Armáda je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací
znak České republiky (dále jen "národní rozlišovací znak") nebo státní symboly. Hradní
stráž je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak nebo znak
Hradní stráže.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou zobrazení vojenského znaku, národního
rozlišovacího znaku, znaku Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky,
způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím
znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování
vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem
Hradní stráže.
Díl 2
Schvalování technické způsobilosti vojenské techniky a její evidence
Oddíl 1
Technická způsobilost vojenských vozidel, evidence a pravidelné technické
prohlídky vozidel ozbrojených sil
§ 32
Technická způsobilost vojenských vozidel
(1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policie
podle zvláštního právního předpisu.14)
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) druhy a kategorie vojenských vozidel a vojenských pracovních
strojů a způsob schvalování jejich technické způsobilosti,
b) podmínky uznávání osvědčení o schválení typu vojenského vozidla
vydaného jiným státem,
c) technické podmínky, konstrukci a provedení vojenských vozidel
a možné výjimky,
d) předpoklady technické nezpůsobilosti a zákazu provozu vojenských
vozidel a
e) doplňkovou výstroj a vybavení vojenských vozidel.
§ 32a
Pravidelné technické prohlídky, měření emisí vozidel ozbrojených sil
a zkoušky určených technických zařízení vozidel ozbrojených sil
(1) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí silničních motorových
a přípojných vozidel se provádějí podle zvláštního právního předpisu14a).
(2) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí vojenských vozidel,
zkoušky určených technických zařízení vojenských vozidel a vozidel ozbrojených sil
začleněných k plnění úkolů v zahraničních operacích se provádějí v zařízeních určených
ministerstvem.
(3) V případě, že platnost pravidelné technické prohlídky a měření
emisí vozidla ozbrojených sil nasazeného v zahraniční operaci končí v průběhu zahraniční
operace nebo během návratu z ní, má se za to, že tato platnost končí posledním dnem
šestého měsíce následujícího po dni návratu vozidla ze zahraniční operace.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a termíny provádění pravidelných
technických prohlídek vojenských vozidel, pravidelných měření emisí vojenských vozidel
a zkoušek určených technických zařízení vojenských vozidel.
§ 33
Evidence vozidel ozbrojených sil
(1) Vojenská policie eviduje vozidla ozbrojených sil v registru vozidel,
přiděluje jim vojenskou poznávací značku, vydává osvědčení o technickém průkazu vozidla
ozbrojených sil a vojenským vozidlům vydává technický průkaz vojenského vozidla.
(2) Registr vozidel není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto
údaje:
a) provozovatel vozidla,
b) vojenská poznávací značka,
c) tovární značka,
typ a druh vozidla,
d) ostatní základní technické údaje o vozidle,
e) datum zápisu
a výmazu z registru vozidel.
Oddíl 2
Technická způsobilost vojenských plavidel a jejich evidence
§ 34
(1) Technickou způsobilost vojenských plavidel schvaluje ministerstvo,
jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán.15)
(2) Ministerstvo eviduje vojenská plavidla ve vojenském plavebním
rejstříku a současně
a) vydává osvědčení vojenského plavidla,
b) přiděluje vojenské
poznávací znaky.
(3) Vojenský plavební rejstřík není veřejně přístupný a zapisují
se do něj tyto údaje o vojenském plavidle:
a) provozovatel,
b) poznávací znaky,
c)
druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno,
d) nosnost, dovolený počet osob a ostatní základní technické údaje,
e) datum zápisu
a výmazu z vojenského plavebního rejstříku.
(4) Do vojenského plavebního rejstříku se nezapíše plavidlo zapsané
v jiném plavebním rejstříku.
(5) Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na
vojenských plavidlech se provádí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie vojenských plavidel, schvalování
technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek
technických zařízení vojenských plavidel.
Oddíl 3
Evidence vojenských letadel a ověřování technické způsobilosti vojenské
letecké techniky
Vojenská letecká technika
§ 35
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vojenským letadlem letadlo, které je určeno k plnění úkolů
při zajišťování obrany státu; vojenským letadlem je též vojenské bezpilotní letadlo
konstruované pro provoz bez pilota na palubě a určené k plnění úkolů při zajišťování
obrany státu,
b) typem vojenské letecké techniky shoda konstrukčních a technických
vlastností výrobku vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení
a vojenského leteckého pozemního zařízení s požadavky stanovenými na bezpečnost létání
a ekologii provozu letadla,
c) výrobkem vojenské letecké techniky letadlo, motor nebo vrtule
určené pro vojenské letadlo,
d) vojenskou letadlovou částí nebo zařízením jakýkoliv přístroj,
vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního
vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla
za letu a je vestavěné ve vojenském letadle nebo k němu upevněné; vojenská letadlová
část nebo zařízení zahrnuje též část draku, motoru nebo vrtule, řídící stanice vojenského
bezpilotního prostředku a jakéhokoliv dalšího prvku nezbytného k umožnění letu a
vojenskou výzbroj používanou u vojenského letadla,
e) vojenským leteckým pozemním zařízením technické zařízení,
které slouží k provozu vojenského letadla, k zajištění letového provozu a zahrnuje
též pozemní řídící stanici, včetně komunikačního spojení,
f) prototypem zkušební výrobek letadla, letadlové části nebo
zařízení, leteckého pozemního zařízení, na kterém se provádí potřebné zkoušky a testy
k ověření konstrukce, tvaru a funkce.
§ 35a
nadpis vypuštěn
Určená vojenská letecká technika může být použita ve vojenském letectví,
jen pokud byla ministerstvem posouzena a osvědčena její letová způsobilost, provozní
způsobilost nebo uvolnění do provozu a ministerstvem byl vydán souhlas s jejím použitím
ve vojenském letectví. Náklady spojené s posouzením a osvědčením způsobilosti určené
vojenské letecké techniky hradí žadatel.
Vojenský letecký rejstřík České republiky
§ 35b
(1) Vojenské letadlo, jehož typ byl schválen nebo uznán podle § 35e,
se eviduje ve vojenském leteckém rejstříku České republiky (dále jen "vojenský letecký
rejstřík"), který vede ministerstvo.
(2) Vojenský letecký rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se
do něj letadla ozbrojených sil, právnických osob zabezpečujících úkoly pro zajišťování
obrany státu nebo právnických osob zabývajících se vývojem, výrobou, zkouškami, instalací,
údržbou, opravami, modifikacemi anebo konstrukčními změnami letadel určených k plnění
úkolů při zajišťování obrany státu anebo právnických osob zabezpečujících úkoly zkušebních
a předváděcích letů.
(3) Do vojenského leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje
o vojenském letadle:
a) vlastník,
b) provozovatel,
c) poznávací značka,
d) typ a výrobní číslo vojenského letadla a ostatní základní
technické údaje,
e) letadlová adresa, byla-li přidělena,
f) datum zápisu a výmazu z vojenského leteckého rejstříku.
(4) Do vojenského leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo,
které není zapsáno v jiném leteckém rejstříku.
(5) Zápisem do vojenského leteckého rejstříku se letadlo stává vojenským
letadlem a získává státní příslušnost České republiky.
(6) Vojenská letadla zapsaná do vojenského leteckého rejstříku se
označují národním rozlišovacím znakem nebo státní vlajkou, poznávací značkou a označením
provozovatele. Grafický návrh označení vojenského letadla schvaluje ministerstvo.
§ 35c
(1) Zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo
na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele letadla. Ministerstvo přidělí vojenskému
letadlu poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského
leteckého rejstříku. Poznávací značka vojenského letadla nesmí být zaměnitelná s
poznávací značkou jakéhokoliv civilního letadla.
(2) Smlouva o převodu vlastnického práva k vojenskému letadlu nebo
smlouva o pronájmu vojenského letadla, kterou dojde ke změně provozovatele, nabývá
účinnosti dnem zápisu do vojenského leteckého rejstříku.
(3) Vlastník nebo provozovatel vojenského letadla je povinen ministerstvu
ohlásit a doložit změny údajů zapisovaných do vojenského leteckého rejstříku nejpozději
do 7 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
§ 35d
Výmaz zápisu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku
provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele vojenského letadla,
ke které musí být připojeny všechny doklady, které ministerstvo k tomuto vojenskému
letadlu vydalo, nebo pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených
pro zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku. O výmazu vojenského letadla
z vojenského leteckého rejstříku vydá ministerstvo osvědčení.
Schválení typu vojenské letecké techniky
§ 35e
(1) Typ letecké techniky určený pro plnění úkolů při zajišťování
obrany státu schvaluje ministerstvo jako typ vojenské letecké techniky na základě
žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby. Ministerstvo může
uznat typ vojenské letecké techniky schválený jiným státem nebo Úřadem pro civilní
letectví.
(2) Ministerstvo pro účely schvalování typu vojenské letecké
techniky nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení žádosti stanoví
a) v dohodě se žadatelem předpisy pro schvalování typu vojenské
letecké techniky v souladu s mezinárodními smlouvami (dále jen „předpisová základna“)
a požadavky ministerstva, na jejichž základě bude typ vojenské letecké techniky schvalován,
b) lhůtu, do které lze pro schválení typu vojenské letecké techniky
vycházet ze stanovené předpisové základny a požadavků ministerstva.
(3) V průběhu schvalování nebo uznávání typu vojenské letecké techniky
si může ministerstvo vyžádat provedení zkoušek nebo předložení výsledků ověření shody
vlastností výrobku s požadavky stanovenými předpisovou základnou na bezpečnost, ochranu
životního prostředí a ekologii.
(4) Ministerstvo schválí typ vojenské letecké techniky na základě
výsledků posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky
stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky.
(5) O schválení typu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo
pro výrobek vojenské letecké techniky typové osvědčení, pro vojenskou letadlovou
část nebo zařízení souhlas s použitím ve vojenském letectví a pro vojenské letecké
pozemní zařízení osvědčení typové způsobilosti. Uzná-li ministerstvo typ vojenské
letecké techniky podle odstavce 1 věty druhé, vydá osvědčení o uznání způsobilosti
typu vojenské letecké techniky.
Povinnosti výrobce a provozovatele vojenské letecké techniky
§ 35f
(1) Výrobce vojenské letecké techniky je povinen
a) vyrábět vojenskou leteckou techniku podle typu schváleného
nebo uznaného ministerstvem,
b) sledovat jím vyrobenou vojenskou leteckou techniku v provozu
a na základě analýz poruch vojenské letecké techniky vydávat opatření pro udržení
nebo obnovení její technické způsobilosti.
(2) Provozovatel vojenské letecké techniky je povinen
a) vést záznamy o provozu vojenské letecké techniky a předávat
výrobci určené vojenské letecké techniky nejméně jedenkrát ročně informace o provozu
této vojenské letecké techniky,
b) provozovat vojenskou leteckou techniku v souladu s dokumentací
schváleného nebo uznaného typu vojenské letecké techniky ministerstvem.
Osvědčení o způsobilosti vojenské letecké techniky
§ 35g
(1) O způsobilosti výrobku vojenské letecké techniky k létání
(dále jen „letová způsobilost“), o způsobilosti vojenské letadlové části nebo zařízení
k létání (dále jen „uvolnění do provozu“) a o provozní způsobilosti vojenského leteckého
pozemního zařízení k zajištění letového provozu (dále jen „provozní způsobilost“)
rozhoduje ministerstvo na základě žádosti
a) výrobce nebo dovozce, jedná-li se o nově vyrobenou nebo dovezenou
vojenskou leteckou techniku,
b) provozovatele, jedná-li se o již provozovanou vojenskou leteckou
techniku.
(2) Podmínkou schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti
nebo uvolnění do provozu je shoda vojenské letecké techniky se schváleným typem a
posouzení a ověření jeho letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění
do provozu. Posuzování a ověřování letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo
uvolnění do provozu provádí ministerstvo. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti,
provozní způsobilosti nebo posuzováním uvolnění do provozu může ministerstvo pověřit
právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.
(3) Ministerstvo může uznat způsobilost vojenské letecké techniky
podle odstavce 1 vydanou jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví. Při uznávání
způsobilosti vojenského letadla určeného pro plnění úkolů podle § 14 odst. 1 písm.
e) uzná ministerstvo doklady výrobce potvrzující splnění požadavků právních předpisů
o ochraně životního prostředí pro hluk při provozu letadel.
(4) O schválení nebo uznání letové způsobilosti, provozní způsobilosti
nebo uvolnění do provozu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo osvědčení.
Kontroly letové způsobilosti a provozní způsobilosti
§ 35h
(1) Vojenská letadla evidovaná ve vojenském leteckém rejstříku a
vojenská letecká pozemní zařízení podléhají kontrolám letové způsobilosti nebo provozní
způsobilosti u ministerstva. Kontrolu letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti
může ministerstvo provádět v součinnosti s právnickou nebo fyzickou osobou, která
splňuje požadavky stanovené v § 35n.
(2) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že vojenské letadlo nebo
vojenské letecké pozemní zařízení nesplňuje podmínky letové způsobilosti nebo provozní
způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení provozní způsobilosti
do doby odstranění zjištěných závad letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti.
(3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti vojenského letadla
nebo trvalé provozní nezpůsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení rozhodne
ministerstvo o odejmutí osvědčení o letové způsobilosti nebo osvědčení o provozní
způsobilosti.
Provozování vojenského letadla
§ 35i
(1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat
vojenské letadlo,
a) které nebylo zapsáno do vojenského leteckého rejstříku nebo
jiného leteckého rejstříku,
b) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo jiný
obdobný doklad, nebo
c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti
létání.
(2) Provozovatel vojenského letadla je povinen
a) udržovat letovou způsobilost vojenského letadla v technickém
a provozním stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti létání,
b) zajistit přistavení jím provozovaného vojenského letadla ke
kontrole letové způsobilosti ve lhůtách stanovených vyhláškou.
(3) Provozovatel vojenského letadla s výjimkou ozbrojených sil je
povinen mít po celou dobu provozování vojenského letadla sjednáno pojištění odpovědnosti
za škody z provozu vojenského letadla a zaplaceno pojistné.
(4) Vojenská letadla zapsaná ve vojenském leteckém rejstříku mohou
být provozována jen za podmínek stanovených ministerstvem.
Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky
§ 35j
(1) Posouzením a ověřením shody vlastností vojenské letecké techniky,
posouzením a ověřením letové způsobilosti, posouzením provozní způsobilosti nebo
posouzením uvolnění do provozu se rozumí činnosti, kterými se zjišťují, ověřují nebo
prokazují vlastnosti vojenské letecké techniky pro účely
a) schválení typu vojenské letecké techniky,
b) schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo
uvolnění do provozu,
c) kontroly letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti.
(2) Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky
při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci, zástavbě a provozu může pro potřeby ministerstva
provádět právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.
Technické prohlídky a zkoušky
Zkušební létání
§ 35l
(1) Zkušební létání může provádět armáda, nebo se souhlasem ministerstva
právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.
(2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení letové způsobilosti
pro
a) zkušební a předváděcí lety prototypu vojenského letadla,
b) vojenské letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení
letové způsobilosti,
c) vojenské letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti
v důsledku změny účelu v jeho využívání,
d) vojenské letadlo, které pozbylo letovou způsobilost.
(3) Ministerstvo může vydat exportní osvědčení letové způsobilosti
pro vojenské letadlo určené k vývozu mimo území České republiky.
(4) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení letové způsobilosti
nebo exportního osvědčení letové způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému
provedení letu.
(5) Pro letadla nezapsaná ve vojenském leteckém rejstříku ani v jiném
leteckém rejstříku vydá ministerstvo na dobu platnosti zvláštního osvědčení letové
způsobilosti anebo na dobu platnosti exportního osvědčení letové způsobilosti předběžnou
nebo dočasnou poznávací značku.
Zkušební provoz
§ 35m
(1) Zkušební provoz může provádět armáda nebo se souhlasem ministerstva
právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.
(2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení provozní způsobilosti
za účelem zkušebního provozu pro
a) prototyp vojenského leteckého pozemního zařízení,
b) vojenské letecké pozemní zařízení, pro které nebylo dosud
vydáno osvědčení provozní způsobilosti,
c) vojenské letecké pozemní zařízení, které nesplňuje podmínky
provozní způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání,
d) vojenské letecké pozemní zařízení, které pozbylo provozní
způsobilosti.
(3) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení provozní
způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému zajištění zkušebního provozu.
Pověření a osvědčení právnické nebo fyzické osoby
§ 35n
(1) Ministerstvo může právnickou nebo fyzickou osobu
a) pověřit posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní
způsobilosti nebo uvolnění do provozu, kontrolou, posuzováním a ověřováním shody
vlastností vojenské letecké techniky,
b) osvědčit k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci,
údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenské letecké techniky,
c) osvědčit k výuce a výcviku na vojenské letecké technice.
(2) Právnická nebo fyzická osoba může být pověřena nebo osvědčena
k činnostem podle odstavce 1, pokud
a) splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem13),
b) má k činnostem potřebné technické a stavebně-technické vybavení,
c) zajistí, aby uvedené činnosti prováděly odborně způsobilé
fyzické osoby,
d) je držitelem projektové nebo výrobní technické dokumentace
s výjimkou činností spočívajících ve vývoji a projektování vojenské letecké techniky.
(3) Právnická nebo fyzická osoba může být osvědčena k výuce a výcviku
na vojenské letecké technice, splňuje-li požadavky stanovené v odstavci 2 písm. a)
až c) a disponuje-li vojenskou leteckou technikou pro zajišťování výuky a výcviku.
(4) Ministerstvo kontroluje, zda právnická nebo fyzická osoba uvedená
v odstavci 1 splňuje a dodržuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo
osvědčení.
(5) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická
osoba dočasně nesplňuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení,
rozhodne o pozastavení platnosti pověření nebo osvědčení do doby odstranění zjištěných
závad.
(6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická
osoba přestala splňovat požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení,
rozhodne o odejmutí pověření nebo osvědčení.
Letecká nehoda vojenského letadla a odborné zjišťování jejích příčin
§ 35o
(1) Leteckou nehodou vojenského letadla je událost, při níž v
souvislosti s létáním vojenského letadla zapsaného ve vojenském leteckém rejstříku
nebo vojenského letadla ozbrojených sil jiného státu, kterému bylo povoleno létání
ve vzdušném prostoru České republiky, došlo
a) k usmrcení nebo poškození zdraví osob,
b) k poruše či poškození vojenského letadla, které má vliv na
jeho letovou způsobilost, nebo
c) ke zničení nebo zmizení vojenského letadla.
(2) Zjišťování příčin leteckých nehod vojenských letadel provádí
ministerstvo.
(3) Ministerstvo je oprávněno k
a) volnému přístupu na místo letecké nehody vojenského letadla,
k vojenskému letadlu a jeho obsahu a k troskám vojenského letadla, za předpokladu,
že nehrozí nebezpečí ohrožení života a jsou provedeny záchranné práce složkami integrovaného
záchranného systému,
b) okamžitému nalezení a zkoumání důkazů a kontrole odstraňování
trosek vojenského letadla pro účely zkoumání,
c) okamžitému přístupu a využití záznamů letových zapisovačů
a k veškerým ostatním záznamům a informacím týkajícím se provozu vojenského letadla,
letiště a orgánů odpovídajících za poskytované služby v souladu s úkolem, který posádka
vojenského letadla plnila,
d) okamžitému přístupu k výsledkům vysvětlení vojenského leteckého
personálu a testům provedeným na vzorcích odebraných z jejich tkání, vysvětlením
svědků, jakož i jiných osob, souvisela-li jejich činnost s plněním úkolu posádky
letadla, zejména řízením jejího výcviku, stanovením a přípravou k úkolu a přípravou
vojenského letadla k letu.
Zmocňovací ustanovení
§ 35p
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) podle § 35a určenou vojenskou leteckou techniku, která podléhá
posouzení a osvědčení letové způsobilosti, provozní způsobilosti anebo uvolnění do
provozu, a vzor souhlasu s použitím vojenské techniky ve vojenském letectví,
b) podle § 35c odst. 1 náležitosti žádosti o zápis letadla do
vojenského leteckého rejstříku, doklady, které je nutné k žádosti přiložit, a vzor
osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku,
c) podle § 35d náležitosti žádosti o výmaz vojenského letadla
z vojenského leteckého rejstříku a vzor osvědčení o výmazu vojenského letadla z vojenského
leteckého rejstříku,
d) podle § 35e náležitosti žádosti o schválení typu vojenské
letecké techniky a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, způsob posuzování
a ověřování shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na
bezpečnost vojenské letecké techniky, vzor typového osvědčení, vzor osvědčení typové
způsobilosti a vzor osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky,
e) podle § 35f rozsah vedení záznamů o provozu vojenské letecké
techniky a rozsah poskytovaných informací o provozu určené vojenské letecké techniky,
f) podle § 35g náležitosti žádosti letové způsobilosti, hlukové
způsobilosti, uvolnění do provozu a provozní způsobilosti, vzory žádostí a doklady,
které je nutno k jednotlivým žádostem přiložit, vzor osvědčení letové způsobilosti,
vzor osvědčení hlukové způsobilosti, vzor osvědčení uvolnění do provozu, vzor osvědčení
provozní způsobilosti a vzor osvědčení uznání způsobilosti vojenské letecké techniky,
g) podle § 35h lhůty a rozsah provádění kontroly letové způsobilosti
a provozní způsobilosti,
h) podle § 35i odst. 2 písm. b) lhůty pro provedení kontroly
letové způsobilosti vojenského letadla,
i) podle § 35l vzor zvláštního osvědčení letové způsobilosti
a vzor exportního osvědčení letové způsobilosti,
j) podle § 35m vzor osvědčení provozní způsobilosti za účelem
zkušebního provozu,
k) podle § 35n odst. 1 písm. a) vzor pověření k činnostem a podle
§ 35n odst. 1 písm. b) vzor osvědčení k činnostem,
l) podle § 35n odst. 1 náležitosti žádosti o vydání osvědčení
k výuce a výcviku na vojenské letecké technice a doklady, které je nutno k žádosti
přiložit, a vzor osvědčení o způsobilosti k výuce a výcviku na vojenské letecké technice.
Oddíl 4
Určená technická zařízení
§ 36
Předpoklady odborné způsobilosti k činnostem s určenými technickými
zařízeními
(1) Montáž, opravy, revize, zkoušky určených technických zařízení a
plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Právnická
osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou
fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která
sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost.
(2) Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem
na určených technických zařízeních jsou
a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost,
b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem,
c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti
vykonávané na určeném technickém zařízení,
d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika
a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení a potřebné technické vybavení,
e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na určených technických
zařízeních, provádějí-li revize a zkoušky určených technických zařízení, montáž,
opravy určených plynových zařízení nebo obsluhu určených tlakových zařízení - parních
a kapalinových kotlů.
nadpis vypuštěn
§ 36a
Náležitosti oprávnění a osvědčení
(1) Náležitosti oprávnění a osvědčení jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název
právnické osoby,
b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
c) sídlo žadatele,
d) evidenční číslo oprávnění nebo osvědčení přidělené ministerstvem,
e) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby a
dalších osob splňujících předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností
na určených technických zařízeních, které budou odpovídat za řádný výkon montáže,
oprav, revizí a zkoušek určených technických zařízení,
f) činnosti, pro které se oprávnění vydává, a jejich rozsah,
g) doba platnosti oprávnění nebo osvědčení.
(2) Oprávnění a osvědčení k činnostem na určených technických zařízeních
podle § 7 odst. 1 písm. d) bodů 4 a 5 se vydávají na základě písemné žádosti a mají
platnost 5 let ode dne vydání.
§ 36b
Kontrola
Ministerstvo je oprávněno
a) vykonávat kontrolu plnění opatření v oblasti státního dozoru
podle § 7 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen
statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec
kontrolované osoby, nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost,
která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít
k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví osoby provádějící kontrolu, může být
kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,
b) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí
hrozícího z prodlení, nařizovat kontrolované osobě provedení měření, prohlídek, zkoušek
nebo revizí,
c) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků
zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; může rovněž
navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik.
§ 36c
Zánik oprávnění a osvědčení
K zániku oprávnění nebo osvědčení dochází dnem
a) kdy držitel oprávnění oznámí ministerstvu, že ukončil jakoukoli
činnost v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám
určených technických zařízení,
b) kdy držitel oprávnění nebo osvědčení zanikne, popřípadě podnikající
fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou, nedojde-li k pokračování živnosti,
c) kdy dojde ke zrušení živnostenského oprávnění k jakékoli činnosti
v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených
technických zařízení,
d) k němuž uplyne doba platnosti oprávnění, nebo
e) odebrání oprávnění nebo osvědčení ministerstvem, pokud jeho
držitel přestane plnit podmínky, za kterých bylo oprávnění nebo osvědčení vydáno.
§ 36d
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vymezení určených technických zařízení používaných s vojenskou
výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech,
b) pravidla provádění zkoušek určených technických zařízení,
c) požadavky na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky,
revize, zkoušky a provozní dokumentaci určených technických zařízení,
d) případy, ve kterých a kdy provádí prohlídky a zkoušky nebo se
zúčastňuje zkoušek na určených technických zařízeních, na základě kterých vydává
stanoviska, zda tato zařízení splňují požadavky na zajištění bezpečnosti určených
technických zařízení,
e) způsob provádění zkoušky z odborné způsobilosti, její obsah
a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti,
f) požadavky na
1. způsobilost právnických osob a podnikajících
fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení,
2. odborné způsobilosti
podle jednotlivých druhů určených technických zařízení, jakož i na odbornou způsobilost
fyzických osob, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby činnosti na
určených technických zařízeních vykonávají,
g) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný
výkon činností na určených technických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud
jde o jejich montáž, opravy, revize nebo plnění nádob plyny v rozsahu oprávnění ministerstva
vůči příslušnému určenému technickému zařízení,
h) požadavky kladené na odbornou způsobilost
1. fyzických osob
k činnostem na určených technických zařízeních podle § 36 odst. 2,
2. k výkonu některých
činností fyzických osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických určených technických
zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických
zařízeních pod napětím včetně stupně, popřípadě oboru odborného vzdělání a délky
a oboru odborné praxe a nejnižšího vzdělání a nejnižší délky praxe v příslušném oboru.
Oddíl 5
Schvalování technické způsobilosti vojenských zbraní a munice a jejich
evidence
§ 36e
(1) Technickou způsobilost vojenských zbraní a munice, které byly konstruovány,
vyrobeny nebo upraveny pro plnění úkolů ozbrojených sil, schvaluje ministerstvo.
(2) Technické prohlídky a zkoušky vojenských zbraní a munice, které
jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, se provádějí ve vojenských
zařízeních určených ministerstvem.
(3) Ministerstvo eviduje vojenské zbraně a munici, které jsou používány
ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, ve vojenském centrálním registru zbraní
a munice. Vojenský centrální registr zbraní a munice není veřejně přístupný.
Díl 3
zrušen
Díl 4
Vojenský letecký personál
§ 40
(1) Vojenský letecký personál tvoří fyzické osoby, které jsou držiteli
průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu.
(2) Ve věcech vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního
právního předpisu.13)
(3) Evidenci vojenského leteckého personálu vede ministerstvo.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie vojenského leteckého personálu,
jejich kvalifikaci a rozsah odborných znalostí a stanoví vzor průkazu způsobilosti
vojenského leteckého personálu.
(5) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou
zdravotní způsobilost vojenského leteckého personálu.
ČÁST SEDMÁ
POUŽITÍ VOJENSKÉ ZBRANĚ A ZVLÁŠTNÍCH PROSTŘEDKŮ
§ 42
Použití vojenské zbraně při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí
služby mimo bojovou situaci
(1) Voják v činné službě je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní,
eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraň nebo zvláštní prostředky uvedené
v § 42a odst. 2 a 3,
a) aby odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě
nebo útok, který mu bezprostředně hrozí, anebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,
b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo
stanoviště, a to po marné výzvě, aby od útoku bylo upuštěno,
c) aby zamezil útěku ozbrojené osoby nebo osoby důvodně podezřelé ze
spáchání zvlášť závažného zločinu, kterou nelze jiným způsobem zadržet,
d) aby zamezil letu bezpilotního letadla nad oblastí vymezenou z důvodu
bezpečnosti nebo obrany státu opatřením obecné povahy podle § 44e zákona o civilním
letectví, je-li důvodné podezření, že let bezpilotního letadla porušuje pravidlo
užívání vzdušného prostoru České republiky tímto opatřením obecné povahy vymezené,
e) je-li třeba zneškodnit zvíře, ohrožuje-li život nebo zdraví osob.
(2) Vojenskou zbraní se pro účely tohoto ustanovení rozumí vojenská střelná
zbraň, vojenská zbraň bodná nebo sečná.
(3) Před použitím vojenské zbraně, v případech uvedených v odstavci 1, je
voják v činné službě povinen, je-li to s ohledem na okolnosti případu možné, vyzvat
osobu, proti které zakročuje, aby upustila od útoku nebo útěku, zvoláním "Stůj",
"Stůj, nebo střelím" a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití vojenské
zbraně je voják v činné službě povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a
nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok
směřuje.
(4) Voják v činné službě je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím
vojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního
psa nebo úderu vojenskou zbraní.
(5) Voják v činné službě je oprávněn použít některého z prostředků, které
jsou uvedeny v odstavcích 1, 2, 3 a 4, který umožňuje splnění povinností a přitom
co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá na to,
aby tento prostředek byl použit jen přiměřeným způsobem a aby případná škoda nebyla
ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.
(6) Při zákroku se nesmí použít vojenská zbraň, úder vojenskou zbraní a
služební pes proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, proti osobě vysokého
věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti, s výjimkou případu, kdy
to povaha útoku, který vedou tyto osoby proti chráněnému zájmu, nebo mimořádnost
vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžadují.
(7) Použití vojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a
údery vojenskou zbraní je voják v činné službě povinen neprodleně po jejich použití
hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam.
§ 42a
Použití zvláštních prostředků
(1) Při vojenském výcviku a plnění úkolů podle § 10 odst. 1 a 2, § 14 odst.
1 písm. a) a b) a § 28 odst. 1 písm. a) je voják v činné službě oprávněn použít zvláštní
prostředky.
(2) Zvláštními prostředky jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití
vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se
zejména o slzotvorné prostředky, obušek, pouta, vodní stříkač, zásahové výbušky,
technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, zastavovací pás a jiné prostředky
k násilnému zastavení vozidla, dočasně zneschopňující prostředky, speciální vrhací
prostředky, speciální úderné prostředky, mechanické střelné zbraně, výbušniny, speciální
výbušné předměty a speciální náloživo.
(3) Zvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadla jsou prostředky,
které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu
s mezinárodním právem. Jedná se zejména o rušiče signálu, vrhače sítí a zařízení
využívající směrovanou energii.
(4) Voják v činné službě je povinen používat zvláštní prostředky přiměřeným
způsobem a v míře nezbytně nutné ke splnění úkolu.
§ 42b
Rušení provozu elektronických komunikací
(1) Ozbrojené síly mohou při plnění svých úkolů, popřípadě za účelem odstranění
bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob anebo za účelem odstranění bezprostředně
hrozící škody velkého rozsahu na majetku, rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu
a)
provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí,
b) poskytování služeb elektronických
komunikací, nebo
c) provozování radiokomunikačních služeb;
o zahájení rušení informují Český telekomunikační
úřad (dále jen „Úřad“) a územně příslušné operační
a informační středisko Integrovaného záchranného systému
(dále jen „Středisko“), a to neprodleně.(2) Ozbrojené síly mohou provádět rušení podle odstavce 1 rovněž při vojenském
výcviku, přičemž ohlásí Úřadu a Středisku toto rušení v přiměřené lhůtě předem. Za
účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může Úřad stanovit podmínky
tohoto rušení.
(3) Kontrolu rušení prováděného podle odstavců 1 a 2 vykonává Poslanecká
sněmovna prostřednictvím kontrolního orgánu zřizovaného podle zákona o Policii České
republiky23).
(4) Kontrolu podle odstavce 3 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech
armády po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně
jednou ročně zprávu o rušení prováděném podle odstavců 1 a 2 a dále též na jeho žádost
informace o tomto rušení. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace
a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.
ČÁST OSMÁ
NÁHRADA ŠKODY
§ 43
(1) Za škodu osobě, která poskytla pomoc ozbrojeným silám nebo vojákovi při
výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby nebo vojenskému policistovi
anebo vojákovi vojenského zpravodajství na jeho žádost nebo s jeho vědomím, (dále
jen "poškozený") odpovídá stát. Stát se odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li
si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a
výše náhrady této škody podle zvláštního právního předpisu.19)
(3) Za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou ozbrojeným
silám nebo vojákovi, odpovídá stát.
(4) Za škodu způsobenou ozbrojenými silami nebo vojákem v souvislosti s plněním
úkolů stanovených tímto zákonem odpovídá stát; to neplatí, pokud se jedná o škodu
způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
(6) Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v této části
zákona zvláštním právním předpisem.20)
ČÁST DEVÁTÁ
VEDENÍ VOJENSKÝCH EVIDENCÍ
§ 44
(1) Vojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání
osobních údajů21) a údajů o vojenském materiálu, které souvisejí s plněním úkolů
ozbrojených sil.
(2) Údaji o vojenské technice se rozumí údaje uvedené v § 33 odst. 2, §
34 odst. 3 a § 35b odst. 3.
(3) Ministerstvo vede vojenskou evidenci o osobních údajích strojníků, cvičitelů
strojnického výcviku, zkušebních komisařů ženijního vojska, vůdců vojenských plavidel
a vojenského leteckého personálu a údaje o vojenské technice uvedené v § 34 odst.
3 a § 35b odst. 3.
(4) Vojenská policie vede vojenskou evidenci řidičů ozbrojených sil, vojenských
zkušebních komisařů řidičů a údaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2.
(5) Vojáci a občanští zaměstnanci orgánů uvedených v odstavcích 3 a 4 jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské
evidenci. Tato povinnost trvá i po skončení služebněprávního vztahu nebo pracovněprávního
vztahu.
(6) Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidence podle tohoto zákona údaje
z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené
u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků,
organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.
ČÁST DESÁTÁ
ZÁLOHY NA POBYT A ČINNOST PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL V ZAHRANIČÍ A NA POŘÍZENÍ
VOJENSKÉHO MATERIÁLU A SLUŽEB
§ 44a
(1) Příslušníkům ozbrojených sil se k financování jejich pobytu a činnosti
v zahraničí podle § 10 odst. 2 poskytuje záloha, kterou jsou povinni vyúčtovat v
termínu stanoveném ministerstvem.
(2) Ministerstvo může při pořizování vojenského materiálu strategického významu
poskytovat dodavatelům zálohy na období delší než období jednoho čtvrtletí. Zálohy
musí být vyúčtovány v termínu stanoveném ministerstvem.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
RIZIKOVÝ PŘÍSPĚVEK
§ 44b
Občanskému zaměstnanci, který se podílí na zabezpečení úkolů ozbrojených
sil v zahraničí podle § 10 a který je vyslán na pracovní cestu k výkonu práce do
místa, kde probíhá zahraniční operace, náleží rizikový příspěvek ve výši 700 až 3
500 Kč denně. Výši příspěvku v závislosti na míře rizika, intenzitě a době působení
stanoví pro konkrétní zahraniční operaci ministr.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘESTUPEK
§ 44c
(1) Fyzická osoba, která není vojákem v činné službě, se dopustí přestupku
tím, že úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj,
nebo takové součásti vojenského stejnokroje, které jsou s úplným vojenským stejnokrojem
zaměnitelné.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 147/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zápis vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku provedený přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zápis provedený podle zákona č.
219/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vlastník nebo
provozovatel vojenského letadla ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona sdělí ministerstvu údaje o vlastníku letadla a letadlové adrese, byla-li přidělena.
2. Souhlas s použitím vojenské letecké techniky ve vojenském letectví, typové
osvědčení, osvědčení typové způsobilosti, osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské
letecké techniky, osvědčení letové způsobilosti, osvědčení provozní způsobilosti,
osvědčení uvolnění do provozu, uznání způsobilosti vojenské letecké techniky, zvláštní
osvědčení letové způsobilosti, exportní osvědčení letové způsobilosti, osvědčení
provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu, pověření a osvědčení právnické
nebo fyzické osoby (dále jen „doklady“) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se považují za doklady vydané podle zákona č. 219/1999 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; byly-li tyto doklady vydány na dobu určitou,
jejich platnost končí uplynutím stanovené doby.
3. Označení vojenských letadel mimo ozbrojené síly je vlastník nebo provozovatel
vojenského letadla povinen označit nebo označení upravit podle tohoto zákona ve lhůtě
1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 46/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Vojenská přísaha složená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje
za vojenskou přísahu složenou podle zákona č. 219/1999 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních
ozbrojených konfliktů (Protokol I.), sdělení č. 168/1991 Sb.
2) § 4 odst. 4 písm. c) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
3) § 75 odst. 5 až 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů.
4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu
základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech
vojáků v záloze.
5) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Například zákon č. 221/1999 Sb., zákon č. 220/1999 Sb.
9) Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních
zákonů.
10) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších
předpisů.
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
11) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
12) Zákon č. 221/1999 Sb.
13) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání
s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky
a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem),
ve znění pozdějších předpisů.
13a) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 3 písm. k) zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona
č. 39/1995 Sb.
14a) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel,
ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.
18) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních
úřadech (branný zákon).
19) § 116 až 125 zákona č. 221/1999 Sb.
20) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
22) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární
pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.
23) § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
24) § 1 odst. 4 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování
(branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25) § 20 a násl. zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26) § 2 odst. 18 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
27) § 2 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) § 33 odst. 3 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb.