Organizační odolnost, aneb cesta k úspěchu

1. Úvod

Organizační odolnost ovšem není pouze o zvládání rizika, ale představuje celkový pohled na sílu a úspěch organizace, která předvídá a využívá příležitosti. Skutečně odolná organizace se učí z vlastních zkušeností a zkušeností jiných organizací.

Organizační odolnost je důležitá pro každou organizaci, chce-li dlouhodobě uspět. U organizací se zvýšeným rizikem, například jako jsou organizace zařazené pod systém prevence závažných havárií, zajištění této organizační odolnosti může významně přispět k havarijní připravenosti a reakci.

2. Organizační odolnost v kontextu

Organizační odolnost je schopnost organizace uspět v dnešním dynamickém a propojeném světě. Organizace přijímá nejlepší praktiky k zajištění jejího neustálého zlepšování. Odolnost je strategickou nutností pro jakoukoliv organizaci a musí se stát její nedílnou součástí. Organizační odolnost umožňuje vedení přijmout jistou míru měřitelného rizika a rychle reagovat na případné hrozby a nadcházející příležitosti.

Britský normalizační institut (BSI – British Standards Institute) zaměřuje svou pozornost na vynikající výrobek, spolehlivost procesu a lidské chování. Tyto tři prvky zajišťují zákazníka s nejlepším možným celkovým dojmem o organizaci a s jeho budoucí důvěrou. BSI dále definuje další tři klíčové oblasti k dosažení organizační odolnosti, a to jak pro velké, tak malé organizace. Jedná se o provozní odolnost, odolnost dodavatelského řetězce a odolnost informací. Uspět tak může každá organizace, a to bez ohledu na její velikost a odvětví. Mnozí z nás možná argumentují, že jakýkoliv systém je výhodný pouze pro velké organizace, s čímž bych úplně nesouhlasil. Organizace vždy přizpůsobuje požadavky svým potřebám, přičemž využívá hlavní principy a myšlenky jakéhokoliv systému.

Každý odpovědný manažer bude jistě souhlasit, že organizační odolnost je zapotřebí k přežití v dnešním světě. Organizační odolnost je darwinistická ve smyslu přizpůsobení se měnícímu prostředí pro dlouhodobé přežití.

Organizační odolnost není obranná strategie. Organizace se učí z vlastních zkušeností a zkušeností ostatních, přitom se dívá dopředu a jejím cílem je uspět. Odolné organizace jsou flexibilní a proaktivní, tj. předvídají, vytvářejí a využívají výhod a nových příležitostí.

Můžeme tedy opět konstatovat, že organizační odolnost je strategickou nutností pro jakoukoliv organizaci v dnešním dynamickém a propojeném světě. Je nedílnou součástí étosu organizace, která poskytuje společný základ a společné chápání problematiky přizpůsobení se ve stále se měnícím podnikatelském prostředí, což umožňuje vedení přijmout jistou míru měřitelného rizika a rychle reagovat před adekvátními hrozbami a příležitostmi. Odolná organizace je ta, která nejenom přežije v dlouhodobém horizontu, ale ta která rovněž v tomto dlouhodobém horizontu také vzkvétá.

Zvládnutí změny

Organizace musí zavést nejlepší praktiky k dosažení zlepšení jejího obchodu. Kvalitní lidé a skvělé služby jsou klíčem k dosažení odolnosti organizace dnes i v budoucnosti. Porozumění potřebám zákazníků, dobře vyškolený personál, dynamické vedení týmu jsou považovány za tři vrcholové faktory pro zajištění odolnosti organizace v současnosti a i v budoucnosti. Odolnost zahrnuje hodnoty, chování, kulturu a étos organizace. Je to právě vrcholové vedení, které musí řídit tyto faktory. Organizační odolnost umožní vedoucím přijmout přiměřená rizika sebejistě, s využitím co nejvíce nových příležitostí. Vedoucí musí také zajistit, že organizace je pro všechny spolehlivá a důvěryhodná a dále, že je to organizace, s kterou se vyplatí uzavřít obchod.

Organizační odolnost je o zajištění trvalého vztahu a spolupráce se všemi zúčastněnými stranami, tj. není to pouze jednorázové cvičení. Dosažení organizační odolnosti vyžaduje závazek od celé organizace. Snahou je aktivní zapojení zaměstnanců prostřednictvím jasné komunikace a ochoty využít jejich zkušeností.

Možná, že obhájení lidských práv na pracovištích může být méně hmatatelné ve srovnání s krátkodobými náklady, ovšem z dlouhodobého hlediska se rozhodně tato investice vyplatí. Porozumění požadavkům zákazníka, zajištění kvalifikovaného personálu a dynamické vedení jsou klíčové faktory pro zajištění odolnosti dnes i v budoucnosti.

Dlouhodobé myšlení

Ve světě dochází k tomu, že mnohé organizace krachují a jejich dlouhodobé přežití je výjimečné. Pro přežití musí organizace najít rovnováhu mezi krátkodobými cíli a dlouhodobým myšlením. V dnešní době, která je charakteristická velkým množstvím informací a využíváním sociálních sítí chtějí být lidé vtaženi do dialogu.

Poučení se ze zkušeností

Dlouhodobé plánování je silně zakořeněné v japonské kultuře. Je to zvlášť patrné ze způsobu, jakým se vyrovnávání s přírodními katastrofami, například jako je zemětřesení. Japonci se tak dlouhodobě přizpůsobili na jejich nepředvídatelné prostředí s vysokým rizikem. Navrhli a postavili potřebnou infrastrukturu k minimalizování dlouhodobého účinku rizik přírodních katastrof a naučili se ze zkušeností jak se stát odolným.

Mnohé země, vzhledem k jejich geografickým podmínkám, se nemusí obávat zemětřesení, moderní svět ovšem představuje spoustu dalších hrozeb od nemocí po terorismus, nepokoje a kybernetický útok. Nejvíce odolné organizace jsou pak ty, které jsou schopné se poučit z jejich vlastních zkušeností a zkušeností ostatních organizací.

V některých případech ovšem organizace ignorují informace, rady a nejlepší praxi, a to z důvodu, že se jich to právě netýká a v mnoha případech tak reagují až poté co se předmětná událost stane v jejich organizacích.

3. Vytvoření odolné organizace

Model organizační odolnosti vyvinutý BSI a reprezentovaný normou BS 65000, je postaven na základě sta let zkušeností a desítek tisíc interakcí s klienty po celém světě.

Model organizační odolnosti zahrnuje:

• vynikající produkt,
• spolehlivost procesů,
• chování zaměstnanců.

Tyto prvky zajišťují zákazníka s nejlepší celkovou zkušeností s organizací.

Kvalita produktů

Skutečně odolné organizace inovují a vytvářejí nové produkty. Jsou vždy jeden krok před konkurencí. Důležitou součástí je rovněž systematické sledování nových informací, a to za účelem identifikování potencionálních hrozeb, rizik a příležitostí. Zákazníci dnes neakceptují nestandardní výrobek nebo službu. Zákazníci rovněž stále více využívají sociální sítě, což sebou nese riziko ztráty pověsti organizace.

Spolehlivost procesů

Spolehlivé procesy jsou zásadní pro dosažení a udržování vysoké úrovně spokojenosti zákazníků. Rozhodující procesy jsou i v oblastech kvality životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Spolehlivé procesy přináší zlepšenou efektivitu, nižší náklady, snížení vlivu na životní prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti.

Chování zaměstnanců

Úspěch je závislý na lidech, kultuře a hodnotách organizace. Úspěšné organizace dosáhly rovnováhy mezi očekáváním zákazníků a důvěry jejich zaměstnanců. Zaměstnanci se ztotožnili se záměry organizace (silné vědomí identity).

Často posuzujeme organizaci na základě osobní zkušenosti. Máme-li s organizací dobrou zkušenost, posiluje to její pověst. Mnoho organizací ustoupilo od direktivního, hierarchického způsobu řízení. Kvalitní vrcholový management v organizaci se snaží o větší zapojení zaměstnanců a oceňuje jejich účast. U organizací, které dokázaly zapojit zaměstnance k dosažení společného cíle, není chování zaměstnanců určováno pravidly, ale stalo se integrální součástí jejich práce a firemní kultury. Zaměstnanci jsou v první linii a můžou nám poskytnout jedinečný pohled na konkrétní věc. Organizace, které zapojují a podporují zaměstnance, kteří jim dávají konstruktivní zpětnou vazbu, můžou uspět. Vrcholový management ovšem musí demonstrovat svou sounáležitost.

Klíčové oblasti jsou:

• dokumentování cílů organizační odolnosti, které jsou v souladu se strategickými cíli organizace,
• podpora profesního vývoje zaměstnanců,
• stanovení politiky a uvolnění zdrojů,
• přístup vedení,
• sdílená vize a cíle,
• důvěra zaměstnanců.

Hodnoty a kultura v praxi:

Například olympijské hry v roce 2012 v Londýně, kdy projekt byl dokončen bez smrtelného zranění, právě z důvodu správné filozofie a kultury v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Maslowova pyramida potřeb, aneb jak motivovat zaměstnance

Maslowova pyramida je hierarchie lidských potřeb, kterou definoval americký psycholog Abraham Harold Maslow v roce 1943. Podle této teorie má člověk pět základních potřeb (od nejnižších po nejvyšší – společně pak tvoří jakousi pomyslnou „pyramidu“):

1. fyziologické potřeby
2. potřeba bezpečí, jistoty
3. potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti
4. potřeba uznání, úcty
5. potřeba seberealizace

Níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vývojově vyšších potřeb. Člověk uspokojuje základní potřeby, a teprve pokud je uspokojí, přesouvá se na vyšší stupeň.

BSI identifikovala jako kriticky důležité následující tři prvky pro dosažení organizační odolnosti, a to jak u velkých, tak malých organizací:

Provozní dokonalost

Odolná organizace plně rozumí jejímu řízení a prostředí, ve kterém se pohybuje. To zahrnuje identifikování provozních zlepšení jejich produktů, služeb a procesů. Odolná organizace oceňuje své lidi a přijímá výzvy zlepšit svou výkonnost. Důležitou součástí je zaměření se na řízení kvality, životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví svých zaměstnanců. Odolná organizace investuje do lidí a firemní kultury.

Odolnost dodavatelského řetězce

Snížit rizika dodavatelského řetězce je možné prostřednictvím zadávání zakázek, výroby, přepravy a prodeje. Organizace musí identifikovat kritická místa. V některých případech byly organizace přinuceny přesunout výrobu do míst, kde náklady na pracovní sílu nejsou tak velké. Organizace jsou v dnešní době tak většinou závislé na dodavatelích, což může způsobit negativní dopady, jako je neschopnost pružně reagovat na změnu. Dodavatelská rizika jsou předvídatelná prostřednictvím modelování a můžou být dopředu identifikována a snížena na minimální úroveň.

Důležitou otázkou je i vztah dodavatelské organizace k oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví. Mnoho rizik a nedostatků spočívá právě v dodavatelském řetězci, kdy dodavatelé často postrádají dostatečnou znalost potřebnou ke splnění příslušných legislativních požadavků a nejlepších mezinárodních praktik.

Identifikování rizik spojených s bezpečností a ochranou zdraví v rámci dodavatelského řetězce vyžaduje porozumění kultuře dodavatelských organizací.

Kontinuita toku informací

V dnešním světě musí být organizace důvěryhodné k zabezpečení citlivých údajů. Odolná organizace tedy musí své informace řídit.

Výhody organizační odolnosti:

• strategická schopnost k adaptaci – schopnost efektivního přizpůsobení se měnicím okolnostem, i kdyby to znamenalo odklon od původní činnosti,
• efektivní vedení – odvážné přijímání měřitelného rizika a rychlé a správné reakce na jak příležitosti, tak i hrozby,
• silný management – odpovědnost v rámci celé organizační struktury, hierarchie založená na kultuře důvěry.

4. Vedení a podpora v normách

Podpora ze strany vrcholového managementu a aktivní účast zaměstnanců je jedním z požadavků normy OHSAS 18001, která by měla být v druhé polovině roku 2017 nahrazena normou ISO 45001 a v neposlední řadě i součástí nového standardu BS 65000 Pokyny pro organizační odolnost (Guidance for organizational resilience).

Norma OHSAS 18001

Norma OHSAS 18001 stanovuje nejlepší praktiky, při jejichž zavedení a udržování organizace docílí zvýšené bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na svých pracovištích. V prvku normy zabývající se implementací a provozem jsou k dosažení úspěchu klíčové oblasti poskytnutí zdrojů, stanovení úloh, odpovědností, povinností a pravomocí, dalším důležitým prvkem je pak stanovení kompetencí, výcviku a vědomí závažnosti a v neposlední řadě i nastavení dobré komunikace, spoluúčasti a konzultace se zaměstnanci.

Zdroje, úlohy, odpovědnost, povinnost a pravomoc

Vrcholové vedení musí přijmout hlavní odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví a systém managementu BOZP.

Vrcholové vedení musí prokazovat svou osobní angažovanost a aktivitu prostřednictvím:

• zajišťování dostupnosti zdrojů nezbytných pro vytvoření, implementování, udržování a zlepšování systému managementu BOZP,
• stanovování úloh, přidělování odpovědností a povinností a delegování pravomocí pro efektivní management BOZP (úlohy, odpovědnosti, povinnosti musí být dokumentovány a musí být o nich komunikováno).

Zdroje:

• lidské zdroje a odborné dovednosti,
• infrastruktura organizace,
• technologie,
• finanční zdroje.

OHSAS 18001 vyžaduje, aby odpovědnosti a pravomoci všech osob, které vykonávají úkoly v rámci systému managementu BOZP, byly dokumentovány.

Ty mohou být popsány a zahrnuty do:

• postupů systému managementu BOZP,
• provozních postupů a postupů na pracovištích,
• popisu úkolu,
• popisů práce.

Úloha a odpovědnosti jakékoliv funkce specialisty v oblasti BOZP v rámci organizace by měly být náležitě specifikovány, aby se zabránilo nejednoznačnosti v těchto úlohách a odpovědnostech.

Organizace by měla sdělovat a propagovat, že BOZP je odpovědností každého v organizaci a ne pouze těch, kteří jsou odpovědní v rámci systému managementu BOZP. Všechny osoby braly na zřetel nejen svou bezpečnost, ale také bezpečnost ostatních.

Organizace musí jmenovat člena (členy) vrcholového vedení se zvláštní odpovědností za BOZP se stanovenými úlohami a pravomocemi, aby zajistila:

• vytvoření, implementování a udržování systému managementu BOZP v souladu s touto normou OHSAS,
• předkládání zpráv o výkonnosti systému managementu BOZP vrcholovému vedení k přezkoumání a jejich používání jako základu pro zlepšování systému managementu BOZP.

Představitel vrcholového vedení (člen představenstva) smí delegovat některé ze svých úkolů na podřízeného zástupce vedení, přičemž si ponechá celkovou odpovědnost. Všechny osoby řízené organizací musí být informovány, kdo je jmenovaným představitelem vrcholového vedení. Organizace musí zajistit, aby osoby na pracovištích, které řídí, přijaly odpovědnost za aspekty BOZP, včetně dodržování požadavků kladených na organizaci z hlediska BOZP.

Odborná způsobilost, výcvik a povědomí

Organizace musí zajistit, aby osoby řízené organizací, vykonávající úkony, které mohou ovlivnit BOZP, byly způsobilé na základě odpovídajícího vzdělání, výcviku nebo zkušeností, a musí uchovávat s tím spojené záznamy.

Organizace musí určit potřeby výcviku související s riziky v oblasti BOZP a systémem managementu BOZP. Musí poskytovat výcvik nebo přijmout jiná opatření, aby byly tyto potřeby splněny, hodnotit efektivnost výcviku a přijatých opatření a musí uchovávat s tím spojené záznamy.

Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy k zajištění toho, aby osoby, které při práci řídí, měly povědomí o skutečných a potenciálních důsledcích jejich pracovních činností a jejich chování na BOZP a o přínosech jejich zlepšené osobní výkonnosti v rámci BOZP o jejich úlohách, odpovědnostech a důležitosti při dosahování shody s politikou BOZP, postupy a požadavky systému managementu BOZP včetně požadavků na havarijní připravenost a reakci o potencionálních důsledcích nedodržení stanovených postupů.

Postupy výcviku musí brát v úvahu rozdílné úrovně

• odpovědnosti, schopnosti, jazykových schopností a gramotnosti,
• rizika.

Aby bylo osobám řízeným organizací umožněno bezpečně pracovat a/nebo jednat, měla by organizace zajistit, aby tyto osoby

• si byly vědomy rizik v oblasti BOZP,
• si byly vědomy svých rolí a odpovědností,
• byly nezbytně kompetentní k provádění úkolů, které mohou mít vliv na BOZP,
• byly podle potřeby školeny k dosažení požadovaného vědomí závažnosti / kompetence.

Vědomí závažnosti: vědomí něčeho, např. rizik a nebezpečí v oblasti BOZP.

Kompetence: prokázaná schopnost využití znalostí a dovedností (vedení stanoví požadavky na kompetence pro jednotlivé úkoly).

Při určení kompetence požadované pro určitý úkol by měly být zváženy následující faktory:

• úlohy a odpovědnosti na pracovišti,
• složitost a požadavky na řídící postupy a pokyny,
• výsledky vyšetřování incidentů,
• požadavky právních předpisů a jiné požadavky,
• individuální schopnost (gramotnost, jazykové znalosti).

Organizace by měla věnovat zvláštní pozornost požadavkům na kompetence těch osob, které budou:

• představiteli vrcholového vedení,
• posuzovat rizika,
• provádět audity,
• pozorovat chování osob,
• vyšetřovat incidenty.

K prokázání skutečnosti, že organizace zajišťuje kompetentnost pracovníků, by měly být udržovány záznamy.

Výcvik

Při určování výcviku nezbytných pro osoby řízené organizací (včetně dodavatelů, dočasných pracovníků) by organizace měla zohlednit úlohy, odpovědnosti a pravomoci ve vztahu k rizikům v oblasti BOZP a k systému managementu BOZP.

Výcvikové programy a postupy by měly zohlednit rizika v oblasti BOZP a individuální schopnosti (používat obrázky, symboly, které jsou snadno pochopitelné).

Organizace by měla vyhodnotit efektivnost výcviku (písemnou a ústní zkouškou). Záznamy o školení uchovány.

Komunikace, spoluúčast a konzultace

Organizace musí vytvořit, uplatňovat a udržovat postupy pro:

• interní komunikaci mezi různými úrovněmi a funkcemi organizace,
• komunikaci se smluvními partnery a jinými návštěvníky pracoviště (externí komunikace),
• přijímání, dokumentování a odezvu na významné podněty od externích zainteresovaných stran.

Organizace by měla prostřednictvím komunikace podporovat spoluúčast na správné praxi v oblasti BOZP a podpoře své politiky BOZP a cílů BOZP. Komunikační procesy organizace by měly zajistit, že informace týkající se BOZP je poskytnuta, obdržena a pochopena všemi relevantními osobami.

Organizace musí vytvořit, uplatňovat a udržovat postupy pro účast pracovníků prostřednictvím jejich:

• vhodného zapojení při identifikaci nebezpečí, posuzování rizik a určování způsobu jeho řízení,
• vhodného zapojení při vyšetřování incidentu,
• zapojení do tvorby a přezkoumání politik a cílů BOZP,
• konzultace v případě změn, které ovlivňují BOZP,
• zastupování v záležitostech BOZP,
• zaměstnanci musí být informováni o úpravě jejich spoluúčasti, včetně toho, kdo je jejich zástupcem v otázkách BOZP.

Organizace musí vytvořit, uplatňovat a udržovat postupy pro konzultaci se smluvními partnery v případě změn, které ovlivňují jejich BOZP. Organizace musí zajistit, že pokud to bude vhodné, budou příslušné záležitosti BOZP konzultovány s externími zainteresovanými stranami.

Postupy pro interní a externí komunikaci

Organizace by měla vyvinout postupy pro interní komunikaci mezi různými pracovními pozicemi a různými úrovněmi organizace a pro externí komunikaci se zainteresovanými stranami.

O problémech v oblasti BOZP lze komunikovat se zaměstnanci, návštěvníky a dodavateli prostřednictvím prostředků jako jsou:

• porady a jednání,
• zpravodaje, plakáty, elektronická pošta, schránky názorů a informační tabule.

Interní komunikace

V organizaci je důležitá efektivní komunikace o rizicích v oblasti BOZP a o systému managementu.

To by mělo zahrnovat informace:

• které se vztahují k závazku vedení k systému managementu BOZP,
• zahrnující identifikaci nebezpečí a rizik,
• cílech BOZP,
• vztahující se k vyšetřování incidentů,
• ve vztahu k postupu snižování nebezpečí a rizik v oblasti BOZP,
• spojené se změnami, které mohou ovlivnit systém managementu BOZP.

Komunikace s dodavateli

Vytvořeny a udržovány postupy pro komunikaci. Smlouvy jsou často používány ke sdělování požadavků na výkonnost v oblasti BOZP. Zahrnovat informace o jakémkoliv provozním zařízení, které se vztahuje n specifické úkoly prováděné v oblasti, kde má být vykonávána práce.

Komunikace s návštěvníky

Může zahrnovat varovné značky a bezpečnostní opatření stejně tak jako verbální nebo písemnou komunikaci.

Externí komunikace

Vhodné postupy pro příjem, dokumentaci a reakci na relevantní sdělení od externích zainteresovaných stran. Organizace by měla poskytovat příslušné a odpovídající informace o nebezpečích v oblasti BOZP (běžný provoz nebo potenciální havarijní situace). Při havarijních situacích jsou vyžadovány pravidelné aktualizace.

Spoluúčast pracovníků

Potřeba aktivního a trvalého zapojení pracovníků. Pracovníci informováni o osobách, které je zastupují v otázkách BOZP.

Norma ISO 450001

V současné době probíhají práce na prvním mezinárodním ISO standardu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Norma pomůže zajistit bezpečné a zdravé pracovní prostředí pro zaměstnance a další osoby, prevenci úrazů a poškození zdraví spojených s výkonem práce. Norma přispěje také k trvalému zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Norma rovněž klade větší důraz na aktivní zapojení zaměstnanců při vytváření a udržování systému řízení BOZP v organizaci. Zavedením normy si tak organizace zlepší svou resilienci (přizpůsobivost) v rámci řízení změn, které ovlivňují oblast BOZP.

Přínosy ISO 45001

Vznik mezinárodních standardů v oblasti systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je důsledkem rostoucí potřeby na zlepšení bezpečnosti při práci a výměnu osvědčených postupů v této oblasti. ISO 45001 poskytuje velkou příležitost dále zlepšit výsledky v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci v organizacích. Prostřednictvím této mezinárodní normy, vhodné infrastruktuře a školení budou organizace schopny mnohem lépe rozpoznat a identifikovat rizika v budoucnosti.

Společnost BSI byla od samého počátku hlavní „leader“ v oblasti tvorby normy ISO 45001, přičemž navrhla její vznik a v současné době vede mezinárodní sekretariát rozvoje jejího obsahu. Norma ISO 45001 je odvozena od mezinárodního standardu OHSAS 18001, týkajícího se systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyvinutý společností BSI v roce 1999.

ISO 45001 staví do centra aktivity společnosti řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, stejně jako neustálé zlepšování se. Tato nová norma je příležitostí pro organizace k harmonizaci strategického řízení se systémem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví a rovněž je to příležitost ke zlepšení výsledků v této oblasti.

Podle mínění zákazníků BSI implementace a přijetí systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přináší mnoho výhod, jako například:

• snížení rizika ovlivňující podnikání o 71 %,
• snížení pravděpodobnosti chyb o 64 %,
• zlepšení ochrany společnosti o 57 %,
• pomoc při respektování předpisů se zlepšila o 79 %.

Norma BS 65000 Pokyny pro organizační odolnost (BS 65000 Guidance for organizational resilience)

Odolnost je klíčová pro jakoukoliv organizaci k přežití a prosperitě. Nová norma BS 65000 definuje organizační odolnost jako schopnost předvídat, připravit se, reagovat a přizpůsobit se náhlým otřesům a změnám, přičemž organizace se stává konkurenceschopnou.

5. Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví je blíže specifikována například v § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí, že:

• zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům umožnit účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání, vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit, projednat,
• podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu,
• organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zaměstnavatel je dále povinen odborovou organizaci a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnance informovat o:

• zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičského záchranného sboru a Policie České republiky a k organizování evakuace zaměstnanců,
• výběru a poskytování pracovnělékařských služeb,
• určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Odborová organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo zaměstnanci jsou povinni spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů.

Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.

Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a doklady o:

• vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci,
• evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání,
• výkonu kontroly a opatření orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů.

Zaměstnavatel je povinen umožnit odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů, přednést své připomínky.

Zdroj: (10)

6. Závěr

Chtějí-li organizace dlouhodobě uspět, měly by zvážit principy obsažené v modelu organizační odolnosti. Ve své podstatě se nejedná o nic jiného, než zajištění kvalitního výrobku, spokojeného zákazníka a zaměstnance. Porovnáme-li organizační odolnost a systémové řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, vidíme, že i v systémovém řízení je kladen vysoký důraz na vrcholový management, který vytváří podmínky pro jeho správné fungování a zaměstnance, vtaženého do dialogu.

Zaměstnanec, který se ztotožní s vizí organizace, je pro ni rozhodně přínosem. Zapojení zaměstnance do dialogu je správnou cestou, i když to není vždy asi jednoduché. Využití principů organizační odolnosti může organizacím umožnit přežít v dnešním rychle se rozvíjejícím světě. Slýchávám, že je stále těžší sehnat dobrého zaměstnance, možná, že zde máme jedno z možných řešení.

POUŽITÁ LITERATURA

(1) Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5% AF z 2. 9. 2016

(2) Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Maslowova_pyramida z 13. 10. 2015

(3) Organizational resilience, Harnessing experience, embracing opportunity. Dostupné z: http://www.bsigroup.com/LocalFiles/en-GB/organizationalresilienc e/whitepaper-harnessing-experience-embracingopportunity.pdf

(4) ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky

(5) ČSN OHSAS 18002:2009 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007

(6) OHSAS 18001 TO ISO 45001 GAP GUIDE, NQA/GA/45001/25Feb16, www.nqa.com/ISO45001

(7) Occupational health and safety, ISO 45001, Briefing notes, ISO 2015, Dostupné: http://www.iso.org/iso/iso_45001_briefing_note.pdf

(8) ISO/DIS 45001 Understanding the new international standard for occupational health and safety, PRINT CODE – BS/UK/770/SC/0216/en/BSS

(9) ISO/DIS 45001 Understanding the new international standard for occupational health and safety, PRINT CODE – BS/UK/770/SC/0216/en/BSS

(10) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů