Nařízení vlády č. 349/2019 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2020, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy.
Nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, se stanoví postup výpočtu nezabavitelné částky.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena
- ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
- z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
Nařízením vlády se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 6 233 Kč na 6 502 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 2 x (3 410 + 6 502) = 19 824 Kč.
Nejvyšší výše třetin v r. 2020 činí 6 608 Kč. (Výpočet: 19 824 : 3 = 6 608 Kč.)
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 ze součtu částky životního minima a inkriminovaných nákladů na bydlení: (3 410 + 6 502) x 2/3 = 6 608 Kč.
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 6 608 Kč, tj. 1 652 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost je obecně upravena § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak je tomu u studentů, kteří studují střední školu nebo vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu (tzv. pojištěnci státu v oblasti zdravotního pojištění).
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto NV se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda mezi rodiči dítěte o úhradě výživného podle § 2045 NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.
Připomeňme, že od roku 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.
Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který je sám, zaokrouhluje se nezabavitelná částka na povinného na celou korunu nahoru, není-li určena číslem celým.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2020, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2020, tedy ve výplatním termínu v únoru 2020.
V souladu s ustanovením § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ"), se od 1. 9. 2015 za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky. Tuto povinnost je nutné plnit písemně.
Nařízení vlády o nezabavitelných částkách je nutné respektovat i v případě insolvenční srážky, pokud krajský soud nerozhodl jinak.
Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody s dřívější přítelkyní platí výživné na 2 své nezaopatřené děti. S novou manželkou se stará o jedno její dítě. V případě exekuční srážky, ale i srážky na základě dohody bude činit nezabavitelná částka 6 608 + (3 x 1 652) = 11 564 Kč.
Do nezabavitelné částky se započte výživné na manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, kdyby výživné určil soud na základě žádosti jednoho z rodičů. Nutno vždy rozlišovat, byla-li nařízena exekuce na výživné ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.
Nezbytné doklady pro započtení dítěte do nezabavitelné částky
Pro započtení dítěte do nezabavitelné částky je zaměstnavatel povinen vyžádat si rodný list k ověření, je-li dlužník rodičem dítěte. Jedná-li se o dítě, které již ukončilo povinnou školní docházku, je nezbytné potvrzení o studiu, že se dítě předepsaným způsobem připravuje na budoucí povolání. Pokud dítě nestuduje a nepracuje, s největší pravděpodobností je evidováno na úřadu práce (bez podpory v nezaměstnanosti) a v takovém případě postačí doklad od úřadu práce. Není-li relevantní doklad zaměstnavateli předložen, nelze dítě do nezabavitelné částky započítat.
Postup při výpočtu exekučních srážek ze mzdy
Postup při výpočtu exekučních srážek je upraven ustanoveními § 276 až § 302 OSŘ. Čistá mzda se sníží o nezabavitelnou částku, která se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.
Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2020 se porovná s částkou 19 824 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 19 824 Kč nebo je nižší než částka 19 824 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2020: 19 824 : 3 = 6 608 Kč.
První třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí. Druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi. Třetí třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.
Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku 19 824 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.
Čistá mzda činí 33 100 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí:
6 608 + (4 x 1 652) = 13 216 Kč
Je nařízena přednostní exekuce ve výši 100 770 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 12. 10. 2019. Nepřednostní exekuce ve výši 55 000 Kč byla doručena již v r. 2018, ale doposud z ní bylo uhrazeno jen 10 000 Kč.
Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 33 100 - 13 216 = 19 884 Kč
Část mzdy zabavitelná bez omezení: 19 884 - 19 824 = 60 Kč
Výše třetin: 19 824 : 3 = 6 608 Kč
Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 6 608 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek.
Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení: 6 608 + 60 = 6 668 Kč, a v této výši se uhradí přednostní pohledávka.
Zaměstnanci se vyplatí: 6 608 (třetí třetina) + 13 216 (nezabavitelná částka) = 19 824 Kč
Kontrola: 6 608 + 6 668 + 19 824 = 33 100 Kč
Dohody o srážkách ze mzdy
Jakýkoliv dluh zaměstnance je od roku 2014 možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy v souladu s ustanovením § 2045 až § 2047 NOZ. Zaměstnavatel však musí s uzavřením takové dohody souhlasit. Nejde však o souhlas k uzavření dohody, ale o souhlas s prováděním srážky na základě dohody. Tento souhlas již není možné odvolat. Pro tento účel je nutné za zaměstnavatele považovat každého plátce příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Tím je umožněno, aby dohoda o srážkách ze mzdy byla uzavřena například mezi poživatelem invalidního důchodu a ČSSZ.
Pro všechny srážky ze mzdy nadále platí ustanovení § 148 odst. 2 zákoníku práce, které stanoví, že smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Je tedy nutné i nadále považovat srážky na základě dohody za nepřednostní srážky s výjimkou dohody o úhradě výživného, která se bude považovat za srážku přednostní.
Podle platné právní úpravy je nutné při každé srážce včetně dohody o srážce ze mzdy ponechat dlužníkovi nezabavitelnou částku a třetí třetinu, jsme-li jediným plátcem příjmu. Je-li více plátců, pak oprávněný orgán musí určit, který z plátců bude nezabavitelnou částku uplatňovat či v jaké procentní výši každý z nich.
V souvislosti se změnou nového občanského zákoníku k 28. 2. 2017 (viz zákon č. 460/2016 Sb.) došlo ke sjednocení postupů při provádění exekučních srážek a srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy.
Zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřeli dohodu o srážce ze mzdy týkající se příspěvku na závodní stravování dne 1. 9. 2019. Jiné srážky zaměstnanec nemá. Dne 15. 12. 2019 zaměstnavatel akceptoval dohodu rodičů o úhradě výživného ve výši 6 500 Kč. V příslušném měsíci činí jeho čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku 10 256 Kč, výše srážky na závodní stravování činí 450 Kč.
Postup:
Plně zabavitelný zbytek čisté mzdy nevzniká, neboť mez, nad kterou se zbytek čisté mzdy zabavuje bez omezení, činí v r. 2020 částku ve výši 19 824 Kč.
Výše třetin: 10 256 - 2 = 10 254 Kč, 10 254 : 3 = 3 418 Kč.
Z první třetiny bude uhrazen příspěvek na závodní stravování ve výši 450 Kč.
Pro úhradu výživného se použije:
druhá třetina: 3 418 Kč,
zbytek z první třetiny: 3 418 - 450 = 2 968 Kč.
Výživné bude poukázáno jen ve výši: 3 418 + 2 968 = 6 386 Kč.
Zaměstnavatel je povinen evidovat dluh na běžném výživném a v případě vyššího příjmu v budoucích měsících dluh postupně umořuje.
Zaměstnanci se vyplatí nezabavitelná částka, třetí třetina (3 418 Kč), a 2 Kč (snížení na dělitelnost třemi).
Kontrola: 450 + 6 386 + 2 + 3 418 = 10 256 Kč
Do konce roku 2013 umožňoval zákoník práce, jednalo-li se o dohody o srážce ve prospěch třetí strany, aby dlužník požádal zaměstnavatele o provádění srážky nad rámec občanského soudního řádu. U dohod uzavřených po 31. 12. 2013 je tento postup zcela vyloučen.
Zaměstnanec žije s přítelkyní. Má několik nepřednostních exekucí, na první exekuci (datum doručení 6. 4. 2017) se provádějí srážky. Ostatní nepřednostní exekuce čekají v pořadí. Zaměstnanec platí výživné na svoje 3 děti dvěma matkám. Obojí výživné je určeno soudně, ne však exekučně, takže je zaměstnanec sám poukazuje pravidelně měsíčně matkám formou složenek. První výživné bylo určeno rozsudkem s datem 9. 6. 2015. Druhé výživné bylo určeno rozsudkem s datem 19. 4. 2017. V lednu 2020 zaměstnanec požádal zaměstnavatele o srážení výživného ze své mzdy. Jakým způsobem bude výživné odváděno a jaké bude mít pořadí? Máme použít datum rozsudku, nebo datum žádosti zaměstnance zaměstnavateli? Pokud bychom zadali obojí výživné k datu žádosti zaměstnance (20. 1. 2020), bude se uspokojovat nejprve původní nepřednostní exekuce z 1. třetiny a až poté následně podílem obojí výživné (vzhledem k platu však nebude uspokojeno zcela)?
Především je nutné si uvědomit, že výživné není stanoveno exekučně. Soud jen určil výši výživného. Proto také zaměstnavatel není povinen tyto závazky zaměstnance provádět. Pokud se zaměstnancem uzavře dohodu o srážce ze mzdy týkající se výživného, bude povinen srážku provádět.
Zaměstnavatel musí do nezabavitelné částky započítat dlužníka a 3 jeho děti. Nutno mít ověřeno z rodného listu, že zaměstnanec je otcem dětí. Pokud již ukončily povinnou školní docházku, je nutné mít doloženo potvrzení o studiu.
Na dohodu o srážce ze mzdy týkající se výživného je nutné nahlížet jako na srážku přednostní s absolutní předností před všemi přednostními exekucemi, nikoliv však před nepřednostními.
Postup by byl následující:
V roce 2020 činí nejvyšší třetina 6 608 Kč. Předpokládejme, že zaměstnanec bude mít čistou mzdu sníženou o nezabavitelnou částku 20 000 Kč. Plně zabavitelný zbytek čisté mzdy činí 20 000 - 19 824 = 176 Kč.
Z první třetiny by se uhrazovala nepřednostní srážka ve výši 6 608 Kč, další nepřednostní srážky by byly v pořadí. Z druhé třetiny a plně zabavitelného zbytku čisté mzdy by se uhrazovalo výživné. V žádném případě není rozhodující, kdy soud rozhodoval o výši výživného. Předpokládejme, že jedné matce se má zasílat 3 000 Kč, druhé matce 4 000 Kč.
Disponibilní část mzdy pro výživné:
druhá třetina (6 608) + plně zabavitelný zbytek (176) = 6 784 Kč.
Poměrné rozdělení 3 000 + 4 000 = 7 000 Kč. 6 784 : 7 000 = 0,9691.
První matce se odešle 0,9691 x 3 000 = 2 907 Kč.
Druhé matce se odešle 0,9691 x 4 000 = 3 877 Kč.
Zaměstnavatel bude evidovat dluhy na běžném výživném. Je nepřípustné srážet více, než dovoluje OSŘ, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.
Dále je nutné zvážit, kdo bude platit náklady spojené s převodem výživného prostřednictvím poštovního poukazu. NOZ stanoví, že náklady spojené s uzavřením první dohody o srážce ze mzdy nese zaměstnavatel, náklady spojené s dalšími dohodami o srážce ze mzdy nese druhá strana. Lze se však dohodnout jinak.
Některé změny insolvenčního zákona
V rámci tohoto článku je vhodné upozornit na podstatné změny zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, od 1. 6. 2019 (zákon č. 31/2019 Sb.) a od 1. 10. 2019 Sb. (zákon č. 230/2019 Sb.). V souladu s doplněným ustanovením § 142a bude oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže
- dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši (takzvané 100 % oddlužení),
- dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
- po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.
Touto změnou se vstup do oddlužení na začátku procesu výrazně zjednoduší, avšak po pěti letech splácení budou muset soudy většinu případů individuálně posuzovat. Aby bylo oddlužení úspěšné, nemělo by být zrušeno a současně má dlužník vyvinout maximální úsilí pro úhradu dluhů. Soudy budou po uplynutí lhůty pro oddlužení rozhodovat, zda oddlužení odsouhlasí, a to i v případě, kdy dlužníci udělali maximum pro zaplacení, ale přesto nedosáhli třicetiprocentní hranice.
Ve skutečnosti bude dlužník muset splácet co nejvíce, aby splatil alespoň třicet procent svých pohledávek, ovšem i v případě, že tohoto limitu nedosáhne, může na základě rozhodnutí soudu k oddlužení dojít. Dlužník bude muset doložit, že bude v průběhu oddlužení schopen věřitelům uhradit alespoň stejnou částku, kterou má získat na odměně insolvenční správce. Musí se tedy zjistit, jestli dlužník bude mít na splácení cca 120 000 Kč v příštích pěti letech. Tato změna by měla umožnit oddlužení podstatně většímu počtu dlužníků.
Dá se předpokládat, že se bude podle nových podmínek více zaměstnanců pokoušet o vstup do oddlužení. Pro zaměstnavatele z toho plynou jisté povinnosti, především deponování exekučních srážek od zahájení insolvenčního řízení do okamžiku rozhodnutí insolvenčního soudu o způsobu oddlužení.
Provádění insolvenčních srážek v případě povolení vstupu do oddlužení je jednodušší než provádění srážek exekučních, protože zaměstnavatel nemusí řešit pořadí jednotlivých exekucí, poměrné uspokojování věřitelů či souběžné uspokojování v případě souběžných plátců. V daném případě odesílá pouze jednu srážku v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu.
Zákonem č. 31/2019 Sb. byl též upraven § 398 odst. 1 insolvenčního zákona. Změna se dotýká exekučních částek, které byl zaměstnavatel od okamžiku zahájení insolvenčního řízení do doby vydání rozhodnutí o oddlužení povinen srazit a deponovat. Od 1. 6. 2019 je zaměstnavatel povinen po vydání rozhodnutí o oddlužení zaslat deponované částky na účet insolvenčního správce.
Další změna insolvenčního zákona nabyla účinnosti 1. 10. 2019 a týká se oddlužení tzv. dětských dlužníků: "Pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka, je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Za pohledávku vzniklou před dosažením 18 let věku dlužníka se dále považuje příslušenství takové pohledávky, smluvní pokuta vzniklá na základě stejné smlouvy jako taková pohledávka a pohledávka, která vznikla na základě smlouvy uzavřené při podnikatelské činnosti věřitele před uplynutím 3 let od dosažení 18 let věku dlužníka, jestliže obdržené plnění dlužník alespoň ze dvou třetin jeho výše využil k úhradě pohledávky podle věty první."
Cílem novely je možnost řešení dluhů tzv. dětských dlužníků ve zvýhodněném režimu oddlužení, neboť první úprava dává nově možnost oddlužit se během tří let za současného plnění ostatních podmínek oddlužení dle insolvenčního zákona.