Odpovědnost zaměstnance za svěřené hodnoty a řešení vzniklého schodku

Zřejmě nejběžnějším druhem povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli vzniklou škodu je obecná povinnost nahradit škodu. Za poněkud méně frekventovanou lze považovat povinnost zaměstnance podílet se na náhradě škody, která vznikla zaměstnavateli v případě, že zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno jejímu bezprostřednímu vzniku. V třetím pořadí pak přichází v úvahu schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a ztráta svěřených věcí.

Aby zaměstnanci vznikla obecná povinnost nahradit zaměstnavateli způsobenou škodu, musí být současně naplněny všechny její předpoklady, a to

• vznik škody na straně zaměstnavatele (za škodu se považuje majetkový úbytek, tedy to, oč se majetek v důsledku škodní události zmenšil),
• porušení povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
• zavinění, a to přinejmenším ve formě nedbalosti, a
• příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody (za škodu vzniklou z titulu vyšší moci zaměstnanec neodpovídá).

Na zaměstnavateli je, aby zaměstnanci všechny tyto čtyři předpoklady jeho obecné povinnosti nahradit škodu prokázal. Jedná-li se však o schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (a rovněž o ztrátu svěřených věcí), kterému budeme v tomto příspěvku věnovat zvýšenou pozornost, zaměstnavatel nemusí zaměstnanci prokazovat zavinění, neboť to je presumováno zákonem.

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty

Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je druhem tzv. zvláštní (objektivní) odpovědnosti, tedy odpovědnosti za výsledek. Aby zaměstnanec za škodu, tedy za schodek takto odpovídal, musí s ním být uzavřena dohoda, kterou zákoník práce označuje jako dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, ve zkratce pak jako dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty.

Pro tuto dohodu se vyžaduje písemná forma a věk 18 let. Pokud jde o uvedenou věkovou hranici, jedná se o jednu ze dvou výjimek prolamujících obecnou hranici 15 let (druhou výjimku představuje dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, pro jejíž uzavření se rovněž vyžaduje věk 18 let).

Jak se posuzuje věk 18 let, řešil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí spis. zn. 6 Cz 45/87, v němž se uvádí: "Dohodu o hmotné odpovědnosti může pracovník platně uzavřít již v průběhu dne, který datem odpovídá tomu dni, kdy se pracovník před osmnácti lety narodil."

Dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty je možné zakomponovat do obsahu pracovní smlouvy, může se však jednat i o samostatné smluvní ujednání. Vždy se však musí jednat o individuální smluvní ujednání uzavřené se zaměstnancem, které nemůže nahradit smlouva kolektivní či jiné právní jednání. Tuto dohodu je možné uzavřít jak se zaměstnancem v pracovním poměru, tak se zaměstnancem konajícím práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.

Pokud jde o obsah dohody o ochraně svěřených hodnot, dohoda musí zahrnovat závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Podmínkou platnosti této dohody naopak není uvedení funkce a pracoviště zaměstnance, se kterými je zvýšená povinnost nahradit škodu spojena. I přes uvedené je však vhodné tyto údaje do dohody uvést, a to z důvodu, aby bylo možné posoudit, zda jsou naplněny podmínky pro to, aby zaměstnanec od dohody odstoupil - viz dále.

V dohodě o odpovědnosti za svěřené hodnoty nemusí být svěřované hodnoty vyjmenovány, neboť zaměstnanec zvýšeně odpovídá za schodek na hodnotách, které mu svěřeny teprve budou. Schodek na těchto hodnotách pak eventuálně vznikne v časovém horizontu od uzavření této dohody do skončení pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu), resp. do doby, kdy nastanou účinky odstoupení od této dohody.

V praxi není možné vyloučit situaci, kdy zaměstnanec i přesto, že jsou mu hodnoty určené k vyúčtování svěřeny, odmítne dohodu zakládající jeho zvýšenou odpovědnost za schodek na nich uzavřít. Pro tyto případy je vhodné, aby zaměstnavatel byl připraven a již v předstihu stanovil uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty jako požadavek pro výkon daného druhu práce. Jak známo, ohledně požadavků stanovených zaměstnavatelem je judikaturou vyžadováno, aby tyto požadavky byly měřitelné a přezkoumatelné. Vzhledem k tomu, že pro uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty je odpovědí ano, zaměstnanec souhlasí, či ne, zaměstnanec nesouhlasí, není třeba se přezkoumatelností dále zabývat. Takovou situaci je možné uzavřít tím, že zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele nesplňuje požadavek pro výkon daného druhu práce, čímž je naplněn důvod pro výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle ust. § 52 f) zákoníku práce.

Hodnoty určené k vyúčtování

Za hodnoty, které jsou způsobilé založit zvýšenou povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu, se považuje hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty tak nepředstavuje pouze závazek pro zaměstnance, ale také pro zaměstnavatele, neboť jeho povinností je vytvořit zaměstnanci pracovní podmínky, aby mohl svěřené hodnoty náležitým způsobem chránit. Nemá-li zaměstnanec takové pracovní podmínky vytvořeny, lze předpokládat, že se ze své povinnosti nahradit škodu zcela nebo zčásti vyviní, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Již v minulosti bylo judikováno, že zaměstnanec na základě dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty (tehdy dohody o hmotné odpovědnosti) nemůže zvýšeně odpovídat za svěřené motorové vozidlo či vybavení kanceláře.

Škoda rovná se schodek

Jak je uvedeno výše, prvním předpokladem pro povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli vzniklou škodu je v případě uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty schodek.

Ke schodku se vztahuje například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 4443/2011, v němž se uvádí: "Schodek jako jeden z předpokladů odpovědnosti zaměstnance podle ustanovení § 176 a násl. zák. práce vyjadřuje skutečnost, že chybí hodnoty, které se hmotně odpovědný pracovník zavázal vyúčtovat. Zpravidla bývá zjišťován inventarizací jako inventarizační rozdíl mezi stavem majetku a závazků v účetnictví a skutečným (nižším) stavem majetku a závazků (srov. § 29 odst. 1 a § 30 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví), zaměstnavatel však může - jako je tomu v posuzované věci - jinými důkazními prostředky prokázat stav hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a skutečnost, že došlo ke škodě (schodku) na svěřených hodnotách. V obou případech, bez ohledu na to, jakým způsobem je schodek prokazován, z podstaty věci vyplývá, že schodek vyjadřuje skutečnost, že - i když zpravidla není možné zjistit, kdy, popřípadě jakým způsobem, schodek (manko) na svěřených hodnotách vznikl - hodnoty, které se hmotně odpovědný zaměstnanec zavázal vyúčtovat, chybí."

Rozsah náhrady škody

Uzavře-li zaměstnanec dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty a na těchto hodnotách vznikne schodek, odpovídá za něj v plném rozsahu. Jak je uvedeno výše, zaměstnanec se může této odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit, prokáže-li, že ke schodku došlo zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Z uvedeného vyplývá, že důkazní břemeno prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez zavinění zaměstnance, je na samotném zaměstnanci (jedná se o tzv. negativní důkazní břemeno). V případě, že zaměstnanec důkazní břemeno neunese, odpovídá za schodek v plném rozsahu.

Možné důvody zproštění se povinnosti nahradit vzniklý schodek uvádí právní věta rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Cz 31/91: "Okolnost, že prodejna byla nedostatečně obsazena, že zaměstnavatel svěřil hodnoty zaměstnancům, kteří k hospodaření s nimi neměli potřebnou kvalifikaci a zkušenosti, nebo že funkcí zástupce vedoucího pověřil odborně nezpůsobilého zaměstnance, je důvodem zproštění odpovědnosti za schodek."

K jinému závěru naopak dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí pod spis. zn. 21 Cdo 711/2001: "Odcizí-li třetí osoba zaměstnanci svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, nemá zavinění třetí osoby samo o sobě za následek zánik hmotné odpovědnosti zaměstnance."

K problematice možného vyvinění se vztahuje i rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě spis. zn. 16 Co 131/98 , v němž se uvádí: "Má-li se zaměstnanec zcela nebo zčásti zprostit odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, musí prokázat nejen existenci skutečností nasvědčujících tomu, že schodek mohl vzniknout zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, ale i příčinnou souvislost mezi těmito skutečnostmi a vznikem schodku. Musí tedy prokázat, že bez těchto skutečností by schodek nevznikl tak, jak vznikl. Za důvod ke zproštění odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách proto nelze považovat zjištění, že určité okolnosti (např. nedostatečná personální obsazenost prodejny, ve které byl schodek vykázán) mohly mít vliv na vznik schodku, pokud není současně prokázáno, že příčinou schodku či jeho části skutečně byly. K nedostatkům v pracovních podmínkách na pracovišti, o kterých nebylo prokázáno, že byly příčinou schodku nebo jeho části, lze přihlédnout jako k okolnostem, za nichž došlo ke vzniku škody, pouze při úvahách o snížení výše náhrady škody podle § 183 zákoníku práce."

Odstoupení od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty

Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, může od ní odstoupit v případech stanovených zákoníkem práce (§ 253 odst. 1), a to tehdy,

• vykonává-li jinou práci,
• je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště,
• je-li překládán, nebo
• pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami.

Zákoník práce nestanoví, že by od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty mohl odstoupit i zaměstnavatel. Takového ustanovení však není třeba, neboť zaměstnavatel je tou smluvní stranou, která může uzavřenou dohodu učinit neúčinnou tím, že zaměstnanci i přes uzavřené smluvní ujednání žádné hodnoty určené k vyúčtování nesvěří. Pro odstoupení od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty je vyžadována písemná forma s tím, že závazek z této zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

Povinnost provádět inventuru

Zaměstnavatel je povinen provést ve stanovených případech inventuru:

• při uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty,
• při zániku závazku z této dohody,
• při výkonu jiné práce,
• při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště,
• při jeho přeložení a
• při skončení pracovního poměru.

Společná odpovědnost za schodek

V případě, že na jednom pracovišti pracuje více zaměstnanců, kteří uzavřeli dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je možné s nimi dohodnout, že za vzniklý schodek odpovídají společně. Takové ujednání se zpravidla sjednává formou takzvané doložky společné odpovědnosti. Společná odpovědnost přichází v úvahu v případě, že přístup k hodnotám určeným k vyúčtování má více zaměstnanců.

Společná odpovědnost vykazuje oproti individuální odpovědnosti několik rozdílů. Prvním z nich je povinnost zaměstnavatele provést inventuru:

• při uzavření dohod o odpovědnosti za svěřené hodnoty se všemi společně zavázanými zaměstnanci,
• při zániku závazku ze všech těchto dohod, při výkonu jiné práce,
• při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně zavázaných zaměstnanců,
• při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a
• na žádost kteréhokoliv ze společně zavázaných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty.

Dalším důvodem pro provedení inventury je situace, kdy je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Posledním rozdílem je způsob rozpočítávání náhrady schodku - viz dále.

Výpočet náhrady schodku

Je-li k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Podíl náhrady stanovený tímto způsobem nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celý schodek, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce.

Při určování podílu jednotlivých společně zavázaných zaměstnanců se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku; přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu.

Pro bližší ilustraci, jak rozpočítávat podíl náhrady schodku jednotlivými společně odpovědnými zaměstnanci, uvádíme následující příklad.