Podpora zdraví na pracovišti se stává nedílnou součástí každodenního pracovního života v celé řadě podniků. Největší podíl na těchto aktivitách mají samy podniky - jejich vedení i zaměstnanci. Ministerstvo zdravotnictví České republiky ve spolupráci s Centrem hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu tyto podniky již od roku 2005 každoročně oceňuje v rámci soutěže „Podnik podporující zdraví“.
Podpora zdraví na pracovišti
Podpora zdraví na pracovišti je souhrn aktivit, kterými zaměstnavatel nad rámec zákona pečuje o zdraví svých zaměstnanců.
V České republice není podpora zdraví na pracovišti pro zaměstnavatele nikterak legislativně vymezena, ani daňově zvýhodněna, je však výzvou a strategií, která doplňuje péči o zdraví zaměstnanců v součinnosti s pracovnělékařskými službami, péčí o pracovní prostředí a pracovní podmínky a s bezpečností práce. Tato strategie zahrnuje organizační, vzdělávací, motivační a technické aktivity a programy, zaměřené na podporu životního stylu zaměstnanců i jejich rodinných příslušníků. [3, 4]
Zavedení programů podpory zdraví na pracovišti, kvalitní péče a správné jednání se zaměstnanci po určité době přináší podniku výhody ve smyslu snížení krátkodobé i dlouhodobé pracovní neschopnosti, snížení fluktuace, zvýšení produktivity práce a zlepšení atraktivity podniku pro zaměstnance.
Podpora zdraví nabývá na aktuálnosti v dnešní době i vzhledem k demografickým trendům stárnutí pracovní populace a s tím souvisejícím nárůstem chronických onemocnění. Za hlavní rizikové faktory chronických onemocnění v populaci jsou považovány kouření, nezdravý způsob stravování, nedostatečná fyzická aktivita (faktory životního stylu) a dále vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, nadváha a diabetes mellitus (metabolické rizikové faktory).
Přestože data uvádějí (http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ehes/EHES_2014.pdf), že svůj zdravotní stav považuje za dobrý a velmi dobrý přes 70 % pracovní populace, výsledky vyšetření ukazují, že hypertenzí trpí až 47 % mužů, dyslipidémie byla zjištěna dokonce u 77 % mužů a 66 % žen, a celých 64 % populace se pohybuje nad hranicí normální hmotnosti dle hodnot BMI (poměr váhy a výšky postavy). Zároveň se 60 % pracovní populace vůbec nevěnuje sportu či rekreačním fyzickým aktivitám. Tato zjištění mohou sloužit jako podklad pro plánování a efektivní zaměření aktivit podpory zdraví na pracovišti. [1]
Program podpory zdraví na pracovišti musí mít vždy jasně definovaný cíl, určitou dobu trvání a musí být personálně a finančně zajištěn. Důležitá je jednoznačná podpora projektu ze strany vedení podniku a na druhé straně ochota zaměstnanců dobrovolně se účastnit aktivit zlepšujících jejich zdraví. Zaměření programů musí být zacíleno na konkrétní pracovní populaci a její potřeby. Součástí pracovního týmu podpory zdraví na pracovišti by měli být jak zástupci podniku (personalista, bezpečnostní technik, ergonom, příp. linioví manažeři - mistři) tak i odborníci (lékař, nutriční poradce, fyzioterapeut, trenér, psycholog apod.).
V první fázi programu je důležitá pečlivá analýza pracovních rizik, zdravotního stavu a charakteru pracovní populace (věk, pohlaví, kvalifikace, zájmy, apod.), ze které vychází plán celého projektu podpory zdraví na pracovišti. Součástí projektů podpory zdraví na pracovišti jsou nejčastěji aktivity kompenzující pracovní rizika (např. fyzioterapeutický či rehabilitační program, ergonomické postupy), výchova ke zdravému stravování korespondující s nabídkou závodní jídelny či kantýny, nabídka sportovních aktivit na pracovišti i mimo něj a podpora odvykání kouření. Důležitou součástí je také management pracovního stresu, příjemná pracovní atmosféra a fungující komunikace. Na proběhlé aktivity pak navazuje vyhodnocení získaných výsledků a přínosů programu, zpětná vazba pro zúčastněné zaměstnance a příprava dalšího projektu, který pokračuje v úspěšných postupech předchozího projektu. Tato fáze se poučí z nedostatků programu předchozího a řeší novou aktuální problematiku, neboť podpora zdraví na pracovišti by neměla být jen výčtem jednotlivých či ojedinělých aktivit, ale setrvalou a kontinuální péčí o zaměstnance. [2]
Kritéria kvality podpory zdraví na pracovišti
Úroveň kvality podpory zdraví na pracovišti mezi jednotlivými podniky lze porovnávat a hodnotit pomocí Kritérií kvality podpory zdraví na pracovišti (http://www.szu.cz/uploads/documents/cpl/podpora_zdravi/2017/kriteria_kvality_podpory_zdravi_na_pracovisti.pdf).
Kritéria slouží nejenom k hodnocení projektů podpory zdraví na pracovišti, ale i jako pomoc již při jejich plánování. Hodnotící kritéria jsou zpracována odděleně pro velké a pro malé a střední podniky. Kritéria hodnotící velké podniky jsou rozdělena do osmi sekcí, kritéria pro malé a střední podniky jsou jednodušší a skládají se ze tří sekcí. [4]
Velké podniky:
- Podpora zdraví na pracovišti a politika závodu
- Lidské zdroje a organizace
- Plánování podpory zdraví na pracovišti
- Společenská odpovědnost
- Uplatňování podpory zdraví na pracovišti
- Výsledky podpory zdraví na pracovišti
- Ochrana zdraví
- Vliv organizace na životní prostředí, systémová ochrana zaměstnanců
Malé a střední podniky
- Vedení a participace
- Podnikové procesy
- Výsledky
Soutěž Podnik podporující zdraví
První ročník soutěže Podnik podporující zdraví byl vyhlášen v roce 2005 v souladu s Usnesením vlády České republiky č. 1046, které bylo nazváno Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - zdraví pro všechny v 21. století. Tento dokument, zvaný krátce Zdraví 21, ve své části 13 ukládá Ministerstvu zdravotnictví ČR, Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a dalším organizacím spolupracovat na tvorbě projektu Podnik podporující zdraví a na jeho zavádění do praxe v České republice.
Od té doby je každoročně hlavním hygienikem České republiky oficiálně vyhlašován nový ročník soutěže o titul Podnik podporující zdraví. Organizaci a vyhodnocování soutěže zajišťuje Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství.
Do soutěže se může přihlásit jakýkoli podnik se sídlem v České republice. Přílohou přihlášky je písemná forma konkrétního projektu podpory zdraví v organizaci a vyplněný sebehodnotící dotazník. Součástí celkového hodnocení podniku je osobní audit na pracovišti prováděný hodnotícím týmem pracovníků Státního zdravotního ústavu ve spolupráci s pracovníky oddělení hygieny práce Krajských hygienických stanic. Na základě všech podkladů a osobního auditu je poté zpracována Závěrečná zpráva s udělením čestného uznání Podnik podporující zdraví I., II. či III. stupně v závislosti na počtu získaných bodů, s dobou platnosti 3 roky. Výsledky soutěže jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách SZÚ, MZ ČR a publikovány v tisku.
Účast podniků v soutěži
Za třináct let trvání soutěže (2005-2017) bylo oceněno celkem 67 podniků (celková účast byla 69 podniků). V Grafu č. 1 je znázorněn počet provedených auditů v jednotlivých letech (nové podniky i reaudity) s lineární spojnicí trendu v předpovědi, která ukazuje stále se zvyšující počet provedených auditů. Graf ukazuje rovněž trvalost zájmu zaměstnavatelů o tuto problematiku (vysoký počet reauditů).
Mezi oceněnými podniky bylo 49 (73 %) velkých podniků (s více než 250 zaměstnanci) a 18 (27 %) podniků malých či středních. Většina podniků se po vypršení platnosti certifikátu hlásí k opakované účasti v soutěži a velmi často se jejich péče o zaměstnance zlepšuje, zkvalitňuje, dostavují se výsledky a firmy zlepšují své umístění. Možnost recertifikace mají podniky od roku 2008.
Graf č. 2 znázorňuje procento recertifikovaných podniků od roku 2015.
Zajímavé informace přináší umístění podniků dle získaného stupně ocenění při první certifikaci.
Příklady vhodných aktivit v podpoře zdraví na pracovišti
Z našich auditů vyplývá, že pro velké podniky není problém zajistit program personálně a finančně a zorganizovat velké množství různých aktivit - od sportovních a zdravotně vzdělávacích přes kariérní a osobnostní rozvoj až k charitativním a společensky odpovědným aktivitám. Malé a střední podniky pak spíše využívají „rodinné atmosféry“ v podniku - otevřené dveře a udržování vazeb s celými rodinami svých zaměstnanců.
Graf 1: Počet auditů v jednotlivých letech s lineární spojnicí trendu předpovědi
Graf č. 2: Počet recertifikovaných podniků v %
Graf č. 3: Umístění podniků při první certifikaci
Pro podniky se zvýšenou fyzickou zátěží a rizikovým faktorem lokální svalová zátěž je důležité se zaměřit na prevenci těchto rizik formou vzdělávání a školení zaměstnanců - cílené odborné semináře s fyzioterapeutem, školení v ergonomii práce, preventivní pravidelná cvičení a vytvoření seznamu vhodných cviků k protažení a uvolnění zatížených partií těla apod.
Pro podniky a pracovní pozice s minimální fyzickou zátěží a převahou administrativního charakteru práce je naopak důležitý pohyb - přiměřené sportovní aktivity, pro jednotlivce i celé týmy, sportovní turnaje, podpora jízdy do práce na kole, příspěvek zaměstnavatele na vstup do fitness center, plaveckých bazénů apod.
Řadě podniků se osvědčily společně prožívané kulturní a dobrovolnické akce včetně zapojení dalších členů rodiny - např. darování krve, charitativní závody, spolupráce s neziskovými organizacemi, pravidelné výšlapy do okolí spojené s čištěním stezek, řeky apod.
Pravidelnou součástí projektů podpory zdraví bývají Dny zdraví, jejichž součástí může být např. měření krevního tlaku, měření hladiny cholesterolu a cukru v krvi, spirometrie (vyšetření plicních funkcí), skenování plosky nohy (zjištění poruchy nožní klenby, vhodnosti pracovní i mimopracovní obuvi, vliv na držení celého těla), diagnostika přístrojem In Body (poměr tělesné výšky, váhy, poměr svalstva a tělesných tuků), test na prevenci rakoviny tlustého střeva, vyšetření pigmentových znamének, zdravotní edukace i jednotlivé poradenství.
Někde zaměstnancům nabízejí i aktivity podporující celkový rozvoj osobnosti, kvalitu paměti, sebevzdělávání, finanční a digitální gramotnost.
Podniky samozřejmě pomáhají svým zaměstnancům ve složitých životních situacích, při péči o děti či jiné rodinné příslušníky (zkrácené úvazky, firemní školky, příměstské tábory, sociální poradenství).
Závěr
Podpora zdraví na pracovišti je důležitým nástrojem v péči o zdraví zaměstnanců. Její potřebnost a přínos je dostatečně prokázán jak v oblasti zdravotní tak finanční. Na aktuálnosti nabývá i vzhledem k demografickým trendům stárnutí pracovní populace a znepokojivým údajům o zdraví naší populace.
Pro úspěšný projekt podpory zdraví na pracovišti je důležité znát charakter pracovní populace na daném pracovišti, a dle potřeb této populace pak zajistit složení jednotlivých aktivit tak, aby byly pro zaměstnance vhodné, přínosné a zajímavé. Kromě prevence pracovních rizik je důležité se zaměřit na úpravu životního stylu - zdravá strava, dostatek pohybu, nekouření a management stresu.
Soutěž Podnik podporující zdraví již od roku 2005 hodnotí úroveň aktivit a výsledky podpory zdraví v daných organizacích. Během této doby bylo oceněno 67 podniků, z toho 78 % se účastní opakovaně a dokazují tak kontinuitu své péče o zaměstnance.
Podpořeno MZ ČR - RVO
(„Státní zdravotní ústav - SZÚ, 75010330“)
LITERATURA
- ČAPKOVÁ, N. a kol. Zdravotní stav české populace, výsledky studie EHES 2014. Praha. Státní zdravotní ústav. 2016. ISBN 978-80-7071-356-3
- CHENOWETH, D. H. Worksite health promotion. Champaign, IL: Human Kinetics, 1998. ISBN 0880115424.
- JANOŠOVÁ, K., KOŽENÁ, L., LIPŠOVÁ, V. Deset let soutěže Podnik podporující zdraví. Praha. Státní zdravotní ústav. 2015. ISBN 978-80-7071-346-4.
- LIPŠOVÁ, V. a kol. Kritéria kvality podpory zdraví na pracovišti, 2. přepracované a doplněné vydání. Praha. Státní zdravotní ústav. 2016. ISBN 978-7071-370-9