Plné znění otázky
V době "post covidu" si "administrativní" pracovníci, kteří mohou plnohodnotně vykonávat práci z vlastního bydliště přes NTB a telefon (účetní, operátorka zákaznické linky, obchodník nákupčí), prosadili po dohodě se zaměstnavatelem, že mohou vykonávat část práce z domu a na pracoviště jezdí podle potřeby především na úkoly, kde potřebují fyzický kontakt s pracovištěm nebo zákazníky. V pracovních smlouvách mají dvě místa výkonu práce (svoje bydliště) a provozovnu firmy. Pro účely cestovních náhrad mají sjednané pravidelné pracoviště většinou místo svého bydliště. Mezi těmito místy různě pendlují dle aktuální potřeby a v jeden den tedy mohou část dne odpracovat doma a pak jedou na schůzku do provozovny a svoji pracovní směnu ukončí doma. Zaměstnavatel je k tomuto přístupy vstřícný, ušetřilo mu to kancelářské prostory, láká na tento styl práce víc potencionálních uchazečů a zaměstnanci se celkově cítí lépe a vnímají to jako velký benefit. Pokud zaměstnanec takto jezdí firemním vozem mezi těmito 2 místy výkonu práce - jedná se o firemní cestu (nikoliv soukromou), která se počítá do odpracovaných hodin zaměstnance? Podle mého názoru - je to firemní cesta. Pokud nějaký zaměstnanec využívá pro tyto cesty svoje soukromé vozidlo nebo autobusovou dopravu, tak mu firma musí hradit mezi těmito cesty cestovní náhrady? Podle mého také názoru ano - musí.