Nařízení vlády č. 407/2017 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2018 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2018, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy.
Nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, se stanoví postup výpočtu nezabavitelné částky.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena
- ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
- z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
Nařízením vlády se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 5 822 Kč na 5 928 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 410 + 5 928 = 9 338 Kč.
Nejvyšší výše třetin v r. 2018 činí 3 112 Kč. (Výpočet: 9 338 - 2 = 9 336, 9 336: 3 = 3 112 Kč).
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 9 338 Kč, tj. 6 225,33 Kč.
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 6 225,33 Kč, tj. 1 556,33 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost je obecně upravena § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak je tomu u studentů, kteří studují střední školu nebo vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu (tzv. pojištěnci státu v oblasti zdravotního pojištění).
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto NV se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda mezi rodiči dítěte o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.
Připomeňme, že od roku 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.
Zákonem č. 460/2016 Sb., kterým došlo ke změně ustanovení § 2045 NOZ a který nabyl účinnosti 28. 2. 2017, došlo k odstranění problematické podmínky u srážek na základě dohody o srážce ze mzdy, a to že srážka nesměla být vyšší než polovina mzdy. Přechodným ustanovením je však dána možnost, aby dříve uzavřené dohody o srážce ze mzdy byly změněny ve smyslu novelizovaného ustanovení. Tímto postupem se zajistí soulad při provádění všech srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy bez ohledu na okamžik jejich uzavření.
Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který je sám, zaokrouhluje se nezabavitelná částka na povinného na celou korunu nahoru, není-li určena číslem celým.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2018, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2018, tedy ve výplatním termínu v únoru 2018.
Změnou občanského soudního řádu ustanovení § 299 (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky. Tuto povinnost je nutné plnit písemně.
Nařízení vlády o nezabavitelných částkách je nutné respektovat i v případě insolvenční srážky, pokud krajský soudce nerozhodl jinak. V souladu se změnou insolvenčního zákona od 1. 1. 2014 (změna zákona č. 182/2006 Sb. provedená zákonem č. 294/2013 Sb.) není dovoleno, aby se od zahájení insolvenčního řízení prováděla jakákoliv srážka na základě dohody [viz § 109 písm. d) zákona].
Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody s dřívější přítelkyní platí výživné na 2 nezaopatřené děti. S novou manželkou se stará o jedno její dítě. V případě exekuční srážky, ale i srážky na základě dohody bude činit nezabavitelná částka 6 225,33 + (3 x 1 556,33) =10 894,32 Kč, zaokr. 10 895Kč.
Do nezabavitelné částky se započte výživné na manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, kdyby výživné určil soud na základě žádosti jednoho z rodičů. Nutno vždy rozlišovat, zda byla nařízena exekuce na výživné ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného.
Pro započtení dítěte do nezabavitelné částky je zaměstnavatel povinen vyžádat si rodný list k ověření, je-li dlužník otcem dítěte. Jedná-li se o dítě, které již ukončilo povinnou školní docházku, je nezbytné potvrzení o studiu, že se dítě předepsaným způsobem připravuje na budoucí povolání. Pokud dítě nestuduje a nepracuje, s největší pravděpodobností je evidováno na úřadu práce (bez podpory v nezaměstnanosti) a v takovém případě postačí doklad od úřadu práce.
Pokud zaměstnavatel nedal předem souhlas s prováděním dohody o úhradě výživného, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.
Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen dohodu o úhradě výživného plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu, pokud ji rodiče uzavřeli nejpozději 31. 12. 2013. Pokud byla dohoda rodičů uzavřena po tomto datu, má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout.
Postup při výpočtu exekučních srážek ze mzdy
Postup při výpočtu exekučních srážek je upraven ustanoveními § 276 až § 302 zákona č. 99/1966 Sb. Čistá mzda se sníží o nezabavitelnou částku, která se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.
Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2018 se porovná s částkou 9 338 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 338 Kč nebo je nižší než částka 9 338 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2018:
9 338 - 2 = 9 336, 9 336: 3 = 3 112 Kč.
- První třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí.
- Druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi.
- Třetí třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.
Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku 9 338 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.
Čistá mzda činí 24 995 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí:
6 225,33 + (4 x 1 556,33) = 12 450,65 Kč, zaokr. 12 451 Kč.
Je nařízena přednostní exekuce ve výši 190 770 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 12. 12. 2017. Nepřednostní exekuce ve výši 15 000 Kč byla doručena již v r. 2011, ale doposud z ní nebylo nic sraženo z důvodů nízkých příjmů povinného.
Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 24 995 - 12 451 = 12 544 Kč
Část mzdy zabavitelná bez omezení: 12 544 - 9 338 = 3 206 Kč
Výše třetin: 9 338 - 2 = 9 336, 9 336: 3 = 3 112 Kč
Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 112 Kč, protože má dřívější pořadí nežli přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek.
Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení: 3 112 + 3 206 = 6 318 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 6 318 Kč.
Zaměstnanci se vyplatí 3 112 (třetí třetina) + 12 451 (nezabavitelná částka) + 2 (snížení na dělit.)= 15 565 Kč.
Kontrola: 3 112 + 6 318 + 15 565 = 24 995 Kč
Podle platné právní úpravy je nutné při každé srážce včetně dohody o srážce ze mzdy ponechat dlužníkovi nezabavitelnou částku a třetí třetinu, jsme-li jediným plátcem příjmu. Je-li více plátců, pak oprávněný orgán musí určit, který z plátců bude nezabavitelnou částku uplatňovat či v jaké procentní výši každý z nich.
Dohody o srážkách ze mzdy jsou srážkami nepřednostními (s výjimkou dohody o úhradě výživného), a je proto nezbytné zaměstnanci ponechat ještě druhou třetinu. Jen v případě dohody o úhradě výživného, je-li zaměstnavatelem dohoda akceptována, se zaměstnanci ponechává nezabavitelná částka a třetí třetina.
Do konce roku 2013 umožňoval zákoník práce, jednalo-li se o dohody o srážce ve prospěch třetí strany, aby dlužník požádal zaměstnavatele o provádění srážky nad rámec občanského soudního řádu. U dohod uzavřených po 31. 12. 2013 je tento postup zcela vyloučen.
Zaměstnanec žije s přítelkyní. Má několik nepřednostních exekucí, na první exekuci v pořadí (datum doručení 6. 4. 2013) se provádějí srážky. Ostatní nepřednostní exekuce čekají v pořadí. Zaměstnanec platí výživné na svoje 3 děti dvěma matkám. Obojí výživné je určeno soudně, ne však exekučně, takže je zaměstnanec sám poukazuje pravidelně měsíčně matkám na složenky. První výživné bylo určeno rozsudkem s datem 9. 6. 2012. Druhé výživné bylo určeno rozsudkem s datem 19. 4. 2014. Nyní (29. 12. 2017) zaměstnanec požádal zaměstnavatele o srážení výživného ze své mzdy. Jakým způsobem bude výživné odváděno a jaké bude mít pořadí? Máme použít datum rozsudku, nebo datum nahlášení žádosti zaměstnance zaměstnavateli? Pokud bychom zadali obojí výživné k datu žádosti zaměstnance (29. 12. 2017), bude se uspokojovat nejprve původní nepřednostní exekuce z 1. třetiny a až poté následně podílem obojí výživné (vzhledem k platu však nebude uspokojeno zcela).
Především je nutné si uvědomit, že výživné není stanoveno exekučně. Soud jen určil výši výživného. Proto také zaměstnavatel není povinen tyto závazky zaměstnance provádět.
Zaměstnavatel však musí do nezabavitelné částky započítat dlužníka a 3 jeho děti. Nutno mít ověřeno z rodného listu, že zaměstnanec je otcem dětí. Pokud již ukončily povinnou školní docházku, je nutné mít doloženo potvrzení o studiu.
Pokud by zaměstnavatel dobrovolně uzavřel dohodu o srážce ze mzdy dle § 2045 až § 2047 občanského zákoníku, která se týká výživného, jednalo by se o srážku přednostní. Důvodem je to, že se jedná o úhradu výživného.
Postup by byl následující: z první třetiny by se hradila nepřednostní srážka ve výši 3 112 Kč, další nepřednostní srážky by byly v pořadí. Ze druhé třetiny a plně zabavitelného zbytku čisté mzdy by se hradilo výživné. V žádném případě není rozhodující, kdy soud rozhodoval o výši výživného. Předpokládejme, že jedné matce se má zasílat 2 000 Kč, druhé matce 3 800 Kč.
Předpokládejme tyto parametry: druhá třetina (3 112) a plně zabavitelný zbytek (1 477) činí dohromady 4 589 Kč. 2 000 + 3 800 = 5 800 Kč. 4 589: 5 800 = 0,7912.
První matce se odešle 0,7912 x 2 000 = 1 582 Kč.
Druhé matce se odešle 0,7912 x 3 800 = 3 007 Kč.
Budou vznikat dluhy na výživném. Zaměstnavatel není oprávněn srážet více, než dovoluje občanský soudní řád, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.
Dále je nutné zvážit, kdo bude platit náklady spojené s převodem výživného prostřednictvím poštovního poukazu. Občanský zákoník stanoví, že náklady spojené s uzavřením první dohody o srážce ze mzdy nese zaměstnavatel, náklady spojené s dalšími dohodami o srážce ze mzdy nese druhá strana. Lze se však dohodnout jinak.
Přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně
Daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013-B-50), a je tedy nutné s přeplatkem zálohy z RZ nakládat jako se mzdou, neboť soud dospěl k závěru, že kladný rozdíl poskytnutých záloh na daň z příjmu a skutečné částky daně z příjmu lze srážet v rámci exekuce, a tedy i v rámci oddlužení.
Prosím o ujasnění problematiky vrácení přeplatku daně a daňového bonusu z ročního zúčtování v případě exekučních srážek a insolvence.
Dle judikátu Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013-B-50) platí:
- Je-li dána exekuce na mzdu, pak přeplatek plynoucí z ročního zúčtování zálohy v rámci ročního zúčtování daně se stává součástí čisté mzdy a srážka ve vztahu k exekuci, která se provádí, bude příslušně vyšší. Pokud zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně vyplyne ještě nedoplatek daňového bonusu, pak v rámci exekuce na mzdu nelze daňový bonus započítat do čisté mzdy a daňový bonus musí být zaměstnanci vyplacen.
- Soudní exekutor má však právo vydat exekuci dle ustanovení § 312 OSŘ a ve spojení s ustanovením § 58 odst. 2 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus. V takovém případě se celý daňový bonus srazí na tuto exekuci. Není rozhodující, jedná-li se o daňový bonus v rámci měsíčního zúčtování mzdy nebo v rámci ročního zúčtování daně.
- Bylo-li již vydáno rozhodnutí o oddlužení schválením splátkového kalendáře postupem dle OSŘ, pak přeplatek plynoucí z ročního zúčtování zálohy v rámci ročního zúčtování daně se stává součástí čisté mzdy a insolvenční srážka bude příslušně vyšší.
- Pokud zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně vyplyne ještě nedoplatek daňového bonusu, pak v rámci insolvenční srážky nelze daňový bonus započítat do čisté mzdy a daňový bonus musí být zaměstnanci vyplacen. Sám dlužník je povinen tento mimořádný příjem odevzdat do insolvenční podstaty. I zde není rozhodující, jde-li o daňový bonus měsíční či plynoucí z ročního zúčtování daně. V případě, že krajský soudce vydá pro plátce sdělení či nařízení, kde mu uloží, aby daňový bonus dlužníkovi srazil, je plátce povinen takto postupovat. Upozorňuji, že mnohdy takto postupují i insolvenční správci, kteří, bohužel, takovou pravomoc nemají. Je rozumné, aby je plátce vhodným způsobem na tuto skutečnost upozornil a jejich instrukcemi se neřídil, dokud nebude doručen příslušný dokument od krajského soudce. V zájmu zjednodušení administrativy může sám plátce žádat krajského soudce, aby formou sdělení plátci mzdy tento postup nařídil.
Daňový bonus a exekuce na mzdu
Podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013 č. j. 1 VSPH 241/2013 lze daňový bonus postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ustanovení § 312 a násl. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 58 exekučního řádu.
Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace. Jelikož daňový bonus je příjmem povinného a zároveň se nejedná o plnění, které by bylo uvedeno v § 299 OSŘ a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu, je daňový bonus postihován jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem. Daňový bonus se ve prospěch takové exekuce srazí celý.
Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky celý. Na exekuční příkaz dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahuje pořadí, které získaly jednotlivé pohledávky při srážkách ze mzdy dle ustanovení § 276 až § 302 OSŘ. Bude-li tedy plátci mzdy doručena exekuce dle § 312 OSŘ na daňový bonus, bude srážka daňového bonusu provedena podle tohoto exekučního příkazu neprodleně. Obdobný závěr vyplývá z judikátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 7. 2015 č.j. 282/2015-A-16.
V souvislosti se souběhem exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky je v případě skončení zaměstnání nutné uvádět v zápočtovém listě samostatně pořadí exekucí na mzdu a pořadí exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky.