Kultura BOZP a její vliv na zaměstnance

1. Úvod

Bezpečnost založená na bezpečném jednání je o všech zaměstnancích na všech úrovních v organizaci. Zaměstnanci jsou si vědomi, informováni a dbalí nebezpečí a rizik na jejich pracovištích a mají příslušné znalosti a dovednosti k provedení práce bezpečným způsobem. Lidský faktor a kultura musí být hodnocena a řízena stejným způsobem jako ostatní rizikové faktory. Je tak zřejmé, že lidská chyba a selhání může podstatně ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích.

2. Problematika lidského faktoru

Tradiční model bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích je založen na pravidlech, dohledu a opravách chování zaměstnanců. V případě, že se na pracovištích vyskytne odchýlení se od těchto pravidel, je to považováno za porušení. Nehledáme-li pouze viníka a chceme-li skutečně najít řešení, musíme více porozumět příčinám tohoto nebezpečného jednání, chování. V některých případech toto porušení může vyplývat například z důvodu nesrozumitelnosti pracovního postupu, tlaku na pracovišti nebo hlubších systémových chyb. Zvažování lidského faktoru je tedy klíčové pro účinné řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích.

K dosažení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích je nezbytný kvalitní výcvik všech zaměstnanců v organizaci. Lidský faktor je poměrně složitá oblast a organizace můžou považovat tento faktor za příliš komplexní a složitý k tomu, aby s tím něco dělali. Lidské chování a pracovní výkonnost musí být zahrnuta do systémového řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích.

Jednoduchý způsob pohledu na lidský faktor je zvážení následujících tří hledisek a jejich posouzení, jakým způsobem mohou ovlivnit jednání zaměstnanců vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví.

Hledisko:

• práce (úkol, pracovní zátěž, pracovní prostředí, postupy),
• jednotlivec (odborná způsobilost, dovednosti, osobnost, postoje, vnímání rizika),
• organizace (kultura, vedení, zdroje, komunikace).

Práce musí být navržena v souladu s ergonomickými principy. Přizpůsobení práce zaměstnanci zajistí jejich nepřetížení. Návrh pracoviště a pracovního prostředí a vnímání úkolů a rizik jsou dalším důležitým faktorem.

Lidé přinášejí do práce své osobní postoje, dovednosti, zvyky a osobnosti, které mohou být silnými nebo slabými místy, a to podle požadavků dané práce. Individuální charakteristiky ovlivňují chování, jejich vliv na výkonnost může být negativní.

Organizační faktory mají největší vliv na jednotlivce a skupinové chování. Často jsou přehlíženy při návrhu práce a při vyšetřování pracovních úrazů a nehod. Organizace musí zavést jejich vlastní pozitivní kulturu bezpečnosti a ochrany zdraví. Kultura musí podporovat zapojení zaměstnanců a závazek na všech úrovních v organizaci. Zavedená kultura musí být založena na snaze vedení o proaktivní zdůrazňování toho, že odchylka od stanovených bezpečnostních standardů je pro organizaci nepřijatelná.

Selhání lidského faktoru

Selhání lidského faktoru je příčinou mnoha pracovních úrazů nebo nehod. Chceme-li tak předcházet těmto úrazům a nehodám, musíme porozumět lidskému chování, tj. proč si vlastně zvolili nedodržet bezpečný pracovní postup, co bylo toho příčinou. Zavedená kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích má většinou přímou souvislost právě se selháním lidského faktoru.

Lidské selhání je často nesprávně považováno za něco, co je mimo kontrolu vedoucích. Organizace si musí uvědomit, že je zapotřebí považovat lidský faktor za zřetelný prvek, který musí být identifikován, vyhodnocen a účinně řízen. Právě zvažování lidského faktoru je velice důležité pro řádné řízení rizik na pracovištích. U většiny pracovních úrazů nebo nehod není lidské selhání jen jedinou příčinou, ale jednou z mnoha.

Odborná způsobilost, výcvik a povědomí podle normy OHSAS 18001

Organizace musí zajistit, aby osoby řízené organizací, vykonávající úkony, které mohou ovlivnit BOZP, byly způsobilé na základě odpovídajícího vzdělání, výcviku nebo zkušeností, a musí uchovávat s tím spojené záznamy.

Organizace musí určit potřeby výcviku související s riziky v oblasti BOZP a systémem managementu BOZP. Musí poskytovat výcvik nebo přijmout jiná opatření, aby byly tyto potřeby splněny, hodnotit efektivnost výcviku a přijatých opatření a musí uchovávat s tím spojené záznamy.

Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy k zajištění toho, aby osoby, které při práci řídí, měly povědomí o:

• skutečných a potenciálních důsledcích jejich pracovních činností a jejich chování na BOZP a o přínosech jejich zlepšené osobní výkonosti v rámci BOZP,
• jejich úlohách, odpovědnostech a důležitosti při dosahování shody s politikou BOZP, postupy a požadavky systému managementu BOZP včetně požadavků na havarijní připravenost a reakci,
• potencionálních důsledcích nedodržení stanovených postupů.

Postupy výcviku musí brát v úvahu rozdílné úrovně:

• odpovědnosti, schopnosti, jazykových schopností a gramotnosti,
• rizika.

Aby bylo osobám řízeným organizací umožněno bezpečně pracovat a/nebo jednat, měla by organizace zajistit, aby tyto osoby:

• si byly vědomy rizik v oblasti BOZP,
• si byly vědomy svých rolí a odpovědností,
• byly nezbytně kompetentní k provádění úkolů, které mohou mít vliv na BOZP,
• byly podle potřeby školeny k dosažení požadovaného vědomí závažnosti/kompetence.

Organizace by měla vyžadovat, aby byli dodavatelé schopni prokázat, že jejich zaměstnanci jsou kompetentní a/nebo mají patřičný výcvik pro bezpečný výkon práce.

Vědomí závažnosti je vědomí něčeho, např. rizik a nebezpečí v oblasti BOZP a kompetence je prokázaná schopnost využití znalostí a dovedností. Vedení stanoví požadavky na kompetence pro jednotlivé úkoly.

Při určení kompetence požadované pro určitý úkol by měly být zváženy následující faktory:

• úlohy a odpovědnosti na pracovišti,
• složitost a požadavky na řídící postupy a pokyny,
• výsledky vyšetřování incidentů,
• požadavky právních předpisů a jiné požadavky,
• individuální schopnost (gramotnost, jazykové znalosti).

Organizace by měla věnovat zvláštní pozornost požadavkům na kompetence těch osob, které budou:

• představiteli vrcholového vedení,
• posuzovat rizika,
• provádět audity,
• pozorovat chování osob,
• vyšetřovat incidenty.

K prokázání skutečnosti, že organizace zajišťuje kompetentnost pracovníků, by měly být udržovány záznamy.

Výcvik

Při určování výcviku nezbytných pro osoby řízené organizací (včetně dodavatelů, dočasných pracovníků) by organizace měla zohlednit úlohy, odpovědnosti a pravomoci ve vztahu k rizikům v oblasti BOZP a k systému managementu BOZP. Výcvikové programy a postupy by měly zohlednit rizika v oblasti BOZP a individuální schopnosti (používat obrázky, symboly, které jsou snadno pochopitelné). Organizace by měla vyhodnotit efektivnost výcviku (písemnou a ústní zkouškou). Záznamy o školení uchovány.

Přizpůsobení se lidskému faktoru

Bezpečnost práce a ochranu zdraví můžeme zvýšit prostřednictvím lepšího navržení úkolů, zařízení, postupů a způsobu varování. Musíme si uvědomit, že jsou zde zaměstnanci s rozdílnou výškou, váhou, fyzickou sílou nebo schopností zpracování informací. Navržení úkolů, zařízení a pracoviště tak, aby vyhovovalo uživateli, může snížit lidskou chybu, a tím i počet pracovních úrazů, poškození zdraví nebo nehod. Ergonomie využívá informace o lidských schopnostech, vlastnostech a omezeních.

Zajištění duševní pohody na pracovištích patří mezi další nástroje v prevenci rizik. Rovněž písemné postupy, především řídící provoz a údržbu, jsou důležité pro prevenci úrazů a poškození zdraví. Dokumentované postupy jsou životně důležité v udržování konzistence a dále v zajištění toho, že každému je poskytnuta stejná základní úroveň informací. Bezpečné pracovní postupy jsou tedy klíčovým prvkem při systémovém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích a důležitým školícím materiálem.

Systém varování (upozornění)

Bezpečnostní značky, značení na výrobcích nebo alarmy mají za cíl sdělit nám určitý druh případného rizika. Často však tato varování ignorujeme. Musíme tak zajistit, že varování jsou účinná nebo musíme zvážit jiné alternativní způsoby snížení rizika.

Hodnocení lidské spolehlivosti

Lidská spolehlivost je opakem lidského selhání. Je to pravděpodobnost, že úspěšně vykonám danou úlohu.

Je velice důležité být schopen vyhodnotit lidskou spolehlivost, obzvláště u organizací se zvýšeným rizikem. Hodnocení lidské spolehlivosti je strukturovaný a systematický způsob odhadnutí pravděpodobnosti lidského selhání při specifických úkolech.

Norma OHSAS 18001 a její požadavky na dokumentaci a záznamy

Dokumentace systému managementu BOZP organizace musí zahrnovat:

• politiku a cíle BOZP,
• popis rozsahu systému managementu BOZP,
• popis hlavních prvků systému managementu BOZP a jejich vzájemného působení a odkaz na související dokumenty,
• dokumenty, včetně záznamů, požadované touto normou OHSAS,
• dokumenty, včetně záznamů, určené organizací jako nezbytné k zajištění efektivního plánování, provozování a řízení procesů, které souvisejí s managementem rizik v oblasti BOZP.

Je důležité, aby byla dokumentace přiměřená stupni složitosti a příslušným nebezpečím a rizikům, a aby byla udržována na minimální úrovni požadované pro danou efektivitu a účinnost.

Organizace by měla udržovat aktuální dokumentaci, která je dostačující k zajištění přiměřeného pochopení a účinného a efektivního provozu systému managementu BOZP. Při rozhodování jaká dokumentace je vyžadována, by měla organizace určit, kde je riziko, že úkol nebude splněn žádoucím způsobem z důvodu nedostatku písemných postupů nebo pokynů.

Neexistuje žádný požadavek na zpracování dokumentace ve zvláštním formátu z hlediska shody s požadavky OHSAS 18001 a ani není nutné nahrazovat existující dokumentaci jako např. manuály, postupy nebo pracovní instrukce, pokud přiměřeně popisují požadovaná opatření.

Následující skutečnosti by měly být brány v úvahu:

• odpovědnosti a pravomoci uživatelů dokumentace a informací (zvážení stupně zabezpečení a přístupnosti – zvláště u elektronických médií) a k řízení změn,
• způsob, jakým je fyzická dokumentace používána a prostředí, v němž je používána.

Dokumentace požadovaná systémem managementu BOZP a touto normou OHSAS musí být řízena. Záznamy jsou zvláštním druhem dokumentu.

Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro:

• schvalování přiměřenosti dokumentů před jejich vydáním,
• přezkoumání a opětovné schválení nebo potvrzení platnosti dokumentů,
• zajištění identifikace změn a stavu po poslední revizi dokumentů,
• zajištění dostupnosti relevantních verzí příslušných dokumentů na místě, kde jsou používány,
• zajištění toho, že dokumenty zůstávají čitelné a snadno identifikovatelné,
• dokumenty externího původu identifikovány a jejich distribuce řízena,
• zamezení neúmyslného použití zastaralých dokumentů a jejich vhodnou identifikaci, jestliže zůstávají zachovány pro jakékoliv účely.

Veškeré dokumenty a data obsahující informace vyžadované pro provoz systému managementu BOZP a výkonnost činností organizace v oblasti BOZP by měly být identifikovány a řízeny.

Písemné postupy by měly stanovit řídicí činnosti pro identifikaci, schvalování, vydávání a odstraňování dokumentace BOZP společně s řízením dat BOZP. Tyto postupy by měly jasně stanovovat druhy dokumentů a dat, na které se vztahují. Dokumenty a údaje by měly být k dispozici a přístupné, pokud se to požaduje, v pravidelných i nepravidelných režimech včetně havarijních situací.

Organizace by měla vytvořit postupy pro identifikaci jakýchkoliv dokumentů externího původu (například postupy pro řízení bezpečnostních listů; stanovena odpovědná osoba – všechny osoby informovány).

Výsledky procesu řízení dokumentů:

• postup řízení dokumentů včetně stanovených odpovědností a pravomocí,
• registry dokumentů, rejstříky,
• seznam řízené dokumentace,
• archivní záznamy (uchovávány s právními nebo jinými časově závislými požadavky).

Dokumenty by měly být občas přezkoumávány za účelem zajištění jejich neustálé platnosti a správnosti. To může být provedeno jako:

• součást přezkoumání posouzení rizika,
• součást reakce na incident,
• součást procesu managementu změny,
• návaznost na změny v požadavcích právních předpisů a jiných požadavků, procesů, zařízení, vybavení pracoviště.

Občas je nutné uchovávat neplatné dokumenty jako součást záznamů v souvislosti s vývojem nebo výkonností systému managementu BOZP.

Řízení záznamů

Organizace musí podle potřeby vytvořit a udržovat záznamy nezbytné k prokázání shody s požadavky systému managementu BOZP a této normy OHSAS a k prokázání dosažených výsledků. Záznamy by měly být udržovány, aby organizace prokázala, že její systém managementu BOZP funguje efektivně, a že řídí svá rizika v oblasti BOZP. Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro identifikaci, skladování, ochranu, uchování a skartaci záznamů.

Záznamy zahrnují:

• záznamy o hodnocení souladu s požadavky právních předpisů,
• identifikaci nebezpečí, posouzení rizika a záznamy spojené s řízením rizika,
• záznamy o monitorování výkonnosti v oblasti BOZP,
• záznamy o kalibraci a údržbě vybavení používaného pro monitorování výkonnosti,
• záznamy o nápravných opatřeních a preventivních opatřeních,
• zprávy z kontrol BOZP,
• záznamy o školeních (hodnocení kompetence),
• zprávy z auditu,
• zprávy ze spoluúčasti,
• zprávy o incidentech,
• zápisy z porad,
• zprávy o zdravotním dozoru,
• zprávy o cvičeních.

Řízení vlivů na lidskou výkonnost

Organizace musí řídit vlivy působící na lidskou výkonnost. Mezi vlivy, které ovlivňují lidskou výkonnost a bezpečné chování na pracovišti patří únava a práce na směny, komunikace, vnímání rizika a riskování jednotlivce a kultura bezpečnosti a ochrany zdraví organizace. Únava může vést k horší výkonnosti u úkolů, které vyžadují pozornost, rozhodování nebo vysokou úroveň dovedností. Práce v noci může vést k negativním účinkům na zdraví zaměstnance a rovněž může zvýšit pravděpodobnost úrazů a poškození zdraví.

V organizacích je nastaven systém komunikace mezi jednotlivými stupni řízení. Dobře nastavená komunikace musí být především mezi obsluhou a údržbou, rovněž to platí v případě předávání směn. Nedostatky v komunikaci přispěly k úrazům, skoronehodám a nehodám již na mnoha pracovištích. Efektivní komunikace je důležitá především v případech předání odpovědnosti v rámci úkolu jiné osobě.

Norma OHSAS 18001 a její požadavky na komunikaci, spoluúčast a konzultaci

Organizace musí vytvořit, uplatňovat a udržovat postupy pro:

• interní komunikaci mezi různými úrovněmi a funkcemi organizace,
• komunikaci se smluvními partnery a jinými návštěvníky pracoviště (externí komunikace),
• přijímání, dokumentování a odezvu na významné podněty od externích zainteresovaných stran.

Organizace by měla prostřednictvím komunikace podporovat spoluúčast na správné praxi v oblasti BOZP a podpoře své politiky BOZP a cílů BOZP. Komunikační procesy organizace by měly zajistit, že informace týkající se BOZP je poskytnuta, obdržena a pochopena všemi relevantními osobami.

Organizace musí vytvořit, uplatňovat a udržovat postupy pro účast pracovníků prostřednictvím jejich:

• vhodného zapojení při identifikaci nebezpečí, posuzování rizik a určování způsobu jeho řízení,
• vhodného zapojení při vyšetřování incidentu,
• zapojení do tvorby a přezkoumání politik a cílů BOZP,
• konzultace v případě změn, které ovlivňují BOZP,
• zastupování v záležitostech BOZP.

Zaměstnanci musí být informováni o úpravě jejich spoluúčasti, včetně toho, kdo je jejich zástupcem v otázkách BOZP.

Organizace musí vytvořit, uplatňovat a udržovat postupy pro konzultaci se smluvními partnery v případě změn, které ovlivňují jejich BOZP. Organizace musí zajistit, že pokud to bude vhodné, budou příslušné záležitosti BOZP konzultovány s externími zainteresovanými stranami.

Postupy pro interní a externí komunikaci

Organizace by měla vyvinout postupy pro interní komunikaci mezi různými pracovními pozicemi a různými úrovněmi organizace a pro externí komunikaci se zainteresovanými stranami.

O problémech v oblasti BOZP lze komunikovat se zaměstnanci, návštěvníky a dodavateli prostřednictvím prostředků jako jsou:

• porady a jednání,
• zpravodaje, plakáty, elektronická pošta, schránky názorů a informační tabule.

Interní komunikace

V organizaci je důležitá efektivní komunikace o rizicích v oblasti BOZP a o systému managementu.

To by mělo zahrnovat informace:

• které se vztahují k závazku vedení k systému managementu BOZP,
• zahrnující identifikaci nebezpečí a rizik,
• o cílech BOZP,
• vztahující se k vyšetřování incidentů,
• ve vztahu k postupu snižování nebezpečí a rizik v oblasti BOZP,
• spojené se změnami, které mohou ovlivnit systém managementu BOZP.

Komunikace s dodavateli

• vytvořeny a udržovány postupy pro komunikaci,
• smlouvy jsou často používány ke sdělování požadavků na výkonnost v oblasti BOZP.

Komunikace s návštěvníky může zahrnovat varovné značky a bezpečnostní opatření stejně tak jako verbální nebo písemnou komunikaci.

Externí komunikace

• vhodné postupy pro příjem, dokumentaci a reakci na relevantní sdělení od externích zainteresovaných stran,
• organizace by měla poskytovat příslušné a odpovídající informace o nebezpečích v oblasti BOZP (běžný provoz nebo potenciální havarijní situace),
• při havarijních situacích jsou vyžadovány pravidelné aktualizace.

Spoluúčast pracovníků

• potřeba aktivního a trvalého zapojení pracovníků,
• pracovníci informováni o osobách, které je zastupují v otázkách BOZP.

Lidský faktor a kultura BOZP

Dříve možná platilo, že pracovní úrazy byly pouze přímým důsledkem nedbalého nebo nebezpečného chování zaměstnanců. Zatímco nyní většina osob zodpovídajících za bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích akceptuje, že většina pracovních úrazů je způsobena kombinací zaměstnanec, zaměstnavatel, práce a pracovní faktor.

Typické otázky:

• Jak můžeme motivovat zaměstnance k tomu, aby se více zajímali o bezpečnost?
• Proč zaměstnanci nepoužívají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky?
• Proč si zaměstnanci zvolili riskovat?

Každá skupina lidí si vytváří svou vlastní kulturu. Jedná se o sdílené postoje, víru a způsob chování. V organizaci s dobrou kulturou, každý jednotlivec klade bezpečnost vysoko na žebříček svých hodnot. Vědí, že se od nich neočekává, že budou reagovat na problém tím, že nebudou obcházet požadavky na provozní bezpečnost.

Existují 4 klíčové oblasti, na které musíte zaměřit své úsilí, v případě, že začínáte přemýšlet o lidském faktoru na pracovišti:

• lidský faktor v hodnocení rizik (přemýšlet o lidských faktorech a plánování dopředu je mnohem efektivnější než čekání na problémy a jejich řešení až po události; zvážit lidské chování při běžných činnostech a mimořádných situacích),
• lidský faktor v rámci analyzování úrazů, skoronehod a nehod (zjistit, kde je organizace zranitelná lidskými chybami a kde můžou být zavedena zlepšení; přemýšlet více o lidských příčinách úrazů a následně provést změny ve školení, dohledu, postupech, zařízeních, plánování a organizování),
• lidský faktor při navrhování a zadávání zakázek (zvážit lidský faktor při návrhu nebo úpravě úkolů, činností, pracoviště a dokonce i v případě nákupu zařízení, které by mělo splňovat například ergonomická kritéria),
• lidský faktor v některých dalších aspektech řízení bezpečnosti (práce na směny, komunikace, ovlivňování bezpečného jednání, chování a kultura BOZP).

Norma OHSAS a její požadavky na vyšetřování incidentu, neshodu, nápravné opatření a preventivní opatření

Vyšetřování incidentu

Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro zaznamenávání, vyšetřování a analyzování incidentů za účelem:

• stanovení zásadních nedostatků v oblasti BOZP,
• identifikování potřeby nápravného opatření,
• identifikování příležitostí k preventivnímu opatření, neustálému zlepšování,
• komunikování výsledků těchto vyšetřování.

Výsledky vyšetřování incidentu musí být dokumentovány a udržovány.

Organizace by tedy měla mít postupy pro podávání zpráv, vyšetřování a analýzu incidentu. Ti, kteří jsou určeni k provádění vyšetřování incidentu, by měli být kompetentní.

Neshoda, nápravné opatření a preventivní opatření

Vytvoření, implementování a udržování postupů pro řešení skutečných a potenciálních neshod a pro přijímání nápravných a preventivních opatření.

Postupy musí stanovit požadavky na:

• identifikaci a nápravu neshod a přijímání opatření ke zmírnění jejich důsledků na BOZP,
• vyšetřování neshod, určování jejich příčin a přijímání opatření k zabránění jejich opakovanému výskytu,
• vyhodnocování potřeby zavést opatření k předcházení vzniku neshod a přijímání vhodných opatření navržených k zamezení jejich výskytu,
• zaznamenávání a sdělování výsledků přijatých nápravných a preventivních opatření,
• přezkoumávání efektivnosti přijatých nápravných a preventivních opatření.

Neshoda je nesplnění požadavku. Požadavek může být stanoven ve vztahu k systému managementu BOZP podle OHSAS 18001 nebo z hlediska výkonnosti v oblasti BOZP.

Problémy, které mohou způsobit neshody pro výkonnost systému managementu BOZP:

• selhání vrcholového vedení při prokazování svého závazku,
• selhání při stanovení cílů BOZP,
• selhání při určování odpovědnosti,
• selhání při periodickém hodnocení souladu,
• selhání při plnění požadavků na výcvik,
• dokumentaci, která je zastaralá nebo není vhodná,
• selhání při komunikování.

Problémy, které mohou způsobit neshody pro výkonnost v oblasti BOZP:

• selhání při implementaci plánovaných programů,
• selhání při plnění požadavků právních předpisů,
• selhání při zaznamenávání incidentů,
• selhání při včasné implementaci nápravných opatření,
• trvale vysokou míru úrazovosti nebo poškození zdraví, které nejsou řešeny,
• zavedení nových materiálů nebo postupů bez provedení vhodných posouzení rizik.

Preventivní opatření jsou činnosti realizované k eliminaci základních (kořenových) příčin identifikované neshody nebo potenciálních nežádoucích situací k předcházení jejich výskytu.

Vstupy pro nápravná opatření nebo preventivní opatření:

• periodické zkoušky havarijních postupů,
• vyšetřování incidentů,
• interních nebo externích auditů,
• periodického hodnocení souladu,
• monitorování výkonosti,
• zpětné vazby ze strany pracovníků,
• hodnocení expozice. Zdroj: [1], [2], [3]

3. Selhání lidského faktoru v praxi

Nepořádek na pracovišti může být ze strany zaměstnance považován za nebezpečné podmínky, ze strany zaměstnavatele pak za nebezpečné chování zaměstnance. Ovšem, kde je vlastně kořenová příčina tohoto problému, tedy v tomto případě nepořádku na pracovišti? Nebezpečné podmínky: Existující podmínky, které se odlišují od akceptovatelných bezpečných podmínek. Nejsou-li tyto neakceptovatelné podmínky odstraněny, může pak dojít k úrazu.

Nebezpečné chování: Činnost zaměstnance způsobem odchylujícím se od stanoveného bezpečného postupu a vytvářejícím nebezpečí sobě a ostatním.

Příklady nebezpečných podmínek:

• neuklizené pracoviště,
• vadné zařízení,
• kluzké podlahy,
• nedostatečné osvětlení.

Příklady nebezpečného jednání (vyplývá z lidského chování):

• nedodržení bezpečných pracovních postupů,
• nesprávné používání zařízení,
• nepoužívání osobního ochranného pracovního prostředku.

Statistika uvádí, že nebezpečné jednání je mnohem častější příčinou pracovních úrazů. Jestliže můžeme významně snížit počet nebezpečného jednání na pracovištích, můžeme také podstatně snížit počet pracovních úrazů. Tento přístup je znám pod pojmem bezpečnost založená na bezpečném jednání.

Snižujte pracovní úrazy způsobené nebezpečným jednáním prostřednictvím úpravy lidského chování a zlepšování postojů vůči bezpečnosti a ochrany zdraví. Bezpečnost založená na bezpečném jednání snižuje výskyt nebezpečného jednání na pracovištích. Je ovšem zapotřebí jasně definovat, co se vlastně skrývá pod pojmem nebezpečné jednání.

Nebezpečné jednání může být zjednodušeně definováno jako úmyslné nebo neúmyslné porušení zavedených bezpečnostních pracovních praktik, postupů nebo metod. Bezpečné metody jsou všeobecně známé, ovšem v mnohých případech nejsou dodržovány – nepoužívání osobního ochranného pracovního prostředku (jednání z lhostejnosti), nepoužívání správných technik při přenášení břemene (nedostatek zkušeností, znalostí).

Příčinou nebezpečného jednání může být nezkušenost, nekvalitní nebo nedostatečný výcvik zaměstnance (zaměstnanci vykonávají činnost, ke které nejsou vyškolení, oprávněni nebo pověřeni – nepovolený vstup do uzavřených prostorů). Samozřejmě je zde mnoho dalších faktorů, které mohou přispět k nebezpečnému jednání.

Bezpečnost práce založená na bezpečném chování („Behaviour-Based Safety“)

Zaměstnavatelé používají různé nástroje k dosažení snížení počtu pracovních úrazů na pracovištích. Jedním z nich může být i program „Behaviour Based Safety“.

Principy „Behaviour Based Safety“:

• identifikování bezpečného a nebezpečného chování,
• identifikování zdrojů případného ohrožení nebo poškození zdraví,
• snaha o komunikaci o rizicích, a to na všech úrovních řízení,
• nacházení bezpečnějších řešení, v mnohých případech i finančně nenáročných,
• vlastní přístup zaměstnanců s podporou vrcholového vedení,
• identifikování bezpečného chování, které může přispět k prevenci úrazů,
• snaha o změnu nebezpečného chování,
• vtažení zaměstnanců do ochrany svého zdraví a zdraví ostatních,
• a další.

Cíleně se snažit o změnu nebezpečného chování zaměstnance. Systém, kdy zaměstnanci nejsou primárně sankcionováni, ale je zde vyvinut tlak na změnu nebezpečného chování. Nebezpečné chování je zdůrazňováno a opravováno, a v případě, že se zaměstnanci chovají bezpečně, jsou pozitivně motivováni.

Zavedení programu „Behaviour Based Safety“:

• chceme-li vytvořit prostředí, kde máme lepší kontrolu nad chováním,
• motivuje zaměstnance, aby vyhodnotili rizika před vlastní činností.

Zdroj: [4]

4. Závěr

Zavedená kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích může mít zásadní vliv na případné selhání lidského činitele při provádění jednotlivých rizikových činností na pracovišti. Zavedeme-li v organizaci pozitivní kulturu bezpečnosti a ochrany zdraví budou z toho určitě profitovat jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci, což se určitě kladně projeví v počtu pracovních úrazů a nehod.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Reducing error and influencing behaviour, HSG48, published in 1990 by the Health and Safety Executive, ISBN 978-07176-2452-2

[2] ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky

[3] ČSN OHSAS 18002:2009 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007

[4] Behaviour Based Safety Guide, published in 2013 by the Health and Safety Authority, ISBN 978-1-84496-175-7